Fundamentální články a Rakousko-Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fundamentální články a Rakousko-Uhersko

Fundamentální články vs. Rakousko-Uhersko

Jako fundamentální články (fundamentálky, Fundamentalartikel) se označuje dohoda o změně státoprávního uspořádání, na které se shodla česká politická reprezentace s vládou Karla von Hohenwarta v roce 1871, a kterou vrcholilo snažení českých politických elit o zrovnoprávnění Českého království v rámci Rakouska-Uherska, jež se datovalo od přijetí principu dualistické (rakousko-maďarské) federace v roce 1867 (viz táborové hnutí). Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Čeština

Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.

Fundamentální články a Čeština · Rakousko-Uhersko a Čeština · Vidět víc »

České vyrovnání

Česko-rakouské a česko-německé vyrovnání (německy Österreichisch-Tschechischer Ausgleich, či deutsch-tschechischer Ausgleich nebo též deutsch-böhmischer Ausgleich) jsou označení pro pokusy o politické a státoprávní řešení problematiky národnostních sporů na území dnešního Česka.

Fundamentální články a České vyrovnání · Rakousko-Uhersko a České vyrovnání · Vidět víc »

Český zemský sněm

Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.

Fundamentální články a Český zemský sněm · Rakousko-Uhersko a Český zemský sněm · Vidět víc »

Badeniho jazyková nařízení

Badeniho jazyková nařízení je označení pro jazyková nařízení, která 5. dubna 1897 vydali pro Čechy a 22. dubna 1897 pro Moravu předlitavští ministři vnitra (Kazimír Badeni), financí, spravedlnosti, obchodu a orby.

Badeniho jazyková nařízení a Fundamentální články · Badeniho jazyková nařízení a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

František Josef I. a Fundamentální články · František Josef I. a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Gyula Andrássy starší

Gyula Károly hrabě Andrássy de Csikszentkirály et Krasznahorka (Julius Karl Graf Andrássy von Csikszentkirály und Krasznahorka; 3. března 1823 Vlachovo, Uhersko (v současnosti Slovensko) – 18. února 1890 Volosko (Opatija), Chorvatsko) byl uherský šlechtic, rakousko-uherský diplomat, státník a generál.

Fundamentální články a Gyula Andrássy starší · Gyula Andrássy starší a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Kurie (volby)

Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.

Fundamentální články a Kurie (volby) · Kurie (volby) a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Moravské vyrovnání

České a německé volební obvody ve venkovských oblastech moravského území, vzniklé na základě Moravského vyrovnání z 27. listopadu 1905ZRŮSTOVÁ, Pavlína: SOCIÁLNĚ - EKONOMICKÉ DŮSLEDKY ODSUNU NĚMCŮ NA ÚZEMÍ SVITAVSKA, MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV (2012), Diplomová práce, Brno, str. 21. Moravské vyrovnání (též moravský pakt, německy Mährischer Ausgleich) je souhrnný název pro čtyři zemské zákony přijaté roku 1905 na Moravě, jejichž účelem mělo být vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců v zemi a vyřešit národnostní rozpory mezi oběma národy.

Fundamentální články a Moravské vyrovnání · Moravské vyrovnání a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Národní strana (1848)

Národní strana (později označována také jako staročeská) byla nejstarší politickou stranou v českých zemích.

Fundamentální články a Národní strana (1848) · Národní strana (1848) a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Fundamentální články a Němčina · Němčina a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Předlitavsko

Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.

Fundamentální články a Předlitavsko · Předlitavsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Stremayrova jazyková nařízení

Stremayrova jazyková nařízení jsou nařízení, která roku 1880 (19. dubna pro Čechy a 28. dubna pro Moravu) vydala vláda Eduarda Taaffeho (resp. ministr vnitra Eduard Taaffe a ministr spravedlnosti Karl von Stremayr).

Fundamentální články a Stremayrova jazyková nařízení · Rakousko-Uhersko a Stremayrova jazyková nařízení · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Fundamentální články a Uhersko · Rakousko-Uhersko a Uhersko · Vidět víc »

Vláda Karla von Hohenwarta

Vláda Karla von Hohenwarta byla předlitavská vláda, úřadující od 6. února do 30. října 1871.

Fundamentální články a Vláda Karla von Hohenwarta · Rakousko-Uhersko a Vláda Karla von Hohenwarta · Vidět víc »