Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Hadrianus a Římská říše
Hadrianus a Římská říše mají 43 věci společné (v Uniepedie): Adoptivní císaři, Alexandrie, Antoninus Pius, Augustus, Židé, Čeština, Řím, Římská legie, Řečtina, Řekové, Barbar, Berbeři, Británie (provincie), Britonové, Dunaj, Eufrat, Germánie, Hadriánův val, Jeruzalém, Judaismus, Judea, Jupiter (mytologie), Justinián I., Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Latina, Limes Romanus, Malá Asie, Marcus Aurelius, Mezopotámie, ..., Nero, Nerva, Nikomédie, Principát, Propuštěnec, První židovská válka, Sestercius, Skotsko, Starověk, Starověký Řím, Středověk, Stoicismus, Traianus. Rozbalte index (13 více) »
Adoptivní císaři
Jako adoptivní císaři se nazývají císaři vládnoucí v letech 96 n. l. (po zavraždění Domitiana) až 192 n. l. Císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna, tito nástupci se nazývají adoptivními císaři.
Adoptivní císaři a Hadrianus · Adoptivní císaři a Římská říše ·
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Alexandrie a Hadrianus · Alexandrie a Římská říše ·
Antoninus Pius
Titus Aurelius Fulvus Boionius Arrius Antoninus (19. září 86 poblíž Lanuvia – 7. března 161 v Loriu), všeobecně známý jako Antoninus Pius, byl římským císařem v letech 138 až 161.
Antoninus Pius a Hadrianus · Antoninus Pius a Římská říše ·
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Augustus a Hadrianus · Augustus a Římská říše ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Hadrianus a Židé · Římská říše a Židé ·
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Hadrianus a Čeština · Čeština a Římská říše ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Hadrianus a Řím · Řím a Římská říše ·
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Hadrianus a Římská legie · Římská legie a Římská říše ·
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Hadrianus a Řečtina · Římská říše a Řečtina ·
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Hadrianus a Řekové · Římská říše a Řekové ·
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Barbar a Hadrianus · Barbar a Římská říše ·
Berbeři
Berberská etnická vlajkaPoměr stran: 2:3 berberských jazyků v severní Africe dnes Atlas v Maroku Berber z Maroka Berbeři je souhrnné označení pro africké národy v severní Africe.
Berbeři a Hadrianus · Berbeři a Římská říše ·
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Británie (provincie) a Hadrianus · Británie (provincie) a Římská říše ·
Britonové
Migrace keltského obyvatelstva Británie v 6. století Britové, Britonové (z lat. Britto, Brito, mn. č. Brittones) či britští Keltové je označení pro původní keltské obyvatelstvo většinové části Velké Británie, které zde sídlilo minimálně od doby železné do období raného středověku.
Britonové a Hadrianus · Britonové a Římská říše ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Hadrianus · Dunaj a Římská říše ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Eufrat a Hadrianus · Eufrat a Římská říše ·
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Germánie a Hadrianus · Germánie a Římská říše ·
Hadriánův val
Mapa ukazující polohu Hadriánova valu Jedna ze zachovalých částí Hadriánova valu u Greenhead Hadriánův val je kamenné a hliněné hraniční opevnění, hradba, zeď a 17 pevností, postavené římským vojskem, táhnoucí se napříč severní Anglií jižně od skotských hranic od pobřeží Severního moře v blízkosti dnešního Newcastle upon Tyne k západu přes dnešní Carlisle až po Maryport na pobřeží Irského moře v délce 117,5 km.
Hadriánův val a Hadrianus · Hadriánův val a Římská říše ·
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Hadrianus a Jeruzalém · Jeruzalém a Římská říše ·
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Hadrianus a Judaismus · Judaismus a Římská říše ·
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Hadrianus a Judea · Judea a Římská říše ·
Jupiter (mytologie)
Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.
Hadrianus a Jupiter (mytologie) · Jupiter (mytologie) a Římská říše ·
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Hadrianus a Justinián I. · Justinián I. a Římská říše ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Hadrianus a Křesťanství · Křesťanství a Římská říše ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Hadrianus a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Římská říše ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Hadrianus a Latina · Latina a Římská říše ·
Limes Romanus
hranice Římské říše v druhém století Limes Romanus nebo jen limes (lat. cesta, později mez, hranice; 2. pád limitis), znamená dnes v širším smyslu pevninskou hranici Římské říše, v užším smyslu systém opevnění a celní hranici tam, kde nebyla určena řekami.
Hadrianus a Limes Romanus · Limes Romanus a Římská říše ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Hadrianus a Malá Asie · Malá Asie a Římská říše ·
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Hadrianus a Marcus Aurelius · Marcus Aurelius a Římská říše ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Hadrianus a Mezopotámie · Mezopotámie a Římská říše ·
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Hadrianus a Nero · Nero a Římská říše ·
Nerva
Marcus Cocceius Nerva (8. listopadu 30 Narnia, Umbrie – 27. ledna 98 Řím) byl římský císař panující od 18. září 96 do 27. ledna 98, nejprve jako samovládce, od října 97 spolu s Markem Ulpiem Traianem, užívajícím titulu caesar.
Hadrianus a Nerva · Nerva a Římská říše ·
Nikomédie
Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.
Hadrianus a Nikomédie · Nikomédie a Římská říše ·
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Hadrianus a Principát · Principát a Římská říše ·
Propuštěnec
Propuštěnec byl otrok, kterého ve starověkém Římě jeho pán propustil na svobodu a tím mu daroval nejen svobodu, ale i právní osobnost.
Hadrianus a Propuštěnec · Propuštěnec a Římská říše ·
První židovská válka
Jako první židovská válka se označuje židovské celonárodní povstání proti Římu, které vypuklo v Jeruzalémě v roce 66.
Hadrianus a První židovská válka · První židovská válka a Římská říše ·
Sestercius
Sestercius s Dioskúry Sestercius (latinsky sestertius) byla starověká římská mince.
Hadrianus a Sestercius · Sestercius a Římská říše ·
Skotsko
Skotsko (skotsky a anglicky Scotland, skotskou gaelštinou Alba) je jednou ze čtyř zemí konstituční monarchie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která se nachází v severní části ostrova Velká Británie.
Hadrianus a Skotsko · Skotsko a Římská říše ·
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Hadrianus a Starověk · Starověk a Římská říše ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Hadrianus a Starověký Řím · Starověký Řím a Římská říše ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Hadrianus a Středověk · Středověk a Římská říše ·
Stoicismus
Zénón z Kitia. Foto Paolo Monti, 1969 Stoicismus je filosofický směr, založený oficiálně Zénonem z Kitia počátkem 3.
Hadrianus a Stoicismus · Stoicismus a Římská říše ·
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Hadrianus a Římská říše
- To, co mají společné Hadrianus a Římská říše
- Podobnosti mezi Hadrianus a Římská říše
Srovnání mezi Hadrianus a Římská říše
Hadrianus má 213 vztahy, zatímco Římská říše má 289. Jak oni mají společné 43, index Jaccard je 8.57% = 43 / (213 + 289).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Hadrianus a Římská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
