Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi František Josef I. a Rakouské císařství
František Josef I. a Rakouské císařství mají 35 věci společné (v Uniepedie): Absolutní monarchie, Štýrské vévodství, České království, Římskokatolická církev, Bukovina (země), Císař, Chorvatština, Ferdinand I. Dobrotivý, Francie, František I. Rakouský, Gorice a Gradiška, Habsbursko-lotrinská dynastie, Halič, Ilyrské království, Italština, Konstituční monarchie, Latina, Maďaři, Maďarština, Němčina, Německý spolek, Olomouc, Osvětimské knížectví, Polština, Prusko-rakouská válka, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Rumunština, Ruské impérium, Sedmihradské velkoknížectví, ..., Slovenština, Slovinština, Uhersko, Vídeň, Zátorské knížectví. Rozbalte index (5 více) »
Absolutní monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.
Absolutní monarchie a František Josef I. · Absolutní monarchie a Rakouské císařství ·
Štýrské vévodství
Štýrské vévodství, také psáno Vévodství štýrské či Vévodství Štýrsko, bylo vévodství o rozloze 22 425 km², zahrnující území moderní rakouské spolkové země Štýrska a území slovinského regionu Dolní Štýrsko.
Štýrské vévodství a František Josef I. · Štýrské vévodství a Rakouské císařství ·
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
František Josef I. a České království · Rakouské císařství a České království ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
František Josef I. a Římskokatolická církev · Rakouské císařství a Římskokatolická církev ·
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Bukovina (země) a František Josef I. · Bukovina (země) a Rakouské císařství ·
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Císař a František Josef I. · Císař a Rakouské císařství ·
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Chorvatština a František Josef I. · Chorvatština a Rakouské císařství ·
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
Ferdinand I. Dobrotivý a František Josef I. · Ferdinand I. Dobrotivý a Rakouské císařství ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a František Josef I. · Francie a Rakouské císařství ·
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
František I. Rakouský a František Josef I. · František I. Rakouský a Rakouské císařství ·
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
František Josef I. a Gorice a Gradiška · Gorice a Gradiška a Rakouské císařství ·
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
František Josef I. a Habsbursko-lotrinská dynastie · Habsbursko-lotrinská dynastie a Rakouské císařství ·
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
František Josef I. a Halič · Halič a Rakouské císařství ·
Ilyrské království
Ilyrské království byl v letech 1816–1849 státní útvar, jedna z rakouských korunních zemí, rozkládající se na území dnešního Rakouska (Korutany), Slovinska (Kraňsko a Gorice), Chorvatska (Istrie, Střední Chorvatsko i s přímořím) a Itálie (Terst a okolí).
František Josef I. a Ilyrské království · Ilyrské království a Rakouské císařství ·
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
František Josef I. a Italština · Italština a Rakouské císařství ·
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
František Josef I. a Konstituční monarchie · Konstituční monarchie a Rakouské císařství ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
František Josef I. a Latina · Latina a Rakouské císařství ·
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
František Josef I. a Maďaři · Maďaři a Rakouské císařství ·
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
František Josef I. a Maďarština · Maďarština a Rakouské císařství ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
František Josef I. a Němčina · Němčina a Rakouské císařství ·
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
František Josef I. a Německý spolek · Německý spolek a Rakouské císařství ·
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
František Josef I. a Olomouc · Olomouc a Rakouské císařství ·
Osvětimské knížectví
Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.
František Josef I. a Osvětimské knížectví · Osvětimské knížectví a Rakouské císařství ·
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
František Josef I. a Polština · Polština a Rakouské císařství ·
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
František Josef I. a Prusko-rakouská válka · Prusko-rakouská válka a Rakouské císařství ·
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
František Josef I. a Rakousko-uherské vyrovnání · Rakouské císařství a Rakousko-uherské vyrovnání ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
František Josef I. a Rakousko-Uhersko · Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko ·
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
František Josef I. a Rumunština · Rakouské císařství a Rumunština ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
František Josef I. a Ruské impérium · Rakouské císařství a Ruské impérium ·
Sedmihradské velkoknížectví
Sedmihradské knížectví, v roce 1765 povýšeno na Sedmihradské velkoknížectví, bylo od roku 1711 jedno z rakouských korunních zemí.
František Josef I. a Sedmihradské velkoknížectví · Rakouské císařství a Sedmihradské velkoknížectví ·
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
František Josef I. a Slovenština · Rakouské císařství a Slovenština ·
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
František Josef I. a Slovinština · Rakouské císařství a Slovinština ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
František Josef I. a Uhersko · Rakouské císařství a Uhersko ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
František Josef I. a Vídeň · Rakouské císařství a Vídeň ·
Zátorské knížectví
Zátorské knížectví (polsky Księstwo Zatorskie, německy Herzogtum Zator) bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Zátor.
František Josef I. a Zátorské knížectví · Rakouské císařství a Zátorské knížectví ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá František Josef I. a Rakouské císařství
- To, co mají společné František Josef I. a Rakouské císařství
- Podobnosti mezi František Josef I. a Rakouské císařství
Srovnání mezi František Josef I. a Rakouské císařství
František Josef I. má 262 vztahy, zatímco Rakouské císařství má 109. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 9.43% = 35 / (262 + 109).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi František Josef I. a Rakouské císařství. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
