Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka)

Georgij Konstantinovič Žukov vs. Východní fronta (druhá světová válka)

Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany. Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Georgij Konstantinovič Žukov · Adolf Hitler a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa

Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Georgij Konstantinovič Žukov · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Alexandr Vasilevskij

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.

Alexandr Vasilevskij a Georgij Konstantinovič Žukov · Alexandr Vasilevskij a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva o Berlín

Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.

Bitva o Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva o Berlín a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva před Moskvou

Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.

Bitva před Moskvou a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva před Moskvou a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Bitva u Stalingradu a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva u Stalingradu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Bitva v Kurském oblouku

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.

Bitva v Kurském oblouku a Georgij Konstantinovič Žukov · Bitva v Kurském oblouku a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov · Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Front

Front byl druh vojenské formace v Rusku a Sovětském svazu, skládající se z několika polních armád a menších samostatných jednotek, ekvivalent ke skupině armád.

Front a Georgij Konstantinovič Žukov · Front a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.

Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv · Ivan Stěpanovič Koněv a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Georgij Konstantinovič Žukov a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Kalužská oblast

Kalužská oblast je federální subjekt Ruské federace – oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu.

Georgij Konstantinovič Žukov a Kalužská oblast · Kalužská oblast a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Komunistická strana Sovětského svazu

Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.

Georgij Konstantinovič Žukov a Komunistická strana Sovětského svazu · Komunistická strana Sovětského svazu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Korsuň-ševčenkovská operace

Korsuň-ševčenkovská operace (24. ledna – 17. února 1944) byla rozsáhlá obkličovací operace Rudé armády proti německým vojskům na střední Ukrajině za 2. světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Korsuň-ševčenkovská operace · Korsuň-ševčenkovská operace a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Georgij Konstantinovič Žukov a Kyjev · Kyjev a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Maršál Sovětského svazu

Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.

Georgij Konstantinovič Žukov a Maršál Sovětského svazu · Maršál Sovětského svazu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Georgij Konstantinovič Žukov a Moskva · Moskva a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Georgij Konstantinovič Žukov a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Obležení Leningradu

Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Obležení Leningradu · Obležení Leningradu a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Bagration

Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration · Operace Bagration a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Barbarossa · Operace Barbarossa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Kutuzov

Operace Kutuzov (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva Velké vlastenecké války, která byla pojmenována po Michailovi Kutuzovovi, carském generálovi, který vyhnal v roce 1812 Napoleona z Ruska.

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Kutuzov · Operace Kutuzov a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Mars

Operace Mars, zvaná též jako druhá rževsko-syčevská ofenzíva byla sovětská vojenská operace Velké vlastenecké války uskutečněná ve dnech 25. listopadu až 20. prosince 1942.

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Mars · Operace Mars a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Operace Suvorov

Operace Suvorov, nazvaná též jako Druhá bitva o Smolensk či Smolenská operace probíhala od 7. srpna do 2. října 1943. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením Smolenska a okolí od německé okupace.

Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Suvorov · Operace Suvorov a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Georgij Konstantinovič Žukov a Petrohrad · Petrohrad a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Georgij Konstantinovič Žukov a Pravoslaví · Pravoslaví a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Georgij Konstantinovič Žukov a První světová válka · První světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ržev

Ržev je první město na horním toku Volhy v centrálním Rusku.

Georgij Konstantinovič Žukov a Ržev · Ržev a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Georgij Konstantinovič Žukov a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Semjon Konstantinovič Timošenko

Semjon Konstantinovič Timošenko (rusky:; – 31. března 1970) byl sovětský voják, maršál SSSR (od 1940) a dvojnásobný Hrdina SSSR.

Georgij Konstantinovič Žukov a Semjon Konstantinovič Timošenko · Semjon Konstantinovič Timošenko a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Skupina armád Jih

Skupina armád Jih (německy Heeresgruppe Süd), byla německá skupina armád za druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Jih · Skupina armád Jih a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Skupina armád Sever

Skupina armád Sever (byla německá skupina armád za druhé světové války.

Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Sever · Skupina armád Sever a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Skupina armád Střed

Skupina armád Střed (německy: Heeresgruppe Mitte) byl název dvou odlišných německých skupin armád, které bojovaly na východní frontě ve druhé světové válce.

Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Střed · Skupina armád Střed a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Smolensk

Smolensk je historické město v evropské části Ruska.

Georgij Konstantinovič Žukov a Smolensk · Smolensk a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětská okupační zóna Německa

Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.

Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětská okupační zóna Německa · Sovětská okupační zóna Německa a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Tver

Tver (rusky, femininum) je město v evropské části Ruské federace, středisko Tverské oblasti.

Georgij Konstantinovič Žukov a Tver · Tver a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Velká čistka

Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.

Georgij Konstantinovič Žukov a Velká čistka · Východní fronta (druhá světová válka) a Velká čistka · Vidět víc »

Velká vlastenecká válka (pojem)

bitvy před Moskvou Velká vlastenecká válkaDle Internetové jazykové příručky se název Velká vlastenecká válka píše s velkým písmenem na začátku (viz heslo válka).

Georgij Konstantinovič Žukov a Velká vlastenecká válka (pojem) · Východní fronta (druhá světová válka) a Velká vlastenecká válka (pojem) · Vidět víc »

Viselsko-oderská operace

Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.

Georgij Konstantinovič Žukov a Viselsko-oderská operace · Východní fronta (druhá světová válka) a Viselsko-oderská operace · Vidět víc »

Vjazma (město)

Vjazma je město v Ruské federaci, administrativní centrum Vjazemského okresu, nacházejícího se ve východní části Smolenské oblasti.

Georgij Konstantinovič Žukov a Vjazma (město) · Východní fronta (druhá světová válka) a Vjazma (město) · Vidět víc »