Obsah
94 vztahy: Adléta Brunšvická, Alžběta Goricko-Tyrolská, Alžběta Oettingenská, Alžběta Pomořanská, Albrecht I. Habsburský, Albrecht II. Moudrý, Anežka Česká, Anna Falcká, Anna Lucemburská (1323–1338), Anna Přemyslovna, Anna Svídnická, Bavorsko, Beatrix Bourbonská, Blanka z Valois, Chebsko, Dalimilova kronika, Dobeš z Bechyně, Filip VI. Francouzský, Frankfurt nad Mohanem, Fridrich I. Habsburský, Fridrich I. Míšeňský, Gertruda z Hohenbergu, Guta Habsburská, Heidenreich Sedlecký, Heilbronn, Hynek Krušina I. z Lichtenburka, Jan I. z Vartenberka, Jan II. Francouzský, Jan Jindřich, Jan Lucemburský, Jan Volek, Jan z Dražic, Jindřich II. Dolnobavorský, Jindřich II. z Virneburgu, Jindřich Korutanský, Jindřich VII. Lucemburský, Jindřich z Lipé, Jitka Lucemburská, Johana Bavorská, Johana z Pfirtu, Josef Šusta, Karel I. z Valois, Karel IV., Karel Stejskal, Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána (Špýr), Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Kazimír III. Veliký, Klášter svatého Jiří (Praha), Kolda z Koldic, Konrád z Erfurtu, ... Rozbalte index (44 více) »
- Úmrtí v roce 1330
- Lucemburkové
- Lucemburské hraběnky
- Narození v roce 1292
- Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze
- Polské princezny
- Přemyslovci
- České královny
- České princezny
Adléta Brunšvická
Adléta Brunšvická (krátce před rokem1300 - 18. srpna 1320) byla dcerou Jindřicha I. Brunšvického a Anežky Durynské.
Vidět Eliška Přemyslovna a Adléta Brunšvická
Alžběta Goricko-Tyrolská
Alžběta Goricko-Tyrolská (Elisabeth von Görz-Tirol, 1262 Mnichov – 28. října 1313, Vídeň/klášter Königsfelden) byla vévodkyně rakouská a štýrská, římská královna, manželka Albrechta I.
Vidět Eliška Přemyslovna a Alžběta Goricko-Tyrolská
Alžběta Oettingenská
Alžběta Oettingenská († 3. května 1409, Vídeň) byla čtvrtá a poslední manželka moravského markrabího Jana Jindřicha a moravská markraběnka v letech 1366–1375.
Vidět Eliška Přemyslovna a Alžběta Oettingenská
Alžběta Pomořanská
Alžběta Pomořanská (též Eliška Pomořanská, německy Elisabeth von Pommern, 1346 nebo 1347 – 14. února 1393, Hradec Králové) byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III.
Vidět Eliška Přemyslovna a Alžběta Pomořanská
Albrecht I. Habsburský
Albrecht I. Habsburský (červenec 1255 – 1. květen 1308) byl římský král a rakouský a štýrský vévoda, nejstarší syn hraběte a později římského krále Rudolfa I. a Gertrudy z Hohenbergu.
Vidět Eliška Přemyslovna a Albrecht I. Habsburský
Albrecht II. Moudrý
Albrecht II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Albrecht II. Moudrý
Anežka Česká
Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (1211 – 2. března 1282) se narodila mezi roky 1205 a 1211 okolo 21.
Vidět Eliška Přemyslovna a Anežka Česká
Anna Falcká
Anna Falcká (26. září 1329 – 2. února 1353, Praha) byla česká a římská královna, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Anna Falcká
Anna Lucemburská (1323–1338)
Anna Lucemburská (27. března 1323, Kouba – 3. září 1338, Neuberg an der Mürz) byla rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně.
