Finština a Japonština

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Finština a Japonština

Finština vs. Japonština

Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích. Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Abeceda a Finština · Abeceda a Japonština · Vidět víc »

Ablativ

Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.

Ablativ a Finština · Ablativ a Japonština · Vidět víc »

Aglutinační jazyk

Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.

Aglutinační jazyk a Finština · Aglutinační jazyk a Japonština · Vidět víc »

Akuzativ

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.

Akuzativ a Finština · Akuzativ a Japonština · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Angličtina a Finština · Angličtina a Japonština · Vidět víc »

Čas (mluvnice)

Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.

Finština a Čas (mluvnice) · Japonština a Čas (mluvnice) · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Finština a Genitiv · Genitiv a Japonština · Vidět víc »

Homonymum

Homonymum (z řeckého ὅμος homos „tentýž, stejný“; ὄνομα onoma „jméno“) neboli slovo souzvučné je slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu.

Finština a Homonymum · Homonymum a Japonština · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Finština a Indoevropské jazyky · Indoevropské jazyky a Japonština · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Finština a Jmenný rod · Japonština a Jmenný rod · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Finština a Latinka · Japonština a Latinka · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.

Finština a Mluvnický pád · Japonština a Mluvnický pád · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Finština a Němčina · Japonština a Němčina · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

Finština a Přídavné jméno · Japonština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Příslovce

Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.

Finština a Příslovce · Japonština a Příslovce · Vidět víc »

Příslovečné určení

Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost.

Finština a Příslovečné určení · Japonština a Příslovečné určení · Vidět víc »

Přítomný čas

Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z latinského praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy.

Finština a Přítomný čas · Japonština a Přítomný čas · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Finština a Předložka · Japonština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Finština a Předmět (mluvnice) · Japonština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Přivlastňovací zájmeno

#PŘESMĚRUJZájmeno#Typy zájmen.

Finština a Přivlastňovací zájmeno · Japonština a Přivlastňovací zájmeno · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Finština a Podstatné jméno · Japonština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Finština a Samohláska · Japonština a Samohláska · Vidět víc »

Slabika

Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.

Finština a Slabika · Japonština a Slabika · Vidět víc »

Slovesný rod

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.

Finština a Slovesný rod · Japonština a Slovesný rod · Vidět víc »

Slovesný způsob

Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.

Finština a Slovesný způsob · Japonština a Slovesný způsob · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Finština a Sloveso · Japonština a Sloveso · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Finština a Souhláska · Japonština a Souhláska · Vidět víc »

Výslovnost

Výslovnost slov, vět a celé řeči je způsob, kterým jedinec vytváří zvuky, z nichž se skládá mluvená řeč.

Finština a Výslovnost · Japonština a Výslovnost · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Finština a Věta (lingvistika) · Japonština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Finština a Zájmeno · Japonština a Zájmeno · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

16. století a Finština · 16. století a Japonština · Vidět víc »