Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Hermann Göring a Německo

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Hermann Göring a Německo

Hermann Göring vs. Německo

Hermann Wilhelm Göring (12. ledna 1893 sanatorium Marienbad v Rosenheimu, Bavorsko – 15. října 1946 Norimberk, sebevražda) byl německý nacistický politik a válečný zločinec. Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Podobnosti mezi Hermann Göring a Německo

Hermann Göring a Německo mají 36 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Americký dolar, Antisemitismus, Švédsko, Židé, Československo, Říšský sněm (Německo), Bavorsko, Berlín, Bitva o Británii, Bitva u Stalingradu, Bitva v Ardenách, Druhá světová válka, Holokaust, Kolín nad Rýnem, Lucas Cranach starší, Lucembursko, Mnichov, Mnichovská dohoda, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Norimberk, Norimberské zákony, Norimberský proces, Operace Barbarossa, Polsko, Porúří, První světová válka, ..., Rakousko, Schutzstaffel, Spojenci (druhá světová válka), Sudety, Versailleská smlouva, Wehrmacht. Rozbalte index (6 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Hermann Göring · Adolf Hitler a Německo · Vidět víc »

Americký dolar

Vývoj kurzu USD od roku 2014 vůči České koruněhttp://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/devizove-kurzy-ke-konci-mesice-249/usd/ USD - Devizové kurzy ke konci měsíce-ekonomika ČNB, kurzy.cz Americký dolar je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador, Východní Timor a Zimbabwe se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurz amerického dolaru.

Americký dolar a Hermann Göring · Americký dolar a Německo · Vidět víc »

Antisemitismus

druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

Antisemitismus a Hermann Göring · Antisemitismus a Německo · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Švédsko a Hermann Göring · Švédsko a Německo · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Hermann Göring a Židé · Německo a Židé · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Hermann Göring a Československo · Německo a Československo · Vidět víc »

Říšský sněm (Německo)

350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.

Hermann Göring a Říšský sněm (Německo) · Německo a Říšský sněm (Německo) · Vidět víc »

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Bavorsko a Hermann Göring · Bavorsko a Německo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Hermann Göring · Berlín a Německo · Vidět víc »

Bitva o Británii

Bitva o Británii (10. července 1940 – 31. října 1940)Jedná se původně o data úředně stanovená britským ministerstvem letectví pro potřebu oficiálních záznamů a zápisů do kmenových listů letového personálu který se bitvy zúčastnil, například pro účely udílení vyznamenání, a přijímaná, přinejmenším jako orientační, většinou historiografie.

Bitva o Británii a Hermann Göring · Bitva o Británii a Německo · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Bitva u Stalingradu a Hermann Göring · Bitva u Stalingradu a Německo · Vidět víc »

Bitva v Ardenách

Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.

Bitva v Ardenách a Hermann Göring · Bitva v Ardenách a Německo · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Hermann Göring · Druhá světová válka a Německo · Vidět víc »

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Hermann Göring a Holokaust · Holokaust a Německo · Vidět víc »

Kolín nad Rýnem

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.

Hermann Göring a Kolín nad Rýnem · Kolín nad Rýnem a Německo · Vidět víc »

Lucas Cranach starší

Dürerův portrét Lucase Cranacha (1524) Lucas Cranach starší, autoportrét z roku 1531 Lucas Cranach starší (4. října 1472 Kronach u Bamberka – 16. října 1553 Výmar) byl německý renesanční malíř, rytec a dřevorytec.

Hermann Göring a Lucas Cranach starší · Lucas Cranach starší a Německo · Vidět víc »

Lucembursko

Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.

Hermann Göring a Lucembursko · Lucembursko a Německo · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Hermann Göring a Mnichov · Mnichov a Německo · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Hermann Göring a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Německo · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Hermann Göring a Nacionalismus · Nacionalismus a Německo · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Hermann Göring a Nacismus · Nacismus a Německo · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Hermann Göring a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Německo · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Hermann Göring a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Německo · Vidět víc »

Norimberk

Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.

Hermann Göring a Norimberk · Norimberk a Německo · Vidět víc »

Norimberské zákony

Maďarští židé přijíždějící do koncentračního tábora v Osvětimi. Norimberské zákony byl základní prostředek, na jehož základě byla prováděna nacistická rasová diskriminace v Německu a jím okupovaných zemích před druhou světovou válkou a během ní.

Hermann Göring a Norimberské zákony · Norimberské zákony a Německo · Vidět víc »

Norimberský proces

Zpravodaj ze 17. října 1946, Norimberský proces, ukládání trestů (anglicky). Norimberský proces byl soudní proces vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií proti hlavním představitelům nacistického Německa před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku.

Hermann Göring a Norimberský proces · Norimberský proces a Německo · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Hermann Göring a Operace Barbarossa · Německo a Operace Barbarossa · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Hermann Göring a Polsko · Německo a Polsko · Vidět víc »

Porúří

Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.

Hermann Göring a Porúří · Německo a Porúří · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Hermann Göring a První světová válka · Německo a První světová válka · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Hermann Göring a Rakousko · Německo a Rakousko · Vidět víc »

Schutzstaffel

Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.

Hermann Göring a Schutzstaffel · Německo a Schutzstaffel · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Hermann Göring a Spojenci (druhá světová válka) · Německo a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Hermann Göring a Sudety · Německo a Sudety · Vidět víc »

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Hermann Göring a Versailleská smlouva · Německo a Versailleská smlouva · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Hermann Göring a Wehrmacht · Německo a Wehrmacht · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Hermann Göring a Německo

Hermann Göring má 128 vztahy, zatímco Německo má 1580. Jak oni mají společné 36, index Jaccard je 2.11% = 36 / (128 + 1580).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Hermann Göring a Německo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »