Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv
Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv mají 33 věci společné (v Uniepedie): Alexandr Vasilevskij, Řád rudého praporu, Říjnová revoluce, Berlín, Bitva o Berlín, Bitva před Moskvou, Bitva v Kurském oblouku, Druhá světová válka, Hrdina Sovětského svazu, Kalininský front, Kliment Jefremovič Vorošilov, Korsuň-ševčenkovská operace, Leninův řád, Maďarské povstání, Maršál Sovětského svazu, Mongolsko, Moskva, Nacistické Německo, Nikita Sergejevič Chruščov, Operace Bagration, Operace Barbarossa, Operace Mars, První světová válka, Ržev, Rudá armáda, Ruská občanská válka, Ruské impérium, Sovětský svaz, Východní fronta (druhá světová válka), Velká čistka, ..., Velká ruská encyklopedie, Viselsko-oderská operace, Vjazma (město). Rozbalte index (3 více) »
Alexandr Vasilevskij
Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.
Alexandr Vasilevskij a Georgij Konstantinovič Žukov · Alexandr Vasilevskij a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Řád rudého praporu
Řád rudého praporu byl první ze sovětských řádů.
Georgij Konstantinovič Žukov a Řád rudého praporu · Ivan Stěpanovič Koněv a Řád rudého praporu ·
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Georgij Konstantinovič Žukov a Říjnová revoluce · Ivan Stěpanovič Koněv a Říjnová revoluce ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Berlín a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Bitva o Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva o Berlín a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Bitva před Moskvou
Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.
Bitva před Moskvou a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva před Moskvou a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
Bitva v Kurském oblouku a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva v Kurském oblouku a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov · Druhá světová válka a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Hrdina Sovětského svazu
Hrdina Sovětského svazu bylo označení čestného titulu a nejvyššího vyznamenání v bývalém Sovětském svazu udělovaného za osobní nebo kolektivní zásluhy pro stát spojené s vykonáním hrdinského činu.
Georgij Konstantinovič Žukov a Hrdina Sovětského svazu · Hrdina Sovětského svazu a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Kalininský front
Kalininský front byl název vojenské formace Rudé armády za druhé světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Kalininský front · Ivan Stěpanovič Koněv a Kalininský front ·
Kliment Jefremovič Vorošilov
Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.
Georgij Konstantinovič Žukov a Kliment Jefremovič Vorošilov · Ivan Stěpanovič Koněv a Kliment Jefremovič Vorošilov ·
Korsuň-ševčenkovská operace
Korsuň-ševčenkovská operace (24. ledna – 17. února 1944) byla rozsáhlá obkličovací operace Rudé armády proti německým vojskům na střední Ukrajině za 2. světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Korsuň-ševčenkovská operace · Ivan Stěpanovič Koněv a Korsuň-ševčenkovská operace ·
Leninův řád
Leninův řád či Řád Lenina, pojmenovaný podle vůdce Říjnové revoluce Vladimíra Iljiče Lenina, byl nejvyšším sovětským vyznamenáním.
Georgij Konstantinovič Žukov a Leninův řád · Ivan Stěpanovič Koněv a Leninův řád ·
Maďarské povstání
Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.
Georgij Konstantinovič Žukov a Maďarské povstání · Ivan Stěpanovič Koněv a Maďarské povstání ·
Maršál Sovětského svazu
Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.
Georgij Konstantinovič Žukov a Maršál Sovětského svazu · Ivan Stěpanovič Koněv a Maršál Sovětského svazu ·
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Georgij Konstantinovič Žukov a Mongolsko · Ivan Stěpanovič Koněv a Mongolsko ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Georgij Konstantinovič Žukov a Moskva · Ivan Stěpanovič Koněv a Moskva ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Georgij Konstantinovič Žukov a Nacistické Německo · Ivan Stěpanovič Koněv a Nacistické Německo ·
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Georgij Konstantinovič Žukov a Nikita Sergejevič Chruščov · Ivan Stěpanovič Koněv a Nikita Sergejevič Chruščov ·
Operace Bagration
Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration · Ivan Stěpanovič Koněv a Operace Bagration ·
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Barbarossa · Ivan Stěpanovič Koněv a Operace Barbarossa ·
Operace Mars
Operace Mars, zvaná též jako druhá rževsko-syčevská ofenzíva byla sovětská vojenská operace Velké vlastenecké války uskutečněná ve dnech 25. listopadu až 20. prosince 1942.
Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Mars · Ivan Stěpanovič Koněv a Operace Mars ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Georgij Konstantinovič Žukov a První světová válka · Ivan Stěpanovič Koněv a První světová válka ·
Ržev
Ržev je první město na horním toku Volhy v centrálním Rusku.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ržev · Ivan Stěpanovič Koněv a Ržev ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda · Ivan Stěpanovič Koněv a Rudá armáda ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ruská občanská válka · Ivan Stěpanovič Koněv a Ruská občanská válka ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ruské impérium · Ivan Stěpanovič Koněv a Ruské impérium ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz · Ivan Stěpanovič Koněv a Sovětský svaz ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka) · Ivan Stěpanovič Koněv a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Georgij Konstantinovič Žukov a Velká čistka · Ivan Stěpanovič Koněv a Velká čistka ·
Velká ruská encyklopedie
Velká ruská encyklopedie (rus. Большая российская энциклопедия, zkr. БРЭ) je všeobecná ruskojazyčná encyklopedie.
Georgij Konstantinovič Žukov a Velká ruská encyklopedie · Ivan Stěpanovič Koněv a Velká ruská encyklopedie ·
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Georgij Konstantinovič Žukov a Viselsko-oderská operace · Ivan Stěpanovič Koněv a Viselsko-oderská operace ·
Vjazma (město)
Vjazma je město v Ruské federaci, administrativní centrum Vjazemského okresu, nacházejícího se ve východní části Smolenské oblasti.
Georgij Konstantinovič Žukov a Vjazma (město) · Ivan Stěpanovič Koněv a Vjazma (město) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv
- To, co mají společné Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv
- Podobnosti mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv
Srovnání mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv
Georgij Konstantinovič Žukov má 108 vztahy, zatímco Ivan Stěpanovič Koněv má 130. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 13.87% = 33 / (108 + 130).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
