Geometrie a Věda

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Geometrie a Věda

Geometrie vs. Věda

Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů. Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).

Abstrakce

mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.

Abstrakce a Geometrie · Abstrakce a Věda · Vidět víc »

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Astronomie a Geometrie · Astronomie a Věda · Vidět víc »

Axiom

Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.

Axiom a Geometrie · Axiom a Věda · Vidět víc »

Dedukce

Dedukce (lat. deductio – odvození) je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícímu, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné.

Dedukce a Geometrie · Dedukce a Věda · Vidět víc »

Fyzika

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Fyzika a Geometrie · Fyzika a Věda · Vidět víc »

Geografie

Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.

Geografie a Geometrie · Geografie a Věda · Vidět víc »

Gottfried Wilhelm Leibniz

Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.

Geometrie a Gottfried Wilhelm Leibniz · Gottfried Wilhelm Leibniz a Věda · Vidět víc »

Isaac Newton

Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.

Geometrie a Isaac Newton · Isaac Newton a Věda · Vidět víc »

Matematika

Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).

Geometrie a Matematika · Matematika a Věda · Vidět víc »

Měření

Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.

Geometrie a Měření · Měření a Věda · Vidět víc »

Platón

Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.

Geometrie a Platón · Platón a Věda · Vidět víc »

René Descartes

René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.

Geometrie a René Descartes · René Descartes a Věda · Vidět víc »

Vysoká škola

střední Evropě Vysoká škola je právnická osoba, vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání.

Geometrie a Vysoká škola · Vysoká škola a Věda · Vidět víc »