Vidět Eliška Přemyslovna a Anna Lucemburská (1323–1338)
Anna Přemyslovna
Anna Přemyslovna (15. října 1290 Praha – 3. září 1313 Korutany) byla česká královna, korutanská vévodkyně a tyrolská hraběnka z dynastie Přemyslovců.
Vidět Eliška Přemyslovna a Anna Přemyslovna
Anna Svídnická
Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz, polsky Anna świdnicka, 1339 – 11. července 1362 Praha) byla česká královna, římská královna, římská císařovna a třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV.
Vidět Eliška Přemyslovna a Anna Svídnická
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Vidět Eliška Přemyslovna a Bavorsko
Beatrix Bourbonská
Beatrix Bourbonská (Béatrice de Bourbon, 1318– 23. prosince 1383) byla českou královnou, druhou manželkou Jana Lucemburského.
Vidět Eliška Přemyslovna a Beatrix Bourbonská
Blanka z Valois
Blanka z Valois (Blanche de Valois, 1316 – 1. srpna 1348, Praha) byla moravská markraběnka a česká a římskoněmecká královna.
Vidět Eliška Přemyslovna a Blanka z Valois
Chebsko
Chebsko (německy Egerland, v chebském sudetoněmeckém nářečí Eghalånd, latinsky Regio Egrensis) je historické území v nejzápadnější části Čech a v přilehlém pohraničí Německa.
Vidět Eliška Přemyslovna a Chebsko
Dalimilova kronika
Dalimilova kronika (přesněji Kronika tak řečeného Dalimila) je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví.
Vidět Eliška Přemyslovna a Dalimilova kronika
Dobeš z Bechyně
Dobeš z Bechyně, také Tobiáš, Velký Dobeš († 24. července 1307) byl český šlechtic z rodu pánů z Bechyně, který se svým bratrem Čeňkem zastával místo purkrabího na Bechyni.
Vidět Eliška Přemyslovna a Dobeš z Bechyně
Filip VI. Francouzský
Filip VI.
Vidět Eliška Přemyslovna a Filip VI. Francouzský
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Vidět Eliška Přemyslovna a Frankfurt nad Mohanem
Fridrich I. Habsburský
Fridrich I. Sličný (1289 – 13. leden 1330, Gutenstein) byl římský král, vévoda rakouský a štýrský.
Vidět Eliška Přemyslovna a Fridrich I. Habsburský
Fridrich I. Míšeňský
Fridrich I. Míšeňský zvaný Pokousaný nebo Čacký (Friedrich der Freidige, 1257, Wartburg - 16. listopadu 1323, Eisenach) byl falckrabě saský, markrabě míšeňský a lantkrabě durynský.
Vidět Eliška Přemyslovna a Fridrich I. Míšeňský
Gertruda z Hohenbergu
Gertruda Anna z Hohenbergu (1225 – 16. února 1281 Vídeň) byla rakouská vévodkyně, římská královna, první manželka Rudolfa Habsburského.
Vidět Eliška Přemyslovna a Gertruda z Hohenbergu
Guta Habsburská
Guta (Jitka) Habsburská (13. března 1271 Rheinfelden – 18. června 1297 Praha) byla českou královnou, první manželkou Václava II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Guta Habsburská
Heidenreich Sedlecký
Heidenreich Sedlecký (zemřel 23. října 1320) byl opat sedleckého kláštera, významný diplomat své doby.
Vidět Eliška Přemyslovna a Heidenreich Sedlecký
Heilbronn
Heilbronn je město na jihu Německa, ležící na řece Neckar ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Vidět Eliška Přemyslovna a Heilbronn
Hynek Krušina I. z Lichtenburka
Hynek Krušina I. z Lichtenburka (asi 1260 – okolo 1315) byl český šlechtic z rodu Lichtenburků a zakladatel jedné z jeho větví – Krušinů.
Vidět Eliška Přemyslovna a Hynek Krušina I. z Lichtenburka
Jan I. z Vartenberka
Jan I. z Vartenberka (dle Otty též Jan ze Stráže, † 5. ledna 1316) byl český šlechtic z rodu Vartenberků.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jan I. z Vartenberka
Jan II. Francouzský
Jan II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jan II. Francouzský
Jan Jindřich
Jan Jindřich Lucemburský (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl moravský kralevic, moravský markrabě v letech 1349–1375 a vévoda tyrolský v letech 1335–1341.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jan Jindřich
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský
Jan Volek
Jan řečený „Volek“ (okolo roku 1290 – 27. září 1351), celým jménem Jan VII.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jan Volek
Jan z Dražic
Jan IV.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jan z Dražic
Jindřich II. Dolnobavorský
Jindřich II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jindřich II. Dolnobavorský
Jindřich II. z Virneburgu
Jindřich II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jindřich II. z Virneburgu
Jindřich Korutanský
Jindřich Korutanský (německy Heinrich von Kärnten, polsky Henryk Karyncki, 1265, některé prameny uvádějí rozmezí 1273 až 1280 – 2. duben 1335, hrad Tirol) byl tyrolským hrabětem, korutanským vévodou, kraňským markrabětem, českým králem (1306 a 1307–1310) a titulárním králem polským.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jindřich Korutanský
Jindřich VII. Lucemburský
Jindřich VII.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jindřich VII. Lucemburský
Jindřich z Lipé
Pečeť Jindřicha z Lipé ''(rok 1316)'' Jindřich z Lipé (1275 – 26. srpna 1329 Brno) byl český šlechtic ze starobylého panského rodu Ronovců, který se nazýval podle Lipé (dnešní České Lípy).
Vidět Eliška Přemyslovna a Jindřich z Lipé
Jitka Lucemburská
Jitka Lucemburská nebo též Bona Lucemburská, Jutta von Luxemburg nebo Guta von Luxemburg, Bonne (latinsky Bona) de Luxembourg, lucembursky Jutta nebo Guta vu Lëtzebuerg, italsky Bona di Lussemburgo nebo Bona di Boemia (20. května 1315 v Praze – 11. září 1349, klášter Maubuisson) byla normandská vévodkyně, manželka budoucího francouzského krále Jana II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Jitka Lucemburská
Johana Bavorská
Johana Bavorská (asi 1356, Haag – 31. prosince 1386, Karlštejn) byla druhorozená dcera bavorského vévody Albrechta I. a jeho první manželky Markéty, dcery slezského vévody Ludvíka I. Břežského.
Vidět Eliška Přemyslovna a Johana Bavorská
Johana z Pfirtu
Johana z Pfirtu (1300 Basilej – 15. listopadu 1351 Vídeň) byla rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně, dcera hraběte Oldřicha III.
Vidět Eliška Přemyslovna a Johana z Pfirtu
Josef Šusta
Josef Šusta (19. února 1874Chybně uvádí datum narození 12. února, Josef Šusta se ale narodil a byl pokřtěn o týden později. Třeboň – 27. května 1945 Praha) byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty (1835–1914).
Vidět Eliška Přemyslovna a Josef Šusta
Karel I. z Valois
Karel z Valois (Charles de Valois, 12. března 1270, Vincennes – 16. prosince 1325) byl čtvrtý syn francouzského krále Filipa III. Smělého a jeho první manželky Isabely Aragonské, bratr Filipa IV. Sličného.
Vidět Eliška Přemyslovna a Karel I. z Valois
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Vidět Eliška Přemyslovna a Karel IV.
Karel Stejskal
Karel Stejskal (20. ledna 1931 Praha – 16. dubna 2014 tamtéž) byl český historik umění – medievalista, specialista na knižní malbu a ikonografii doby gotické.
Vidět Eliška Přemyslovna a Karel Stejskal
Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána (Špýr)
Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána v německém Špýru, v těsné blízkosti Rýna, je biskupským kostelem špýrské diecéze.
Vidět Eliška Přemyslovna a Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána (Špýr)
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaOznačení trojicí světců uvádí již roku 1883 František Ekert u předchůdce katedrály v 11.
Vidět Eliška Přemyslovna a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Kazimír III. Veliký
Kazimír III.
Vidět Eliška Přemyslovna a Kazimír III. Veliký
Klášter svatého Jiří (Praha)
Západní průčelí baziliky sv. Jiří Klášter svatého Jiří je někdejší ženský benediktinský klášter při bazilice sv. Jiří a nejstarší český klášter.
Vidět Eliška Přemyslovna a Klášter svatého Jiří (Praha)
Kolda z Koldic
Kolda z Koldic OP (* mezi 1265–1275; † mezi 1323–1327) byl příslušník českého panstva, dominikán, diplomat a dvořan českých králů Václava II. a Jana Lucemburského, učený lektor, inkvizitor a spisovatel.
Vidět Eliška Přemyslovna a Kolda z Koldic
Konrád z Erfurtu
Konrád z Erfurtu (nebo také Konrád Zbraslavský) (1247, Erfurt – 7. června 1329, Zbraslav) byl první opat cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi u Prahy.
Vidět Eliška Přemyslovna a Konrád z Erfurtu
Kostel svatého Jakuba Většího (Zbraslav)
Kostel svatého Jakuba Většího (vlevo) a zámecká věž s budovou bývalého konventu (vpravo) Kostel svatého Jakuba Většího na Zbraslavi je původně středověký kostel na území dnešní pražské čtvrti Zbraslav, který patřil k areálu Zbraslavského kláštera a s ním také sdílel jeho osudy.
Vidět Eliška Přemyslovna a Kostel svatého Jakuba Většího (Zbraslav)
Kunhuta Přemyslovna
Kunhuta Přemyslovna (leden 1265 – 27. listopadu 1321), prvorozená dcera českého krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, byla mazovskou kněžnou, také abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
Vidět Eliška Přemyslovna a Kunhuta Přemyslovna
Kutná Hora
Kutná Hora je město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a městská památková rezervace zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Vidět Eliška Přemyslovna a Kutná Hora
Libri
LIBRI, spol.
Vidět Eliška Přemyslovna a Libri
Loket (hrad)
Loket (je hrad, který se nachází ve stejnojmenném městě a tyčí se nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Vidět Eliška Přemyslovna a Loket (hrad)
Markéta Brabantská (1276–1311)
Markéta Brabantská (Marguerite de Brabant, 4. října 1276 – 14. prosince 1311 Janov) byla lucemburská hraběnka, římská královna, manželka římského krále Jindřicha VII. a matka českého krále Jana Lucemburského.
Vidět Eliška Přemyslovna a Markéta Brabantská (1276–1311)
Markéta Habsburská (1346–1366)
Markéta Habsburská (1346 – 14. listopadu 1366) byla třetí dcera rakouského vévody Albrechta II. Chromého a Jany z Pfirtu.
Vidět Eliška Přemyslovna a Markéta Habsburská (1346–1366)
Markéta Lucemburská (1313–1341)
Markéta Lucemburská (8. července 1313 – 11. července 1341, Praha) byla bavorská vévodkyně, nejstarší dcera českého královského páru Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Vidět Eliška Přemyslovna a Markéta Lucemburská (1313–1341)
Markéta Opavská
Markéta Opavská (1325/1330 – 1363) byla dcera Mikuláše II. Opavského a Anny Ratibořské, druhá manželka moravského markraběte Jana Jindřicha.
Vidět Eliška Přemyslovna a Markéta Opavská
Markéta Přemyslovna
Markéta Přemyslovna (21. února 1296 – 8. dubna 1322) byla dcerou českého krále Václava II. a Guty Habsburské, od roku 1303 manželkou Boleslava III. Lehnického, českou princeznou a lehnickou kněžnou.
Vidět Eliška Přemyslovna a Markéta Přemyslovna
Markéta Pyskatá
Markéta Tyrolská zvaná Pyskatá (Margarete von Tirol zvaná Maultasch, 1318 – 3. října 1369, Vídeň) byla tyrolská hraběnka z dynastie Menhardovců.
Vidět Eliška Přemyslovna a Markéta Pyskatá
Mělník
Mělník je město a obec s rozšířenou působností v okrese Mělník ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy.
Vidět Eliška Přemyslovna a Mělník
Mikuláš II. Opavský
Mikuláš II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Mikuláš II. Opavský
Mystika
sv. Kateřiny Sienské (Barna da Siena, asi 1340) Mystika je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.
Vidět Eliška Přemyslovna a Mystika
Nakladatelství Paseka
Nakladatelství Paseka s. r. o. je české nakladatelství, které založil Ladislav Horáček 9. prosince 1989 a nazval je podle jedné z postav Krvavého románu Josefa Váchala.
Vidět Eliška Přemyslovna a Nakladatelství Paseka
Nymburk
Nymburk, je bývalé královské město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji ležící na řece Labi, 45 km východně od Prahy, zhruba 30 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi a 6 km severozápadně od Poděbrad.
Vidět Eliška Přemyslovna a Nymburk
Oldřich z Lichtenburka
Oldřich z Lichtenburka (kolem 1260 – po 1313) byl český šlechtic z rodu Lichtenburků a zakladatel lichtenburské větvě Pyknů.
Vidět Eliška Přemyslovna a Oldřich z Lichtenburka
Ota Habsburský (1301–1339)
Ota Habsburský zvaný Veselý, něm. Otto IV., der Fröhliche (nebo der Heitere, lat. jucundus) nebo též der Kühne (Audax).
Vidět Eliška Přemyslovna a Ota Habsburský (1301–1339)
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Vidět Eliška Přemyslovna a Panovník
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Vidět Eliška Přemyslovna a Přemyslovci
Petr Žitavský
Petr Žitavský (německy Peter von Zittau, latinsky Petrus Zittaviensis; mezi 1260/1275, Žitava – 1339, Zbraslav) byl vzdělanec, diplomat, letopisec a politik, cisterciácký řeholník a opat zbraslavského kláštera německého původu, který se usadil v českých zemích a proslavil se tu jako jeden z autorů Zbraslavské kroniky, jednoho z nejdůležitějších zdrojů informací o přemyslovské a lucemburské epoše v českých dějinách.
Vidět Eliška Přemyslovna a Petr Žitavský
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Vidět Eliška Přemyslovna a Pražský hrad
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.
Vidět Eliška Přemyslovna a Praha
Rudolf Habsburský
Rudolf Habsburský (kolem 1281 – 3. července 1307 Horažďovice) byl rakouský a štýrský vévoda, moravský markrabě, devátý český král a titulární polský král z rodu Habsburků.
Vidět Eliška Přemyslovna a Rudolf Habsburský
Rudolf I. Habsburský
Rudolf I. Habsburský (1. května 1218, hrad Limburg – 15. července 1291, Špýr) byl římským králem v letech 1273–1291.
Vidět Eliška Přemyslovna a Rudolf I. Habsburský
Rudolf II. Habsburský (1232)
Rudolf II.
Vidět Eliška Přemyslovna a Rudolf II. Habsburský (1232)
Seznam českých kněžen a královen
Bořivoje I. Díky rodovým vazbám ji můžeme označit i za pramáti většiny českých královen (výjimkou je například Guta Habsburská). Blanka z Valois a Karel IV. Zde naleznete seznam českých kněžen a královen řazených za sebou podle letopočtu.
Vidět Eliška Přemyslovna a Seznam českých kněžen a královen
Seznam lucemburských panovnic
Seznam lucemburských panovnic obsahuje chronologicky seřazený seznam manželek lucemburských panovníků, hrabat, vévodů a velkovévodů.
Vidět Eliška Přemyslovna a Seznam lucemburských panovnic
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam panovníků Svaté říše římské zahrnuje vladaře – krále a císaře – Svaté říše římské, která v letech 936–1806 spojovala různé státy především střední Evropy a severní Itálie.
