Eukaryota a Fotosyntéza

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Eukaryota a Fotosyntéza

Eukaryota vs. Fotosyntéza

Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv. Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.

Adenosintrifosfát a Eukaryota · Adenosintrifosfát a Fotosyntéza · Vidět víc »

Autotrofie

Cyklus mezi autotrofy a heterotrofy Autotrofie (z řeckého autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (nebo také primárních producentů, prvovýrobců).

Autotrofie a Eukaryota · Autotrofie a Fotosyntéza · Vidět víc »

Bakterie

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.

Bakterie a Eukaryota · Bakterie a Fotosyntéza · Vidět víc »

Bílkovina

Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.

Bílkovina a Eukaryota · Bílkovina a Fotosyntéza · Vidět víc »

Buněčné dýchání

Schéma aerobní respirace. Ze živin za účasti kyslíku vzniká oxid uhličitý, voda a využitelná energie. Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP).

Buněčné dýchání a Eukaryota · Buněčné dýchání a Fotosyntéza · Vidět víc »

Chloroplast

měříku příbuzného v optickém mikroskopu. Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy.

Chloroplast a Eukaryota · Chloroplast a Fotosyntéza · Vidět víc »

Cornelius Van Niel

#PŘESMĚRUJ Cornelius van Niel.

Cornelius Van Niel a Eukaryota · Cornelius Van Niel a Fotosyntéza · Vidět víc »

Cytoplazma

Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.

Cytoplazma a Eukaryota · Cytoplazma a Fotosyntéza · Vidět víc »

DNA

Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).

DNA a Eukaryota · DNA a Fotosyntéza · Vidět víc »

Endosymbióza

375x375px Endosymbióza je symbióza (soužití) dvou druhů organismů, z nichž jeden žije uvnitř těla toho druhého, a to buď v tělesných dutinách nebo v mezibuněčném prostoru (extracelulární endosymbióza), nebo přímo v buňkách hostitele (intracelulární endosymbióza).

Endosymbióza a Eukaryota · Endosymbióza a Fotosyntéza · Vidět víc »

Endosymbiotická teorie

Shrnutí endosymbiotické teorie: I. Archeální buňka (A) vchlípením buněčné membrány vytvořila buněčné jádro (B). 2. Proteobakterie (C) byla pohlcena za vzniku eukaryotické buňky (D). 3. Sinice (E) byla pohlcena některou eukaryotickou buňkou za vzniku rostlinné buňky (F). 4. Při sekundární endosymbióze eukaryotická buňka pohltila rostlinnou buňku. 5. Při terciární endosymbióze pohltila eukaryotická buňka (H) buňku se sekundárním plastidem (G). Endosymbiotická teorie popisuje původ semiautonomních organel eukaryotických buněk – mitochondrií a chloroplastů.

Endosymbiotická teorie a Eukaryota · Endosymbiotická teorie a Fotosyntéza · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Energie a Eukaryota · Energie a Fotosyntéza · Vidět víc »

Eukaryotická buňka

hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.

Eukaryota a Eukaryotická buňka · Eukaryotická buňka a Fotosyntéza · Vidět víc »

Evoluce

alt.

Eukaryota a Evoluce · Evoluce a Fotosyntéza · Vidět víc »

Heterotrofie

Cyklus výživy mezi autotrofy a heterotrofy Heterotrofie (z řeckého heterone - jiný a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu vlastních uhlíkatých skeletů organických látek u heterotrofních organismů (konzumentů, spotřebitelů).

Eukaryota a Heterotrofie · Fotosyntéza a Heterotrofie · Vidět víc »

Krásnoočka

Krásnoočka (Euglenoidea, Euglenophyta, Euglenophyceae), také eugleny, je třída jednobuněčných eukaryot s bičíkem, řazená do říše Excavata, kmene Euglenozoa.

Eukaryota a Krásnoočka · Fotosyntéza a Krásnoočka · Vidět víc »

Mitochondrie

matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.

Eukaryota a Mitochondrie · Fotosyntéza a Mitochondrie · Vidět víc »

Obrněnky

Schéma životního cyklu obrněnek Obrněnky (Dinophyta, též Dinozoa nebo Dinoflagellata) jsou skupina živých organismů řazených dnes do superskupiny Sar a skupiny Alveolata.

Eukaryota a Obrněnky · Fotosyntéza a Obrněnky · Vidět víc »

Plastid

měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).

Eukaryota a Plastid · Fotosyntéza a Plastid · Vidět víc »

Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.

Eukaryota a Prokaryota · Fotosyntéza a Prokaryota · Vidět víc »

Ribozom

Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.

Eukaryota a Ribozom · Fotosyntéza a Ribozom · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.

Eukaryota a Rostliny · Fotosyntéza a Rostliny · Vidět víc »

Ruduchy

Ruduchy, neboli červené řasy (Rhodophyta, syn.Rhodoplantae)V moderních systémech se již i pro ruduchy místo dřívějšího taxonu „oddělení“ používá na stejné úrovni taxon „kmen“, což je v souladu s názvoslovného kódu nomenklatury řas, hub a rostlin.

Eukaryota a Ruduchy · Fotosyntéza a Ruduchy · Vidět víc »

Sinice

Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.

Eukaryota a Sinice · Fotosyntéza a Sinice · Vidět víc »

Skrytěnky

Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyta, Cryptomonada), jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci.

Eukaryota a Skrytěnky · Fotosyntéza a Skrytěnky · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Eukaryota a Teplota · Fotosyntéza a Teplota · Vidět víc »

Vakuola

Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.

Eukaryota a Vakuola · Fotosyntéza a Vakuola · Vidět víc »

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Eukaryota a Vodík · Fotosyntéza a Vodík · Vidět víc »

Zelené řasy

Zelené řasy (Chlorophyta v širším smyslu)Latinské pojmenování Chlorophyta se nyní častěji používá v užším smyslu, a sice jen pro vývojovou linii zelených řas, obsahující skupiny (třídy) Prasinophyceae, Trebouxiophyceae, Ulvophyceae a Chlorophyceae.

Eukaryota a Zelené řasy · Fotosyntéza a Zelené řasy · Vidět víc »

Zelené rostliny

Zelené rostliny (Viridiplantae, Chloroplastida, Chlorobionta, Chlorobiota) je druhově početná skupina eukaryotických fotosyntetických archaeplastid, která se někdy používá k oddělení Archaeplastida se zelenými fotosyntetickými barvivy od ostatních (Glaucophyta, Rhodophyta, dohromady Biliphyta).

Eukaryota a Zelené rostliny · Fotosyntéza a Zelené rostliny · Vidět víc »