Obsah
298 vztahy: Acheuléen, Antošovice, Arcidiecéze hnězdenská, Arcidiecéze krakovská, Arcidiecéze olomoucká, Arcidiecéze pražská, Únor 1948, Ústřední mocnosti, Aurignacien, Šilheřovice, Štěpánkovice, Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín, Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná, Železniční trať Opava východ – Hlučín, Železnice, Župy v Československu, Češi, Čechoslováci, Česká strana národně sociální, Česká televize, České knížectví, České Slezsko, České země, Česko, Česko-uherské války, Československé legie, Československé státní statky, Československo, Říšský sněm (Německo), Římskokatolická církev, Badenská kultura, Baltské moře, Bělá (okres Opava), Bobrovníky, Bohumín, Bohuslavice (okres Opava), Bolatice, Boleslav (Slezské vojvodství), Boleslav Chrabrý, Borová (Bolatice), Bytomské knížectví, Chlebičov, Chuchelná, Darkovičky, Darkovice, Dálnice D1, Děhylov, Deutsche Zentrumspartei, Diecéze míšeňská, Dobroslavice, ... Rozbalte index (248 více) »
- Okres Opava
- České Slezsko
Acheuléen
Pazourek acheulské kultury Acheuléen je technologický komplex starého až středního paleolitu rozšířený ve velké části tehdy obydleného světa.
Vidět Hlučínsko a Acheuléen
Antošovice
Antošovice jsou vesnice, část statutárního města Ostrava v okrese Ostrava-město, spadající do městského obvodu Slezská Ostrava.
Vidět Hlučínsko a Antošovice
Arcidiecéze hnězdenská
Arcidiecéze hnězdenská (Archidioecesis Gnesnensis, Archidiecezja gnieźnieńska) je společenství římských katolíků v Polsku s nejstarší stejnojemnnou církevní provincií v Polsku s centrem ve městě Hnězdno (polsky Gniezno).
Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze hnězdenská
Arcidiecéze krakovská
Bývalý arcibiskup Stanisław Dziwisz Arcidiecéze krakovská (latinsky Cracovien(sis), polsky Archidiecezja krakowska) je římskokatolická arcidiecéze, nacházející se v Polsku ve městě Krakov.
Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze krakovská
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze pražská
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Arcidiecéze pražská je římskokatolická arcidiecéze ve středních Čechách.
Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze pražská
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25.
Vidět Hlučínsko a Únor 1948
Ústřední mocnosti
Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.
Vidět Hlučínsko a Ústřední mocnosti
Aurignacien
Vchod do Aurignacké jeskyně Aurignacien je první jasně mladopaleolitická kultura (jejím nositelem je již homo sapiens).
Vidět Hlučínsko a Aurignacien
Šilheřovice
Šilheřovice (německy Schillersdorf, polsky Szylerzowice) je obec ležící v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Šilheřovice
Štěpánkovice
Štěpánkovice (německy Schepankowitz nebo dříve Sczepankowitz, polsky Szczepankowice), místními často nazývaná „Palestina“, je obec na Hlučínsku.
Vidět Hlučínsko a Štěpánkovice
Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín
Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín (v polském jízdním řádu pro cestující je označena číslem 151) je významná mezinárodní železniční trať spojující uzly Kędzierzyn Koźle v Polsku a Bohumín v Česku.
Vidět Hlučínsko a Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín
Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná
Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná (v jízdním řádu pro cestující součást tratě č. 317) je jednokolejná železniční trať o délce 10 km.
Vidět Hlučínsko a Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná
Železniční trať Opava východ – Hlučín
#PŘESMĚRUJ Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice.
Vidět Hlučínsko a Železniční trať Opava východ – Hlučín
Železnice
ICE 3, vysokorychlostní vlak Deutsche Bahn Železnice (pův. železná dráha, železná cesta) je kolejový dopravní systém pro přepravu osob a zboží.
Vidět Hlučínsko a Železnice
Župy v Československu
Župy v Československu byly regionální jednotky územní správy a samosprávy, existující v prvorepublikovém Československu ve dvou verzích mezi lety 1918 a 1928.
Vidět Hlučínsko a Župy v Československu
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Vidět Hlučínsko a Češi
Čechoslováci
Čechoslováci je označení národa, vycházející z koncepce čechoslovakismu a dělícího se, dle této koncepce, na dvě větve – českou a slovenskou.
Vidět Hlučínsko a Čechoslováci
Česká strana národně sociální
Česká strana národně sociální (zkratka ČSNS) je česká mimoparlamentní středolevicová politická strana.
Vidět Hlučínsko a Česká strana národně sociální
Česká televize
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.
Vidět Hlučínsko a Česká televize
České knížectví
České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.
Vidět Hlučínsko a České knížectví
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Vidět Hlučínsko a České Slezsko
České země
husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.
Vidět Hlučínsko a České země
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Vidět Hlučínsko a Česko
Česko-uherské války
Česko-uherské války (též zvané jako „Druhá válka husitská“) probíhaly v českých zemích na konci 60.
Vidět Hlučínsko a Česko-uherské války
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Vidět Hlučínsko a Československé legie
Československé státní statky
Československé státní statky (slovensky Československé štátne majetky) národní podnik, zkratka ČSSS, n. p., se sídlem v Praze vznikl na základě vládního nařízení ze dne 30.
Vidět Hlučínsko a Československé státní statky
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Vidět Hlučínsko a Československo
Říšský sněm (Německo)
350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.
Vidět Hlučínsko a Říšský sněm (Německo)
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Vidět Hlučínsko a Římskokatolická církev
Badenská kultura
upright.
Vidět Hlučínsko a Badenská kultura
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Vidět Hlučínsko a Baltské moře
Bělá (okres Opava)
Obec Bělá (německy Bielau, polsky Biała) leží v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Bělá (okres Opava)
Bobrovníky
Bobrovníky (německy Bobrownik, polsky Bobrowniki) je velká vesnice ležící v jihovýchodním cípu Hlučínska, část města Hlučín v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Bobrovníky
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Bohumín
Bohuslavice (okres Opava)
Obec Bohuslavice (německy Buslawitz, polsky Bogusławice) leží v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Bohuslavice (okres Opava)
Bolatice
první světové válce před kostelem druhé světové válce u nového hřbitova Bolatice (v místním nářečí Bolačyce;, dříve Bolatitz über Ratibor) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji nacházející se v jižní části Hlučínské pahorkatiny (subprovincie pohoří Opavská pahorkatina) nedaleko hranic s Polskem.
Vidět Hlučínsko a Bolatice
Boleslav (Slezské vojvodství)
Boleslav (v letech 1936–1945 Bunzelberg) je vesnice ve Slezském vojvodství v jižním Polsku v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice.
Vidět Hlučínsko a Boleslav (Slezské vojvodství)
Boleslav Chrabrý
Boleslav I. Chrabrý (polsky Bolesław I Chrobry, 967 – 17. června 1025) byl polským knížetem v letech 992 až 1025.
Vidět Hlučínsko a Boleslav Chrabrý
Borová (Bolatice)
Borová (dříve Heneberky) je vesnice, část obce Bolatice v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Borová (Bolatice)
Bytomské knížectví
Knížectví bytomské, také Bytomsko, bylo jedno z mnoha knížectví ve Slezsku.
Vidět Hlučínsko a Bytomské knížectví
Chlebičov
Obec Chlebičov (německy Klebesch, dříve Klebsch či Klepsch, polsky Chlebiczów) leží v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Chlebičov
Chuchelná
Chuchelná (německy Kuchelna (dříve Kuchelna über Ratibor), polsky Chuchelna, Kuchelna) je obec ležící v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Chuchelná
Darkovičky
Darkovičky, pohled na obec od Hajného kříže, srpen 2018 Darkovičky (německy Klein Darkowitz, polsky Darkowice Małe nebo Darkowiczki) je velká vesnice, část města Hlučín v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Darkovičky
Darkovice
Obec Darkovice (německy Gross Darkowitz, polsky Darkowice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Darkovice
Dálnice D1
Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1.
Vidět Hlučínsko a Dálnice D1
Děhylov
Obec Děhylov (německy Dielhau) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Děhylov
Deutsche Zentrumspartei
Deutsche Zentrumspartei (česky Německá strana centrum či Centrum) je německá katolická klerikální strana.
Vidět Hlučínsko a Deutsche Zentrumspartei
Diecéze míšeňská
reformací Znak Míšeňského biskupství Míšeňské biskupství je územní společenství římskokatolické církve v okolí německého města Míšně.
Vidět Hlučínsko a Diecéze míšeňská
Dobroslavice
Obec Dobroslavice (německy Dobroslawitz) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Dobroslavice
Dokumentární fotografie
Eugène Atget: ''Sběrač hadrů'', 1899 Jacob Augustus Riis: ''Městští bandité'', kolem 1890 date.
Vidět Hlučínsko a Dokumentární fotografie
Dolní Benešov
Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína; německy Beneschau nebo dříve Beneschau über Ratibor či Markt Beneschau; polsky Beneszów Dolny) je malé město ležící v okrese Opava, v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem.
Vidět Hlučínsko a Dolní Benešov
Dolní Lužice
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.
Vidět Hlučínsko a Dolní Lužice
Dolní Slezsko
Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Vidět Hlučínsko a Dolní Slezsko
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Vidět Hlučínsko a Druhá Polská republika
Druhá polská republika
#PŘESMĚRUJ Druhá Polská republika.
Vidět Hlučínsko a Druhá polská republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Vidět Hlučínsko a Druhá světová válka
Dvořisko (Kravaře)
Dvořisko (1880 Dvoříště, německy Oppahof, polsky Dworzysko) je část města Kravaře v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Dvořisko (Kravaře)
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Vidět Hlučínsko a Ferdinand I. Habsburský
Filozofická fakulta Ostravské univerzity
Filozofická fakulta (FF) Ostravské univerzity (OU) je jednou z šesti fakult této veřejné vysoké školy.
Vidět Hlučínsko a Filozofická fakulta Ostravské univerzity
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Hlučínsko a Francie
František Rambousek
František Rambousek (1. dubna 1886 Liblice farnosti Přistoupim – 14. září 1931 Praha-Střešovice) byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou.
Vidět Hlučínsko a František Rambousek
František Zíka
František Zíka (2. prosince 1869 Dobrá Voda – 6. prosince 1931 Opava), byl český a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za agrárníky.
Vidět Hlučínsko a František Zíka
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Vidět Hlučínsko a Fridrich II. Veliký
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Vidět Hlučínsko a Germáni
Gliwice
Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.
Vidět Hlučínsko a Gliwice
Gmina Krzyżanowice
#PŘESMĚRUJ Gmina Křižanovice.
Vidět Hlučínsko a Gmina Krzyżanowice
Gravettien
Gravetský hrot Gravetský hrot s řapem typu Font-Robert Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP).
Vidět Hlučínsko a Gravettien
Hať (okres Opava)
Obec Hať (dříve Haš, německy Haatsch, polsky Gać) se nachází u hranice s Polskem v okrese Opava v Opavské pahorkatině v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Hať (okres Opava)
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Vidět Hlučínsko a Habsburkové
Háj ve Slezsku
Háj ve Slezsku (německy Freiheitsau) je obec ležící v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Háj ve Slezsku
Hlohov
Hlohov (polsky) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Hlohov.
Vidět Hlučínsko a Hlohov
Hlučín
Hlučín (německy Hultschin, polsky Hulczyn, slezsky Hulčyn, Hulčin, Hučín) je město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, 10 km severozápadně od Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Hlučín
Hlubčice
Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.
Vidět Hlučínsko a Hlubčice
Hlubčicko
#PŘESMĚRUJ Okres Hlubčice.
Vidět Hlučínsko a Hlubčicko
Hněvošice
Obec Hněvošice (v místním nářečí Něboščice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Hněvošice
Hošťálkovice
Hošťálkovice (dříve, od roku 1939 Gottschalksdorf) jsou vesnice a městský obvod v rámci města Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Hošťálkovice
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Vidět Hlučínsko a Horní Lužice
Horní Slezsko
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Vidět Hlučínsko a Horní Slezsko
Horní Slezsko (provincie)
Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).
Vidět Hlučínsko a Horní Slezsko (provincie)
Hornoslezská povstání
Hornoslezská povstání je označení tři ozbrojených střetů, které se odehrály v letech 1919–1921 v části Horního Slezska mezi propolskými povstalci a příslušníky německých paramilitantních jednotek podporovaných státními orgány Výmarské republiky.
Vidět Hlučínsko a Hornoslezská povstání
Husitské války
Husitské války (též husitské bouře) byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté.
