Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Hlučínsko

Index Hlučínsko

Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.

Otevřít v Google Maps

Obsah

  1. 298 vztahy: Acheuléen, Antošovice, Arcidiecéze hnězdenská, Arcidiecéze krakovská, Arcidiecéze olomoucká, Arcidiecéze pražská, Únor 1948, Ústřední mocnosti, Aurignacien, Šilheřovice, Štěpánkovice, Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín, Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná, Železniční trať Opava východ – Hlučín, Železnice, Župy v Československu, Češi, Čechoslováci, Česká strana národně sociální, Česká televize, České knížectví, České Slezsko, České země, Česko, Česko-uherské války, Československé legie, Československé státní statky, Československo, Říšský sněm (Německo), Římskokatolická církev, Badenská kultura, Baltské moře, Bělá (okres Opava), Bobrovníky, Bohumín, Bohuslavice (okres Opava), Bolatice, Boleslav (Slezské vojvodství), Boleslav Chrabrý, Borová (Bolatice), Bytomské knížectví, Chlebičov, Chuchelná, Darkovičky, Darkovice, Dálnice D1, Děhylov, Deutsche Zentrumspartei, Diecéze míšeňská, Dobroslavice, ... Rozbalte index (248 více) »

  2. Okres Opava
  3. České Slezsko

Acheuléen

Pazourek acheulské kultury Acheuléen je technologický komplex starého až středního paleolitu rozšířený ve velké části tehdy obydleného světa.

Vidět Hlučínsko a Acheuléen

Antošovice

Antošovice jsou vesnice, část statutárního města Ostrava v okrese Ostrava-město, spadající do městského obvodu Slezská Ostrava.

Vidět Hlučínsko a Antošovice

Arcidiecéze hnězdenská

Arcidiecéze hnězdenská (Archidioecesis Gnesnensis, Archidiecezja gnieźnieńska) je společenství římských katolíků v Polsku s nejstarší stejnojemnnou církevní provincií v Polsku s centrem ve městě Hnězdno (polsky Gniezno).

Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze hnězdenská

Arcidiecéze krakovská

Bývalý arcibiskup Stanisław Dziwisz Arcidiecéze krakovská (latinsky Cracovien(sis), polsky Archidiecezja krakowska) je římskokatolická arcidiecéze, nacházející se v Polsku ve městě Krakov.

Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze krakovská

Arcidiecéze olomoucká

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).

Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze olomoucká

Arcidiecéze pražská

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Arcidiecéze pražská je římskokatolická arcidiecéze ve středních Čechách.

Vidět Hlučínsko a Arcidiecéze pražská

Únor 1948

Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25.

Vidět Hlučínsko a Únor 1948

Ústřední mocnosti

Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.

Vidět Hlučínsko a Ústřední mocnosti

Aurignacien

Vchod do Aurignacké jeskyně Aurignacien je první jasně mladopaleolitická kultura (jejím nositelem je již homo sapiens).

Vidět Hlučínsko a Aurignacien

Šilheřovice

Šilheřovice (německy Schillersdorf, polsky Szylerzowice) je obec ležící v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Šilheřovice

Štěpánkovice

Štěpánkovice (německy Schepankowitz nebo dříve Sczepankowitz, polsky Szczepankowice), místními často nazývaná „Palestina“, je obec na Hlučínsku.

Vidět Hlučínsko a Štěpánkovice

Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín

Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín (v polském jízdním řádu pro cestující je označena číslem 151) je významná mezinárodní železniční trať spojující uzly Kędzierzyn Koźle v Polsku a Bohumín v Česku.

Vidět Hlučínsko a Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín

Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná

Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná (v jízdním řádu pro cestující součást tratě č. 317) je jednokolejná železniční trať o délce 10 km.

Vidět Hlučínsko a Železniční trať Kravaře ve Slezsku – Chuchelná

Železniční trať Opava východ – Hlučín

#PŘESMĚRUJ Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice.

Vidět Hlučínsko a Železniční trať Opava východ – Hlučín

Železnice

ICE 3, vysokorychlostní vlak Deutsche Bahn Železnice (pův. železná dráha, železná cesta) je kolejový dopravní systém pro přepravu osob a zboží.

Vidět Hlučínsko a Železnice

Župy v Československu

Župy v Československu byly regionální jednotky územní správy a samosprávy, existující v prvorepublikovém Československu ve dvou verzích mezi lety 1918 a 1928.

Vidět Hlučínsko a Župy v Československu

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Vidět Hlučínsko a Češi

Čechoslováci

Čechoslováci je označení národa, vycházející z koncepce čechoslovakismu a dělícího se, dle této koncepce, na dvě větve – českou a slovenskou.

Vidět Hlučínsko a Čechoslováci

Česká strana národně sociální

Česká strana národně sociální (zkratka ČSNS) je česká mimoparlamentní středolevicová politická strana.

Vidět Hlučínsko a Česká strana národně sociální

Česká televize

Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.

Vidět Hlučínsko a Česká televize

České knížectví

České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.

Vidět Hlučínsko a České knížectví

České Slezsko

České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.

Vidět Hlučínsko a České Slezsko

České země

husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

Vidět Hlučínsko a České země

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Vidět Hlučínsko a Česko

Česko-uherské války

Česko-uherské války (též zvané jako „Druhá válka husitská“) probíhaly v českých zemích na konci 60.

Vidět Hlučínsko a Česko-uherské války

Československé legie

Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).

Vidět Hlučínsko a Československé legie

Československé státní statky

Československé státní statky (slovensky Československé štátne majetky) národní podnik, zkratka ČSSS, n. p., se sídlem v Praze vznikl na základě vládního nařízení ze dne 30.

Vidět Hlučínsko a Československé státní statky

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Vidět Hlučínsko a Československo

Říšský sněm (Německo)

350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.

Vidět Hlučínsko a Říšský sněm (Německo)

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Vidět Hlučínsko a Římskokatolická církev

Badenská kultura

upright.

Vidět Hlučínsko a Badenská kultura

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Vidět Hlučínsko a Baltské moře

Bělá (okres Opava)

Obec Bělá (německy Bielau, polsky Biała) leží v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Bělá (okres Opava)

Bobrovníky

Bobrovníky (německy Bobrownik, polsky Bobrowniki) je velká vesnice ležící v jihovýchodním cípu Hlučínska, část města Hlučín v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Bobrovníky

Bohumín

Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Bohumín

Bohuslavice (okres Opava)

Obec Bohuslavice (německy Buslawitz, polsky Bogusławice) leží v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Bohuslavice (okres Opava)

Bolatice

první světové válce před kostelem druhé světové válce u nového hřbitova Bolatice (v místním nářečí Bolačyce;, dříve Bolatitz über Ratibor) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji nacházející se v jižní části Hlučínské pahorkatiny (subprovincie pohoří Opavská pahorkatina) nedaleko hranic s Polskem.

