Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda
Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda mají 34 věci společné (v Uniepedie): Alexandr Vasilevskij, Armádní generál, Berlín, Bitva o Berlín, Bitva před Moskvou, Bitva u řeky Chalchyn, Bitva u Stalingradu, Bitva v Kurském oblouku, Brigáda (jednotka), Druhá světová válka, Hlavní stan vrchního velení, Ivan Stěpanovič Koněv, Josif Vissarionovič Stalin, Kliment Jefremovič Vorošilov, Komunistická strana Sovětského svazu, Kuantungská armáda, Maršál Sovětského svazu, Mongolsko, Moskva, Nacistické Německo, Obležení Leningradu, Operace Bagration, Operace Barbarossa, Petrohrad, První světová válka, Ruská občanská válka, Ruské impérium, Semjon Konstantinovič Timošenko, Sovětský svaz, Sovětsko-japonské pohraniční konflikty, ..., Východní fronta (druhá světová válka), Velká čistka, Velká vlastenecká válka (pojem), Viselsko-oderská operace. Rozbalte index (4 více) »
Alexandr Vasilevskij
Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.
Alexandr Vasilevskij a Georgij Konstantinovič Žukov · Alexandr Vasilevskij a Rudá armáda ·
Armádní generál
Armádní generál je generálská vojenská hodnost používaná armádami některých států.
Armádní generál a Georgij Konstantinovič Žukov · Armádní generál a Rudá armáda ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Berlín a Rudá armáda ·
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Bitva o Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva o Berlín a Rudá armáda ·
Bitva před Moskvou
Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.
Bitva před Moskvou a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva před Moskvou a Rudá armáda ·
Bitva u řeky Chalchyn
Bitva u řeky Chalchyn (Nomonhan Jiken) byl sovětsko–japonský vojenský konflikt rozpoutaný japonskými vojsky, která se pokusila obsadit část území Mongolské lidové republiky.
Bitva u řeky Chalchyn a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva u řeky Chalchyn a Rudá armáda ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Bitva u Stalingradu a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva u Stalingradu a Rudá armáda ·
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
Bitva v Kurském oblouku a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva v Kurském oblouku a Rudá armáda ·
Brigáda (jednotka)
NATO Brigáda je vojenská jednotka obvykle menší než divize a větší než pluk.
Brigáda (jednotka) a Georgij Konstantinovič Žukov · Brigáda (jednotka) a Rudá armáda ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov · Druhá světová válka a Rudá armáda ·
Hlavní stan vrchního velení
Hlavní stan vrchního velení (Stavka Verchovnogo Glavnokomandovanija, Ставка ВГК, СВГК) byl nejvyšší orgán strategického vedení sovětských ozbrojených sil za druhé světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Hlavní stan vrchního velení · Hlavní stan vrchního velení a Rudá armáda ·
Ivan Stěpanovič Koněv
Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv · Ivan Stěpanovič Koněv a Rudá armáda ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Georgij Konstantinovič Žukov a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Rudá armáda ·
Kliment Jefremovič Vorošilov
Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.
Georgij Konstantinovič Žukov a Kliment Jefremovič Vorošilov · Kliment Jefremovič Vorošilov a Rudá armáda ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Georgij Konstantinovič Žukov a Komunistická strana Sovětského svazu · Komunistická strana Sovětského svazu a Rudá armáda ·
Kuantungská armáda
Kuantungská armáda (japonsky: 関東軍, rómadži: Kantōgun, korejsky: 관동군) byla skupina armád japonské císařské armády, oficiálně založena v roce 1923.
Georgij Konstantinovič Žukov a Kuantungská armáda · Kuantungská armáda a Rudá armáda ·
Maršál Sovětského svazu
Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.
Georgij Konstantinovič Žukov a Maršál Sovětského svazu · Maršál Sovětského svazu a Rudá armáda ·
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Georgij Konstantinovič Žukov a Mongolsko · Mongolsko a Rudá armáda ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Georgij Konstantinovič Žukov a Moskva · Moskva a Rudá armáda ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Georgij Konstantinovič Žukov a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Rudá armáda ·
Obležení Leningradu
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Obležení Leningradu · Obležení Leningradu a Rudá armáda ·
Operace Bagration
Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration · Operace Bagration a Rudá armáda ·
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Barbarossa · Operace Barbarossa a Rudá armáda ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Georgij Konstantinovič Žukov a Petrohrad · Petrohrad a Rudá armáda ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Georgij Konstantinovič Žukov a První světová válka · První světová válka a Rudá armáda ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ruská občanská válka · Rudá armáda a Ruská občanská válka ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ruské impérium · Rudá armáda a Ruské impérium ·
Semjon Konstantinovič Timošenko
Semjon Konstantinovič Timošenko (rusky:; – 31. března 1970) byl sovětský voják, maršál SSSR (od 1940) a dvojnásobný Hrdina SSSR.
Georgij Konstantinovič Žukov a Semjon Konstantinovič Timošenko · Rudá armáda a Semjon Konstantinovič Timošenko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz · Rudá armáda a Sovětský svaz ·
Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
Sovětsko-japonské pohraniční konflikty byly sérií ozbrojených střetů mezi SSSR a Japonskem od července 1938 až do 1945.
Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětsko-japonské pohraniční konflikty · Rudá armáda a Sovětsko-japonské pohraniční konflikty ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka) · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Georgij Konstantinovič Žukov a Velká čistka · Rudá armáda a Velká čistka ·
Velká vlastenecká válka (pojem)
bitvy před Moskvou Velká vlastenecká válkaDle Internetové jazykové příručky se název Velká vlastenecká válka píše s velkým písmenem na začátku (viz heslo válka).
Georgij Konstantinovič Žukov a Velká vlastenecká válka (pojem) · Rudá armáda a Velká vlastenecká válka (pojem) ·
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Georgij Konstantinovič Žukov a Viselsko-oderská operace · Rudá armáda a Viselsko-oderská operace ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda
- To, co mají společné Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda
- Podobnosti mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda
Srovnání mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda
Georgij Konstantinovič Žukov má 108 vztahy, zatímco Rudá armáda má 217. Jak oni mají společné 34, index Jaccard je 10.46% = 34 / (108 + 217).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
