Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Hadrianus a Starověk
Hadrianus a Starověk mají 48 věci společné (v Uniepedie): Adoptivní císaři, Aegyptus, Afrika (provincie), Antoninus Pius, Arménie, Athény, Augustus, Židé, Černé moře, Řím, Římská legie, Římské provincie, Římský konzul, Římský senát, Řecko, Barbar, Británie (provincie), Cádiz, Dácie, Dunaj, Egypt, Eufrat, Germánie, Hegemonie, Hispánie, Itálie, Judea, Justinián I., Křesťanství, Konstantin I. Veliký, ..., Malá Asie, Marcus Aurelius, Mezopotámie, Nero, Nil, Parthská říše, Pelištejci, Peloponés, Principát, Rýn, Sýrie (provincie), Scipio Africanus, Sicílie, Sparta, Starověké Řecko, Starověký Řím, Středověk, Traianus. Rozbalte index (18 více) »
Adoptivní císaři
Jako adoptivní císaři se nazývají císaři vládnoucí v letech 96 n. l. (po zavraždění Domitiana) až 192 n. l. Císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna, tito nástupci se nazývají adoptivními císaři.
Adoptivní císaři a Hadrianus · Adoptivní císaři a Starověk ·
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Aegyptus a Hadrianus · Aegyptus a Starověk ·
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Afrika (provincie) a Hadrianus · Afrika (provincie) a Starověk ·
Antoninus Pius
Titus Aurelius Fulvus Boionius Arrius Antoninus (19. září 86 poblíž Lanuvia – 7. března 161 v Loriu), všeobecně známý jako Antoninus Pius, byl římským císařem v letech 138 až 161.
Antoninus Pius a Hadrianus · Antoninus Pius a Starověk ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Hadrianus · Arménie a Starověk ·
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Athény a Hadrianus · Athény a Starověk ·
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Augustus a Hadrianus · Augustus a Starověk ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Hadrianus a Židé · Starověk a Židé ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Hadrianus a Černé moře · Starověk a Černé moře ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Hadrianus a Řím · Starověk a Řím ·
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Hadrianus a Římská legie · Starověk a Římská legie ·
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Hadrianus a Římské provincie · Starověk a Římské provincie ·
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Hadrianus a Římský konzul · Starověk a Římský konzul ·
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Hadrianus a Římský senát · Starověk a Římský senát ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Hadrianus a Řecko · Starověk a Řecko ·
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Barbar a Hadrianus · Barbar a Starověk ·
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Británie (provincie) a Hadrianus · Británie (provincie) a Starověk ·
Cádiz
Cádiz je přístavní město v jihozápadním Španělsku.
Cádiz a Hadrianus · Cádiz a Starověk ·
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Dácie a Hadrianus · Dácie a Starověk ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Hadrianus · Dunaj a Starověk ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Egypt a Hadrianus · Egypt a Starověk ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Eufrat a Hadrianus · Eufrat a Starověk ·
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Germánie a Hadrianus · Germánie a Starověk ·
Hegemonie
Hegemonie (z řec. hegemon – „vládce“) je proces působení mocenských praktik, kterými vládnoucí skupiny ve společnosti udržují status quo, a to za pomoci budování preventivního souhlasu společensky podřízených skupin se společenským řádem.
Hadrianus a Hegemonie · Hegemonie a Starověk ·
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Hadrianus a Hispánie · Hispánie a Starověk ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Hadrianus a Itálie · Itálie a Starověk ·
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Hadrianus a Judea · Judea a Starověk ·
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Hadrianus a Justinián I. · Justinián I. a Starověk ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Hadrianus a Křesťanství · Křesťanství a Starověk ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Hadrianus a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Starověk ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Hadrianus a Malá Asie · Malá Asie a Starověk ·
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Hadrianus a Marcus Aurelius · Marcus Aurelius a Starověk ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Hadrianus a Mezopotámie · Mezopotámie a Starověk ·
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Hadrianus a Nero · Nero a Starověk ·
Nil
Nil (staroegyptsky iteru, což byl obecný výraz pro řeku) je hlavní, severním směrem tekoucí, řeka na severovýchodě Afriky.
Hadrianus a Nil · Nil a Starověk ·
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Hadrianus a Parthská říše · Parthská říše a Starověk ·
Pelištejci
Gazu, Ašdod a Aškelon Pelištejci či Pelišté (starším českým názvem Filištíni; hebrejsky פְּלְשְׁתִּים, Pelištim) byli nesemitský národ, který přišel pravděpodobně z Kréty (kmen Peleset (či Pelešet) jako jeden z tzv. mořských národů. Kolem roku 1200 př. n. l. dobyli jižní pobřeží Palestiny a spojil kanaánské městské státy v jeden svazek. Podle biblických zdrojů tvořilo pelištejský spojenecký svaz pět městských států – Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Ovšem existují zprávy i z období patriarchy Abraháma, který měl přátelské styky s pelištejským králem města Geraru – chronologicky by to spadalo do mnohem časnější epochy, což vnáší do problematiky příchodu Pelištejců do Palestiny určitý zmatek.
Hadrianus a Pelištejci · Pelištejci a Starověk ·
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Hadrianus a Peloponés · Peloponés a Starověk ·
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Hadrianus a Principát · Principát a Starověk ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Hadrianus a Rýn · Rýn a Starověk ·
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Hadrianus a Sýrie (provincie) · Sýrie (provincie) a Starověk ·
Scipio Africanus
Publius Cornelius Scipio Africanus (236 př. n. l. – 183 př. n. l.), případně také Scipio Africanus starší, byl římským politikem a vojevůdcem v době druhé punské války, v níž dosáhl nesmrtelné slávy jako vítěz nad Hannibalem.
Hadrianus a Scipio Africanus · Scipio Africanus a Starověk ·
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Hadrianus a Sicílie · Sicílie a Starověk ·
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Hadrianus a Sparta · Sparta a Starověk ·
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Hadrianus a Starověké Řecko · Starověk a Starověké Řecko ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Hadrianus a Starověký Řím · Starověk a Starověký Řím ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Hadrianus a Středověk · Starověk a Středověk ·
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Hadrianus a Starověk
- To, co mají společné Hadrianus a Starověk
- Podobnosti mezi Hadrianus a Starověk
Srovnání mezi Hadrianus a Starověk
Hadrianus má 213 vztahy, zatímco Starověk má 642. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 5.61% = 48 / (213 + 642).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Hadrianus a Starověk. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
