Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Angličtina, Aorist, Avaři, Španělština, Švýcarsko, Čas (mluvnice), Česká slovesa, Dolomity, Etruskové, Francouzština, Frankové, Furlansko, Furlansko-Julské Benátsko, Germánské jazyky, Gorizia, Imperfektum, Indoevropské jazyky, Italština, Itálie, Keltové, Keltské jazyky, Konjunktiv, Ladinština, Langobardi, Latina, Latinka, Maďaři, Němčina, Optativ, Plusquamperfektum, Podmět, Portogruaro, Provincie Pordenone, Rétorománština, Rétské Alpy, Románské jazyky, Samohláska, Slované, Slovinština, Stěhování národů, Stříška, Terst, Toponomastika, Toponymum, Tvarosloví, Udine, Zájmeno.
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Furlanština a Angličtina · Vidět víc »
Aorist
Termín aorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu slovesného času, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní vidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je imperfektum, perfektum či plusquamperfektum.
Nový!!: Furlanština a Aorist · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Furlanština a Avaři · Vidět víc »
Španělština
Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků.
Nový!!: Furlanština a Španělština · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Furlanština a Švýcarsko · Vidět víc »
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Nový!!: Furlanština a Čas (mluvnice) · Vidět víc »
Česká slovesa
Článek česká slovesa pojednává o slovesech v češtině.
Nový!!: Furlanština a Česká slovesa · Vidět víc »
Dolomity
Dolomity (v ladinštině Dolomites) jsou jedním z horských masivů Italských Alp.
Nový!!: Furlanština a Dolomity · Vidět víc »
Etruskové
Etruskové jsou málo poznané starověké etnikum, které sídlilo v Etrurii, na území dnešního Toskánska v Itálii.
Nový!!: Furlanština a Etruskové · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Furlanština a Francouzština · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Furlanština a Frankové · Vidět víc »
Furlansko
Furlansko (také Furlánsko, Furlandsko nebo Friulsko, Friuli, furlansky Friûl, Furlanija, Friaul, vše původem z latinského názvu Forum Iulii) je historický region na severovýchodě Itálie v okolí města Udine na hranicích s Rakouskem a Slovinskem.
Nový!!: Furlanština a Furlansko · Vidět víc »
Furlansko-Julské Benátsko
Furlansko-Julské Benátsko (také Furlansko a Julské Benátsko) je autonomní region Itálie.
Nový!!: Furlanština a Furlansko-Julské Benátsko · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Furlanština a Germánské jazyky · Vidět víc »
Gorizia
#PŘESMĚRUJ Gorice Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Furlanština a Gorizia · Vidět víc »
Imperfektum
Imperfektum (lat. imperfectum, doslova „nedokončené“ jako protiklad k perfektu) je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval.
Nový!!: Furlanština a Imperfektum · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Furlanština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Furlanština a Italština · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Furlanština a Itálie · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Furlanština a Keltové · Vidět víc »
Keltské jazyky
Místa v Evropě, kde dnes najdeme keltské národy. Keltské jazyky, které se vyvinuly z protokeltštiny, představují starobylou větev indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Furlanština a Keltské jazyky · Vidět víc »
Konjunktiv
Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.
Nový!!: Furlanština a Konjunktiv · Vidět víc »
Ladinština
Rétorománské jazyky Ladinština (ladinsky ladin) je románský jazyk, jímž se mluví v italských provinciích Bolzano, Trento a Belluno.
Nový!!: Furlanština a Ladinština · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Furlanština a Langobardi · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Furlanština a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Furlanština a Latinka · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Furlanština a Maďaři · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Furlanština a Němčina · Vidět víc »
Optativ
Optativ je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla doufání v něco nebo přání.
Nový!!: Furlanština a Optativ · Vidět víc »
Plusquamperfektum
Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.
Nový!!: Furlanština a Plusquamperfektum · Vidět víc »
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Nový!!: Furlanština a Podmět · Vidět víc »
Portogruaro
Portogruaro je italské město v oblasti Benátsko s necelými 26 tisíci obyvateli.
Nový!!: Furlanština a Portogruaro · Vidět víc »
Provincie Pordenone
Pordenone (Provincia di Pordenone) je bývalá italská provincie v oblasti Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Furlanština a Provincie Pordenone · Vidět víc »
Rétorománština
Rétorománština, také románština (rétorománsky) je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří asi 0,5 % obyvatel Švýcarska, především v kantonu Graubünden (rétorománsky). Je jedním z úředních jazyků tohoto kantonu (spolu s němčinou a italštinou) a od roku 1999 jedním ze čtyř úředních jazyků Švýcarské konfederace, předtím od roku 1938 národní řeč.
Nový!!: Furlanština a Rétorománština · Vidět víc »
Rétské Alpy
Rétské Alpy (italsky Alpi Retiche, německy Rätische Alpen), dříve také nazývané Rhaetské Alpy, je označení pro řadu pohoří západní části centrálního pásma Východních Alp.
Nový!!: Furlanština a Rétské Alpy · Vidět víc »
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Nový!!: Furlanština a Románské jazyky · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Furlanština a Samohláska · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Furlanština a Slované · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Furlanština a Slovinština · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Furlanština a Stěhování národů · Vidět víc »
Stříška
Stříška může být.
Nový!!: Furlanština a Stříška · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Furlanština a Terst · Vidět víc »
Toponomastika
Toponomastika (toponymie) je nauka o místních jménech (toponymech).
Nový!!: Furlanština a Toponomastika · Vidět víc »
Toponymum
Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu – např.
Nový!!: Furlanština a Toponymum · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Furlanština a Tvarosloví · Vidět víc »
Udine
Udine (přízvuk je na první slabice tzn. ùdine, furlansky Udin, slovinsky Videm (zastarale česky Videm nebo Vidim), latinsky Utinum) je historické město v severovýchodní Itálii, v oblasti Furlansko-Julské Benátsko (do roku 2018 i správní středisko bývalé stejnojmenné provincie).
Nový!!: Furlanština a Udine · Vidět víc »
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Nový!!: Furlanština a Zájmeno · Vidět víc »
