Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Accademia dei Lincei, Astronomie, Berlín, Cotheniova medaile, Elsa Schiaparelliová, Itálie, Jupiter (planeta), Kometa, Královská společnost, Leonidy, Mars (planeta), Měsíc, Medaile Catheriny Bruceové, Merkur (planeta), Meteorický roj, Milán, Národní akademie věd Spojených států amerických, Perseidy, Planetka, Pruská akademie věd, Saturn (planeta), Savigliano, Sluneční soustava, Turín, Uran (planeta), Venuše (planeta), 14. březen, 1835, 1861, 1872, 1877, 1902, 1910, 26. duben, 4. červenec.
Accademia dei Lincei
Accademia dei Lincei je italská akademie věd, jež se nachází v Palazzo Corsini na Via della Lungara v Římě.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Accademia dei Lincei · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Astronomie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Berlín · Vidět víc »
Cotheniova medaile
Cotheniova medaile Cotheniova medaile je vědecké ocenění udělované od roku 1792 Německou akademií věd Leopoldina za celoživotní vědeckou práci.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Cotheniova medaile · Vidět víc »
Elsa Schiaparelliová
Elsa Schiaparelli (10. září 1890 Řím – 13. listopadu 1973 Paříž) byla italská módní návrhářka.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Elsa Schiaparelliová · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Itálie · Vidět víc »
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Jupiter (planeta) · Vidět víc »
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Kometa · Vidět víc »
Královská společnost
Královská společnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge) je britská učená společnost čili akademie pro podporu věd, založená roku 1660 v Londýně.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Královská společnost · Vidět víc »
Leonidy
Kresba padajících Leonid z roku 1833 Leonidy jsou meteorický roj spojený s mateřskou kometou Tempel-Tuttle.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Leonidy · Vidět víc »
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Mars (planeta) · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Měsíc · Vidět víc »
Medaile Catheriny Bruceové
Medaile Catheriny Bruceové (anglicky zkráceně Bruce Medal) je ocenění každoročně udělované Pacifickou astronomickou společností za významné úspěchy v astronomii.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Medaile Catheriny Bruceové · Vidět víc »
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Merkur (planeta) · Vidět víc »
Meteorický roj
Meteorický roj Perseidy (2005) Meteorický roj je astronomický jev, který vzniká, když Země při svém pohybu zkříží pás meteoroidů – fragmentů, kopírujících oběžné dráhy svých mateřských těles.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Meteorický roj · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Milán · Vidět víc »
Národní akademie věd Spojených států amerických
Národní akademie Spojených států amerických (anglicky United States National Academy of Sciences, NAS) je americká instituce, jejíž členové slouží pro bono jako národní poradci v oblasti vědy, techniky a medicíny.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Národní akademie věd Spojených států amerických · Vidět víc »
Perseidy
Mléčná dráha Perseidy (2015, Estonsko) Perseidy jsou kometární meteorický roj, který vznikl z komety 109P/Swift-Tuttle.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Perseidy · Vidět víc »
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Planetka · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Saturn (planeta)
Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Saturn (planeta) · Vidět víc »
Savigliano
Savigliano (piemontsky Savijan) je italské město v oblasti Piemont, provincii Cuneo.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Savigliano · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Sluneční soustava · Vidět víc »
Turín
Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií).
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Turín · Vidět víc »
Uran (planeta)
Uran (latinsky Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Uran (planeta) · Vidět víc »
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a Venuše (planeta) · Vidět víc »
14. březen
14.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 14. březen · Vidět víc »
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 1835 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 1861 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 1872 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 1877 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 1902 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 1910 · Vidět víc »
26. duben
26.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 26. duben · Vidět víc »
4. červenec
4.
Nový!!: Giovanni Schiaparelli a 4. červenec · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Giovanni Virginio Schiaparelli.