Vidět Hlučínsko a Husitské války
Institut tvůrčí fotografie
ITF na výstavě Prague Photo 2012 Institut tvůrčí fotografie (ITF) je jeden z ústavů Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě (Slezská univerzita v Opavě).
Vidět Hlučínsko a Institut tvůrčí fotografie
Jan II. Opavský
Jan II.
Vidět Hlučínsko a Jan II. Opavský
Jan II. Opolský
Jan II.
Vidět Hlučínsko a Jan II. Opolský
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Vidět Hlučínsko a Jan Lucemburský
Jánoš Korvín
Jánoš Korvín, též Jan Hunyadi (chorvatsky Ivaniš Korvin, 2. dubna 1473, Budín – 12. října 1504, Krapina), byl nemanželský syn uherského a (titulárního) českého krále Matyáše Korvína.
Vidět Hlučínsko a Jánoš Korvín
Jednotné zemědělské družstvo
Prahy Jednotné zemědělské družstvo (zkratka JZD), na Slovensku Jednotné roľnícke družstvo (zkratka JRD), byl obvyklý název zemědělských družstev v socialistickém Československu.
Vidět Hlučínsko a Jednotné zemědělské družstvo
Jiří Siostrzonek
Jiří Siostrzonek (* 31. března 1954 Opava) je slezský sociolog, fotograf a kulturní pracovník.
Vidět Hlučínsko a Jiří Siostrzonek
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Vidět Hlučínsko a Jiří z Poděbrad
Jindřich Štreit
Jindřich Štreit v archivu výstavních fotografií ve svém domě, Sovinec, 2023 Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1965 Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1981 Jindřich Štreit: ''Albrechtice'', 1983 Jindřich Štreit: ''Arnoltice'', 1987 Jindřich Štreit (* 5.
Vidět Hlučínsko a Jindřich Štreit
Josef Šrámek (politik)
Josef Šrámek (14. března 1875 Štítina – 23. července 1937 Vítkovice) byl právník a politik, první (a poslední) slezský zemský prezident.
Vidět Hlučínsko a Josef Šrámek (politik)
Josef Lukeš
Josef Lukeš (18. května 1870 Žerotín – 4. července 1956 Opava) byl český a československý politik, poslanec Slezského zemského sněmu, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 známá jako Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu).
Vidět Hlučínsko a Josef Lukeš
Karel I. z Lichtenštejna
Karel I. z Lichtenštejna, Karl I. von Liechtenstein (30. července 1569, pravděpodobně Valtice – 12. února 1627, Praha) byl první z rodu Lichtenštejnů, který se stal knížetem, a byl tedy zakladatelem knížecího rodu Lichtenštejnů.
Vidět Hlučínsko a Karel I. z Lichtenštejna
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Vidět Hlučínsko a Karel IV.
Katastr
Termín katastr znamená rejstřík či seznam a používá se v těchto významech.
Vidět Hlučínsko a Katastr
Katastrální území
Prahy Brna Katastrální území je typ územního a katastrálního členění používaný převážně v zemích na území bývalé Habsburské monarchie: V Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Jižním Tyrolsku a také v Nizozemsku.
Vidět Hlučínsko a Katastrální území
Kateřinky (Opava)
Kateřinky (německy Kathrein, polsky Katerzynki) jsou bývalé město, dnes evidenční část statutárního města Opava.
Vidět Hlučínsko a Kateřinky (Opava)
Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)
Katedrála svatého Petra, krátce Kolínský dóm (německý: Kölner Dom, německá výslovnost: IPA), je gotická katedrála v Kolíně nad Rýnem a sídlo kolínského arcibiskupa.
Vidět Hlučínsko a Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)
KDU-ČSL
KDU-ČSL (zkratka KDU-ČSL; do roku 2019 oficiálně Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), též lidovci, je česká křesťansko-demokratická politická strana.
Vidět Hlučínsko a KDU-ČSL
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Vidět Hlučínsko a Keltové
Ketř
Radnice Zemědělský kombinát Ketř je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Hlubčice, sídlo stejnojmenné ''gminy''.
Vidět Hlučínsko a Ketř
Kilometr čtvereční
Kilometr čtvereční Kilometr čtvereční (též kilometr čtverečný, značka km², v cizině někdy qkm) je jednotka pro plošný obsah.
Vidět Hlučínsko a Kilometr čtvereční
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Vidět Hlučínsko a Kladské hrabství
Klimkovice
Klimkovice (německy Königsberg) jsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve.
Vidět Hlučínsko a Klimkovice
Kobeřice
Obec Kobeřice (dříve) leží ve Slezsku v okrese Opava, asi 15 km severovýchodně od Opavy v průměrné nadmořské výšce 251 m n. m.
Vidět Hlučínsko a Kobeřice
Koblov
Koblov (či) je bývalá obec ležící pod vrchem Landek, dnes na území Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Koblov
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Vidět Hlučínsko a Kolín nad Rýnem
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Čech a Moravy (zkratka KSČM) je česká neparlamentní komunistická politická strana s celorepublikovou působností; na půdě Evropského parlamentu spolutvoří seskupení Levice v Evropském parlamentu - GUE/NGL.
Vidět Hlučínsko a Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Vidět Hlučínsko a Komunistická strana Československa
Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice)
Kostel svatého Jana Křtitele v Sudicích v okrese Opava je novogotická trojlodní bazilika s transeptem postavená v roce 1906 podle návrhu architekta Josefa Seyfrieda z Kravař.
Vidět Hlučínsko a Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice)
Kouty (Kravaře)
Kouty (německy Kauthen, polsky Kąty) je část města Kravaře v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Kouty (Kravaře)
Kozmice (okres Opava)
Kozmice (německy Kosmütz, polsky Koźmice) leží v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, v severovýchodní části České republiky v oblasti nazývané Hlučínsko.
Vidět Hlučínsko a Kozmice (okres Opava)
Krajský soud
Budova Krajského soudu v Českých Budějovicích Krajský soud představuje jeden ze základních článků soustavy obecných soudů.
Vidět Hlučínsko a Krajský soud
Kravaře
Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Kravaře
Kravaře (zámek)
Zámek Kravaře se nachází na jihovýchodním okraji města Kravaře a navazuje na něj rozlehlý park, jehož větší část dnes slouží jako golfové hřiště.
