Eukaryota a Plastid

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Eukaryota a Plastid

Eukaryota vs. Plastid

Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv. měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).

Autotrofie

Cyklus mezi autotrofy a heterotrofy Autotrofie (z řeckého autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (nebo také primárních producentů, prvovýrobců).

Autotrofie a Eukaryota · Autotrofie a Plastid · Vidět víc »

Bílkovina

Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.

Bílkovina a Eukaryota · Bílkovina a Plastid · Vidět víc »

Buněčná membrána

Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.

Buněčná membrána a Eukaryota · Buněčná membrána a Plastid · Vidět víc »

Chlorarachniophyta

Chlorarachniophyta (či Chlorarachnea, Chloraracniophyceae) je třída fotosyntetizujících améboidních eukaryotických organismů z říše Rhizaria, kmene Cercozoa.

Chlorarachniophyta a Eukaryota · Chlorarachniophyta a Plastid · Vidět víc »

Chloroplast

měříku příbuzného v optickém mikroskopu. Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy.

Chloroplast a Eukaryota · Chloroplast a Plastid · Vidět víc »

Dírkonošci

Schránky dírkonošců ''Quinqueloculina'' Dírkonošci (Foraminifera, tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští prvoci z říše Rhizaria.

Dírkonošci a Eukaryota · Dírkonošci a Plastid · Vidět víc »

Endosymbióza

375x375px Endosymbióza je symbióza (soužití) dvou druhů organismů, z nichž jeden žije uvnitř těla toho druhého, a to buď v tělesných dutinách nebo v mezibuněčném prostoru (extracelulární endosymbióza), nebo přímo v buňkách hostitele (intracelulární endosymbióza).

Endosymbióza a Eukaryota · Endosymbióza a Plastid · Vidět víc »

Endosymbiotická teorie

Shrnutí endosymbiotické teorie: I. Archeální buňka (A) vchlípením buněčné membrány vytvořila buněčné jádro (B). 2. Proteobakterie (C) byla pohlcena za vzniku eukaryotické buňky (D). 3. Sinice (E) byla pohlcena některou eukaryotickou buňkou za vzniku rostlinné buňky (F). 4. Při sekundární endosymbióze eukaryotická buňka pohltila rostlinnou buňku. 5. Při terciární endosymbióze pohltila eukaryotická buňka (H) buňku se sekundárním plastidem (G). Endosymbiotická teorie popisuje původ semiautonomních organel eukaryotických buněk – mitochondrií a chloroplastů.

Endosymbiotická teorie a Eukaryota · Endosymbiotická teorie a Plastid · Vidět víc »

Fotosyntéza

Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Eukaryota a Fotosyntéza · Fotosyntéza a Plastid · Vidět víc »

Genom

Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu.

Eukaryota a Genom · Genom a Plastid · Vidět víc »

Glaukofyty

Glaucophyta (též Glaucocystophyta, česky glaukofyty) je malá skupina sladkovodních mikroskopických řas, řazená do vývojové větve rostlin (případně Archaeplastida), nikoliv však do zelených rostlin (Viridiplantae).

Eukaryota a Glaukofyty · Glaukofyty a Plastid · Vidět víc »

Heterotrofie

Cyklus výživy mezi autotrofy a heterotrofy Heterotrofie (z řeckého heterone - jiný a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu vlastních uhlíkatých skeletů organických látek u heterotrofních organismů (konzumentů, spotřebitelů).

Eukaryota a Heterotrofie · Heterotrofie a Plastid · Vidět víc »

Krásnoočka

Krásnoočka (Euglenoidea, Euglenophyta, Euglenophyceae), také eugleny, je třída jednobuněčných eukaryot s bičíkem, řazená do říše Excavata, kmene Euglenozoa.

Eukaryota a Krásnoočka · Krásnoočka a Plastid · Vidět víc »

Mitochondrie

matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.

Eukaryota a Mitochondrie · Mitochondrie a Plastid · Vidět víc »

Mixotrofie

Příkladem mixotrofního organismu jsou krásnoočka. Mixotrofie (fakultativní heterotrofie) je způsob výživy mixotrofních organismů (mixotrofů).

Eukaryota a Mixotrofie · Mixotrofie a Plastid · Vidět víc »

Nálevníci

Nálevníci (Ciliophora, Ciliata) jsou jednobuněčné eukaryotické organismy (protisté) klasifikovaní v současné době v rámci kladu Alveolata jako zástupci superskupiny Sar.

Eukaryota a Nálevníci · Nálevníci a Plastid · Vidět víc »

Nukleomorf

mitochondrií 3) primární endosymbióza sinice a eukaryota 4) sekundární endosymbióza - na obrázku G je vidět, že buňka obsahuje dva eukaryotické genomy (vínově) - jeden v jádře a druhý v plastidu 5) terciární endosymbióza Nukleomorf je redukované buněčné jádro v plastidu, které se objevuje poté, co došlo k sekundární endosymbióze určité fotosyntetizující buňky.

Eukaryota a Nukleomorf · Nukleomorf a Plastid · Vidět víc »

Obrněnky

Schéma životního cyklu obrněnek Obrněnky (Dinophyta, též Dinozoa nebo Dinoflagellata) jsou skupina živých organismů řazených dnes do superskupiny Sar a skupiny Alveolata.

Eukaryota a Obrněnky · Obrněnky a Plastid · Vidět víc »

Organela

ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.

Eukaryota a Organela · Organela a Plastid · Vidět víc »

Plastid

měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).

Eukaryota a Plastid · Plastid a Plastid · Vidět víc »

Plastidová DNA

tukové kapénky Plastidová DNA (pDNA, také plastom) je DNA, která se nalézá v plastidech.

Eukaryota a Plastidová DNA · Plastid a Plastidová DNA · Vidět víc »

Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.

Eukaryota a Prokaryota · Plastid a Prokaryota · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.

Eukaryota a Rostliny · Plastid a Rostliny · Vidět víc »

Rozsivky

Rozsivky (Diatomeae, syn Bacillariophyceae) jsou velkou skupinou jednobuněčných fotosyntetizujících organismů s dvojdílnou křemičitou schránkou, tradičně řazenou mezi hnědé řasy.

Eukaryota a Rozsivky · Plastid a Rozsivky · Vidět víc »

Ruduchy

Ruduchy, neboli červené řasy (Rhodophyta, syn.Rhodoplantae)V moderních systémech se již i pro ruduchy místo dřívějšího taxonu „oddělení“ používá na stejné úrovni taxon „kmen“, což je v souladu s názvoslovného kódu nomenklatury řas, hub a rostlin.

Eukaryota a Ruduchy · Plastid a Ruduchy · Vidět víc »

Semiautonomní organela

Semiautonomní organely jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v plazmidech), u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými.

Eukaryota a Semiautonomní organela · Plastid a Semiautonomní organela · Vidět víc »

Sinice

Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.

Eukaryota a Sinice · Plastid a Sinice · Vidět víc »

Skrytěnky

Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyta, Cryptomonada), jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci.

Eukaryota a Skrytěnky · Plastid a Skrytěnky · Vidět víc »

Stramenopila

Stramenopila (Straminipila, Stramenopiles, též Heterokonta či Heterokontophyta v širším smyslu) je infraříše eukaryotické superskupiny Sar (v systému dle Adla a kol.) resp.

Eukaryota a Stramenopila · Plastid a Stramenopila · Vidět víc »

Symbióza

sasankou velkolepou (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu mutualismus vydavatel.

Eukaryota a Symbióza · Plastid a Symbióza · Vidět víc »

Zelené řasy

Zelené řasy (Chlorophyta v širším smyslu)Latinské pojmenování Chlorophyta se nyní častěji používá v užším smyslu, a sice jen pro vývojovou linii zelených řas, obsahující skupiny (třídy) Prasinophyceae, Trebouxiophyceae, Ulvophyceae a Chlorophyceae.

Eukaryota a Zelené řasy · Plastid a Zelené řasy · Vidět víc »

Zelené rostliny

Zelené rostliny (Viridiplantae, Chloroplastida, Chlorobionta, Chlorobiota) je druhově početná skupina eukaryotických fotosyntetických archaeplastid, která se někdy používá k oddělení Archaeplastida se zelenými fotosyntetickými barvivy od ostatních (Glaucophyta, Rhodophyta, dohromady Biliphyta).

Eukaryota a Zelené rostliny · Plastid a Zelené rostliny · Vidět víc »