Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Aristotelés, Berlín, Dahlem, Flensburg, Hamburk, Humboldtova univerzita, Klasická filologie, Německá demokratická republika, Německo, Otto Diels, Pruská akademie věd, Theodor Mommsen, Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff, Wiesbaden, 18. květen, 1848, 1867, 1871, 1877, 1881, 1882, 1891, 1892, 1895, 1905, 1906, 1920, 1922, 4. červen.
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Hermann Diels a Aristotelés · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hermann Diels a Berlín · Vidět víc »
Dahlem
Dahlem je část 10.
Nový!!: Hermann Diels a Dahlem · Vidět víc »
Flensburg
Flensburg (dánsky Flensborg, dolnoněmecky Flensborg, severofrísky Flansborj) je město na severu Německa ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko asi 7 km od dánských hranic.
Nový!!: Hermann Diels a Flensburg · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Hermann Diels a Hamburk · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Hermann Diels a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Klasická filologie
Klasická filologie je filologický obor zabývající se studiem klasické antiky, tedy studiem jazyka, literatury a kulturně-historického kontextu starověkého Řecka a Říma.
Nový!!: Hermann Diels a Klasická filologie · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Hermann Diels a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Hermann Diels a Německo · Vidět víc »
Otto Diels
Otto Paul Hermann Diels (23. ledna 1876 Hamburk – 7. března 1954 Kiel) byl německý chemik, který v roce 1950 spolu s Kurtem Alderem získal Nobelovu cenu za chemii za „objev a vývoj cykloadiční syntézy“ (Dielsova–Alderova reakce).
Nový!!: Hermann Diels a Otto Diels · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Hermann Diels a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Theodor Mommsen
Theodor Mommsen Christian Matthias Theodor Mommsen (30. listopadu 1817, Garding, Šlesvicko-Holštýnsko – 1. listopadu 1903, Charlottenburg, Berlín) byl německý historik, právník a politik, který působil jako univerzitní profesor v Lipsku, Curychu, Vratislavi a v Berlíně.
Nový!!: Hermann Diels a Theodor Mommsen · Vidět víc »
Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff
Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff (22. prosince 1848, zámek Markowitz u Mogilna – 25. září 1931 Berlín) byl německý klasický filolog, editor a překladatel řeckých básníků a předseda Pruské akademie věd.
Nový!!: Hermann Diels a Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff · Vidět víc »
Wiesbaden
Wiesbaden rozkládající se na pravém břehu Rýna, je hlavním městem německé spolkové země Hesenska.
Nový!!: Hermann Diels a Wiesbaden · Vidět víc »
18. květen
18.
Nový!!: Hermann Diels a 18. květen · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hermann Diels a 1848 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hermann Diels a 1867 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hermann Diels a 1871 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hermann Diels a 1877 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hermann Diels a 1881 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hermann Diels a 1882 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hermann Diels a 1891 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hermann Diels a 1892 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hermann Diels a 1895 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hermann Diels a 1905 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hermann Diels a 1906 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hermann Diels a 1920 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hermann Diels a 1922 · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: Hermann Diels a 4. červen · Vidět víc »
