Hohenzollernové a Pruské vévodství

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Hohenzollernové a Pruské vévodství

Hohenzollernové vs. Pruské vévodství

Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu. Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.

Albrecht Braniborsko-Ansbašský

Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem.

Albrecht Braniborsko-Ansbašský a Hohenzollernové · Albrecht Braniborsko-Ansbašský a Pruské vévodství · Vidět víc »

Albrecht Fridrich Pruský

Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec) – 27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.

Albrecht Fridrich Pruský a Hohenzollernové · Albrecht Fridrich Pruský a Pruské vévodství · Vidět víc »

Anna Pruská

Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.

Anna Pruská a Hohenzollernové · Anna Pruská a Pruské vévodství · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Hohenzollernové · Berlín a Pruské vévodství · Vidět víc »

Braniborské markrabství

Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.

Braniborské markrabství a Hohenzollernové · Braniborské markrabství a Pruské vévodství · Vidět víc »

Braniborsko

Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Braniborsko a Hohenzollernové · Braniborsko a Pruské vévodství · Vidět víc »

Braniborsko-Prusko

Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.

Braniborsko-Prusko a Hohenzollernové · Braniborsko-Prusko a Pruské vévodství · Vidět víc »

Fridrich I. Pruský

Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).

Fridrich I. Pruský a Hohenzollernové · Fridrich I. Pruský a Pruské vévodství · Vidět víc »

Fridrich Vilém I. Braniborský

Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.

Fridrich Vilém I. Braniborský a Hohenzollernové · Fridrich Vilém I. Braniborský a Pruské vévodství · Vidět víc »

Hohenzollernové

Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.

Hohenzollernové a Hohenzollernové · Hohenzollernové a Pruské vévodství · Vidět víc »

Jan Zikmund Braniborský

Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.

Hohenzollernové a Jan Zikmund Braniborský · Jan Zikmund Braniborský a Pruské vévodství · Vidět víc »

Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský (5. dubna 1539 – 25. dubna 1603) byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže krnovský a opolsko-ratibořský, regent pruský z franské větve dynastie Hohenzollernů.

Hohenzollernové a Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský · Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský a Pruské vévodství · Vidět víc »

Jiří Vilém Braniborský

Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.

Hohenzollernové a Jiří Vilém Braniborský · Jiří Vilém Braniborský a Pruské vévodství · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Hohenzollernové a Kaliningrad · Kaliningrad a Pruské vévodství · Vidět víc »

Léno

Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.

Hohenzollernové a Léno · Léno a Pruské vévodství · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Hohenzollernové a Luteránství · Luteránství a Pruské vévodství · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Hohenzollernové a Němčina · Němčina a Pruské vévodství · Vidět víc »

Olivský mír

Místnost v klášteře v Olivě, kde byla podepsána smlouva Olivský mír (nebo Mírová smlouva z OlivyOliwa, také Oliva, je městská čtvrť polského Gdaňsku. Je známá pro svůj středověký klášter, bitvou o Olivu z roku 1627 a uzavřením míru v roce 1660. Není přesně známo, kdy bylo město založeno. Archeologické vykopávky naznačují, že první osídlení v této oblasti bylo založeno na počátku doby železné.) byla uzavřena mezi 23.

Hohenzollernové a Olivský mír · Olivský mír a Pruské vévodství · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Hohenzollernové a Pruské království · Pruské království a Pruské vévodství · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Hohenzollernové a Prusko · Pruské vévodství a Prusko · Vidět víc »

Regent

době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.

Hohenzollernové a Regent · Pruské vévodství a Regent · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Hohenzollernové a Svatá říše římská · Pruské vévodství a Svatá říše římská · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Hohenzollernové a Východní Prusko · Pruské vévodství a Východní Prusko · Vidět víc »

18. leden

18.

18. leden a Hohenzollernové · 18. leden a Pruské vévodství · Vidět víc »

19. září

19.

19. září a Hohenzollernové · 19. září a Pruské vévodství · Vidět víc »

3. květen

3.

3. květen a Hohenzollernové · 3. květen a Pruské vévodství · Vidět víc »