Fyzika a Obecná teorie relativity

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fyzika a Obecná teorie relativity

Fyzika vs. Obecná teorie relativity

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů. prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.

Absolutně černé těleso

Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.

Absolutně černé těleso a Fyzika · Absolutně černé těleso a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Albert Einstein a Fyzika · Albert Einstein a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Astrofyzika

světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.

Astrofyzika a Fyzika · Astrofyzika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Dilatace času

Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli.

Dilatace času a Fyzika · Dilatace času a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Elektromagnetické záření a Fyzika · Elektromagnetické záření a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Elektromagnetismus

Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.

Elektromagnetismus a Fyzika · Elektromagnetismus a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Elementární částice

Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.

Elementární částice a Fyzika · Elementární částice a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Energie a Fyzika · Energie a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Entropie

Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.

Entropie a Fyzika · Entropie a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Galaxie

Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.

Fyzika a Galaxie · Galaxie a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Galileiho princip relativity

Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Fyzika a Galileiho princip relativity · Galileiho princip relativity a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Gravitační vlny

Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.

Fyzika a Gravitační vlny · Gravitační vlny a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Fyzika a Gravitace · Gravitace a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Hmota

Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.

Fyzika a Hmota · Hmota a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Fyzika a Hmotnost · Hmotnost a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Fyzika a Hvězda · Hvězda a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.

Fyzika a Hybnost · Hybnost a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Inflace (kosmologie)

Inflace je teorie z oboru kosmologie, podle níž v raném vesmíru nastala fáze, kdy se prostor exponenciálně rozpínal.

Fyzika a Inflace (kosmologie) · Inflace (kosmologie) a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Kosmická struna

Kosmická struna je topologický defekt vznikající pravděpodobně v raném vesmíru jako důsledek fázového přechodu vakua spojeného s narušením kalibrační symetrie.

Fyzika a Kosmická struna · Kosmická struna a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Kosmologie

Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.

Fyzika a Kosmologie · Kosmologie a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Fyzika a Kvantová fyzika · Kvantová fyzika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Kvantová gravitace

Kvantová gravitace je soubor otázek ve fyzice, k jejichž vyřešení je třeba zahrnout jak správnou teorii gravitace, kterou je s velkou přesností obecná teorie relativity Alberta Einsteina, tak i kvantovou mechaniku.

Fyzika a Kvantová gravitace · Kvantová gravitace a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Kvantová teorie pole

Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.

Fyzika a Kvantová teorie pole · Kvantová teorie pole a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Lagrangeova funkce

Lagrangeova funkce nebo také lagrangián/lagranžián, popř.

Fyzika a Lagrangeova funkce · Lagrangeova funkce a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Lorentzova transformace

Lorentzova transformace je soustava rovnic umožňující pomocí souřadnic x, y, z, t nějaké události U v inerciální vztažné soustavě S vyjádřit souřadnice x', y', z', t' téže události v jiné inerciální vztažné soustavě S', která se vzhledem k původní soustavě S pohybuje rychlostí v. Podle týchž pravidel jako události se transformují i všechny ostatní čtyřvektory.

Fyzika a Lorentzova transformace · Lorentzova transformace a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.

Fyzika a Newtonův gravitační zákon · Newtonův gravitační zákon a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Newtonovy pohybové zákony

latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.

Fyzika a Newtonovy pohybové zákony · Newtonovy pohybové zákony a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Planckův vyzařovací zákon

Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.

Fyzika a Planckův vyzařovací zákon · Obecná teorie relativity a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Fyzika a Planeta · Obecná teorie relativity a Planeta · Vidět víc »

Reliktní záření

Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.

Fyzika a Reliktní záření · Obecná teorie relativity a Reliktní záření · Vidět víc »

Síla

Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.

Fyzika a Síla · Obecná teorie relativity a Síla · Vidět víc »

Schrödingerova rovnice

Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.

Fyzika a Schrödingerova rovnice · Obecná teorie relativity a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Fyzika a Silná interakce · Obecná teorie relativity a Silná interakce · Vidět víc »

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Fyzika a Slabá interakce · Obecná teorie relativity a Slabá interakce · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Fyzika a Sluneční soustava · Obecná teorie relativity a Sluneční soustava · Vidět víc »

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.

Fyzika a Speciální teorie relativity · Obecná teorie relativity a Speciální teorie relativity · Vidět víc »

Stavová rovnice

Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.

Fyzika a Stavová rovnice · Obecná teorie relativity a Stavová rovnice · Vidět víc »

Supernova

Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.

Fyzika a Supernova · Obecná teorie relativity a Supernova · Vidět víc »

Supersymetrie

V částicové fyzice označuje supersymetrie symetrii mezi bosony (částice s celočíselným spinem zprostředkovávající interakce, např. gluon, foton či graviton) a fermiony (částice s poločíselným spinem tvořících hmotu, např. kvarky či elektron).

Fyzika a Supersymetrie · Obecná teorie relativity a Supersymetrie · Vidět víc »

Symetrie

Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.

Fyzika a Symetrie · Obecná teorie relativity a Symetrie · Vidět víc »

Temná energie

Grafické znázornění předpokládaného rozložení hmoty a energie ve vesmíru v současné době a před 13,7 miliardami let. Temná energie nebo také skrytá energie je hypotetická energie rovnoměrně rozložená v prostoru (kosmologická konstanta) nebo nerovnoměrně rozložená (kvintesence), zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení zrychlování rozpínání se vesmíru.

Fyzika a Temná energie · Obecná teorie relativity a Temná energie · Vidět víc »

Temná hmota

kupy galaxií CL0024+17.http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působením viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.

Fyzika a Temná hmota · Obecná teorie relativity a Temná hmota · Vidět víc »

Teoretická fyzika

Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.

Fyzika a Teoretická fyzika · Obecná teorie relativity a Teoretická fyzika · Vidět víc »

Teorie superstrun

Teorie strun, resp.

Fyzika a Teorie superstrun · Obecná teorie relativity a Teorie superstrun · Vidět víc »

Teorie všeho

Teorie všeho je ve fyzice pojem pro teorie, které by do jediného matematicky konzistentního rámce zahrnuly zákony pro všechny dosud známé základní interakce, a to na všech úrovních a škálách organizace hmoty.

Fyzika a Teorie všeho · Obecná teorie relativity a Teorie všeho · Vidět víc »

Termodynamický zákon

Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip, dříve též hlavní termodynamická věta je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky.

Fyzika a Termodynamický zákon · Obecná teorie relativity a Termodynamický zákon · Vidět víc »

Velký třesk

Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.

Fyzika a Velký třesk · Obecná teorie relativity a Velký třesk · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Fyzika a Vesmír · Obecná teorie relativity a Vesmír · Vidět víc »

Záření

Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.

Fyzika a Záření · Obecná teorie relativity a Záření · Vidět víc »