Fyzika a Síla

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fyzika a Síla

Fyzika vs. Síla

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů. Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.

Aristotelés

Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.

Aristotelés a Fyzika · Aristotelés a Síla · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Atom a Fyzika · Atom a Síla · Vidět víc »

Casimirův jev

Příklad Casimirova jevu Casimirův jev (Casimirův efekt, Casimirova síla) se vysvětluje jako projev existence párů virtuálních částic ve vakuu.

Casimirův jev a Fyzika · Casimirův jev a Síla · Vidět víc »

Charles-Augustin de Coulomb

Charles-Augustin de Coulomb (14. června 1736, Angoulême – 23. srpna 1806, Paříž) byl zakladatelem elektrostatiky a kvantitativních metod uvnitř ní.

Charles-Augustin de Coulomb a Fyzika · Charles-Augustin de Coulomb a Síla · Vidět víc »

Chemická vazba

Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.

Chemická vazba a Fyzika · Chemická vazba a Síla · Vidět víc »

Coulombův zákon

Fyzikální nákres ke Coulombovu zákonuCoulombův zákon nebo Coulombův zákon inverzních čtverců je základní fyzikální zákon popisující síly, které působí mezi elektricky nabitými částicemi.

Coulombův zákon a Fyzika · Coulombův zákon a Síla · Vidět víc »

Deformace

Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.

Deformace a Fyzika · Deformace a Síla · Vidět víc »

Derivace

Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.

Derivace a Fyzika · Derivace a Síla · Vidět víc »

Dielektrikum

Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována).

Dielektrikum a Fyzika · Dielektrikum a Síla · Vidět víc »

Difuze

Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.

Difuze a Fyzika · Difuze a Síla · Vidět víc »

Dilatace času

Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli.

Dilatace času a Fyzika · Dilatace času a Síla · Vidět víc »

Elektrické napětí

Elektrické napětí je jedna ze základních veličin při studiu a využívání elektřiny.

Elektrické napětí a Fyzika · Elektrické napětí a Síla · Vidět víc »

Elektrický proud

Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.

Elektrický proud a Fyzika · Elektrický proud a Síla · Vidět víc »

Elektrický vodič

Elektrický vodič Elektrický vodič je látka schopná vedení elektrického proudu.

Elektrický vodič a Fyzika · Elektrický vodič a Síla · Vidět víc »

Elektromagnetické pole

Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.

Elektromagnetické pole a Fyzika · Elektromagnetické pole a Síla · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Energie a Fyzika · Energie a Síla · Vidět víc »

Fyzikální pole

Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.

Fyzikální pole a Fyzika · Fyzikální pole a Síla · Vidět víc »

Galileiho princip relativity

Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Fyzika a Galileiho princip relativity · Galileiho princip relativity a Síla · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Fyzika a Gravitace · Gravitace a Síla · Vidět víc »

Hamiltonova funkce

Hamiltonova funkce (též označovaná jako hamiltonián - pod tímto pojmem však bývá obvykle myšlen Hamiltonův operátor) označuje ve fyzice funkci vyjadřující energii fyzikálního systému v zobecněných souřadnicích a hybnostech.

Fyzika a Hamiltonova funkce · Hamiltonova funkce a Síla · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Fyzika a Hmotnost · Hmotnost a Síla · Vidět víc »

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.

Fyzika a Hybnost · Hybnost a Síla · Vidět víc »

Integrál

Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.

Fyzika a Integrál · Integrál a Síla · Vidět víc »

Iontová vazba

Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.

Fyzika a Iontová vazba · Iontová vazba a Síla · Vidět víc »

Isaac Newton

Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.

Fyzika a Isaac Newton · Isaac Newton a Síla · Vidět víc »

Kapalina

Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.

Fyzika a Kapalina · Kapalina a Síla · Vidět víc »

Kovalentní vazba

Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.

Fyzika a Kovalentní vazba · Kovalentní vazba a Síla · Vidět víc »

Kovová vazba

Kovová vazba je specifický typ chemické vazby, která se ustavuje mezi atomy kovů.