Vidět Hlučínsko a Bolatice

Boleslav (Slezské vojvodství)

Boleslav (v letech 1936–1945 Bunzelberg) je vesnice ve Slezském vojvodství v jižním Polsku v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice.

Vidět Hlučínsko a Boleslav (Slezské vojvodství)

Boleslav Chrabrý

Boleslav I. Chrabrý (polsky Bolesław I Chrobry, 967 – 17. června 1025) byl polským knížetem v letech 992 až 1025.

Vidět Hlučínsko a Boleslav Chrabrý

Borová (Bolatice)

Borová (dříve Heneberky) je vesnice, část obce Bolatice v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Borová (Bolatice)

Bytomské knížectví

Knížectví bytomské, také Bytomsko, bylo jedno z mnoha knížectví ve Slezsku.

Vidět Hlučínsko a Bytomské knížectví

Chlebičov

Obec Chlebičov (německy Klebesch, dříve Klebsch či Klepsch, polsky Chlebiczów) leží v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Chlebičov

Chuchelná

Chuchelná (německy Kuchelna (dříve Kuchelna über Ratibor), polsky Chuchelna, Kuchelna) je obec ležící v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Chuchelná

Darkovičky

Darkovičky, pohled na obec od Hajného kříže, srpen 2018 Darkovičky (německy Klein Darkowitz, polsky Darkowice Małe nebo Darkowiczki) je velká vesnice, část města Hlučín v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Darkovičky

Darkovice

Obec Darkovice (německy Gross Darkowitz, polsky Darkowice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Darkovice

Dálnice D1

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1.

Vidět Hlučínsko a Dálnice D1

Děhylov

Obec Děhylov (německy Dielhau) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Děhylov

Deutsche Zentrumspartei

Deutsche Zentrumspartei (česky Německá strana centrum či Centrum) je německá katolická klerikální strana.

Vidět Hlučínsko a Deutsche Zentrumspartei

Diecéze míšeňská

reformací Znak Míšeňského biskupství Míšeňské biskupství je územní společenství římskokatolické církve v okolí německého města Míšně.

Vidět Hlučínsko a Diecéze míšeňská

Dobroslavice

Obec Dobroslavice (německy Dobroslawitz) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Dobroslavice

Dokumentární fotografie

Eugène Atget: ''Sběrač hadrů'', 1899 Jacob Augustus Riis: ''Městští bandité'', kolem 1890 date.

Vidět Hlučínsko a Dokumentární fotografie

Dolní Benešov

Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína; německy Beneschau nebo dříve Beneschau über Ratibor či Markt Beneschau; polsky Beneszów Dolny) je malé město ležící v okrese Opava, v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem.

Vidět Hlučínsko a Dolní Benešov

Dolní Lužice

Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.

Vidět Hlučínsko a Dolní Lužice

Dolní Slezsko

Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Vidět Hlučínsko a Dolní Slezsko

Druhá Polská republika

Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.

Vidět Hlučínsko a Druhá Polská republika

Druhá polská republika

#PŘESMĚRUJ Druhá Polská republika.

Vidět Hlučínsko a Druhá polská republika

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Vidět Hlučínsko a Druhá světová válka

Dvořisko (Kravaře)

Dvořisko (1880 Dvoříště, německy Oppahof, polsky Dworzysko) je část města Kravaře v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Dvořisko (Kravaře)

Ferdinand I. Habsburský

Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.

Vidět Hlučínsko a Ferdinand I. Habsburský

Filozofická fakulta Ostravské univerzity

Filozofická fakulta (FF) Ostravské univerzity (OU) je jednou z šesti fakult této veřejné vysoké školy.

Vidět Hlučínsko a Filozofická fakulta Ostravské univerzity

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Vidět Hlučínsko a Francie

František Rambousek

František Rambousek (1. dubna 1886 Liblice farnosti Přistoupim – 14. září 1931 Praha-Střešovice) byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou.

Vidět Hlučínsko a František Rambousek

František Zíka

František Zíka (2. prosince 1869 Dobrá Voda – 6. prosince 1931 Opava), byl český a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za agrárníky.

Vidět Hlučínsko a František Zíka

Fridrich II. Veliký

Fridrich II.

Vidět Hlučínsko a Fridrich II. Veliký

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Vidět Hlučínsko a Germáni

Gliwice

Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.

Vidět Hlučínsko a Gliwice

Gmina Krzyżanowice

#PŘESMĚRUJ Gmina Křižanovice.

Vidět Hlučínsko a Gmina Krzyżanowice

Gravettien

Gravetský hrot Gravetský hrot s řapem typu Font-Robert Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP).

Vidět Hlučínsko a Gravettien

Hať (okres Opava)

Obec Hať (dříve Haš, německy Haatsch, polsky Gać) se nachází u hranice s Polskem v okrese Opava v Opavské pahorkatině v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Hať (okres Opava)

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Vidět Hlučínsko a Habsburkové

Háj ve Slezsku

Háj ve Slezsku (německy Freiheitsau) je obec ležící v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Háj ve Slezsku

Hlohov

Hlohov (polsky) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Hlohov.

Vidět Hlučínsko a Hlohov

Hlučín

Hlučín (německy Hultschin, polsky Hulczyn, slezsky Hulčyn, Hulčin, Hučín) je město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, 10 km severozápadně od Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Hlučín

Hlubčice

Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.

Vidět Hlučínsko a Hlubčice

Hlubčicko

#PŘESMĚRUJ Okres Hlubčice.

Vidět Hlučínsko a Hlubčicko

Hněvošice

Obec Hněvošice (v místním nářečí Něboščice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Hněvošice

Hošťálkovice

Hošťálkovice (dříve, od roku 1939 Gottschalksdorf) jsou vesnice a městský obvod v rámci města Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Hošťálkovice

Horní Lužice

Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.

Vidět Hlučínsko a Horní Lužice

Horní Slezsko

Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Vidět Hlučínsko a Horní Slezsko

Horní Slezsko (provincie)

Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).