Vidět Hlučínsko a Kravaře (zámek)
Krnovské knížectví
Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.
Vidět Hlučínsko a Krnovské knížectví
Krzanowice
Chřenovice nebo Křenovice (v letech 1936–1945) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř, sídlo stejnojmenné ''gminy''.
Vidět Hlučínsko a Krzanowice
Kultura lužických popelnicových polí
#PŘESMĚRUJ Lužická kultura.
Vidět Hlučínsko a Kultura lužických popelnicových polí
Kultura s lineární keramikou
Lineární keramika ze sbírky university v Jeně Muzea hlavního města Prahy Neolitický dlouhý dům Kultura s lineární keramikou je pravěká neolitická kultura rozšířená ve střední Evropě v 6. tisíciletí př.
Vidět Hlučínsko a Kultura s lineární keramikou
Kultura se šňůrovou keramikou
Kultura se šňůrovou keramikou (červeně) Kultura se šňůrovou keramikou (též kultura šňůrové keramiky, zkratkou KŠK, anglicky Corded Ware, německy Schnurkeramik, francouzsky ceramique cordée, nizozemsky touwbekercultuur) zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př.
Vidět Hlučínsko a Kultura se šňůrovou keramikou
Kultura se zvoncovitými poháry
Artefakty kultury zvoncových pohárů Rozšíření kultury se zvoncovitými poháry (Podle RJ Harrison, The Beaker Folk. Copper Age archaeology in Western Europe. Ancient Peoples and Places 97, London 1980) Kultura zvoncových pohárů je datována do pozdního eneolitu až do počátku doby bronzové.
Vidět Hlučínsko a Kultura se zvoncovitými poháry
Landek
Landek je zalesněný protáhlý kopec, ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území Koblova a Petřkovic nad soutokem řek Odry a Ostravice v Ostravské pánvi v ostravských částech Koblov a Petřkovice.
Vidět Hlučínsko a Landek
Landek (hrad)
Landek je zaniklý hrad (dříve hradiště, tvrziště), které se nacházelo na vrchu Landek v Ostravě-Koblově.
Vidět Hlučínsko a Landek (hrad)
Laténská kultura
Rozšíření halštatské (žl.) a laténské kultury (zel.) Laténská kultura odvozuje svůj název od archeologického naleziště La Tène na severním břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku, kde bylo roku 1857 objeveno množství artefaktů.
Vidět Hlučínsko a Laténská kultura
Lehnice
Lehnice (do roku 1946 Lignica) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice.
Vidět Hlučínsko a Lehnice
Lengyelská kultura
Mapa Evropy v pozdním neolitu Lengyelská kultura je archeologická kultura přelomu neolitu a eneolitu (někdy mezi 4400–4300 př. n. l.) rozšířená na starém sídelním území středních a severovýchodních Čech.
Vidět Hlučínsko a Lengyelská kultura
Lhota (Háj ve Slezsku)
Lhota (německy Ellgoth) je vesnice a bývalá obec, ležící v Českém Slezsku jižně od řeky Opavy.
Vidět Hlučínsko a Lhota (Háj ve Slezsku)
Lhotka (Ostrava)
Lhotka je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Lhotka (Ostrava)
Lubušské vojvodství
Lubušské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Vidět Hlučínsko a Lubušské vojvodství
Ludgeřovice
Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Ludgeřovice
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Vidět Hlučínsko a Ludvík Jagellonský
Malé Hoštice
Malé Hoštice (německy Klein Hoschütz, polsky Goszczyce Małe) jsou evidenční část statutárního města Opavy.
Vidět Hlučínsko a Malé Hoštice
Mariánské Hory
Mariánské Hory (do roku 1901; či,, od roku 1901) jsou bývalé město, nyní katastrální území a část ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky.
Vidět Hlučínsko a Mariánské Hory
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Vidět Hlučínsko a Marie Terezie
Markvartovice
Markvartovice (německy Markersdorf (1869-1900 Marquartowitz), polsky Markwartowice) je obec ležící v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Markvartovice
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Vidět Hlučínsko a Matyáš Korvín
Místní akční skupina
Místní akční skupina (MAS) je místní společenství složené ze subjektů, které zastupují místní socioekonomické zájmy – veřejné i soukromé (tvoří ji skupiny občanů, neziskové organizace, soukromí podnikatelé, obce, svazky obcí apod.).
Vidět Hlučínsko a Místní akční skupina
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Vidět Hlučínsko a Město
Městská část a městský obvod
Městské části Prahy Městské části Brna Městská část či městský obvod je v České republice podle zákona o obcích od roku 1990 označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst.
Vidět Hlučínsko a Městská část a městský obvod
Meandr
Anglii Meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé.
Vidět Hlučínsko a Meandr
Mezolit
Mezolit (z řeckého mesos,.
Vidět Hlučínsko a Mezolit
Mikroregion
Mikroregion (též svazek obcí, sdružení obcí) je sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle.
Vidět Hlučínsko a Mikroregion
Mikuláš II. Opavský
Mikuláš II.
Vidět Hlučínsko a Mikuláš II. Opavský
Ministerstvo zemědělství České republiky
Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro oblast zemědělství.
Vidět Hlučínsko a Ministerstvo zemědělství České republiky
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Vidět Hlučínsko a Mnichovská dohoda
Mohylová kultura
#PŘESMĚRUJ Mohylové kultury.
Vidět Hlučínsko a Mohylová kultura
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Vidět Hlučínsko a Moravané
Moravština
Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv.
Vidět Hlučínsko a Moravština
Moravci
Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.
Vidět Hlučínsko a Moravci
Moravská brána
Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Vidět Hlučínsko a Moravská brána
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Vidět Hlučínsko a Moravská Ostrava
Moravská Ostrava a Přívoz
Moravská Ostrava a Přívoz je od 24.
Vidět Hlučínsko a Moravská Ostrava a Přívoz
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Vidět Hlučínsko a Moravské markrabství
Muzeum Hlučínska
Výstava „Ema má mámu... aneb slabikáře našich babiček" Výstava „Čisté prádlo“ Výstava „Chléb náš vezdejší...od zrníčka k bochníku“ Muzeum Hlučínska bylo založeno k 1.
Vidět Hlučínsko a Muzeum Hlučínska
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8.
Vidět Hlučínsko a Nacistické Německo
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Vidět Hlučínsko a Napoleonské války
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce.
