Fyzika a Werner Heisenberg

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fyzika a Werner Heisenberg

Fyzika vs. Werner Heisenberg

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů. Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Albert Einstein a Fyzika · Albert Einstein a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Atom a Fyzika · Atom a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Elektron a Fyzika · Elektron a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Energie a Fyzika · Energie a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Erwin Schrödinger

Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.

Erwin Schrödinger a Fyzika · Erwin Schrödinger a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Fyzikální pole

Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.

Fyzikální pole a Fyzika · Fyzikální pole a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.

Fyzika a Hybnost · Hybnost a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Jaderný reaktor

Vertikální řez reaktorovou nádobou VVER-1000, kterou jsou vybaveny například oba dva Temelínské reaktory. Pozice: 1) Pohony řídících tyčí 2) Vrchní část reaktoru 3,4) Vstupní a výstupní nátrubky 5) Šachta reaktoru 6,7) Oblast aktivní zóny Jaderný reaktor je zařízení, které umožňuje řízené uvolnění jaderné energie, která je následně využívána pro výrobu elektrické energie, výzkum, vzdělávání atd.

Fyzika a Jaderný reaktor · Jaderný reaktor a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Kvantová mechanika

akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Fyzika a Kvantová mechanika · Kvantová mechanika a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Fyzika a Niels Bohr · Niels Bohr a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Teoretická fyzika

Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.

Fyzika a Teoretická fyzika · Teoretická fyzika a Werner Heisenberg · Vidět víc »