Vidět Hlučínsko a Horní Slezsko (provincie)

Hornoslezská povstání

Hornoslezská povstání je označení tři ozbrojených střetů, které se odehrály v letech 1919–1921 v části Horního Slezska mezi propolskými povstalci a příslušníky německých paramilitantních jednotek podporovaných státními orgány Výmarské republiky.

Vidět Hlučínsko a Hornoslezská povstání

Husitské války

Husitské války (též husitské bouře) byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté.

Vidět Hlučínsko a Husitské války

Institut tvůrčí fotografie

ITF na výstavě Prague Photo 2012 Institut tvůrčí fotografie (ITF) je jeden z ústavů Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě (Slezská univerzita v Opavě).

Vidět Hlučínsko a Institut tvůrčí fotografie

Jan II. Opavský

Jan II.

Vidět Hlučínsko a Jan II. Opavský

Jan II. Opolský

Jan II.

Vidět Hlučínsko a Jan II. Opolský

Jan Lucemburský

Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.

Vidět Hlučínsko a Jan Lucemburský

Jánoš Korvín

Jánoš Korvín, též Jan Hunyadi (chorvatsky Ivaniš Korvin, 2. dubna 1473, Budín – 12. října 1504, Krapina), byl nemanželský syn uherského a (titulárního) českého krále Matyáše Korvína.

Vidět Hlučínsko a Jánoš Korvín

Jednotné zemědělské družstvo

Prahy Jednotné zemědělské družstvo (zkratka JZD), na Slovensku Jednotné roľnícke družstvo (zkratka JRD), byl obvyklý název zemědělských družstev v socialistickém Československu.

Vidět Hlučínsko a Jednotné zemědělské družstvo

Jiří Siostrzonek

Jiří Siostrzonek (* 31. března 1954 Opava) je slezský sociolog, fotograf a kulturní pracovník.

Vidět Hlučínsko a Jiří Siostrzonek

Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.

Vidět Hlučínsko a Jiří z Poděbrad

Jindřich Štreit

Jindřich Štreit v archivu výstavních fotografií ve svém domě, Sovinec, 2023 Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1965 Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1981 Jindřich Štreit: ''Albrechtice'', 1983 Jindřich Štreit: ''Arnoltice'', 1987 Jindřich Štreit (* 5.

Vidět Hlučínsko a Jindřich Štreit

Josef Šrámek (politik)

Josef Šrámek (14. března 1875 Štítina – 23. července 1937 Vítkovice) byl právník a politik, první (a poslední) slezský zemský prezident.

Vidět Hlučínsko a Josef Šrámek (politik)

Josef Lukeš

Josef Lukeš (18. května 1870 Žerotín – 4. července 1956 Opava) byl český a československý politik, poslanec Slezského zemského sněmu, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 známá jako Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu).

Vidět Hlučínsko a Josef Lukeš

Karel I. z Lichtenštejna

Karel I. z Lichtenštejna, Karl I. von Liechtenstein (30. července 1569, pravděpodobně Valtice – 12. února 1627, Praha) byl první z rodu Lichtenštejnů, který se stal knížetem, a byl tedy zakladatelem knížecího rodu Lichtenštejnů.

Vidět Hlučínsko a Karel I. z Lichtenštejna

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.

Vidět Hlučínsko a Karel IV.

Katastr

Termín katastr znamená rejstřík či seznam a používá se v těchto významech.

Vidět Hlučínsko a Katastr

Katastrální území

Prahy Brna Katastrální území je typ územního a katastrálního členění používaný převážně v zemích na území bývalé Habsburské monarchie: V Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Jižním Tyrolsku a také v Nizozemsku.

Vidět Hlučínsko a Katastrální území

Kateřinky (Opava)

Kateřinky (německy Kathrein, polsky Katerzynki) jsou bývalé město, dnes evidenční část statutárního města Opava.

Vidět Hlučínsko a Kateřinky (Opava)

Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)

Katedrála svatého Petra, krátce Kolínský dóm (německý: Kölner Dom, německá výslovnost: IPA), je gotická katedrála v Kolíně nad Rýnem a sídlo kolínského arcibiskupa.

Vidět Hlučínsko a Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)

KDU-ČSL

KDU-ČSL (zkratka KDU-ČSL; do roku 2019 oficiálně Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), též lidovci, je česká křesťansko-demokratická politická strana.

Vidět Hlučínsko a KDU-ČSL

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Vidět Hlučínsko a Keltové

Ketř

Radnice Zemědělský kombinát Ketř je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Hlubčice, sídlo stejnojmenné ''gminy''.

Vidět Hlučínsko a Ketř

Kilometr čtvereční

Kilometr čtvereční Kilometr čtvereční (též kilometr čtverečný, značka km², v cizině někdy qkm) je jednotka pro plošný obsah.

Vidět Hlučínsko a Kilometr čtvereční

Kladské hrabství

Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.

Vidět Hlučínsko a Kladské hrabství

Klimkovice

Klimkovice (německy Königsberg) jsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve.

Vidět Hlučínsko a Klimkovice

Kobeřice

Obec Kobeřice (dříve) leží ve Slezsku v okrese Opava, asi 15 km severovýchodně od Opavy v průměrné nadmořské výšce 251 m n. m.

Vidět Hlučínsko a Kobeřice

Koblov

Koblov (či) je bývalá obec ležící pod vrchem Landek, dnes na území Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Koblov

Kolín nad Rýnem

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.

Vidět Hlučínsko a Kolín nad Rýnem

Komunistická strana Čech a Moravy

Komunistická strana Čech a Moravy (zkratka KSČM) je česká neparlamentní komunistická politická strana s celorepublikovou působností; na půdě Evropského parlamentu spolutvoří seskupení Levice v Evropském parlamentu - GUE/NGL.

Vidět Hlučínsko a Komunistická strana Čech a Moravy

Komunistická strana Československa

Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).

Vidět Hlučínsko a Komunistická strana Československa

Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice)

Kostel svatého Jana Křtitele v Sudicích v okrese Opava je novogotická trojlodní bazilika s transeptem postavená v roce 1906 podle návrhu architekta Josefa Seyfrieda z Kravař.

Vidět Hlučínsko a Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice)

Kouty (Kravaře)

Kouty (německy Kauthen, polsky Kąty) je část města Kravaře v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Kouty (Kravaře)

Kozmice (okres Opava)

Kozmice (německy Kosmütz, polsky Koźmice) leží v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, v severovýchodní části České republiky v oblasti nazývané Hlučínsko.

Vidět Hlučínsko a Kozmice (okres Opava)

Krajský soud

Budova Krajského soudu v Českých Budějovicích Krajský soud představuje jeden ze základních článků soustavy obecných soudů.

Vidět Hlučínsko a Krajský soud

Kravaře

Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Kravaře

Kravaře (zámek)

Zámek Kravaře se nachází na jihovýchodním okraji města Kravaře a navazuje na něj rozlehlý park, jehož větší část dnes slouží jako golfové hřiště.

Vidět Hlučínsko a Kravaře (zámek)

Krnovské knížectví

Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.

Vidět Hlučínsko a Krnovské knížectví

Krzanowice

Chřenovice nebo Křenovice (v letech 1936–1945) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř, sídlo stejnojmenné ''gminy''.

Vidět Hlučínsko a Krzanowice

Kultura lužických popelnicových polí

#PŘESMĚRUJ Lužická kultura.

Vidět Hlučínsko a Kultura lužických popelnicových polí

Kultura s lineární keramikou

Lineární keramika ze sbírky university v Jeně Muzea hlavního města Prahy Neolitický dlouhý dům Kultura s lineární keramikou je pravěká neolitická kultura rozšířená ve střední Evropě v 6. tisíciletí př.

Vidět Hlučínsko a Kultura s lineární keramikou

Kultura se šňůrovou keramikou

Kultura se šňůrovou keramikou (červeně) Kultura se šňůrovou keramikou (též kultura šňůrové keramiky, zkratkou KŠK, anglicky Corded Ware, německy Schnurkeramik, francouzsky ceramique cordée, nizozemsky touwbekercultuur) zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př.

Vidět Hlučínsko a Kultura se šňůrovou keramikou

Kultura se zvoncovitými poháry

Artefakty kultury zvoncových pohárů Rozšíření kultury se zvoncovitými poháry (Podle RJ Harrison, The Beaker Folk. Copper Age archaeology in Western Europe. Ancient Peoples and Places 97, London 1980) Kultura zvoncových pohárů je datována do pozdního eneolitu až do počátku doby bronzové.

Vidět Hlučínsko a Kultura se zvoncovitými poháry

Landek

Landek je zalesněný protáhlý kopec, ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území Koblova a Petřkovic nad soutokem řek Odry a Ostravice v Ostravské pánvi v ostravských částech Koblov a Petřkovice.

Vidět Hlučínsko a Landek

Landek (hrad)

Landek je zaniklý hrad (dříve hradiště, tvrziště), které se nacházelo na vrchu Landek v Ostravě-Koblově.

Vidět Hlučínsko a Landek (hrad)

Laténská kultura

Rozšíření halštatské (žl.) a laténské kultury (zel.) Laténská kultura odvozuje svůj název od archeologického naleziště La Tène na severním břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku, kde bylo roku 1857 objeveno množství artefaktů.

Vidět Hlučínsko a Laténská kultura

Lehnice

Lehnice (do roku 1946 Lignica) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice.

Vidět Hlučínsko a Lehnice

Lengyelská kultura

Mapa Evropy v pozdním neolitu Lengyelská kultura je archeologická kultura přelomu neolitu a eneolitu (někdy mezi 4400–4300 př. n. l.) rozšířená na starém sídelním území středních a severovýchodních Čech.

Vidět Hlučínsko a Lengyelská kultura

Lhota (Háj ve Slezsku)

Lhota (německy Ellgoth) je vesnice a bývalá obec, ležící v Českém Slezsku jižně od řeky Opavy.

Vidět Hlučínsko a Lhota (Háj ve Slezsku)

Lhotka (Ostrava)

Lhotka je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Lhotka (Ostrava)

Lubušské vojvodství

Lubušské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.

Vidět Hlučínsko a Lubušské vojvodství

Ludgeřovice

Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Ludgeřovice

Ludvík Jagellonský

Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.

Vidět Hlučínsko a Ludvík Jagellonský

Malé Hoštice

Malé Hoštice (německy Klein Hoschütz, polsky Goszczyce Małe) jsou evidenční část statutárního města Opavy.

Vidět Hlučínsko a Malé Hoštice

Mariánské Hory

Mariánské Hory (do roku 1901; či,, od roku 1901) jsou bývalé město, nyní katastrální území a část ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky.

Vidět Hlučínsko a Mariánské Hory

Marie Terezie

Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.

Vidět Hlučínsko a Marie Terezie

Markvartovice

Markvartovice (německy Markersdorf (1869-1900 Marquartowitz), polsky Markwartowice) je obec ležící v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Markvartovice

Matyáš Korvín

Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.

Vidět Hlučínsko a Matyáš Korvín

Místní akční skupina

Místní akční skupina (MAS) je místní společenství složené ze subjektů, které zastupují místní socioekonomické zájmy – veřejné i soukromé (tvoří ji skupiny občanů, neziskové organizace, soukromí podnikatelé, obce, svazky obcí apod.).

Vidět Hlučínsko a Místní akční skupina

Město

Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.

Vidět Hlučínsko a Město

Městská část a městský obvod

Městské části Prahy Městské části Brna Městská část či městský obvod je v České republice podle zákona o obcích od roku 1990 označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst.

Vidět Hlučínsko a Městská část a městský obvod

Meandr

Anglii Meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé.

Vidět Hlučínsko a Meandr

Mezolit

Mezolit (z řeckého mesos,.

Vidět Hlučínsko a Mezolit

Mikroregion

Mikroregion (též svazek obcí, sdružení obcí) je sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle.

Vidět Hlučínsko a Mikroregion

Mikuláš II. Opavský

Mikuláš II.

Vidět Hlučínsko a Mikuláš II. Opavský

Ministerstvo zemědělství České republiky

Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro oblast zemědělství.

Vidět Hlučínsko a Ministerstvo zemědělství České republiky

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Vidět Hlučínsko a Mnichovská dohoda

Mohylová kultura

#PŘESMĚRUJ Mohylové kultury.

Vidět Hlučínsko a Mohylová kultura

Moravané

Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.

Vidět Hlučínsko a Moravané

Moravština

Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv.

Vidět Hlučínsko a Moravština

Moravci

Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.

Vidět Hlučínsko a Moravci

Moravská brána

Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.

Vidět Hlučínsko a Moravská brána

Moravská Ostrava

Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Vidět Hlučínsko a Moravská Ostrava

Moravská Ostrava a Přívoz

Moravská Ostrava a Přívoz je od 24.

Vidět Hlučínsko a Moravská Ostrava a Přívoz

Moravské markrabství

Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.

Vidět Hlučínsko a Moravské markrabství

Muzeum Hlučínska

Výstava „Ema má mámu... aneb slabikáře našich babiček" Výstava „Čisté prádlo“ Výstava „Chléb náš vezdejší...od zrníčka k bochníku“ Muzeum Hlučínska bylo založeno k 1.

Vidět Hlučínsko a Muzeum Hlučínska

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8.

Vidět Hlučínsko a Nacistické Německo

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Vidět Hlučínsko a Napoleonské války

Národní fronta Čechů a Slováků

Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce.

Vidět Hlučínsko a Národní fronta Čechů a Slováků

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Vidět Hlučínsko a Němčina

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Vidět Hlučínsko a Němci

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people.

Vidět Hlučínsko a Německé císařství

Nová Ves (Ostrava)

Nová Ves je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Nová Ves (Ostrava)

Novogotika

Krásný Dvůr, 1793–1796 Westminsterský palác (britský parlament), 1840–1860 Katedrála svatého Václava v Olomouci, novogotická přestavba 1883–1892 Královská zemská porodnice u Apolináře v Praze Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Lednice Novogotika (neogotika, pseudogotika) je evropský umělecký směr, který se řadí mezi historizující slohy.

Vidět Hlučínsko a Novogotika

Obec

Obec Obec, též municipalita (z lat. municipalis), je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která je základní jednotkou veřejné správy, územní samosprávný celek základního stupně.

Vidět Hlučínsko a Obec

Odra

Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.

Vidět Hlučínsko a Odra

Okres

Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.

Vidět Hlučínsko a Okres

Okres Głubczyce

#PŘESMĚRUJ Okres Hlubčice.

Vidět Hlučínsko a Okres Głubczyce

Okres Hlubčice

Okres Hlubčice (Głubczyce) je okres v polském Opolském vojvodství.

Vidět Hlučínsko a Okres Hlubčice

Okres Opava

Přehled obecních znaků okresu Opava Okres Opava je okres v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Okres Opava

Okres Ostrava-město

Přehled znaků obcí v okresu Ostrava-město Okres Ostrava-město je okres v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Okres Ostrava-město

Okres Ratiboř

Okres Ratiboř (Racibórz) je okres v polském Slezském vojvodství.

Vidět Hlučínsko a Okres Ratiboř

Okresy v Česku

okresu Ústí nad Labem Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu podle zákona o územně správním členění státu.

Vidět Hlučínsko a Okresy v Česku

Oldřišov

Obec Oldřišov (německy Odersch, polsky Oldrzyszów) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Oldřišov

Olomoucký úděl

Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12.

Vidět Hlučínsko a Olomoucký úděl

Opava

Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Opava

Opava (řeka)

Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká v okresech Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Opava (řeka)

Opava-Předměstí

#PŘESMĚRUJ Předměstí (Opava) Kategorie:Přesměrování z názvu katastrálního území.

Vidět Hlučínsko a Opava-Předměstí

Opavské knížectví

Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.

Vidět Hlučínsko a Opavské knížectví

Opolí

Opolí (slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí.

Vidět Hlučínsko a Opolí

Opolské knížectví

Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.

Vidět Hlučínsko a Opolské knížectví

Opolsko

Opolské Slezsko Opolsko / Opolské Slezsko (polsky Opolszczyzna / Śląsk Opolski, latinsky Ducatus Opoliensis, německy Oppelner Land / Oppelner Schlesien) je označení oblasti kolem města Opolí používané ve dvojím významu.

Vidět Hlučínsko a Opolsko

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Vidět Hlučínsko a Ostrava

Osvětimské knížectví

Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.

Vidět Hlučínsko a Osvětimské knížectví

Otto von Bismarck

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.

Vidět Hlučínsko a Otto von Bismarck

Ovsiště

Ovsiště (množné číslo, rod střední;,, v letech 1936–1945 Habergrund) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice.

Vidět Hlučínsko a Ovsiště

Páni z Kravař

Páni z Kravař případně Kravařové (Herren von Krawarn) byli starý moravský šlechtický rod s erbem stříbrné zavinuté střely (zvané odřivous) v červeném poli, náležící do rozrodu Benešov(i)ců, s nímž sdíleli tento erb.

Vidět Hlučínsko a Páni z Kravař

Pštinské panství

Pštinské panství nebo Pštinské knížectví (polsky Księstwo Pszczyńskie, německy Herzogtum Pleß) bylo slezské stavovské panství a později knížectví v Horním Slezsku kolem města Pština.

Vidět Hlučínsko a Pštinské panství

Píšť (okres Opava)

Obec Píšť (slezsky Pjyšč nebo Pišč) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji v severovýchodní příhraniční části opavského okresu, v mírně zvlněné krajině Hlučínské pahorkatiny.

Vidět Hlučínsko a Píšť (okres Opava)

Pěchotní srub

Pěchotní srub budovaný na severní hranici Československa Pěchotní srub je železobetonový objekt budovaný v rámci opevnění.

Vidět Hlučínsko a Pěchotní srub

Přívoz (Ostrava)

Přívoz je dřívější město ležící dnes na území Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Přívoz (Ostrava)

Přemysl I. Opavský

Přemysl I. Opavský (po 8. prosinci 1365 – 28. září 1433) byl opavský kníže a pán Hlubčic.

Vidět Hlučínsko a Přemysl I. Opavský

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Vidět Hlučínsko a Přemyslovci

Připojení Hlučínska k Československu

Československá armáda a úředníci přebírají správu města Hlučína. K připojení Hlučínska k Československu došlo 4. února 1920 na základě článku 83 Versailleské mírové smlouvy, která vstoupila v platnost 10.

Vidět Hlučínsko a Připojení Hlučínska k Československu

Pedagogická fakulta Ostravské univerzity

Pedagogická fakulta Ostravské univerzity (zkratka PdF OU) je jednou z šesti fakult Ostravské univerzity.

Vidět Hlučínsko a Pedagogická fakulta Ostravské univerzity

Petřkovice (Ostrava)

Petřkovická venuše Kostel v Ostravě-Petřkovicích Petřkovice (do roku 1907 Petrzkowitz) jsou bývalá obec, od 24. dubna 1976 součást města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy, na jehož severním okraji leží.

