Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Fyzikální pole

Index Fyzikální pole

Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.).

Obsah

  1. 71 vztahy: Actio in distans, Atmosféra, Časoprostor, Coriolisova síla, Deformace, Derivace, Diferenciální operátor, Disipace, Divergence, Ekvipotenciální plocha, Elektrické pole, Elektromagnetické pole, Energie, Eukleidovský prostor, Funkce (matematika), Fyzika, Fyzikální pole, Fyzikální veličina, Gradient (matematika), Gravitace, Hamiltonův operátor, Hmota, Hmotný bod, Homogenita, Hustota, Intenzita gravitačního pole, James Clerk Maxwell, Kinetická energie, Kladné a záporné číslo, Klasická fyzika, Kontinuum, Kvantová fyzika, Kvantová teorie pole, Látka, Lorentzova síla, Magnetické pole, Mechanická energie, Mechanická práce, Minkowského prostor, Nekonečno, Nula, Obecná teorie relativity, Odpor prostředí, Operátor, Potenciál, Potenciální energie, Práce (fyzika), Rotace (operátor), Rovnoběžky, Rychlost, ... Rozbalte index (21 více) »

  2. Matematická fyzika

Actio in distans

Actio in distans (lat.), česky působení na dálku znamená působení jedné věci na druhou bez přímého dotyku nebo zprostředkujícího média.

Vidět Fyzikální pole a Actio in distans

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Vidět Fyzikální pole a Atmosféra

Časoprostor

Časoprostor nebo také prostoročas je fyzikální pojem z teorie relativity sjednocující prostor a čas do jednoho čtyřrozměrného kontinua.

Vidět Fyzikální pole a Časoprostor

Coriolisova síla

V inerciální vztažné soustavě (horní část obrázku) se černé těleso pohybuje v přímém směru. Avšak z pohledu pozorovatele (červená tečka), který stojí v rotující soustavě (dolní část obrázku), opisuje těleso zakřivenou trajektorii.

Vidět Fyzikální pole a Coriolisova síla

Deformace

Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.

Vidět Fyzikální pole a Deformace

Derivace

Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.

Vidět Fyzikální pole a Derivace

Diferenciální operátor

Laplaceova operátoru, který je důležitým diferenciálním operátorem. Diferenciální operátor v matematice je operátor definovaný jako funkce operátoru derivace.

Vidět Fyzikální pole a Diferenciální operátor

Disipace

Disipace (z lat. dissipatio, rozptylování) označuje nevratnou změnu energie na jinou.

Vidět Fyzikální pole a Disipace

Divergence

Divergence je pojem označující odchýlení, odklon, vzájemné vzdalování, popř.

Vidět Fyzikální pole a Divergence

Ekvipotenciální plocha

Množina všech bodů potenciálového pole, které se vyznačují stejným potenciálem, tzn. V.

Vidět Fyzikální pole a Ekvipotenciální plocha

Elektrické pole

Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.

Vidět Fyzikální pole a Elektrické pole

Elektromagnetické pole

Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.

Vidět Fyzikální pole a Elektromagnetické pole

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Vidět Fyzikální pole a Energie

Eukleidovský prostor

Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.

Vidět Fyzikální pole a Eukleidovský prostor

Funkce (matematika)

Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp.

Vidět Fyzikální pole a Funkce (matematika)

Fyzika

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Vidět Fyzikální pole a Fyzika

Fyzikální pole

Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.).

Vidět Fyzikální pole a Fyzikální pole

Fyzikální veličina

Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.

Vidět Fyzikální pole a Fyzikální veličina

Gradient (matematika)

Ukázka gradientu (modré vektory) pro dvě různá skalární pole (černá představuje vyšší hodnotu skalární funkce). ''f''(''x'',''y'').

Vidět Fyzikální pole a Gradient (matematika)

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Vidět Fyzikální pole a Gravitace

Hamiltonův operátor

Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.

Vidět Fyzikální pole a Hamiltonův operátor

Hmota

Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.

Vidět Fyzikální pole a Hmota

Hmotný bod

Hmotný bod je fyzikální abstrakce/model reálné situace v prostoru, kterému je přiřazena hmotnost o určité velikosti.

Vidět Fyzikální pole a Hmotný bod

Homogenita

Homogenita (z řeckého ὁμός homόs „stejný“ a γένεσις genesis „vznik, zrození“) znamená stejnorodost nebo jednolitost a používá se například v následujících spojeních:;fyzika.

Vidět Fyzikální pole a Homogenita

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Vidět Fyzikální pole a Hustota

Intenzita gravitačního pole

Gravitační síly nezávisí na látkovém prostředí mezi tělesy, ale jsou podmíněny pouze hmotností a vzdáleností těles.

Vidět Fyzikální pole a Intenzita gravitačního pole

James Clerk Maxwell

''Stužka'', první barevná fotografie, 1861 James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.

Vidět Fyzikální pole a James Clerk Maxwell

Kinetická energie

energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.

Vidět Fyzikální pole a Kinetická energie

Kladné a záporné číslo

Záporné číslo je takové reálné číslo, které je menší než nula.

Vidět Fyzikální pole a Kladné a záporné číslo

Klasická fyzika

Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.

Vidět Fyzikální pole a Klasická fyzika

Kontinuum

Kontinuum může označovat.

Vidět Fyzikální pole a Kontinuum

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Vidět Fyzikální pole a Kvantová fyzika

Kvantová teorie pole

Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.

Vidět Fyzikální pole a Kvantová teorie pole

Látka

Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).

Vidět Fyzikální pole a Látka

Lorentzova síla

Lorentzova síla je síla pojmenována po Hendriku Antoonovi Lorentzovi, působí na náboj (příp. vodič) v elektromagnetickém poli.

Vidět Fyzikální pole a Lorentzova síla

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.

Vidět Fyzikální pole a Magnetické pole

Mechanická energie

Mechanická energie je skalární fyzikální veličina, která vyjadřuje míru schopnosti tělesa konat mechanickou práci, tzn.

Vidět Fyzikální pole a Mechanická energie

Mechanická práce

Mechanická práce je děj, kdy síla působící na fyzikální těleso posouvá tímto tělesem nebo jeho částí po určité dráze.

Vidět Fyzikální pole a Mechanická práce

Minkowského prostor

Minkowského prostor se používá k popisu časoprostoru ve speciální teorii relativity.

Vidět Fyzikální pole a Minkowského prostor

Nekonečno

∞ jako symbol nekonečna zavedl anglický matematik John Wallis. Nekonečno (∞) je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec (od slova konec je odvozeno slovo konečný), typicky se nedá spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo.

Vidět Fyzikální pole a Nekonečno

Nula

Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant.

Vidět Fyzikální pole a Nula

Obecná teorie relativity

prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.

Vidět Fyzikální pole a Obecná teorie relativity

Odpor prostředí

Odpor prostředí je soubor všech sil, kterými plyn nebo kapalina působí proti pohybu těles v něm.

Vidět Fyzikální pole a Odpor prostředí

Operátor

Operátor \hat A je v matematice takové zobrazení, které prvku nějakého prostoru (například funkci) f přiřazuje prvek jiného prostoru g, tedy kde f \in \mathbf, g \in \mathbf.

Vidět Fyzikální pole a Operátor

Potenciál

Potenciál (z lat. potentia, možnost, moc, síla) může mít více významů.

Vidět Fyzikální pole a Potenciál

Potenciální energie

tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.

Vidět Fyzikální pole a Potenciální energie

Práce (fyzika)

Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.

Vidět Fyzikální pole a Práce (fyzika)

Rotace (operátor)

Nejběžnějším vektorovým polem s nenulovou rotací je rychlostní pole v řece. Například loďku, která odrazí kolmo od břehu, proud stáčí. Vektorové pole rychlosti proudění má ve všech bodech kromě středu toku nenulovou rotaci.