Vidět Hlučínsko a Národní fronta Čechů a Slováků
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Vidět Hlučínsko a Němčina
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Vidět Hlučínsko a Němci
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people.
Vidět Hlučínsko a Německé císařství
Nová Ves (Ostrava)
Nová Ves je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Nová Ves (Ostrava)
Novogotika
Krásný Dvůr, 1793–1796 Westminsterský palác (britský parlament), 1840–1860 Katedrála svatého Václava v Olomouci, novogotická přestavba 1883–1892 Královská zemská porodnice u Apolináře v Praze Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Lednice Novogotika (neogotika, pseudogotika) je evropský umělecký směr, který se řadí mezi historizující slohy.
Vidět Hlučínsko a Novogotika
Obec
Obec Obec, též municipalita (z lat. municipalis), je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která je základní jednotkou veřejné správy, územní samosprávný celek základního stupně.
Vidět Hlučínsko a Obec
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Vidět Hlučínsko a Odra
Okres
Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.
Vidět Hlučínsko a Okres
Okres Głubczyce
#PŘESMĚRUJ Okres Hlubčice.
Vidět Hlučínsko a Okres Głubczyce
Okres Hlubčice
Okres Hlubčice (Głubczyce) je okres v polském Opolském vojvodství.
Vidět Hlučínsko a Okres Hlubčice
Okres Opava
Přehled obecních znaků okresu Opava Okres Opava je okres v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Okres Opava
Okres Ostrava-město
Přehled znaků obcí v okresu Ostrava-město Okres Ostrava-město je okres v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Okres Ostrava-město
Okres Ratiboř
Okres Ratiboř (Racibórz) je okres v polském Slezském vojvodství.
Vidět Hlučínsko a Okres Ratiboř
Okresy v Česku
okresu Ústí nad Labem Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu podle zákona o územně správním členění státu.
Vidět Hlučínsko a Okresy v Česku
Oldřišov
Obec Oldřišov (německy Odersch, polsky Oldrzyszów) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Oldřišov
Olomoucký úděl
Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12.
Vidět Hlučínsko a Olomoucký úděl
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Opava
Opava (řeka)
Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká v okresech Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Opava (řeka)
Opava-Předměstí
#PŘESMĚRUJ Předměstí (Opava) Kategorie:Přesměrování z názvu katastrálního území.
Vidět Hlučínsko a Opava-Předměstí
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Vidět Hlučínsko a Opavské knížectví
Opolí
Opolí (slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí.
Vidět Hlučínsko a Opolí
Opolské knížectví
Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.
Vidět Hlučínsko a Opolské knížectví
Opolsko
Opolské Slezsko Opolsko / Opolské Slezsko (polsky Opolszczyzna / Śląsk Opolski, latinsky Ducatus Opoliensis, německy Oppelner Land / Oppelner Schlesien) je označení oblasti kolem města Opolí používané ve dvojím významu.
Vidět Hlučínsko a Opolsko
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Vidět Hlučínsko a Ostrava
Osvětimské knížectví
Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.
Vidět Hlučínsko a Osvětimské knížectví
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Vidět Hlučínsko a Otto von Bismarck
Ovsiště
Ovsiště (množné číslo, rod střední;,, v letech 1936–1945 Habergrund) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice.
Vidět Hlučínsko a Ovsiště
Páni z Kravař
Páni z Kravař případně Kravařové (Herren von Krawarn) byli starý moravský šlechtický rod s erbem stříbrné zavinuté střely (zvané odřivous) v červeném poli, náležící do rozrodu Benešov(i)ců, s nímž sdíleli tento erb.
Vidět Hlučínsko a Páni z Kravař
Pštinské panství
Pštinské panství nebo Pštinské knížectví (polsky Księstwo Pszczyńskie, německy Herzogtum Pleß) bylo slezské stavovské panství a později knížectví v Horním Slezsku kolem města Pština.
Vidět Hlučínsko a Pštinské panství
Píšť (okres Opava)
Obec Píšť (slezsky Pjyšč nebo Pišč) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji v severovýchodní příhraniční části opavského okresu, v mírně zvlněné krajině Hlučínské pahorkatiny.
Vidět Hlučínsko a Píšť (okres Opava)
Pěchotní srub
Pěchotní srub budovaný na severní hranici Československa Pěchotní srub je železobetonový objekt budovaný v rámci opevnění.
Vidět Hlučínsko a Pěchotní srub
Přívoz (Ostrava)
Přívoz je dřívější město ležící dnes na území Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Přívoz (Ostrava)
Přemysl I. Opavský
Přemysl I. Opavský (po 8. prosinci 1365 – 28. září 1433) byl opavský kníže a pán Hlubčic.
Vidět Hlučínsko a Přemysl I. Opavský
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Vidět Hlučínsko a Přemyslovci
Připojení Hlučínska k Československu
Československá armáda a úředníci přebírají správu města Hlučína. K připojení Hlučínska k Československu došlo 4. února 1920 na základě článku 83 Versailleské mírové smlouvy, která vstoupila v platnost 10.
Vidět Hlučínsko a Připojení Hlučínska k Československu
Pedagogická fakulta Ostravské univerzity
Pedagogická fakulta Ostravské univerzity (zkratka PdF OU) je jednou z šesti fakult Ostravské univerzity.
Vidět Hlučínsko a Pedagogická fakulta Ostravské univerzity
Petřkovice (Ostrava)
Petřkovická venuše Kostel v Ostravě-Petřkovicích Petřkovice (do roku 1907 Petrzkowitz) jsou bývalá obec, od 24. dubna 1976 součást města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy, na jehož severním okraji leží.
Vidět Hlučínsko a Petřkovice (Ostrava)
Petřkovická venuše
Socha landecké Venuše Petřkovická venuše, někdy nazývána Landecká venuše, je paleolitická kamenná plastika, kterou objevil 14. července 1953 archeolog Bohuslav Klíma na lokalitě z období kultury mladšího gravettienu na ostravském vrchu Landek.
Vidět Hlučínsko a Petřkovická venuše
Petr Bezruč
Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) byl český básník slezské národnosti (15. září 1867 Opava – 17. února 1958 Olomouc).
Vidět Hlučínsko a Petr Bezruč
Piastovci
Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Vidět Hlučínsko a Piastovci
Pietrowice Wielkie
Pietrowice Wielkie je obec a správní středisko gminy Pietrowice Wielkie v okrese Ratiboř ve Slezském vojvodství v Polsku.