Vidět Hlučínsko a Petřkovice (Ostrava)

Petřkovická venuše

Socha landecké Venuše Petřkovická venuše, někdy nazývána Landecká venuše, je paleolitická kamenná plastika, kterou objevil 14. července 1953 archeolog Bohuslav Klíma na lokalitě z období kultury mladšího gravettienu na ostravském vrchu Landek.

Vidět Hlučínsko a Petřkovická venuše

Petr Bezruč

Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) byl český básník slezské národnosti (15. září 1867 Opava – 17. února 1958 Olomouc).

Vidět Hlučínsko a Petr Bezruč

Piastovci

Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.

Vidět Hlučínsko a Piastovci

Pietrowice Wielkie

Pietrowice Wielkie je obec a správní středisko gminy Pietrowice Wielkie v okrese Ratiboř ve Slezském vojvodství v Polsku.

Vidět Hlučínsko a Pietrowice Wielkie

Poddanství

Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi.

Vidět Hlučínsko a Poddanství

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Vidět Hlučínsko a Poláci

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Vidět Hlučínsko a Polština

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Vidět Hlučínsko a Polsko

Pozemek

Vysočině Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva zapisovaného do katastru nemovitostí záznamem, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhu využití pozemků, popřípadě rozhraním využití pozemků.

Vidět Hlučínsko a Pozemek

Prajz

#PŘESMĚRUJ Prajzové.

Vidět Hlučínsko a Prajz

Prajzové

Prajz/Prajzák je označení obyvatel Hlučínska.

Vidět Hlučínsko a Prajzové

Právo na sebeurčení

#PŘESMĚRUJ Právo národů na sebeurčení.

Vidět Hlučínsko a Právo na sebeurčení

Protestantismus

95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.

Vidět Hlučínsko a Protestantismus

Pruská armáda

Standarta Pruské armády. Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.

Vidět Hlučínsko a Pruská armáda

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Vidět Hlučínsko a Pruské království

Pruské Slezsko

Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.

Vidět Hlučínsko a Pruské Slezsko

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Vidět Hlučínsko a Prusko

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Vidět Hlučínsko a První republika

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Vidět Hlučínsko a První světová válka

Pudlov

Pudlov je malá vesnice, součást města Bohumín.

Vidět Hlučínsko a Pudlov

Pusté Jakartice

Pusté Jakartice (německy Klingenbeutel, příp. Wüst Jakartitz und Klingebeutel, polsky Puste Jakarcice) je malá vesnice, evidenční část okresního statutárního města Opavy, součást samosprávné městské části Malé Hoštice, s níž sdílí i katastrální území Malé Hoštice.

Vidět Hlučínsko a Pusté Jakartice

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Vidět Hlučínsko a Rakouské císařství

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8.

Vidět Hlučínsko a Rakousko-Uhersko

Ratiboř (Slezské vojvodství)

Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.

Vidět Hlučínsko a Ratiboř (Slezské vojvodství)

Ratibořské knížectví

Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.

Vidět Hlučínsko a Ratibořské knížectví

Rohov

Obec Rohov (německy Rohow, polsky Rogów) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Rohov

Sčítání lidu

Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.

Vidět Hlučínsko a Sčítání lidu

Sčítání lidu 1930 v Československu

Sčítání lidu 1930 v Československu bylo celostátní sčítání lidu na území Československa.

Vidět Hlučínsko a Sčítání lidu 1930 v Československu

Sdružení obcí Hlučínska

Sdružení obcí Hlučínska je dobrovolný svazek obcí v okresu Opava, jeho sídlem je Hlučín a jeho cílem je zlepšování a prohlubování hospodářské, kulturní a jiné spolupráce mezi členy.

Vidět Hlučínsko a Sdružení obcí Hlučínska

Severní moře

Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.

Vidět Hlučínsko a Severní moře

Seznam zámků na Hlučínsku

Toto je seznam zámků nacházejících se na historickém území Hlučínska, tedy v původně 38 obcích a městech, které se v letech 1742–1920 (resp. 1923) vyvíjely jako součást pruského Horního Slezska a dnes tvoří východní čtvrtinu okresu Opava (s výjimkou několika obcí přičleněných k Ostravě).

Vidět Hlučínsko a Seznam zámků na Hlučínsku

Silnice I/46

Silnice I/46 je významná česká silnice I. třídy propojující Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj a pokračující do Polska.

Vidět Hlučínsko a Silnice I/46

Silnice I/56

Silnice I/56 je silnice I. třídy v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

Vidět Hlučínsko a Silnice I/56

Silnice II. třídy

Silnice II/286 na hranici z Královéhradeckého do Libereckého kraje. Každý kraj vlastní úsek na svém území, proto se na hranici krajů mění provedení a kvalita povrchu. Silnice II/285 u Jaroměře Silnice II.

Vidět Hlučínsko a Silnice II. třídy

Silnice II/466

Silnice II/466 je silnice II.

Vidět Hlučínsko a Silnice II/466

Silnice II/467

Silnice II/467 je silnice II.

Vidět Hlučínsko a Silnice II/467

Silnice II/469

Silnice II/469 je silnice II.

Vidět Hlučínsko a Silnice II/469

Slezané

Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.

Vidět Hlučínsko a Slezané

Slezská Ostrava (městský obvod)

Slezská Ostrava je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.

Vidět Hlučínsko a Slezská Ostrava (městský obvod)

Slezská univerzita v Opavě

Slezská univerzita v Opavě (oficiálně zkratka SU, někdy též podle internetové domény SLU) je veřejná vysoká škola univerzitního typu s akreditacemi ve všech stupních studia (včetně akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem).

Vidět Hlučínsko a Slezská univerzita v Opavě

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Vidět Hlučínsko a Slezsko

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie).

Vidět Hlučínsko a Slované

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Vidět Hlučínsko a Slováci

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Vidět Hlučínsko a Slovenština

Slovník spisovného jazyka českého

Slovník spisovného jazyka českého, zkratka SSJČ, je výkladový slovník českého jazyka zpracovaný kolektivem Československé akademie věd za redakčního vedení českého jazykovědce, akademika Bohuslava Havránka.

Vidět Hlučínsko a Slovník spisovného jazyka českého

Služovice

Obec Služovice (německy Schlausewitz, polsky Służowice) leží v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Služovice

Sokol (spolek)

alt.

