Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Gliwice a Polsko
Gliwice a Polsko mají 45 věci společné (v Uniepedie): Art deco, Štětín, Švédsko, Baltské moře, Bělostok, Berlín, Bytom, Dálnice A1 (Polsko), Dálnice A4 (Polsko), Francie, Habsburská monarchie, Horní Slezsko, Husitství, Invaze do Polska (1939), Jaltská konference, Katovice, Lublin, Lvov, Maďarsko, Němci, Německá demokratická republika, Německo, Odra, Ostrava, Poláci, Polregio, Polská fotbalová reprezentace, Polská lidová republika, Poznaň, Pruské království, ..., Pruské Slezsko, Rudá armáda, Slezané, Slezština (lechický jazyk), Slezské vojvodství, Slovensko, Sosnovec, Sovětský svaz, Svatokřížské vojvodství, Svinoústí, Tramvajová doprava v katovické aglomeraci, Varšava, Vojvodství, Vratislav (město), Zabrze. Rozbalte index (15 více) »
Art deco
Klasické kubické křeslo ve stylu art deco Kovové vázy a mísy ''Pal-Bell'', design Maurice Ascalon (1913–2003) Automobil Nash Ambassador, jehož design je ovlivněn stylem Art deco Art deco je univerzální dekorativní styl, který se rozšířil především v Evropě a v USA ve 20.
Art deco a Gliwice · Art deco a Polsko ·
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Štětín a Gliwice · Štětín a Polsko ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Gliwice · Švédsko a Polsko ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a Gliwice · Baltské moře a Polsko ·
Bělostok
Bělostok (ve 2. pádě Białegostoku) je hlavní a největší město Podleského vojvodství v severovýchodním Polsku.
Bělostok a Gliwice · Bělostok a Polsko ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Gliwice · Berlín a Polsko ·
Bytom
Bytom (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; slezsky Bytōm nebo Bytōń) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást dvoumilionové katovické konurbace.
Bytom a Gliwice · Bytom a Polsko ·
Dálnice A1 (Polsko)
Dálnice A1, zvaná též Jantarová dálnice (Autostrada Bursztynowa), je polská dálnice, která má po dokončení spojovat Trojměstí na břehu Baltského moře, Toruň, Lodž a Horní Slezsko a následně má navazovat u českých hranic na českou dálnici D1.
Dálnice A1 (Polsko) a Gliwice · Dálnice A1 (Polsko) a Polsko ·
Dálnice A4 (Polsko)
Dálnice A4 vedle vesnice Góra Świętej Anny ve směru na Opolí Dálnice A4 v Krakově Dálnice A4 je nejdelší polská dálnice, vedoucí od západu na východ přes jižní části Polska (podél Sudet a Karpat).
Dálnice A4 (Polsko) a Gliwice · Dálnice A4 (Polsko) a Polsko ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Gliwice · Francie a Polsko ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Gliwice a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Polsko ·
Horní Slezsko
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Gliwice a Horní Slezsko · Horní Slezsko a Polsko ·
Husitství
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Gliwice a Husitství · Husitství a Polsko ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Gliwice a Invaze do Polska (1939) · Invaze do Polska (1939) a Polsko ·
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Gliwice a Jaltská konference · Jaltská konference a Polsko ·
Katovice
Katovice (slezsky Katowicy,, v letech 1953–1956 Stalinogród) jsou město v jižním Polsku, sídlo Slezského vojvodství.
Gliwice a Katovice · Katovice a Polsko ·
Lublin
Lublin je historické město ve východním Polsku mezi Varšavou (160 km) a hranicí s Ukrajinou (80 km).
Gliwice a Lublin · Lublin a Polsko ·
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Gliwice a Lvov · Lvov a Polsko ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Gliwice a Maďarsko · Maďarsko a Polsko ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Gliwice a Němci · Němci a Polsko ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Gliwice a Německá demokratická republika · Německá demokratická republika a Polsko ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Gliwice a Německo · Německo a Polsko ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Gliwice a Odra · Odra a Polsko ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Gliwice a Ostrava · Ostrava a Polsko ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Gliwice a Poláci · Poláci a Polsko ·
Polregio
Jednotka EN57-1933 v Těšíně Przewozy Regionalne Sp.
Gliwice a Polregio · Polregio a Polsko ·
Polská fotbalová reprezentace
Polská fotbalová reprezentace reprezentuje Polsko na mezinárodních fotbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo mistrovství Evropy.
Gliwice a Polská fotbalová reprezentace · Polská fotbalová reprezentace a Polsko ·
Polská lidová republika
Polská lidová republika, zkráceně PLR, byl oficiální název Polska v letech 1947–1989.
Gliwice a Polská lidová republika · Polská lidová republika a Polsko ·
Poznaň
Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.
Gliwice a Poznaň · Polsko a Poznaň ·
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Gliwice a Pruské království · Polsko a Pruské království ·
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Gliwice a Pruské Slezsko · Polsko a Pruské Slezsko ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Gliwice a Rudá armáda · Polsko a Rudá armáda ·
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Gliwice a Slezané · Polsko a Slezané ·
Slezština (lechický jazyk)
Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.
Gliwice a Slezština (lechický jazyk) · Polsko a Slezština (lechický jazyk) ·
Slezské vojvodství
Slezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Gliwice a Slezské vojvodství · Polsko a Slezské vojvodství ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Gliwice a Slovensko · Polsko a Slovensko ·
Sosnovec
Sosnovec (výslovnost) je polské město ve Slezském vojvodství v Hornoslezské průmyslové oblasti.
Gliwice a Sosnovec · Polsko a Sosnovec ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Gliwice a Sovětský svaz · Polsko a Sovětský svaz ·
Svatokřížské vojvodství
Svatokřížské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství.
Gliwice a Svatokřížské vojvodství · Polsko a Svatokřížské vojvodství ·
Svinoústí
Svinoústí (polsky Świnoujście, německy Swinemünde, česky též Ústí nad Svinou) je okresní a lázeňské přístavní město v Západopomořanském vojvodství v severním Polsku, nacházející se na třech velkých ostrovech – Uznojem (Usedom), Volyň (Wolin) a Karsibór a 44 malých, neobývaných.
Gliwice a Svinoústí · Polsko a Svinoústí ·
Tramvajová doprava v katovické aglomeraci
Tramvajová doprava v katovické aglomeraci je největším tramvajovým provozem v Polsku a zároveň se řadí i mezi největší systémy na světě.
Gliwice a Tramvajová doprava v katovické aglomeraci · Polsko a Tramvajová doprava v katovické aglomeraci ·
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Gliwice a Varšava · Polsko a Varšava ·
Vojvodství
Polská vojvodství od roku 1999 data dostęp.
Gliwice a Vojvodství · Polsko a Vojvodství ·
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Gliwice a Vratislav (město) · Polsko a Vratislav (město) ·
Zabrze
Zabrze (výslovnost, rod střední; v letech 1915–1946 Hindenburg; slezsky Zŏbrze) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Gliwice a Polsko
- To, co mají společné Gliwice a Polsko
- Podobnosti mezi Gliwice a Polsko
Srovnání mezi Gliwice a Polsko
Gliwice má 153 vztahy, zatímco Polsko má 1076. Jak oni mají společné 45, index Jaccard je 3.66% = 45 / (153 + 1076).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Gliwice a Polsko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
