Obsah
71 vztahy: Actio in distans, Atmosféra, Časoprostor, Coriolisova síla, Deformace, Derivace, Diferenciální operátor, Disipace, Divergence, Ekvipotenciální plocha, Elektrické pole, Elektromagnetické pole, Energie, Eukleidovský prostor, Funkce (matematika), Fyzika, Fyzikální pole, Fyzikální veličina, Gradient (matematika), Gravitace, Hamiltonův operátor, Hmota, Hmotný bod, Homogenita, Hustota, Intenzita gravitačního pole, James Clerk Maxwell, Kinetická energie, Kladné a záporné číslo, Klasická fyzika, Kontinuum, Kvantová fyzika, Kvantová teorie pole, Látka, Lorentzova síla, Magnetické pole, Mechanická energie, Mechanická práce, Minkowského prostor, Nekonečno, Nula, Obecná teorie relativity, Odpor prostředí, Operátor, Potenciál, Potenciální energie, Práce (fyzika), Rotace (operátor), Rovnoběžky, Rychlost, ... Rozbalte index (21 více) »
- Matematická fyzika
Actio in distans
Actio in distans (lat.), česky působení na dálku znamená působení jedné věci na druhou bez přímého dotyku nebo zprostředkujícího média.
Vidět Fyzikální pole a Actio in distans
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Vidět Fyzikální pole a Atmosféra
Časoprostor
Časoprostor nebo také prostoročas je fyzikální pojem z teorie relativity sjednocující prostor a čas do jednoho čtyřrozměrného kontinua.
Vidět Fyzikální pole a Časoprostor
Coriolisova síla
V inerciální vztažné soustavě (horní část obrázku) se černé těleso pohybuje v přímém směru. Avšak z pohledu pozorovatele (červená tečka), který stojí v rotující soustavě (dolní část obrázku), opisuje těleso zakřivenou trajektorii.
Vidět Fyzikální pole a Coriolisova síla
Deformace
Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.
Vidět Fyzikální pole a Deformace
Derivace
Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.
Vidět Fyzikální pole a Derivace
Diferenciální operátor
Laplaceova operátoru, který je důležitým diferenciálním operátorem. Diferenciální operátor v matematice je operátor definovaný jako funkce operátoru derivace.
Vidět Fyzikální pole a Diferenciální operátor
Disipace
Disipace (z lat. dissipatio, rozptylování) označuje nevratnou změnu energie na jinou.
Vidět Fyzikální pole a Disipace
Divergence
Divergence je pojem označující odchýlení, odklon, vzájemné vzdalování, popř.
Vidět Fyzikální pole a Divergence
Ekvipotenciální plocha
Množina všech bodů potenciálového pole, které se vyznačují stejným potenciálem, tzn. V.
Vidět Fyzikální pole a Ekvipotenciální plocha
Elektrické pole
Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.
Vidět Fyzikální pole a Elektrické pole
Elektromagnetické pole
Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.
Vidět Fyzikální pole a Elektromagnetické pole
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Vidět Fyzikální pole a Energie
Eukleidovský prostor
Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.
Vidět Fyzikální pole a Eukleidovský prostor
Funkce (matematika)
Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp.
Vidět Fyzikální pole a Funkce (matematika)
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Vidět Fyzikální pole a Fyzika
Fyzikální pole
Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.).
Vidět Fyzikální pole a Fyzikální pole
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Vidět Fyzikální pole a Fyzikální veličina
Gradient (matematika)
Ukázka gradientu (modré vektory) pro dvě různá skalární pole (černá představuje vyšší hodnotu skalární funkce). ''f''(''x'',''y'').
Vidět Fyzikální pole a Gradient (matematika)
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Vidět Fyzikální pole a Gravitace
Hamiltonův operátor
Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.
Vidět Fyzikální pole a Hamiltonův operátor
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Vidět Fyzikální pole a Hmota
Hmotný bod
Hmotný bod je fyzikální abstrakce/model reálné situace v prostoru, kterému je přiřazena hmotnost o určité velikosti.