Vidět Hlučínsko a Pietrowice Wielkie
Poddanství
Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi.
Vidět Hlučínsko a Poddanství
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Vidět Hlučínsko a Poláci
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Vidět Hlučínsko a Polština
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Hlučínsko a Polsko
Pozemek
Vysočině Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva zapisovaného do katastru nemovitostí záznamem, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhu využití pozemků, popřípadě rozhraním využití pozemků.
Vidět Hlučínsko a Pozemek
Prajz
#PŘESMĚRUJ Prajzové.
Vidět Hlučínsko a Prajz
Prajzové
Prajz/Prajzák je označení obyvatel Hlučínska.
Vidět Hlučínsko a Prajzové
Právo na sebeurčení
#PŘESMĚRUJ Právo národů na sebeurčení.
Vidět Hlučínsko a Právo na sebeurčení
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Vidět Hlučínsko a Protestantismus
Pruská armáda
Standarta Pruské armády. Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.
Vidět Hlučínsko a Pruská armáda
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Vidět Hlučínsko a Pruské království
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Vidět Hlučínsko a Pruské Slezsko
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Vidět Hlučínsko a Prusko
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Vidět Hlučínsko a První republika
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Vidět Hlučínsko a První světová válka
Pudlov
Pudlov je malá vesnice, součást města Bohumín.
Vidět Hlučínsko a Pudlov
Pusté Jakartice
Pusté Jakartice (německy Klingenbeutel, příp. Wüst Jakartitz und Klingebeutel, polsky Puste Jakarcice) je malá vesnice, evidenční část okresního statutárního města Opavy, součást samosprávné městské části Malé Hoštice, s níž sdílí i katastrální území Malé Hoštice.
Vidět Hlučínsko a Pusté Jakartice
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Vidět Hlučínsko a Rakouské císařství
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8.
Vidět Hlučínsko a Rakousko-Uhersko
Ratiboř (Slezské vojvodství)
Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.
Vidět Hlučínsko a Ratiboř (Slezské vojvodství)
Ratibořské knížectví
Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.
Vidět Hlučínsko a Ratibořské knížectví
Rohov
Obec Rohov (německy Rohow, polsky Rogów) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Rohov
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Vidět Hlučínsko a Sčítání lidu
Sčítání lidu 1930 v Československu
Sčítání lidu 1930 v Československu bylo celostátní sčítání lidu na území Československa.
Vidět Hlučínsko a Sčítání lidu 1930 v Československu
Sdružení obcí Hlučínska
Sdružení obcí Hlučínska je dobrovolný svazek obcí v okresu Opava, jeho sídlem je Hlučín a jeho cílem je zlepšování a prohlubování hospodářské, kulturní a jiné spolupráce mezi členy.
Vidět Hlučínsko a Sdružení obcí Hlučínska
Severní moře
Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.
Vidět Hlučínsko a Severní moře
Seznam zámků na Hlučínsku
Toto je seznam zámků nacházejících se na historickém území Hlučínska, tedy v původně 38 obcích a městech, které se v letech 1742–1920 (resp. 1923) vyvíjely jako součást pruského Horního Slezska a dnes tvoří východní čtvrtinu okresu Opava (s výjimkou několika obcí přičleněných k Ostravě).
Vidět Hlučínsko a Seznam zámků na Hlučínsku
Silnice I/46
Silnice I/46 je významná česká silnice I. třídy propojující Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj a pokračující do Polska.
Vidět Hlučínsko a Silnice I/46
Silnice I/56
Silnice I/56 je silnice I. třídy v Moravskoslezském a Zlínském kraji.
Vidět Hlučínsko a Silnice I/56
Silnice II. třídy
Silnice II/286 na hranici z Královéhradeckého do Libereckého kraje. Každý kraj vlastní úsek na svém území, proto se na hranici krajů mění provedení a kvalita povrchu. Silnice II/285 u Jaroměře Silnice II.
Vidět Hlučínsko a Silnice II. třídy
Silnice II/466
Silnice II/466 je silnice II.
Vidět Hlučínsko a Silnice II/466
Silnice II/467
Silnice II/467 je silnice II.
Vidět Hlučínsko a Silnice II/467
Silnice II/469
Silnice II/469 je silnice II.
Vidět Hlučínsko a Silnice II/469
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Vidět Hlučínsko a Slezané
Slezská Ostrava (městský obvod)
Slezská Ostrava je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.
Vidět Hlučínsko a Slezská Ostrava (městský obvod)
Slezská univerzita v Opavě
Slezská univerzita v Opavě (oficiálně zkratka SU, někdy též podle internetové domény SLU) je veřejná vysoká škola univerzitního typu s akreditacemi ve všech stupních studia (včetně akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem).
Vidět Hlučínsko a Slezská univerzita v Opavě
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Vidět Hlučínsko a Slezsko
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie).
Vidět Hlučínsko a Slované
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Vidět Hlučínsko a Slováci
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Vidět Hlučínsko a Slovenština
Slovník spisovného jazyka českého
Slovník spisovného jazyka českého, zkratka SSJČ, je výkladový slovník českého jazyka zpracovaný kolektivem Československé akademie věd za redakčního vedení českého jazykovědce, akademika Bohuslava Havránka.
Vidět Hlučínsko a Slovník spisovného jazyka českého
Služovice
Obec Služovice (německy Schlausewitz, polsky Służowice) leží v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Služovice
Sokol (spolek)
alt.
Vidět Hlučínsko a Sokol (spolek)
Soudní okres
Soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku roku 1938 Soudní okresy (německy Gerichtsbezirke) byly od roku 1850 (definitivně od roku 1868) soudní obvody 1. stupně, tedy územní jednotky Rakouska-Uherska, podle kterých byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány okresní soudy.
Vidět Hlučínsko a Soudní okres
Správní a územní vývoj Ostravy
Mapa Ostravy a okolí z roku 1699 Moderní mapa Ostravy Statutární město Ostrava prošlo od konce druhé světové války bouřlivým vývojem nejen po stránce ekonomické, politické či sociální, ale také správní a územní.
Vidět Hlučínsko a Správní a územní vývoj Ostravy
Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín
Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín je od 1.
Vidět Hlučínsko a Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín
Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře
Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře je od 1.
