Helénismus a Války diadochů

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Helénismus a Války diadochů

Helénismus vs. Války diadochů

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování. Války diadochů (starořecky Πόλεμοι τῶν Διαδὀχων, Pólemoi tōn Diadóchōn), jinak též války nástupců Alexandra Velikého, jsou názvy série konfliktů mezi vojevůdci Alexandra Velikého – diadochy – které trvaly s krátkými přestávkami více než čtyřicet let. Tento článek pojednává o první a zároveň nejvýznamnější fázi válek v letech 322–301 př. n. l. Šlo v ní o rozdělení Alexandrovy říše a jejím vyústěním byl vznik několika nástupnických helénistických království. Ústřední postavou mocenského zápasu byl jeden z nejstarších a nejlepších makedonských vojevůdců – Antigonos Jednooký (Monofthalmos).

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Helénismus · Alexandr Veliký a Války diadochů · Vidět víc »

Antigonovci

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi.

Antigonovci a Helénismus · Antigonovci a Války diadochů · Vidět víc »

Dějiny Řecka

Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí.

Dějiny Řecka a Helénismus · Dějiny Řecka a Války diadochů · Vidět víc »

Diadochové

řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.

Diadochové a Helénismus · Diadochové a Války diadochů · Vidět víc »

Makedonie (království)

Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonía) byla starověké řecké království ležící na severu moderního Řecka.

Helénismus a Makedonie (království) · Makedonie (království) a Války diadochů · Vidět víc »

Ptolemaios I. Sótér

Ptolemaios I. Sotér, zlatá pentadrachma, ~315 př. n. l. Ptolemaios I. Sotér (v překladu spasitel-zachránce), 367–283 př.

Helénismus a Ptolemaios I. Sótér · Ptolemaios I. Sótér a Války diadochů · Vidět víc »

Ptolemaiovci

Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého.

Helénismus a Ptolemaiovci · Ptolemaiovci a Války diadochů · Vidět víc »

Ptolemaiovský Egypt

Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př. n. l., kdy se jí coby král a faron nově ujal Ptolemaios I. Sótér, původně makedonský generál Alexandra Velikého.

Helénismus a Ptolemaiovský Egypt · Ptolemaiovský Egypt a Války diadochů · Vidět víc »

Seleukovská říše

Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.

Helénismus a Seleukovská říše · Seleukovská říše a Války diadochů · Vidět víc »

Starořečtina

Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).

Helénismus a Starořečtina · Starořečtina a Války diadochů · Vidět víc »

Starověké Athény

Athény, řecky Αθήναi Athénai, byly starověkým městským státem (polis) a jedním z nejvýznamnějších center starověkého Řecka.

Helénismus a Starověké Athény · Starověké Athény a Války diadochů · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Helénismus a Starověké Řecko · Starověké Řecko a Války diadochů · Vidět víc »

323 př. n. l.

Bez popisu.

323 př. n. l. a Helénismus · 323 př. n. l. a Války diadochů · Vidět víc »

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

4. století př. n. l. a Helénismus · 4. století př. n. l. a Války diadochů · Vidět víc »