Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Francie a Svatá říše římská

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Francie a Svatá říše římská

Francie vs. Svatá říše římská

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě. Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Podobnosti mezi Francie a Svatá říše římská

Francie a Svatá říše římská mají 39 věci společné (v Uniepedie): Alpy, Alsasko, Švýcarsko, Židé, Římská říše, Římskokatolická církev, Belgie, Bitva u Slavkova, Burgundsko, Církev, Feudalismus, Francouzština, Francouzi, Franská říše, Habsburkové, Italové, Itálie, Judaismus, Karel Veliký, Karlovci, Karolínská říše, Latina, Lotrinsko, Lucembursko, Milán, Napoleon Bonaparte, Němčina, Nizozemština, Papež, Poláci, ..., Polsko, Rakouské císařství, Rýnský spolek, Středofranská říše, Volená monarchie, Západní Evropa, 11. století, 17. století, 18. století. Rozbalte index (9 více) »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Alpy a Francie · Alpy a Svatá říše římská · Vidět víc »

Alsasko

Alsasko (francouzsky Alsace, německy das Elsass, alsasky s’Elsass, česky dříve Elsasko) je bývalý region Francie.

Alsasko a Francie · Alsasko a Svatá říše římská · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Švýcarsko a Francie · Švýcarsko a Svatá říše římská · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Francie a Židé · Svatá říše římská a Židé · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Francie a Římská říše · Svatá říše římská a Římská říše · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Francie a Římskokatolická církev · Svatá říše římská a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Belgie

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.

Belgie a Francie · Belgie a Svatá říše římská · Vidět víc »

Bitva u Slavkova

Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.

Bitva u Slavkova a Francie · Bitva u Slavkova a Svatá říše římská · Vidět víc »

Burgundsko

Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.

Burgundsko a Francie · Burgundsko a Svatá říše římská · Vidět víc »

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Církev a Francie · Církev a Svatá říše římská · Vidět víc »

Feudalismus

Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.

Feudalismus a Francie · Feudalismus a Svatá říše římská · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Francie a Francouzština · Francouzština a Svatá říše římská · Vidět víc »

Francouzi

Francouzi jsou příslušníci západoevropského národa, žijícího na území dnešní Francie, historicky keltského, latinského a germánského původu.

Francie a Francouzi · Francouzi a Svatá říše římská · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Francie a Franská říše · Franská říše a Svatá říše římská · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Francie a Habsburkové · Habsburkové a Svatá říše římská · Vidět víc »

Italové

Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.

Francie a Italové · Italové a Svatá říše římská · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Francie a Itálie · Itálie a Svatá říše římská · Vidět víc »

Judaismus

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.

Francie a Judaismus · Judaismus a Svatá říše římská · Vidět víc »

Karel Veliký

Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).

Francie a Karel Veliký · Karel Veliký a Svatá říše římská · Vidět víc »

Karlovci

Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.

Francie a Karlovci · Karlovci a Svatá říše římská · Vidět víc »

Karolínská říše

Karolínská říše je historické označení pro říši Karla Velikého, poslední fázi v historii raně středověké Franské říše (latinsky Regnum Francorum), známé též jako Říše Římanů a Franků (latinsky Romanorum sive Francorum imperium).

Francie a Karolínská říše · Karolínská říše a Svatá říše římská · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Francie a Latina · Latina a Svatá říše římská · Vidět víc »

Lotrinsko

Stanislavově náměstí v Nancy. Lotrinsko (v románské lotrinštině Louréne, v germánské lotrinštině Lothringe(n)) je bývalý region Francie.

Francie a Lotrinsko · Lotrinsko a Svatá říše římská · Vidět víc »

Lucembursko

Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.

Francie a Lucembursko · Lucembursko a Svatá říše římská · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Francie a Milán · Milán a Svatá říše římská · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Francie a Napoleon Bonaparte · Napoleon Bonaparte a Svatá říše římská · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Francie a Němčina · Němčina a Svatá říše římská · Vidět víc »

Nizozemština

Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.

Francie a Nizozemština · Nizozemština a Svatá říše římská · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Francie a Papež · Papež a Svatá říše římská · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Francie a Poláci · Poláci a Svatá říše římská · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Francie a Polsko · Polsko a Svatá říše římská · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Francie a Rakouské císařství · Rakouské císařství a Svatá říše římská · Vidět víc »

Rýnský spolek

Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.

Francie a Rýnský spolek · Rýnský spolek a Svatá říše římská · Vidět víc »

Středofranská říše

Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.

Francie a Středofranská říše · Středofranská říše a Svatá říše římská · Vidět víc »

Volená monarchie

Volená monarchie je monarchie, ve které je panovník volen a nevládne dědičně.

Francie a Volená monarchie · Svatá říše římská a Volená monarchie · Vidět víc »

Západní Evropa

Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.

Francie a Západní Evropa · Svatá říše římská a Západní Evropa · Vidět víc »

11. století

Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.

11. století a Francie · 11. století a Svatá říše římská · Vidět víc »

17. století

17.

17. století a Francie · 17. století a Svatá říše římská · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

18. století a Francie · 18. století a Svatá říše římská · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Francie a Svatá říše římská

Francie má 1340 vztahy, zatímco Svatá říše římská má 239. Jak oni mají společné 39, index Jaccard je 2.47% = 39 / (1340 + 239).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Francie a Svatá říše římská. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »