Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870)
Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870) mají 16 věci společné (v Uniepedie): Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, August Vilém Pruský (1722–1758), Žofie Dorotea Hannoverská, Berlín, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém III., Hohenzollernové, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Henrietta Oranžská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Prusko, Seznam panovníků Nizozemska, Seznam pruských panovníků, Vilém I. Nizozemský, Vilemína Pruská (1774–1837).
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Fridrich Vilém II. · Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich Vilém II. · August Vilém Pruský (1722–1758) a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Fridrich Vilém II. a Žofie Dorotea Hannoverská · Luisa Pruská (1808–1870) a Žofie Dorotea Hannoverská ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Fridrich Vilém II. · Berlín a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Fridrich Vilém II. · Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Fridrich Vilém I. a Fridrich Vilém II. · Fridrich Vilém I. a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Fridrich Vilém II. a Fridrich Vilém III. · Fridrich Vilém III. a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Fridrich Vilém II. a Hohenzollernové · Hohenzollernové a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Fridrich Vilém II. a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Fridrich Vilém II. a Luisa Henrietta Oranžská · Luisa Henrietta Oranžská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Fridrich Vilém II. a Luisa Meklenbursko-Střelická · Luisa Meklenbursko-Střelická a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Fridrich Vilém II. a Prusko · Luisa Pruská (1808–1870) a Prusko ·
Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny).
Fridrich Vilém II. a Seznam panovníků Nizozemska · Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam panovníků Nizozemska ·
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Fridrich Vilém II. a Seznam pruských panovníků · Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam pruských panovníků ·
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Fridrich Vilém II. a Vilém I. Nizozemský · Luisa Pruská (1808–1870) a Vilém I. Nizozemský ·
Vilemína Pruská (1774–1837)
Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.
Fridrich Vilém II. a Vilemína Pruská (1774–1837) · Luisa Pruská (1808–1870) a Vilemína Pruská (1774–1837) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870)
- To, co mají společné Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870)
- Podobnosti mezi Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870)
Srovnání mezi Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870)
Fridrich Vilém II. má 59 vztahy, zatímco Luisa Pruská (1808–1870) má 79. Jak oni mají společné 16, index Jaccard je 11.59% = 16 / (59 + 79).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