Vidět Hlučínsko a Sokol (spolek)

Soudní okres

Soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku roku 1938 Soudní okresy (německy Gerichtsbezirke) byly od roku 1850 (definitivně od roku 1868) soudní obvody 1. stupně, tedy územní jednotky Rakouska-Uherska, podle kterých byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány okresní soudy.

Vidět Hlučínsko a Soudní okres

Správní a územní vývoj Ostravy

Mapa Ostravy a okolí z roku 1699 Moderní mapa Ostravy Statutární město Ostrava prošlo od konce druhé světové války bouřlivým vývojem nejen po stránce ekonomické, politické či sociální, ale také správní a územní.

Vidět Hlučínsko a Správní a územní vývoj Ostravy

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín je od 1.

Vidět Hlučínsko a Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín

Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře

Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře je od 1.

Vidět Hlučínsko a Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře

Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava

Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava je jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava

Statek (správní jednotka)

Termín statek představuje historickou územně správní jednotku na obdobné úrovni, jakou představují obce, v jejímž čele však nestálo žádné obecní zastupitelstvo.

Vidět Hlučínsko a Statek (správní jednotka)

Stáří

Leoše Kubíčka náhled Stáří je poslední část lidského života, vysoký věk.

Vidět Hlučínsko a Stáří

Státní hranice Česka

alt.

Vidět Hlučínsko a Státní hranice Česka

Státy Dohody

Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.

Vidět Hlučínsko a Státy Dohody

Stezka pro cyklisty

Mimoni Stezka pro cyklisty (zkráceně cyklostezka) je pozemní komunikace nebo její jízdní pás (nikoliv jen jízdní pruh) vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole.

Vidět Hlučínsko a Stezka pro cyklisty

Strahovice

Obec Strahovice (německy Strandorf, polsky Strachowice) leží v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Strahovice

Sudice (okres Opava)

Obec Sudice (německy Zauditz, polsky Sudzice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Sudice (okres Opava)

Szeletien

Vstup do jeskyně Szeleta Szeletien je kamenná industrie starší fáze mladého paleolitu, která byla rozšířená na území střední Evropy v době před 40 000 až 38 000 let.

Vidět Hlučínsko a Szeletien

Těšínské knížectví

Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.

Vidět Hlučínsko a Těšínské knížectví

Třebom

Obec Třebom (německy Thröm, polsky Trzebom) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Třebom

Třebovice (Ostrava)

Třebovice jsou bývalá obec a od roku 1990 také městský obvod statutárního města Ostravy o rozloze 281,96 hektarů.

Vidět Hlučínsko a Třebovice (Ostrava)

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16.

Vidět Hlučínsko a Třicetiletá válka

Tramvaj

Vozy Tatra T3 jsou nejpočetnějším typem tramvaje vůbec. Souprava dvou motorových vozů varianty Tatra T3SUCS v Praze Tramvaj Konstal 105N2k/2000 v polském Štětíně mazací tramvaj Španělská tramvaj CAF Urbos 3 v Budapešti Tramvaj je kolejové vozidlo nebo vlak tramvajové dráhy, převážně určené pro provoz v městských ulicích.

Vidět Hlučínsko a Tramvaj

Války o rakouské dědictví

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II.

Vidět Hlučínsko a Války o rakouské dědictví

Vřesina (okres Opava)

Obec Vřesina (německy Wrzessin nebo Wrzeschin, polsky Wrzesin) se nachází v okrese Opava v Opavské pahorkatině v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Vřesina (okres Opava)

Velehradský klášter

Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter ležící na východním úpatí Chřibů v obci Velehrad, asi 5 km od Starého Města u Uherského Hradiště.

Vidět Hlučínsko a Velehradský klášter

Velká kolonizace

Jako velká kolonizace se označuje proces dobývání a osídlování nových zemědělsky využitelných poloh, který probíhal v Evropě od 11. až do 1.

Vidět Hlučínsko a Velká kolonizace

Velké Hoštice

Obec Velké Hoštice (německy Groß Hoschütz, polsky Goszczyce Wielkie) leží v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Velké Hoštice

Venuše (soška)

#PŘESMĚRUJ Venuše (figurka).

Vidět Hlučínsko a Venuše (soška)

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Vidět Hlučínsko a Versailleská smlouva

Viktorín z Poděbrad

Viktorín z Poděbrad, nebo též Viktorín Opavský či Viktorín Minsterberský, také Viktorín z Kunštátu (29. května 1443 Poděbrady – 30. srpna 1500 Těšín) byl český, římskoněmecký, minsterberský a opavský kníže, hrabě kladský, syn krále Jiřího z Poděbrad.

Vidět Hlučínsko a Viktorín z Poděbrad

Vladimír Birgus

Vladimír Birgus (* 5. května 1954 Frýdek-Místek) je český fotograf, historik fotografie a vysokoškolský profesor.

Vidět Hlučínsko a Vladimír Birgus

Vladislav Jagellonský

Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.

Vidět Hlučínsko a Vladislav Jagellonský

Vojtěch Bartek

Vojtěch Bartek (19. října 1942 Frýdek – 10. března 2013 Ostrava) byl český fotograf a pedagog.

Vidět Hlučínsko a Vojtěch Bartek

Volkssturm

Nárameník člena Volkssturmu pancéřovou pěstí (Berlín, jaro 1945). Volkssturm byla německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera ze dne 25. září 1944.

Vidět Hlučínsko a Volkssturm

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Vidět Hlučínsko a Vratislav (město)

Vrbice (Bohumín)

Vrbice (německy Wirbitz, polsky Wierzbica) bývala kdysi samostatná obec, dnes součást města Bohumín v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Vrbice (Bohumín)

Vrbka (Služovice)

Vrbka (německy Weidenthal, Weidental (1880–1910 Wrbkau), polsky Wierzbka) je malá vesnice, část obce Služovice v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Vrbka (Služovice)

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.

Vidět Hlučínsko a Vysídlení Němců z Československa

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Vidět Hlučínsko a Wehrmacht

Zábřeh (Dolní Benešov)

Zábřeh (1869–1880 uváděn jako Zabrzeg a 1890–1910 jako Zabrzeh;, polsky Zabrzeg a v období druhé světové války) je část města Dolní Benešov v okrese Opava.

Vidět Hlučínsko a Zábřeh (Dolní Benešov)

Zátorské knížectví

Zátorské knížectví (polsky Księstwo Zatorskie, německy Herzogtum Zator) bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Zátor.

Vidět Hlučínsko a Zátorské knížectví

Závada

Obec Závada (německy Zawada bei Beneschau (1869–1910 Zawada-Beneschau), polsky Zawada) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vidět Hlučínsko a Závada

Země Koruny české

Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.

Vidět Hlučínsko a Země Koruny české

Zemědělství

kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.

Vidět Hlučínsko a Zemědělství

10. leden

10.

Vidět Hlučínsko a 10. leden

13. prosinec

13.

Vidět Hlučínsko a 13. prosinec

1742

1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Hlučínsko a 1742

1807

1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Hlučínsko a 1807

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Hlučínsko a 1920

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Hlučínsko a 1923

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Hlučínsko a 1938

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Hlučínsko a 1941

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Hlučínsko a 1945

1946

1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Hlučínsko a 1946

1992

1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Hlučínsko a 1992

1993

1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Hlučínsko a 1993

1998

1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Hlučínsko a 1998

21. století

21.

Vidět Hlučínsko a 21. století

4. únor

4.

Vidět Hlučínsko a 4. únor

8. říjen

8.

Vidět Hlučínsko a 8. říjen

Viz také

Okres Opava

České Slezsko

Také známý jako Hlučínská otázka.

, Dokumentární fotografie, Dolní Benešov, Dolní Lužice, Dolní Slezsko, Druhá Polská republika, Druhá polská republika, Druhá světová válka, Dvořisko (Kravaře), Ferdinand I. Habsburský, Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Francie, František Rambousek, František Zíka, Fridrich II. Veliký, Germáni, Gliwice, Gmina Krzyżanowice, Gravettien, Hať (okres Opava), Habsburkové, Háj ve Slezsku, Hlohov, Hlučín, Hlubčice, Hlubčicko, Hněvošice, Hošťálkovice, Horní Lužice, Horní Slezsko, Horní Slezsko (provincie), Hornoslezská povstání, Husitské války, Institut tvůrčí fotografie, Jan II. Opavský, Jan II. Opolský, Jan Lucemburský, Jánoš Korvín, Jednotné zemědělské družstvo, Jiří Siostrzonek, Jiří z Poděbrad, Jindřich Štreit, Josef Šrámek (politik), Josef Lukeš, Karel I. z Lichtenštejna, Karel IV., Katastr, Katastrální území, Kateřinky (Opava), Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem), KDU-ČSL, Keltové, Ketř, Kilometr čtvereční, Kladské hrabství, Klimkovice, Kobeřice, Koblov, Kolín nad Rýnem, Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistická strana Československa, Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice), Kouty (Kravaře), Kozmice (okres Opava), Krajský soud, Kravaře, Kravaře (zámek), Krnovské knížectví, Krzanowice, Kultura lužických popelnicových polí, Kultura s lineární keramikou, Kultura se šňůrovou keramikou, Kultura se zvoncovitými poháry, Landek, Landek (hrad), Laténská kultura, Lehnice, Lengyelská kultura, Lhota (Háj ve Slezsku), Lhotka (Ostrava), Lubušské vojvodství, Ludgeřovice, Ludvík Jagellonský, Malé Hoštice, Mariánské Hory, Marie Terezie, Markvartovice, Matyáš Korvín, Místní akční skupina, Město, Městská část a městský obvod, Meandr, Mezolit, Mikroregion, Mikuláš II. Opavský, Ministerstvo zemědělství České republiky, Mnichovská dohoda, Mohylová kultura, Moravané, Moravština, Moravci, Moravská brána, Moravská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz, Moravské markrabství, Muzeum Hlučínska, Nacistické Německo, Napoleonské války, Národní fronta Čechů a Slováků, Němčina, Němci, Německé císařství, Nová Ves (Ostrava), Novogotika, Obec, Odra, Okres, Okres Głubczyce, Okres Hlubčice, Okres Opava, Okres Ostrava-město, Okres Ratiboř, Okresy v Česku, Oldřišov, Olomoucký úděl, Opava, Opava (řeka), Opava-Předměstí, Opavské knížectví, Opolí, Opolské knížectví, Opolsko, Ostrava, Osvětimské knížectví, Otto von Bismarck, Ovsiště, Páni z Kravař, Pštinské panství, Píšť (okres Opava), Pěchotní srub, Přívoz (Ostrava), Přemysl I. Opavský, Přemyslovci, Připojení Hlučínska k Československu, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, Petřkovice (Ostrava), Petřkovická venuše, Petr Bezruč, Piastovci, Pietrowice Wielkie, Poddanství, Poláci, Polština, Polsko, Pozemek, Prajz, Prajzové, Právo na sebeurčení, Protestantismus, Pruská armáda, Pruské království, Pruské Slezsko, Prusko, První republika, První světová válka, Pudlov, Pusté Jakartice, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Ratiboř (Slezské vojvodství), Ratibořské knížectví, Rohov, Sčítání lidu, Sčítání lidu 1930 v Československu, Sdružení obcí Hlučínska, Severní moře, Seznam zámků na Hlučínsku, Silnice I/46, Silnice I/56, Silnice II. třídy, Silnice II/466, Silnice II/467, Silnice II/469, Slezané, Slezská Ostrava (městský obvod), Slezská univerzita v Opavě, Slezsko, Slované, Slováci, Slovenština, Slovník spisovného jazyka českého, Služovice, Sokol (spolek), Soudní okres, Správní a územní vývoj Ostravy, Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín, Správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře, Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava, Statek (správní jednotka), Stáří, Státní hranice Česka, Státy Dohody, Stezka pro cyklisty, Strahovice, Sudice (okres Opava), Szeletien, Těšínské knížectví, Třebom, Třebovice (Ostrava), Třicetiletá válka, Tramvaj, Války o rakouské dědictví, Vřesina (okres Opava), Velehradský klášter, Velká kolonizace, Velké Hoštice, Venuše (soška), Versailleská smlouva, Viktorín z Poděbrad, Vladimír Birgus, Vladislav Jagellonský, Vojtěch Bartek, Volkssturm, Vratislav (město), Vrbice (Bohumín), Vrbka (Služovice), Vysídlení Němců z Československa, Wehrmacht, Zábřeh (Dolní Benešov), Zátorské knížectví, Závada, Země Koruny české, Zemědělství, 10. leden, 13. prosinec, 1742, 1807, 1920, 1923, 1938, 1941, 1945, 1946, 1992, 1993, 1998, 21. století, 4. únor, 8. říjen.