Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz
Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz mají 28 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu, Říjnová revoluce, Berlín, Bitva u Stalingradu, Dálný východ, Druhá světová válka, Josif Vissarionovič Stalin, Kliment Jefremovič Vorošilov, Komunistická strana Sovětského svazu, Kuantungská armáda, Kyjev, Leonid Iljič Brežněv, Maďarské povstání, Mongolsko, Moskva, Nacistické Německo, Nikita Sergejevič Chruščov, Obležení Leningradu, Operace Barbarossa, Pravoslaví, První světová válka, Rudá armáda, Ruská občanská válka, Ruské impérium, Sovětská okupační zóna Německa, Východní fronta (druhá světová válka), Velká čistka.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Georgij Konstantinovič Žukov · Adolf Hitler a Sovětský svaz ·
Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu
Sídlo štábu ÚV KSSS ve 20. letech-1991, současná administrativa prezidenta Ruska. Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Sovětského svazu mezi dvěma po sobě následujícími sjezdy strany.
Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu a Georgij Konstantinovič Žukov · Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu a Sovětský svaz ·
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Georgij Konstantinovič Žukov a Říjnová revoluce · Sovětský svaz a Říjnová revoluce ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Berlín a Sovětský svaz ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Bitva u Stalingradu a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva u Stalingradu a Sovětský svaz ·
Dálný východ
Přibližný rozsah Dálný východ je nepříliš přesně vymezený pojem, který se používá k označení Východní Asie a jihovýchodní Asie, obvykle včetně ruského Dálného východu neboli území v západní oblasti Tichého oceánu.
Dálný východ a Georgij Konstantinovič Žukov · Dálný východ a Sovětský svaz ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov · Druhá světová válka a Sovětský svaz ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Georgij Konstantinovič Žukov a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Sovětský svaz ·
Kliment Jefremovič Vorošilov
Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.
Georgij Konstantinovič Žukov a Kliment Jefremovič Vorošilov · Kliment Jefremovič Vorošilov a Sovětský svaz ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Georgij Konstantinovič Žukov a Komunistická strana Sovětského svazu · Komunistická strana Sovětského svazu a Sovětský svaz ·
Kuantungská armáda
Kuantungská armáda (japonsky: 関東軍, rómadži: Kantōgun, korejsky: 관동군) byla skupina armád japonské císařské armády, oficiálně založena v roce 1923.
Georgij Konstantinovič Žukov a Kuantungská armáda · Kuantungská armáda a Sovětský svaz ·
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Georgij Konstantinovič Žukov a Kyjev · Kyjev a Sovětský svaz ·
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Georgij Konstantinovič Žukov a Leonid Iljič Brežněv · Leonid Iljič Brežněv a Sovětský svaz ·
Maďarské povstání
Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.
Georgij Konstantinovič Žukov a Maďarské povstání · Maďarské povstání a Sovětský svaz ·
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Georgij Konstantinovič Žukov a Mongolsko · Mongolsko a Sovětský svaz ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Georgij Konstantinovič Žukov a Moskva · Moskva a Sovětský svaz ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Georgij Konstantinovič Žukov a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Sovětský svaz ·
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Georgij Konstantinovič Žukov a Nikita Sergejevič Chruščov · Nikita Sergejevič Chruščov a Sovětský svaz ·
Obležení Leningradu
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Obležení Leningradu · Obležení Leningradu a Sovětský svaz ·
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Barbarossa · Operace Barbarossa a Sovětský svaz ·
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Georgij Konstantinovič Žukov a Pravoslaví · Pravoslaví a Sovětský svaz ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Georgij Konstantinovič Žukov a První světová válka · První světová válka a Sovětský svaz ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda · Rudá armáda a Sovětský svaz ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Sovětský svaz ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Georgij Konstantinovič Žukov a Ruské impérium · Ruské impérium a Sovětský svaz ·
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.
Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětská okupační zóna Německa · Sovětská okupační zóna Německa a Sovětský svaz ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka) · Sovětský svaz a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Georgij Konstantinovič Žukov a Velká čistka · Sovětský svaz a Velká čistka ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz
- To, co mají společné Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz
- Podobnosti mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz
Srovnání mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz
Georgij Konstantinovič Žukov má 108 vztahy, zatímco Sovětský svaz má 493. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 4.66% = 28 / (108 + 493).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