Vidět Fyzikální pole a Hmotný bod
Homogenita
Homogenita (z řeckého ὁμός homόs „stejný“ a γένεσις genesis „vznik, zrození“) znamená stejnorodost nebo jednolitost a používá se například v následujících spojeních:;fyzika.
Vidět Fyzikální pole a Homogenita
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Vidět Fyzikální pole a Hustota
Intenzita gravitačního pole
Gravitační síly nezávisí na látkovém prostředí mezi tělesy, ale jsou podmíněny pouze hmotností a vzdáleností těles.
Vidět Fyzikální pole a Intenzita gravitačního pole
James Clerk Maxwell
''Stužka'', první barevná fotografie, 1861 James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.
Vidět Fyzikální pole a James Clerk Maxwell
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Vidět Fyzikální pole a Kinetická energie
Kladné a záporné číslo
Záporné číslo je takové reálné číslo, které je menší než nula.
Vidět Fyzikální pole a Kladné a záporné číslo
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Vidět Fyzikální pole a Klasická fyzika
Kontinuum
Kontinuum může označovat.
Vidět Fyzikální pole a Kontinuum
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Vidět Fyzikální pole a Kvantová fyzika
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Vidět Fyzikální pole a Kvantová teorie pole
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Vidět Fyzikální pole a Látka
Lorentzova síla
Lorentzova síla je síla pojmenována po Hendriku Antoonovi Lorentzovi, působí na náboj (příp. vodič) v elektromagnetickém poli.
Vidět Fyzikální pole a Lorentzova síla
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Vidět Fyzikální pole a Magnetické pole
Mechanická energie
Mechanická energie je skalární fyzikální veličina, která vyjadřuje míru schopnosti tělesa konat mechanickou práci, tzn.
Vidět Fyzikální pole a Mechanická energie
Mechanická práce
Mechanická práce je děj, kdy síla působící na fyzikální těleso posouvá tímto tělesem nebo jeho částí po určité dráze.
Vidět Fyzikální pole a Mechanická práce
Minkowského prostor
Minkowského prostor se používá k popisu časoprostoru ve speciální teorii relativity.
Vidět Fyzikální pole a Minkowského prostor
Nekonečno
∞ jako symbol nekonečna zavedl anglický matematik John Wallis. Nekonečno (∞) je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec (od slova konec je odvozeno slovo konečný), typicky se nedá spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo.
Vidět Fyzikální pole a Nekonečno
Nula
Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant.
Vidět Fyzikální pole a Nula
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Vidět Fyzikální pole a Obecná teorie relativity
Odpor prostředí
Odpor prostředí je soubor všech sil, kterými plyn nebo kapalina působí proti pohybu těles v něm.
Vidět Fyzikální pole a Odpor prostředí
Operátor
Operátor \hat A je v matematice takové zobrazení, které prvku nějakého prostoru (například funkci) f přiřazuje prvek jiného prostoru g, tedy kde f \in \mathbf, g \in \mathbf.
Vidět Fyzikální pole a Operátor
Potenciál
Potenciál (z lat. potentia, možnost, moc, síla) může mít více významů.
Vidět Fyzikální pole a Potenciál
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Vidět Fyzikální pole a Potenciální energie
Práce (fyzika)
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.
Vidět Fyzikální pole a Práce (fyzika)
Rotace (operátor)
Nejběžnějším vektorovým polem s nenulovou rotací je rychlostní pole v řece. Například loďku, která odrazí kolmo od břehu, proud stáčí. Vektorové pole rychlosti proudění má ve všech bodech kromě středu toku nenulovou rotaci.
Vidět Fyzikální pole a Rotace (operátor)
Rovnoběžky
Rovnoběžky jsou v matematice dvě přímky ležící v téže rovině, které se v Euklidovské geometrii nikde neprotínají.
Vidět Fyzikální pole a Rovnoběžky
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Vidět Fyzikální pole a Rychlost
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Vidět Fyzikální pole a Síla
Siločáry
železných pilin na papíře Siločáry silového pole jsou myšlené čáry, které představují směr silového působení v různých bodech prostoru.
Vidět Fyzikální pole a Siločáry
Skalár
Skalár (z lat. scala, stupnice) je ve fyzice, v matematice nebo informatice veličina, jejíž hodnota je v daných jednotkách plně určena jediným číselným údajem.
Vidět Fyzikální pole a Skalár
Skalární pole
V matematice a fyzice je skalární pole funkce přiřazující skalár v každém bodě prostoru.
Vidět Fyzikální pole a Skalární pole
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Vidět Fyzikální pole a Soustava souřadnic
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Vidět Fyzikální pole a Speciální teorie relativity
Stupeň volnosti
Jako stupně volnosti se ve fyzice nebo statistice označují vzájemně nezávislé veličiny (parametry, vnitřní proměnné), které určují stav systému.
Vidět Fyzikální pole a Stupeň volnosti
Tenzor
Tenzor je v matematice objekt, který je zobecněním pojmu vektor.
Vidět Fyzikální pole a Tenzor
Tenzor energie a hybnosti
Tenzor energie a hybnosti je kvantitativní tenzor ve fyzice, který popisuje hustotu a tok energie a hybnosti v prostoročasu.
Vidět Fyzikální pole a Tenzor energie a hybnosti
Tenzorové pole
Tenzorovým polem se označuje tenzorová veličina, která je definována v každém bodě zkoumaného prostoru.
Vidět Fyzikální pole a Tenzorové pole
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Vidět Fyzikální pole a Teorie relativity
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky.
Vidět Fyzikální pole a Teplo
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Vidět Fyzikální pole a Vektor
Vektorové pole
Vektorové pole – každému bodu roviny je přiřazen vektor. Vektorové pole je v matematice a fyzice (zpravidla spojitá a dostatečně hladká) funkce přiřazující každému bodu prostoru vektor.
Vidět Fyzikální pole a Vektorové pole
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Vidět Fyzikální pole a Vektorový prostor
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Vidět Fyzikální pole a Vzdálenost
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Vidět Fyzikální pole a Vzduch
Zakřivený prostor
Zakřivení všeobecně představuje zahnutí, odbočení nebo vyhnutí se zcela přímému pohybu (v úhlu 180° – „rovina“ nebo „přímý úhel“).
Vidět Fyzikální pole a Zakřivený prostor
Základní interakce
Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.
Vidět Fyzikální pole a Základní interakce
Zrychlení
Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.
Vidět Fyzikální pole a Zrychlení
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Vidět Fyzikální pole a 20. století
Viz také
Matematická fyzika
- Calabiho–Yauova varieta
- Difeomorfismus
- Ehrenfestovy teorémy
- Einsteinova konvence
- Fourierova transformace
- Fyzikální pole
- Grupová rychlost
- Hamiltonovská formulace mechaniky
- Kleinova–Gordonova rovnice
- Kvantová teorie pole
- Kvantování
- Laplaceova transformace
- Laplaceův–Rungeův–Lenzův vektor
- Lorentzova transformace
- Matematická fyzika
- Matematické kyvadlo
- Maticová funkce
- Náhodná matice
- Numerická matematika
- Parciální diferenciální rovnice
- Pauliho matice
- Perturbační teorie
- Poissonova rovnice
- Poloměr konvergence
- Princip neurčitosti
- Problém tří těles
- Spinová síť
- Substituce (matematika)
- Teoretická mechanika
- Teorie strun
- Vlastní vektory a vlastní čísla
Také známý jako Centrální pohyb, Centrální pole, Centrální síla, Disipativní pole, Homogenní pole, Konzervativní pole, Nekonzervativní pole, Pole (fyzika), Potenciální pole, Potenciálové pole, Radiální pole, Sféricky symetrické pole, Silové pole.