Gótové a Ostrogóti

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Gótové a Ostrogóti

Gótové vs. Ostrogóti

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy. Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).

Attila

Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.

Attila a Gótové · Attila a Ostrogóti · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Gótové a Černé moře · Ostrogóti a Černé moře · Vidět víc »

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Baltské moře a Gótové · Baltské moře a Ostrogóti · Vidět víc »

Bitva na Katalaunských polích

V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.

Bitva na Katalaunských polích a Gótové · Bitva na Katalaunských polích a Ostrogóti · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Gótové · Byzantská říše a Ostrogóti · Vidět víc »

Dácie

Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.

Dácie a Gótové · Dácie a Ostrogóti · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Gótové · Dunaj a Ostrogóti · Vidět víc »

Ermanarich

Ermanarich (gótsky Aírmanareiks, Ermanaricus, staroanglicky Eormenric, staronorsky Jǫrmunrekr, 3. století – 376) byl král germánského kmene Gótů, přezdívaný gótský Alexandr.

Ermanarich a Gótové · Ermanarich a Ostrogóti · Vidět víc »

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Foederati a Gótové · Foederati a Ostrogóti · Vidět víc »

Gótská válka (535–554)

Gótská válka byl konflikt mezi Byzantskou říší za vlády císaře Justiniána I. a Ostrogótským královstvím (oficiálně nazývaným Italské království), který se odehrál v letech 535 až 554 na Apeninském poloostrově, v Dalmácii, na Sardinii, na Sicílii a na Korsice.

Gótové a Gótská válka (535–554) · Gótská válka (535–554) a Ostrogóti · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Gótové a Germáni · Germáni a Ostrogóti · Vidět víc »

Herulové

dánských ostrovech. Herulové byli východogermánský kmen, pocházející zřejmě z jižní Skandinávie.

Gótové a Herulové · Herulové a Ostrogóti · Vidět víc »

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Gótové a Hunové · Hunové a Ostrogóti · Vidět víc »

Ilýrie

Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.

Gótové a Ilýrie · Ilýrie a Ostrogóti · Vidět víc »

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Gótové a Justinián I. · Justinián I. a Ostrogóti · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Gótové a Konstantinopol · Konstantinopol a Ostrogóti · Vidět víc »

Krym

Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.

Gótové a Krym · Krym a Ostrogóti · Vidět víc »

Krymští Gótové

5. až 6. století, doby stěhování národů Krymští Gótové byly kmeny Germánů, které se po migraci z Gotlandu usadily na pobřeží Černého moře, zejména v oblasti poloostrova Krym.

Gótové a Krymští Gótové · Krymští Gótové a Ostrogóti · Vidět víc »

Langobardi

Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.

Gótové a Langobardi · Langobardi a Ostrogóti · Vidět víc »

Moesie

legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.

Gótové a Moesie · Moesie a Ostrogóti · Vidět víc »

Ostrogótské království

Ostrogótské království či Ostrogótská říše, oficiálně Italské království (Regnum Italiae), literárně též „Království Ostrogótů v Itálii“ (Regnum Ostrogothicum Italiae) byl raně středověký stát na území Itálie, Rakouska, Panonie a severozápadního Balkánu.

Gótové a Ostrogótské království · Ostrogóti a Ostrogótské království · Vidět víc »

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

Gótové a Panonie · Ostrogóti a Panonie · Vidět víc »

Sarmati

Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.

Gótové a Sarmati · Ostrogóti a Sarmati · Vidět víc »

Theodorich Veliký

Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.

Gótové a Theodorich Veliký · Ostrogóti a Theodorich Veliký · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Gótové a Thrákie · Ostrogóti a Thrákie · Vidět víc »

Východní Germáni

Území obývaná východními Germány mezi lety 100 př. n. l. až 300 n. l. Germánské kmeny, označované jako východogermánské, vznikly vlnou migrací ze Skandinávie do oblastí mezi řekami Odra a Visla mezi roky 600 př. n. l. - 300 př. n. l. Později dále pokračovali směrem na jih Evropy.

Gótové a Východní Germáni · Ostrogóti a Východní Germáni · Vidět víc »

Vizigóti

nedostupné.

Gótové a Vizigóti · Ostrogóti a Vizigóti · Vidět víc »

Volha

Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.

Gótové a Volha · Ostrogóti a Volha · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Gótové a Západořímská říše · Ostrogóti a Západořímská říše · Vidět víc »

4. století

4.

4. století a Gótové · 4. století a Ostrogóti · Vidět víc »

5. století

5.

5. století a Gótové · 5. století a Ostrogóti · Vidět víc »