Podobnosti mezi Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava
Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava mají 28 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Alois Eliáš, Atentát na Heydricha, Češi, Československo, Římskokatolická církev, Berlín, Druhá republika, Edvard Beneš, Germanizace, Karl Hermann Frank, Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Ležáky, Mezinárodní právo, Mnichovská dohoda, Nacismus, Nacistické Německo, Národní souručenství, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Pražský hrad, Praha, Prozatímní státní zřízení, Reinhard Heydrich, Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava, Slovenská republika (1939–1945), Stanné právo, Univerzita Karlova, 16. březen.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Emil Hácha · Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava ·
Alois Eliáš
Alois Josef Eliáš (29. září 1890 Královské Vinohrady – 19. června 1942 Praha – Kobyliská střelnice) byl český generál, politik, účastník domácího odboje za druhé světové války a předseda protektorátní vlády mezi léty 1939 a 1941.
Alois Eliáš a Emil Hácha · Alois Eliáš a Protektorát Čechy a Morava ·
Atentát na Heydricha
Atentát na Heydricha či útok na Heydricha byla úspěšná diverzní akce výsadkářů Operace Anthropoid exilových československých branných sil za druhé světové války, cílem atentátu byl prominentní nacista, zastupující říšský protektor a šéf RSHA Reinhard Heydrich.
Atentát na Heydricha a Emil Hácha · Atentát na Heydricha a Protektorát Čechy a Morava ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Emil Hácha a Češi · Protektorát Čechy a Morava a Češi ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Emil Hácha a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Emil Hácha a Římskokatolická církev · Protektorát Čechy a Morava a Římskokatolická církev ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Emil Hácha · Berlín a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Druhá republika a Emil Hácha · Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Edvard Beneš a Emil Hácha · Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava ·
Germanizace
Germanizace, také poněmčování, označuje šíření německého obyvatelstva, jazyka a kultury na ovládaných územích, jejichž obyvatelé nebyli Němci.
Emil Hácha a Germanizace · Germanizace a Protektorát Čechy a Morava ·
Karl Hermann Frank
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.
Emil Hácha a Karl Hermann Frank · Karl Hermann Frank a Protektorát Čechy a Morava ·
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaOznačení trojicí světců uvádí již roku 1883 František Ekert u předchůdce katedrály v 11.
Emil Hácha a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Protektorát Čechy a Morava ·
Ležáky
Ležáky (německy Ležak, od roku 1939 Lezaky) byla osadanešlo o osadu ve smyslu tehdejšího obecního zřízení, byly označovány jako skupina chalup na Chrudimsku.
Emil Hácha a Ležáky · Ležáky a Protektorát Čechy a Morava ·
Mezinárodní právo
Mezinárodní právo je souborem právních norem, které upravují právní vztahy mezi jednotlivými státy a také vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi.
Emil Hácha a Mezinárodní právo · Mezinárodní právo a Protektorát Čechy a Morava ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Emil Hácha a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Emil Hácha a Nacismus · Nacismus a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Emil Hácha a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Národní souručenství
Národní souručenství (zkratka NS), též německy Nationale Gemeinschaft (NG) nebo Volksgemeinschaft, vzniklo bezprostředně po německé okupaci z 15.
Emil Hácha a Národní souručenství · Národní souručenství a Protektorát Čechy a Morava ·
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Emil Hácha a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Protektorát Čechy a Morava ·
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Emil Hácha a Pražský hrad · Pražský hrad a Protektorát Čechy a Morava ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Emil Hácha a Praha · Praha a Protektorát Čechy a Morava ·
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Emil Hácha a Prozatímní státní zřízení · Protektorát Čechy a Morava a Prozatímní státní zřízení ·
Reinhard Heydrich
Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava.
Emil Hácha a Reinhard Heydrich · Protektorát Čechy a Morava a Reinhard Heydrich ·
Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava
Emil Hácha (září 1942) Pražském hradě roku 1941 Tento článek zobrazuje chronologický přehled představitelů Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).
Emil Hácha a Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Emil Hácha a Slovenská republika (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) ·
Stanné právo
generální stávku Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje nebo živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají.
Emil Hácha a Stanné právo · Protektorát Čechy a Morava a Stanné právo ·
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Emil Hácha a Univerzita Karlova · Protektorát Čechy a Morava a Univerzita Karlova ·
16. březen
16.
16. březen a Emil Hácha · 16. březen a Protektorát Čechy a Morava ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava
- To, co mají společné Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava
- Podobnosti mezi Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava
Srovnání mezi Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava
Emil Hácha má 115 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 7.24% = 28 / (115 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: