Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration

Georgij Konstantinovič Žukov vs. Operace Bagration

Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany. Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.

Podobnosti mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration mají 22 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Alexandr Vasilevskij, Berlín, Bitva u Stalingradu, Bitva v Kurském oblouku, Ivan Stěpanovič Koněv, Josif Vissarionovič Stalin, Maršál Sovětského svazu, Moskva, Nacistické Německo, Oberkommando des Heeres, Obležení Leningradu, Operace Barbarossa, Ržev, Rudá armáda, Skupina armád Jih, Skupina armád Sever, Skupina armád Střed, Smolensk, Sovětský svaz, Východní fronta (druhá světová válka), Vjazma (město).

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Georgij Konstantinovič Žukov · Adolf Hitler a Operace Bagration · Vidět víc »

Alexandr Vasilevskij

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.

Alexandr Vasilevskij a Georgij Konstantinovič Žukov · Alexandr Vasilevskij a Operace Bagration · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Berlín a Operace Bagration · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Bitva u Stalingradu a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva u Stalingradu a Operace Bagration · Vidět víc »

Bitva v Kurském oblouku

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.

Bitva v Kurském oblouku a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva v Kurském oblouku a Operace Bagration · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.

Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv · Ivan Stěpanovič Koněv a Operace Bagration · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Georgij Konstantinovič Žukov a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Operace Bagration · Vidět víc »

Maršál Sovětského svazu

Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.

Georgij Konstantinovič Žukov a Maršál Sovětského svazu · Maršál Sovětského svazu a Operace Bagration · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Georgij Konstantinovič Žukov a Moskva · Moskva a Operace Bagration · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Georgij Konstantinovič Žukov a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Operace Bagration · Vidět víc »

Oberkommando des Heeres

Vlajka v letech 1938 až 1942 Oberkommando des Heeres (OKH) bylo nejvyšším velením německé armády v době nacistického Německa.

Georgij Konstantinovič Žukov a Oberkommando des Heeres · Oberkommando des Heeres a Operace Bagration · Vidět víc »

Obležení Leningradu

Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Obležení Leningradu · Obležení Leningradu a Operace Bagration · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Barbarossa · Operace Bagration a Operace Barbarossa · Vidět víc »

Ržev

Ržev je první město na horním toku Volhy v centrálním Rusku.

Georgij Konstantinovič Žukov a Ržev · Operace Bagration a Ržev · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda · Operace Bagration a Rudá armáda · Vidět víc »

Skupina armád Jih

Skupina armád Jih (německy Heeresgruppe Süd), byla německá skupina armád za druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Jih · Operace Bagration a Skupina armád Jih · Vidět víc »

Skupina armád Sever

Skupina armád Sever (byla německá skupina armád za druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Sever · Operace Bagration a Skupina armád Sever · Vidět víc »

Skupina armád Střed

Skupina armád Střed (německy: Heeresgruppe Mitte) byl název dvou odlišných německých skupin armád, které bojovaly na východní frontě ve druhé světové válce.

Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Střed · Operace Bagration a Skupina armád Střed · Vidět víc »

Smolensk

Smolensk je historické město v evropské části Ruska.

Georgij Konstantinovič Žukov a Smolensk · Operace Bagration a Smolensk · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz · Operace Bagration a Sovětský svaz · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka) · Operace Bagration a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Vjazma (město)

Vjazma je město v Ruské federaci, administrativní centrum Vjazemského okresu, nacházejícího se ve východní části Smolenské oblasti.

Georgij Konstantinovič Žukov a Vjazma (město) · Operace Bagration a Vjazma (město) · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration

Georgij Konstantinovič Žukov má 108 vztahy, zatímco Operace Bagration má 126. Jak oni mají společné 22, index Jaccard je 9.40% = 22 / (108 + 126).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »