Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Finština a Japonština

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Finština a Japonština

Finština vs. Japonština

Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích. Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.

Podobnosti mezi Finština a Japonština

Finština a Japonština mají 31 věci společné (v Uniepedie): Abeceda, Ablativ, Aglutinační jazyk, Akuzativ, Angličtina, Čas (mluvnice), Genitiv, Homonymum, Indoevropské jazyky, Jmenný rod, Latinka, Mluvnický pád, Němčina, Přídavné jméno, Příslovce, Příslovečné určení, Přítomný čas, Předložka, Předmět (mluvnice), Přivlastňovací zájmeno, Podstatné jméno, Samohláska, Slabika, Slovesný rod, Slovesný způsob, Sloveso, Souhláska, Výslovnost, Věta (lingvistika), Zájmeno, ..., 16. století. Rozbalte index (1 více) »

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Abeceda a Finština · Abeceda a Japonština · Vidět víc »

Ablativ

Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.

Ablativ a Finština · Ablativ a Japonština · Vidět víc »

Aglutinační jazyk

Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.

Aglutinační jazyk a Finština · Aglutinační jazyk a Japonština · Vidět víc »

Akuzativ

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.

Akuzativ a Finština · Akuzativ a Japonština · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Angličtina a Finština · Angličtina a Japonština · Vidět víc »

Čas (mluvnice)

Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.

Finština a Čas (mluvnice) · Japonština a Čas (mluvnice) · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Finština a Genitiv · Genitiv a Japonština · Vidět víc »

Homonymum

Homonymum (z řeckého ὅμος homos „tentýž, stejný“; ὄνομα onoma „jméno“) neboli slovo souzvučné je slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu.

Finština a Homonymum · Homonymum a Japonština · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Finština a Indoevropské jazyky · Indoevropské jazyky a Japonština · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Finština a Jmenný rod · Japonština a Jmenný rod · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Finština a Latinka · Japonština a Latinka · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.

Finština a Mluvnický pád · Japonština a Mluvnický pád · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Finština a Němčina · Japonština a Němčina · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

Finština a Přídavné jméno · Japonština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Příslovce

Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.

Finština a Příslovce · Japonština a Příslovce · Vidět víc »

Příslovečné určení

Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost.

Finština a Příslovečné určení · Japonština a Příslovečné určení · Vidět víc »

Přítomný čas

Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z latinského praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy.

Finština a Přítomný čas · Japonština a Přítomný čas · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Finština a Předložka · Japonština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Finština a Předmět (mluvnice) · Japonština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Přivlastňovací zájmeno

#PŘESMĚRUJZájmeno#Typy zájmen.

Finština a Přivlastňovací zájmeno · Japonština a Přivlastňovací zájmeno · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Finština a Podstatné jméno · Japonština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Finština a Samohláska · Japonština a Samohláska · Vidět víc »

Slabika

Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.

Finština a Slabika · Japonština a Slabika · Vidět víc »

Slovesný rod

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.

Finština a Slovesný rod · Japonština a Slovesný rod · Vidět víc »

Slovesný způsob

Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.

Finština a Slovesný způsob · Japonština a Slovesný způsob · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Finština a Sloveso · Japonština a Sloveso · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Finština a Souhláska · Japonština a Souhláska · Vidět víc »

Výslovnost

Výslovnost slov, vět a celé řeči je způsob, kterým jedinec vytváří zvuky, z nichž se skládá mluvená řeč.

Finština a Výslovnost · Japonština a Výslovnost · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Finština a Věta (lingvistika) · Japonština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Finština a Zájmeno · Japonština a Zájmeno · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

16. století a Finština · 16. století a Japonština · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Finština a Japonština

Finština má 102 vztahy, zatímco Japonština má 139. Jak oni mají společné 31, index Jaccard je 12.86% = 31 / (102 + 139).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Finština a Japonština. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »