Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Francie a Franská říše
Francie a Franská říše mají 47 věci společné (v Uniepedie): Anglie, Římská říše, Římskokatolická církev, Barbarské státy, Bitva u Tours, Bretaň, Burgundsko, Chlodvík I., Christianizace, Francouzské království, Frankové, Galie, Germáni, Itálie, Karel II. Holý, Karel Martel, Karel Veliký, Karlovci, Karolínská říše, Karolínská renesance, Katolicismus, Křesťan, Křesťanství, Křest, Langobardi, Latina, Lothar I. Franský, Ludvík I. Pobožný, Ludvík II. Němec, Majordomus, ..., Merovejci, Německo, Paříž, Papež, Pipin III. Krátký, Provence, Pyreneje, Raný středověk, Rýn, Románský sloh, Starověký Řím, Středofranská říše, Syagriova říše, Východofranská říše, Verdunská smlouva, Vizigóti, Západofranská říše. Rozbalte index (17 více) »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Anglie a Francie · Anglie a Franská říše ·
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Francie a Římská říše · Franská říše a Římská říše ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Francie a Římskokatolická církev · Franská říše a Římskokatolická církev ·
Barbarské státy
Západořímské říše Barbarské státy neboli také barbarská království vznikaly během 6. a 7. století na území západní Evropy, tj.
Barbarské státy a Francie · Barbarské státy a Franská říše ·
Bitva u Tours
Bitva u Tours známá také jako Bitva u Poitiers se odehrála někdy mezi 10.
Bitva u Tours a Francie · Bitva u Tours a Franská říše ·
Bretaň
Bretaň (Bretagne, bretonsky Breizh, v jazyce gallo Bertaèyn) je historické území a jeden z 13 metropolitních francouzských regionů na Bretaňském poloostrově v severozápadní Francii.
Bretaň a Francie · Bretaň a Franská říše ·
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Burgundsko a Francie · Burgundsko a Franská říše ·
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Chlodvík I. a Francie · Chlodvík I. a Franská říše ·
Christianizace
Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.
Christianizace a Francie · Christianizace a Franská říše ·
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Francie a Francouzské království · Francouzské království a Franská říše ·
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Francie a Frankové · Frankové a Franská říše ·
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Francie a Galie · Franská říše a Galie ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Francie a Germáni · Franská říše a Germáni ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Francie a Itálie · Franská říše a Itálie ·
Karel II. Holý
Karel II. Holý Karel II.
Francie a Karel II. Holý · Franská říše a Karel II. Holý ·
Karel Martel
Karel Martel (688 – 16. či 22. října 741) byl franský vévoda, princ, válečník a od roku 718 až do své smrti majordomus Austrasie, Neustrie a faktický vládce Franské říše.
Francie a Karel Martel · Franská říše a Karel Martel ·
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Francie a Karel Veliký · Franská říše a Karel Veliký ·
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Francie a Karlovci · Franská říše a Karlovci ·
Karolínská říše
Karolínská říše je historické označení pro říši Karla Velikého, poslední fázi v historii raně středověké Franské říše (latinsky Regnum Francorum), známé též jako Říše Římanů a Franků (latinsky Romanorum sive Francorum imperium).
Francie a Karolínská říše · Franská říše a Karolínská říše ·
Karolínská renesance
Karolínská renesance je označení pro obrodu kultury a vzdělanosti karolinské říše v západní Evropě přibližně v druhé polovině 8. století a v 9. století.
Francie a Karolínská renesance · Franská říše a Karolínská renesance ·
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Francie a Katolicismus · Franská říše a Katolicismus ·
Křesťan
Křesťané v Jeruzalémě. Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického abrahámovského náboženství, založeném na učení Ježíše Krista.
Francie a Křesťan · Franská říše a Křesťan ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Francie a Křesťanství · Franská říše a Křesťanství ·
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Francie a Křest · Franská říše a Křest ·
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Francie a Langobardi · Franská říše a Langobardi ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Francie a Latina · Franská říše a Latina ·
Lothar I. Franský
Svatý Lothar I. (795 – 29. září 855) byl římským císařem, franckým a později italským králem a bavorským vévodou.
Francie a Lothar I. Franský · Franská říše a Lothar I. Franský ·
Ludvík I. Pobožný
Hrabana Maura z roku 826 Ludvík I. Pobožný či Zbožný (německy: Ludwig der Fromme; francouzsky: Louis le Pieux; 778 Chasseneuil u Poitiers – 20. června 840 Ingelheim) byl římský král a císař, syn Karla Velikého.
Francie a Ludvík I. Pobožný · Franská říše a Ludvík I. Pobožný ·
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Francie a Ludvík II. Němec · Franská říše a Ludvík II. Němec ·
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Francie a Majordomus · Franská říše a Majordomus ·
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Francie a Merovejci · Franská říše a Merovejci ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Francie a Německo · Franská říše a Německo ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Francie a Paříž · Franská říše a Paříž ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Francie a Papež · Franská říše a Papež ·
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Francie a Pipin III. Krátký · Franská říše a Pipin III. Krátký ·
Provence
Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.
Francie a Provence · Franská říše a Provence ·
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Francie a Pyreneje · Franská říše a Pyreneje ·
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Francie a Raný středověk · Franská říše a Raný středověk ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Francie a Rýn · Franská říše a Rýn ·
Románský sloh
Pise Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku v 10.–13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy.
Francie a Románský sloh · Franská říše a Románský sloh ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Francie a Starověký Řím · Franská říše a Starověký Řím ·
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Francie a Středofranská říše · Franská říše a Středofranská říše ·
Syagriova říše
Syagriova říše neboli Syagriovo království (latinsky Regnum Syagrii), též Soissonské království (latinsky Regnum Suessonense), jsou historické označení státu, který byl nazýván Královstvím Římanů (latinsky Regnum Romanorum).
Francie a Syagriova říše · Franská říše a Syagriova říše ·
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Francie a Východofranská říše · Franská říše a Východofranská říše ·
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Francie a Verdunská smlouva · Franská říše a Verdunská smlouva ·
Vizigóti
nedostupné.
Francie a Vizigóti · Franská říše a Vizigóti ·
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Francie a Západofranská říše · Franská říše a Západofranská říše ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Francie a Franská říše
- To, co mají společné Francie a Franská říše
- Podobnosti mezi Francie a Franská říše
Srovnání mezi Francie a Franská říše
Francie má 1340 vztahy, zatímco Franská říše má 204. Jak oni mají společné 47, index Jaccard je 3.04% = 47 / (1340 + 204).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Francie a Franská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