Vidět Eliška Přemyslovna a Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Vidět Eliška Přemyslovna a Seznam představitelů českého státu
Seznam vládců Moravy
Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.
Vidět Eliška Přemyslovna a Seznam vládců Moravy
Sinsheim
Sinsheim je velké okresní město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko v zemském okrese Rýn-Neckar.
Vidět Eliška Přemyslovna a Sinsheim
Tuberkulóza
Tuberkulóza (z lat. tuberculum – hrbolek, nádorek), též TBC, dříve souchotiny či úbytě (oubytě), je infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny ''Mycobacterium tuberculosis'' komplex s nejvýznamnějším zástupcem M.
Vidět Eliška Přemyslovna a Tuberkulóza
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Vidět Eliška Přemyslovna a Václav II.
Václav III.
Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) byl český, polský a uherský král; poslední panovník z dynastie Přemyslovců.
Vidět Eliška Přemyslovna a Václav III.
Václav IV.
Václav IV. (26. února 1361 Norimberk – 16. srpna 1419 Nový hrad u Kunratic) z rodu Lucemburků byl český král (1378–1419) a římský král (1376–1400).
Vidět Eliška Přemyslovna a Václav IV.
Vilém Zajíc z Valdeka
Vilém Zajíc z Valdeka († 1319) byl český šlechtic z rodu pánů z Valdeka.
Vidět Eliška Přemyslovna a Vilém Zajíc z Valdeka
Vyšehrad
Vyšehrad je historické hradiště, hrad a pevnost v Praze, na skále nad pravým břehem řeky Vltavy na jižním okraji historického města, ve čtvrti Vyšehrad.
Vidět Eliška Přemyslovna a Vyšehrad
Zbraslav
Zbraslav je evidenční část a katastrální území na jihu Prahy, též bývalé město.
Vidět Eliška Přemyslovna a Zbraslav
Zbraslavský klášter
Zbraslavský klášter (Aula Regia) byl cisterciácký klášter na území dnešní pražské čtvrti Zbraslav založený králem Václavem II. nedaleko soutoku řek Vltavy a Berounky.
Vidět Eliška Přemyslovna a Zbraslavský klášter
1. říjen
1.
Vidět Eliška Přemyslovna a 1. říjen
20. leden
20.
Vidět Eliška Přemyslovna a 20. leden
28. září
28.
Vidět Eliška Přemyslovna a 28. září
7. únor
7.
Vidět Eliška Přemyslovna a 7. únor
Viz také
Úmrtí v roce 1330
- Alžběta Dolnobavorská
- Edmund z Woodstocku, 1. hrabě z Kentu
- Eliška Přemyslovna
- Eufemie Pomořanská
- Fridrich I. Habsburský
- Isabela Aragonská (1330)
- Jan I. z Namuru
- Johana II. Burgundská
- Jolanda z Dreux (1322)
- Lorenzo Maitani
- Manfréd IV. ze Saluzza
- Michal Šišman
- Pietro Cavallini
- Roger Mortimer (1. hrabě z Marchu)
- Werner z Orselnu
Lucemburkové
- Alžběta Lucemburská
- Alžběta Lucemburská (1358–1373)
- Alžběta Moravská
- Anna Lucemburská
- Anna Lucemburská (1323–1338)
- Antonín Lucemburský
- Balduin Lucemburský
- Beatrix Lucemburská
- Eliška Přemyslovna
- Eliška Zhořelecká
- Giselbert Lucemburský
- Isabela Lucemburská
- Jacquetta Lucemburská
- Jan Jindřich
- Jan Lucemburský
- Jan Lucemburský, pán z Beaurevoir
- Jan Soběslav Lucemburský
- Jan Zhořelecký
- Jindřich V. Bavorský
- Jindřich V. Lucemburský
- Jindřich VI. Lucemburský
- Jindřich VII. Lucemburský
- Jitka Lucemburská
- Jošt Moravský
- Karel I., hrabě z Ligny
- Karel IV.
- Kateřina Lucemburská
- Konrád I. Lucemburský
- Konrád II. Lucemburský
- Kunhuta Lucemburská
- Lucemburkové
- Ludvík Lucemburský ze Saint-Pol
- Marie Uherská
- Markéta Brabantská (1276–1311)
- Markéta Lucemburská (1313–1341)
- Markéta Lucemburská (1373–1410)
- Markéta Opavská
- Markéta z Baux
- Petr I. Lucemburský
- Petr II. Lucemburský
- Prokop Lucemburský
- Siegfried I. Lucemburský
- Václav IV.
- Václav Lucemburský
- Zikmund Lucemburský
Lucemburské hraběnky
- Anna Falcká
- Anna Svídnická
- Beatrix Bourbonská
- Beatrix z Avesnes
- Blanka z Valois
- Eliška Přemyslovna
- Ermesinda Lucemburská (1143)
- Johana Brabantská
- Klementina Akvitánská
- Markéta Brabantská (1276–1311)
- Markéta z Baru
- Markéta z Blois
- Seznam lucemburských panovnic
Narození v roce 1292
- Alžběta Arpádovna
- Eliška Přemyslovna
- Eufrozina Mazovská
- Jan VI. Kantakuzenos
- Zemovít Bytomský
Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze
- Adam z Valdštejna
- Alžběta Pomořanská
- Anna Falcká
- Anna Jagellonská
- Anna Svídnická
- Barbora Celjská
- Bedřich ze Schwarzenbergu
- Blanka z Valois
- Eliška Přemyslovna
- Ferdinand I. Habsburský
- František Kordač
- František Tomášek
- Guta Habsburská
- Jan Nepomucký
- Jan Zhořelecký
- Jiří z Poděbrad
- Johana Bavorská
- Johana z Rožmitálu
- Karel IV.
- Karel Kašpar
- Ladislav Pohrobek
- Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
- Matyáš z Arrasu
- Maxmilián II. Habsburský
- Petr Parléř
- Přemysl Otakar I.
- Přemysl Otakar II.
- Rudolf Habsburský
- Rudolf II.
- Rudolf II. Švábský
- Spytihněv II.
- Svatý Radim
- Svatý Václav
- Svatý Vít
- Svatý Vojtěch
- Václav IV.
Polské princezny
- Alžběta Polská (1305–1380)
- Alžběta Polská (1326–1361)
- Anežka Přemyslovna (1305)
- Anna Jagellonská (1476–1503)
- Anna Jagellonská (1523–1596)
- Anna Kateřina Konstance Vasa
- Anna Leszczyńská
- Anna Přemyslovna
- Anna Ratibořská
- Barbora Jagellonská
- Cecílie Lubomirská
- Dobroněha Ludgarda Polská
- Eliška Polská
- Eliška Přemyslovna
- Eliška Rejčka
- Emnilda z Lužice
- Eufemie Mazovská († 1447)
- Eufrozina Mazovská
- Gertruda Polská
- Gunhilda Vendská
- Hedvika Alžběta Amálie Sobieská
- Hedvika Jagellonská
- Hedvika Jagellonská (1457–1502)
- Hedvika Mazovská
- Hedvika z Anjou
- Isabela Jagellonská
- Kateřina Jagellonská
- Kunhuta Lokýtkovna
- Lee Radziwillová
- Marie Amálie Saská
- Marie Mazovská
- Marie Uherská
- Markéta Přemyslovna
- Poniatowští
- Regelinda
- Richenza Polská (1116)
- Richenza Slezská
- Ryksa Polská
- Salomena Polská
- Svatava Polská
- Tereza Kunhuta Sobieská
- Wanda (kněžna)
- Žofie Jagellonská (1464–1512)
- Žofie Jagellonská (1522–1575)
Přemyslovci
- Alžběta Uherská
- Anežka (dcera Přemysla Otakara II.)
- Anežka Přemyslovna (1305)
- Anežka Česká
- Anna Lehnická
- Anna Přemyslovna
- Bedřich (kníže)
- Boleslav (syn Děpolta III.)
- Božena Česká
- Dagmar Dánská
- Doubravka Přemyslovna
- Děpolt I.
- Děpolt II.
- Eliška (dcera Přemysla Otakara II.)
- Eliška Přemyslovna
- Helena Znojemská
- Hostivít
- Jaromír (pražský biskup)
- Judita Přemyslovna
- Konrád II. Znojemský
- Krok (vojvoda)
- Kunhuta Přemyslovna
- Křesomysl
- Libuše (kněžna)
- Litold Znojemský
- Ludmila Přemyslovna
- Marie Česká
- Markéta Přemyslovna
- Mlada
- Mnata
- Neklan
- Nezamysl
- Oldřich (syn Soběslava I.)
- Oldřich Brněnský
- Ota I. Olomoucký
- Ota II. Olomoucký
- Přemysl Oráč
- Přemysl Otakar II.
- Přemyslovci
- Strachkvas
- Václav I.
- Václav II.
- Václav III.
- Vladislav (moravský markrabě)
- Vladislav Český
- Vnislav
- Vojen
- Vratislav Brněnský
- Vratislav I.
České královny
- Adléta Míšeňská
- Alžběta Bavorská
- Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
- Alžběta Lucemburská
- Alžběta Stuartovna
- Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
- Anna Jagellonská
- Anna Přemyslovna
- Anna Tyrolská
- Anna z Foix a Candale
- Barbora Braniborská (1464–1515)
- Barbora Celjská
- Beatrix Bourbonská
- Beatrix Neapolská
- Eleonora Gonzagová (1598–1655)
- Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
- Eleonora Magdalena Gonzagová
- Eliška Přemyslovna
- Eliška Rejčka
- Guta Habsburská
- Johana Bavorská
- Johana z Rožmitálu
- Judita Durynská
- Karolína Augusta Bavorská
- Klaudie Felicitas Tyrolská
- Konstancie Uherská
- Kunhuta Štaufská
- Kunhuta Uherská
- Marie Španělská
- Marie Amálie Habsburská
- Marie Anna Španělská (1606–1646)
- Marie Anna Savojská
- Marie Habsburská
- Marie Leopoldina Tyrolská
- Marie Ludovika Španělská
- Marie Ludovika Beatrix z Modeny
- Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
- Markéta Babenberská
- Markéta Habsburská (1651–1673)
- Seznam českých kněžen a královen
- Svatava Polská
- Viola Těšínská
- Zita Bourbonsko-Parmská
- Žofie Bavorská
České princezny
- Šarlota Falcká (1628–1631)
- Alžběta Falcká
- Alžběta Habsburská (1436–1505)
- Alžběta Lucemburská
- Alžběta Lucemburská (1358–1373)
- Anežka Přemyslovna (1305)
- Anežka Česká
- Anna Lehnická
- Anna Lucemburská
- Anna Lucemburská (1323–1338)
- Anna Přemyslovna
- Dagmar Dánská
- Doubravka Přemyslovna
- Eliška Přemyslovna
- Gisela Habsbursko-Lotrinská
- Helena Habsburská
- Helena Znojemská
- Jitka Lucemburská
- Judita Přemyslovna
- Kateřina Habsburská (1533–1572)
- Kateřina Lucemburská
- Kunhuta Přemyslovna
- Ludmila Přemyslovna
- Luisa Hollandina Falcká
- Magdalena Habsburská
- Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská
- Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská
- Markéta Habsburská (1536–1567)
- Markéta Lucemburská (1313–1341)
- Markéta Lucemburská (1373–1410)
- Markéta Pyskatá
- Markéta Přemyslovna
- Žofie Hannoverská