Vidět Fyzikální pole a Rotace (operátor)

Rovnoběžky

Rovnoběžky jsou v matematice dvě přímky ležící v téže rovině, které se v Euklidovské geometrii nikde neprotínají.

Vidět Fyzikální pole a Rovnoběžky

Rychlost

Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.

Vidět Fyzikální pole a Rychlost

Síla

Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.

Vidět Fyzikální pole a Síla

Siločáry

železných pilin na papíře Siločáry silového pole jsou myšlené čáry, které představují směr silového působení v různých bodech prostoru.

Vidět Fyzikální pole a Siločáry

Skalár

Skalár (z lat. scala, stupnice) je ve fyzice, v matematice nebo informatice veličina, jejíž hodnota je v daných jednotkách plně určena jediným číselným údajem.

Vidět Fyzikální pole a Skalár

Skalární pole

V matematice a fyzice je skalární pole funkce přiřazující skalár v každém bodě prostoru.

Vidět Fyzikální pole a Skalární pole

Soustava souřadnic

Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.

Vidět Fyzikální pole a Soustava souřadnic

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.

Vidět Fyzikální pole a Speciální teorie relativity

Stupeň volnosti

Jako stupně volnosti se ve fyzice nebo statistice označují vzájemně nezávislé veličiny (parametry, vnitřní proměnné), které určují stav systému.

Vidět Fyzikální pole a Stupeň volnosti

Tenzor

Tenzor je v matematice objekt, který je zobecněním pojmu vektor.

Vidět Fyzikální pole a Tenzor

Tenzor energie a hybnosti

Tenzor energie a hybnosti je kvantitativní tenzor ve fyzice, který popisuje hustotu a tok energie a hybnosti v prostoročasu.

Vidět Fyzikální pole a Tenzor energie a hybnosti

Tenzorové pole

Tenzorovým polem se označuje tenzorová veličina, která je definována v každém bodě zkoumaného prostoru.

Vidět Fyzikální pole a Tenzorové pole

Teorie relativity

Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).

Vidět Fyzikální pole a Teorie relativity

Teplo

Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky.

Vidět Fyzikální pole a Teplo

Vektor

V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.

Vidět Fyzikální pole a Vektor

Vektorové pole

Vektorové pole – každému bodu roviny je přiřazen vektor. Vektorové pole je v matematice a fyzice (zpravidla spojitá a dostatečně hladká) funkce přiřazující každému bodu prostoru vektor.

Vidět Fyzikální pole a Vektorové pole

Vektorový prostor

Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.

Vidět Fyzikální pole a Vektorový prostor

Vzdálenost

Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.

Vidět Fyzikální pole a Vzdálenost

Vzduch

mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.

Vidět Fyzikální pole a Vzduch

Zakřivený prostor

Zakřivení všeobecně představuje zahnutí, odbočení nebo vyhnutí se zcela přímému pohybu (v úhlu 180° – „rovina“ nebo „přímý úhel“).

Vidět Fyzikální pole a Zakřivený prostor

Základní interakce

Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.

Vidět Fyzikální pole a Základní interakce

Zrychlení

Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.

Vidět Fyzikální pole a Zrychlení

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Vidět Fyzikální pole a 20. století

Viz také

Matematická fyzika

Také známý jako Centrální pohyb, Centrální pole, Centrální síla, Disipativní pole, Homogenní pole, Konzervativní pole, Nekonzervativní pole, Pole (fyzika), Potenciální pole, Potenciálové pole, Radiální pole, Sféricky symetrické pole, Silové pole.

, Síla, Siločáry, Skalár, Skalární pole, Soustava souřadnic, Speciální teorie relativity, Stupeň volnosti, Tenzor, Tenzor energie a hybnosti, Tenzorové pole, Teorie relativity, Teplo, Vektor, Vektorové pole, Vektorový prostor, Vzdálenost, Vzduch, Zakřivený prostor, Základní interakce, Zrychlení, 20. století.