Vidět Hlučínsko a Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře
Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava
Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava je jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava
Statek (správní jednotka)
Termín statek představuje historickou územně správní jednotku na obdobné úrovni, jakou představují obce, v jejímž čele však nestálo žádné obecní zastupitelstvo.
Vidět Hlučínsko a Statek (správní jednotka)
Stáří
Leoše Kubíčka náhled Stáří je poslední část lidského života, vysoký věk.
Vidět Hlučínsko a Stáří
Státní hranice Česka
alt.
Vidět Hlučínsko a Státní hranice Česka
Státy Dohody
Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.
Vidět Hlučínsko a Státy Dohody
Stezka pro cyklisty
Mimoni Stezka pro cyklisty (zkráceně cyklostezka) je pozemní komunikace nebo její jízdní pás (nikoliv jen jízdní pruh) vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole.
Vidět Hlučínsko a Stezka pro cyklisty
Strahovice
Obec Strahovice (německy Strandorf, polsky Strachowice) leží v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Strahovice
Sudice (okres Opava)
Obec Sudice (německy Zauditz, polsky Sudzice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Sudice (okres Opava)
Szeletien
Vstup do jeskyně Szeleta Szeletien je kamenná industrie starší fáze mladého paleolitu, která byla rozšířená na území střední Evropy v době před 40 000 až 38 000 let.
Vidět Hlučínsko a Szeletien
Těšínské knížectví
Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.
Vidět Hlučínsko a Těšínské knížectví
Třebom
Obec Třebom (německy Thröm, polsky Trzebom) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Třebom
Třebovice (Ostrava)
Třebovice jsou bývalá obec a od roku 1990 také městský obvod statutárního města Ostravy o rozloze 281,96 hektarů.
Vidět Hlučínsko a Třebovice (Ostrava)
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16.
Vidět Hlučínsko a Třicetiletá válka
Tramvaj
Vozy Tatra T3 jsou nejpočetnějším typem tramvaje vůbec. Souprava dvou motorových vozů varianty Tatra T3SUCS v Praze Tramvaj Konstal 105N2k/2000 v polském Štětíně mazací tramvaj Španělská tramvaj CAF Urbos 3 v Budapešti Tramvaj je kolejové vozidlo nebo vlak tramvajové dráhy, převážně určené pro provoz v městských ulicích.
Vidět Hlučínsko a Tramvaj
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II.
Vidět Hlučínsko a Války o rakouské dědictví
Vřesina (okres Opava)
Obec Vřesina (německy Wrzessin nebo Wrzeschin, polsky Wrzesin) se nachází v okrese Opava v Opavské pahorkatině v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Vřesina (okres Opava)
Velehradský klášter
Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter ležící na východním úpatí Chřibů v obci Velehrad, asi 5 km od Starého Města u Uherského Hradiště.
Vidět Hlučínsko a Velehradský klášter
Velká kolonizace
Jako velká kolonizace se označuje proces dobývání a osídlování nových zemědělsky využitelných poloh, který probíhal v Evropě od 11. až do 1.
Vidět Hlučínsko a Velká kolonizace
Velké Hoštice
Obec Velké Hoštice (německy Groß Hoschütz, polsky Goszczyce Wielkie) leží v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Velké Hoštice
Venuše (soška)
#PŘESMĚRUJ Venuše (figurka).
Vidět Hlučínsko a Venuše (soška)
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Vidět Hlučínsko a Versailleská smlouva
Viktorín z Poděbrad
Viktorín z Poděbrad, nebo též Viktorín Opavský či Viktorín Minsterberský, také Viktorín z Kunštátu (29. května 1443 Poděbrady – 30. srpna 1500 Těšín) byl český, římskoněmecký, minsterberský a opavský kníže, hrabě kladský, syn krále Jiřího z Poděbrad.
Vidět Hlučínsko a Viktorín z Poděbrad
Vladimír Birgus
Vladimír Birgus (* 5. května 1954 Frýdek-Místek) je český fotograf, historik fotografie a vysokoškolský profesor.
Vidět Hlučínsko a Vladimír Birgus
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Vidět Hlučínsko a Vladislav Jagellonský
Vojtěch Bartek
Vojtěch Bartek (19. října 1942 Frýdek – 10. března 2013 Ostrava) byl český fotograf a pedagog.
Vidět Hlučínsko a Vojtěch Bartek
Volkssturm
Nárameník člena Volkssturmu pancéřovou pěstí (Berlín, jaro 1945). Volkssturm byla německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera ze dne 25. září 1944.
Vidět Hlučínsko a Volkssturm
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Vidět Hlučínsko a Vratislav (město)
Vrbice (Bohumín)
Vrbice (německy Wirbitz, polsky Wierzbica) bývala kdysi samostatná obec, dnes součást města Bohumín v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Vrbice (Bohumín)
Vrbka (Služovice)
Vrbka (německy Weidenthal, Weidental (1880–1910 Wrbkau), polsky Wierzbka) je malá vesnice, část obce Služovice v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Vrbka (Služovice)
Vysídlení Němců z Československa
Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.
Vidět Hlučínsko a Vysídlení Němců z Československa
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Vidět Hlučínsko a Wehrmacht
Zábřeh (Dolní Benešov)
Zábřeh (1869–1880 uváděn jako Zabrzeg a 1890–1910 jako Zabrzeh;, polsky Zabrzeg a v období druhé světové války) je část města Dolní Benešov v okrese Opava.
Vidět Hlučínsko a Zábřeh (Dolní Benešov)
Zátorské knížectví
Zátorské knížectví (polsky Księstwo Zatorskie, německy Herzogtum Zator) bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Zátor.
Vidět Hlučínsko a Zátorské knížectví
Závada
Obec Závada (německy Zawada bei Beneschau (1869–1910 Zawada-Beneschau), polsky Zawada) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět Hlučínsko a Závada
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Vidět Hlučínsko a Země Koruny české
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Vidět Hlučínsko a Zemědělství
10. leden
10.
Vidět Hlučínsko a 10. leden
13. prosinec
13.
Vidět Hlučínsko a 13. prosinec
1742
1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Hlučínsko a 1742
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Hlučínsko a 1807
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Hlučínsko a 1920
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Hlučínsko a 1923
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Hlučínsko a 1938
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Hlučínsko a 1941
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Hlučínsko a 1945
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Hlučínsko a 1946
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Hlučínsko a 1992
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Hlučínsko a 1993
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Hlučínsko a 1998
21. století
21.
Vidět Hlučínsko a 21. století
4. únor
4.
Vidět Hlučínsko a 4. únor
8. říjen
8.
Vidět Hlučínsko a 8. říjen
Viz také
Okres Opava
- Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky
- FC Dolní Benešov
- FC Hlučín
- Hlučínsko
- MFK Kravaře
- Okres Opava
- Žhářský útok ve Vítkově
České Slezsko
- Bílá Voda
- Bernartice (okres Jeseník)
- Bělá pod Pradědem
- Hlučínsko
- Hradec-Nová Ves
- Javorník (okres Jeseník)
- Jeseník
- Kobylá nad Vidnavkou
- Lipová-lázně
- Mikulovice (okres Jeseník)
- Ostružná (okres Jeseník)
- Písečná (okres Jeseník)
- Skorošice
- Stará Červená Voda
- Supíkovice
- Uhelná
- Vápenná
- Velká Kraš
- Velké Kunětice
- Vidnava
- Vlčice (okres Jeseník)
- Zlaté Hory
- Černá Voda
- Česká Ves
- České Slezsko
- Žulová
Také známý jako Hlučínská otázka.
, Dokumentární fotografie, Dolní Benešov, Dolní Lužice, Dolní Slezsko, Druhá Polská republika, Druhá polská republika, Druhá světová válka, Dvořisko (Kravaře), Ferdinand I. Habsburský, Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Francie, František Rambousek, František Zíka, Fridrich II. Veliký, Germáni, Gliwice, Gmina Krzyżanowice, Gravettien, Hať (okres Opava), Habsburkové, Háj ve Slezsku, Hlohov, Hlučín, Hlubčice, Hlubčicko, Hněvošice, Hošťálkovice, Horní Lužice, Horní Slezsko, Horní Slezsko (provincie), Hornoslezská povstání, Husitské války, Institut tvůrčí fotografie, Jan II. Opavský, Jan II. Opolský, Jan Lucemburský, Jánoš Korvín, Jednotné zemědělské družstvo, Jiří Siostrzonek, Jiří z Poděbrad, Jindřich Štreit, Josef Šrámek (politik), Josef Lukeš, Karel I. z Lichtenštejna, Karel IV., Katastr, Katastrální území, Kateřinky (Opava), Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem), KDU-ČSL, Keltové, Ketř, Kilometr čtvereční, Kladské hrabství, Klimkovice, Kobeřice, Koblov, Kolín nad Rýnem, Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistická strana Československa, Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice), Kouty (Kravaře), Kozmice (okres Opava), Krajský soud, Kravaře, Kravaře (zámek), Krnovské knížectví, Krzanowice, Kultura lužických popelnicových polí, Kultura s lineární keramikou, Kultura se šňůrovou keramikou, Kultura se zvoncovitými poháry, Landek, Landek (hrad), Laténská kultura, Lehnice, Lengyelská kultura, Lhota (Háj ve Slezsku), Lhotka (Ostrava), Lubušské vojvodství, Ludgeřovice, Ludvík Jagellonský, Malé Hoštice, Mariánské Hory, Marie Terezie, Markvartovice, Matyáš Korvín, Místní akční skupina, Město, Městská část a městský obvod, Meandr, Mezolit, Mikroregion, Mikuláš II. Opavský, Ministerstvo zemědělství České republiky, Mnichovská dohoda, Mohylová kultura, Moravané, Moravština, Moravci, Moravská brána, Moravská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz, Moravské markrabství, Muzeum Hlučínska, Nacistické Německo, Napoleonské války, Národní fronta Čechů a Slováků, Němčina, Němci, Německé císařství, Nová Ves (Ostrava), Novogotika, Obec, Odra, Okres, Okres Głubczyce, Okres Hlubčice, Okres Opava, Okres Ostrava-město, Okres Ratiboř, Okresy v Česku, Oldřišov, Olomoucký úděl, Opava, Opava (řeka), Opava-Předměstí, Opavské knížectví, Opolí, Opolské knížectví, Opolsko, Ostrava, Osvětimské knížectví, Otto von Bismarck, Ovsiště, Páni z Kravař, Pštinské panství, Píšť (okres Opava), Pěchotní srub, Přívoz (Ostrava), Přemysl I. Opavský, Přemyslovci, Připojení Hlučínska k Československu, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, Petřkovice (Ostrava), Petřkovická venuše, Petr Bezruč, Piastovci, Pietrowice Wielkie, Poddanství, Poláci, Polština, Polsko, Pozemek, Prajz, Prajzové, Právo na sebeurčení, Protestantismus, Pruská armáda, Pruské království, Pruské Slezsko, Prusko, První republika, První světová válka, Pudlov, Pusté Jakartice, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Ratiboř (Slezské vojvodství), Ratibořské knížectví, Rohov, Sčítání lidu, Sčítání lidu 1930 v Československu, Sdružení obcí Hlučínska, Severní moře, Seznam zámků na Hlučínsku, Silnice I/46, Silnice I/56, Silnice II. třídy, Silnice II/466, Silnice II/467, Silnice II/469, Slezané, Slezská Ostrava (městský obvod), Slezská univerzita v Opavě, Slezsko, Slované, Slováci, Slovenština, Slovník spisovného jazyka českého, Služovice, Sokol (spolek), Soudní okres, Správní a územní vývoj Ostravy, Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín, Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře, Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava, Statek (správní jednotka), Stáří, Státní hranice Česka, Státy Dohody, Stezka pro cyklisty, Strahovice, Sudice (okres Opava), Szeletien, Těšínské knížectví, Třebom, Třebovice (Ostrava), Třicetiletá válka, Tramvaj, Války o rakouské dědictví, Vřesina (okres Opava), Velehradský klášter, Velká kolonizace, Velké Hoštice, Venuše (soška), Versailleská smlouva, Viktorín z Poděbrad, Vladimír Birgus, Vladislav Jagellonský, Vojtěch Bartek, Volkssturm, Vratislav (město), Vrbice (Bohumín), Vrbka (Služovice), Vysídlení Němců z Československa, Wehrmacht, Zábřeh (Dolní Benešov), Zátorské knížectví, Závada, Země Koruny české, Zemědělství, 10. leden, 13. prosinec, 1742, 1807, 1920, 1923, 1938, 1941, 1945, 1946, 1992, 1993, 1998, 21. století, 4. únor, 8. říjen.