Fyzika a Kinetická teorie látek

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fyzika a Kinetická teorie látek

Fyzika vs. Kinetická teorie látek

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů. Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Atom a Fyzika · Atom a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Brownův pohyb

Znázornění Brownova pohybu na záznamu polohy nahodile se pohybující částice. Zobrazení téhož pohybu nezávisle v 32, 256 a 2048 krocích je znázorněno postupně světlejšími barvami Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu.

Brownův pohyb a Fyzika · Brownův pohyb a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Difuze

Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.

Difuze a Fyzika · Difuze a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Experiment

Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.

Experiment a Fyzika · Experiment a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Fyzika a Hmotnost · Hmotnost a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Kapalina

Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.

Fyzika a Kapalina · Kapalina a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Kmitání

pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.

Fyzika a Kmitání · Kinetická teorie látek a Kmitání · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Fyzika a Molekula · Kinetická teorie látek a Molekula · Vidět víc »

Osmotický tlak

práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.

Fyzika a Osmotický tlak · Kinetická teorie látek a Osmotický tlak · Vidět víc »

Pevná látka

Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.

Fyzika a Pevná látka · Kinetická teorie látek a Pevná látka · Vidět víc »

Síla

Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.

Fyzika a Síla · Kinetická teorie látek a Síla · Vidět víc »

Skupenství

Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.

Fyzika a Skupenství · Kinetická teorie látek a Skupenství · Vidět víc »

Statistická fyzika

Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.

Fyzika a Statistická fyzika · Kinetická teorie látek a Statistická fyzika · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Fyzika a Teplo · Kinetická teorie látek a Teplo · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Fyzika a Teplota · Kinetická teorie látek a Teplota · Vidět víc »

Termika

Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.

Fyzika a Termika · Kinetická teorie látek a Termika · Vidět víc »

Termodynamika

Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.

Fyzika a Termodynamika · Kinetická teorie látek a Termodynamika · Vidět víc »