Fyzika a Kovová vazba · Kovová vazba a Síla · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Fyzika a Kvantová fyzika · Kvantová fyzika a Síla · Vidět víc »

Kvantová mechanika

akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Fyzika a Kvantová mechanika · Kvantová mechanika a Síla · Vidět víc »

Kvark

Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).

Fyzika a Kvark · Kvark a Síla · Vidět víc »

Lagrangeova funkce

Lagrangeova funkce nebo také lagrangián/lagranžián, popř.

Fyzika a Lagrangeova funkce · Lagrangeova funkce a Síla · Vidět víc »

Magnetická indukce

Magnetická indukce je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje silové účinky magnetického pole na pohybující se částici s nábojem nebo magnetickým dipólovým momentem.

Fyzika a Magnetická indukce · Magnetická indukce a Síla · Vidět víc »

Magnetismus

Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).

Fyzika a Magnetismus · Magnetismus a Síla · Vidět víc »

Maxwellovy rovnice

James Clerk Maxwell Maxwellovy rovnice jsou základní zákony elektromagnetického pole, které James Clerk Maxwell představil v roce 1864 a poté v roce 1865 publikoval.

Fyzika a Maxwellovy rovnice · Maxwellovy rovnice a Síla · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Fyzika a Molekula · Molekula a Síla · Vidět víc »

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.

Fyzika a Newtonův gravitační zákon · Newtonův gravitační zákon a Síla · Vidět víc »

Newtonovy pohybové zákony

latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.

Fyzika a Newtonovy pohybové zákony · Newtonovy pohybové zákony a Síla · Vidět víc »

Obecná teorie relativity

prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.

Fyzika a Obecná teorie relativity · Obecná teorie relativity a Síla · Vidět víc »

Osmotický tlak

práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.

Fyzika a Osmotický tlak · Osmotický tlak a Síla · Vidět víc »

Pevná látka

Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.

Fyzika a Pevná látka · Pevná látka a Síla · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Fyzika a Planeta · Planeta a Síla · Vidět víc »

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Fyzika a Plyn · Plyn a Síla · Vidět víc »

Povrchové napětí

Voda tvořící kapky Povrchové napětí je efekt, při kterém se povrch kapalin chová jako elastická blána (tloušťky 10−9 až 10−8 m) a snaží se dosáhnout co možná nejhladšího stavu s minimální plochou.

Fyzika a Povrchové napětí · Povrchové napětí a Síla · Vidět víc »

Práce (fyzika)

Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.

Fyzika a Práce (fyzika) · Práce (fyzika) a Síla · Vidět víc »

Pružnost

Pružnost (též elasticita či tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.

Fyzika a Pružnost · Pružnost a Síla · Vidět víc »

Schrödingerova rovnice

Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.

Fyzika a Schrödingerova rovnice · Síla a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Fyzika a Silná interakce · Síla a Silná interakce · Vidět víc »

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Fyzika a Slabá interakce · Síla a Slabá interakce · Vidět víc »

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.

Fyzika a Speciální teorie relativity · Síla a Speciální teorie relativity · Vidět víc »

Teoretická mechanika

Teoretická mechanika (též analytická mechanika) je označení, které se užívá pro matematické formulace klasické mechaniky.

Fyzika a Teoretická mechanika · Síla a Teoretická mechanika · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Fyzika a Teplota · Síla a Teplota · Vidět víc »

Vakuum

Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.

Fyzika a Vakuum · Síla a Vakuum · Vidět víc »

Viskozita

Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.

Fyzika a Viskozita · Síla a Viskozita · Vidět víc »

Základní interakce

Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.

Fyzika a Základní interakce · Síla a Základní interakce · Vidět víc »

Zákon elektromagnetické indukce

Zákon elektromagnetické indukce je fyzikální zákon, který vyslovil v r. 1831 Michael Faraday.

Fyzika a Zákon elektromagnetické indukce · Síla a Zákon elektromagnetické indukce · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Fyzika a Země · Síla a Země · Vidět víc »