Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Fridrich Vilém IV. a Luisa Pruská (1808–1870)
Fridrich Vilém IV. a Luisa Pruská (1808–1870) mají 30 věci společné (v Uniepedie): Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Alexandr I. Pavlovič, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský, Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Albertina z Erbachu, Žofie Dorotea Hannoverská, Berlín, Bitva u Jeny, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Hohenzollernové, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Napoleon Bonaparte, Prusko, Seznam hlav ruského státu, Seznam pruských panovníků, Vilém I. Pruský.
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich II.
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický a Fridrich Vilém IV. · Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Alžběta Sasko-Hildburghausenská a Fridrich Vilém IV. · Alžběta Sasko-Hildburghausenská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Alexandr I. Pavlovič a Fridrich Vilém IV. · Alexandr I. Pavlovič a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Fridrich Vilém IV. · Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský (21. srpna 1681, Gotha – 9. března 1724, Hildburghausen) byl sasko-hildburghausenským vévodou.
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský a Fridrich Vilém IV. · Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu a Fridrich Vilém IV. · Šarlota z Hanau-Lichtenbergu a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Žofie Albertina z Erbachu
Žofie Albertina z Erbachu (30. července 1683, Erbach – 4. září 1742, Einsfeld) byla erbašskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní; letech 1724 až 1728 byla regentkou tohoto durynského státu.
Fridrich Vilém IV. a Žofie Albertina z Erbachu · Luisa Pruská (1808–1870) a Žofie Albertina z Erbachu ·
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Fridrich Vilém IV. a Žofie Dorotea Hannoverská · Luisa Pruská (1808–1870) a Žofie Dorotea Hannoverská ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Fridrich Vilém IV. · Berlín a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Bitva u Jeny
Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.
Bitva u Jeny a Fridrich Vilém IV. · Bitva u Jeny a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Frederika Hesensko-Darmstadtská a Fridrich Vilém IV. · Frederika Hesensko-Darmstadtská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Fridrich Vilém IV. · Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Fridrich Vilém I. a Fridrich Vilém IV. · Fridrich Vilém I. a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II. a Fridrich Vilém IV. · Fridrich Vilém II. a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Fridrich Vilém III. a Fridrich Vilém IV. · Fridrich Vilém III. a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Fridrich Vilém IV. a Hohenzollernové · Hohenzollernové a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Fridrich Vilém IV. a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Fridrich Vilém IV. a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Karel II. Meklenbursko-Střelický a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Fridrich Vilém IV. a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Fridrich Vilém IV. a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Karolína Nasavsko-Saarbrückenská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Fridrich Vilém IV. a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Kristián III. Falcko-Zweibrückenský a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Fridrich Vilém IV. a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Fridrich Vilém IV. a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Fridrich Vilém IV. a Luisa Meklenbursko-Střelická · Luisa Meklenbursko-Střelická a Luisa Pruská (1808–1870) ·
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Fridrich Vilém IV. a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Luisa Pruská (1808–1870) a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Fridrich Vilém IV. a Napoleon Bonaparte · Luisa Pruská (1808–1870) a Napoleon Bonaparte ·
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Fridrich Vilém IV. a Prusko · Luisa Pruská (1808–1870) a Prusko ·
Seznam hlav ruského státu
Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.
Fridrich Vilém IV. a Seznam hlav ruského státu · Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam hlav ruského státu ·
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Fridrich Vilém IV. a Seznam pruských panovníků · Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam pruských panovníků ·
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Fridrich Vilém IV. a Vilém I. Pruský · Luisa Pruská (1808–1870) a Vilém I. Pruský ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Fridrich Vilém IV. a Luisa Pruská (1808–1870)
- To, co mají společné Fridrich Vilém IV. a Luisa Pruská (1808–1870)
- Podobnosti mezi Fridrich Vilém IV. a Luisa Pruská (1808–1870)
Srovnání mezi Fridrich Vilém IV. a Luisa Pruská (1808–1870)
Fridrich Vilém IV. má 97 vztahy, zatímco Luisa Pruská (1808–1870) má 79. Jak oni mají společné 30, index Jaccard je 17.05% = 30 / (97 + 79).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Fridrich Vilém IV. a Luisa Pruská (1808–1870). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
