Rychlejší přístup než prohlížeči!
269 vztahy: Alžběta Habsburská (1436–1505), Albrecht Braniborsko-Ansbašský, Albrecht Fridrich Pruský, Albrecht III. Achilles, Allodium, Anna Habsburská (1432–1462), Anna Pruská, Ansbach, August II. Silný, August Vilém Pruský (1722–1758), Švábsko, Řád černé orlice, Řád červené orlice, Řád německých rytířů, Berlín, Braniborské markrabství, Braniborsko, Braniborsko-Prusko, Císař, Dějiny Německa, Dějiny Pruska, Dějiny Rumunska, Dělení Polska, Federace, Ferdinand I. Rumunský, Francie, Franky, Fridrich Hohenzollernský, Fridrich I. Barbarossa, Fridrich I. Pruský, Fridrich II. Braniborský, Fridrich II. Veliký, Fridrich III. Norimberský, Fridrich III. Pruský, Fridrich IV. Norimberský, Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010), Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Fridrich Vilém IV., Fridrich Vilém Pruský, Hechingen, Hohenzollernové, Hohenzollernsko, Jan Cicero Braniborský, Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský, Jan I. Norimberský, Jan Jiří Braniborský, Jan Jiří Krnovský, ..., Jan Zikmund Braniborský, Jáchym Fridrich Braniborský, Jiří Braniborsko-Ansbašský, Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský, Jiří Fridrich Pruský, Jiří I., Jiří Vilém Braniborský, Jindřich VI. Štaufský, Kaliningrad, Karel Antonín Hohenzollernský, Karel Fridrich Hohenzollernský, Karel I. Rumunský, Karel II. Rumunský, Karel IV., Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853), Katolicismus, Kníže, Královský hohenzollernský domácí řád, Kulmbach, Kurfiřt, Ladislav Pohrobek, Léno, Leopold Hohenzollernský, Ludvík Ferdinand Pruský (1907–1994), Ludvík Ferdinand Pruský (1944–1977), Ludvík Jagellonský, Luteránství, Markéta Lucemburská (1373–1410), Markéta Rumunská, Markéta Saská (1449–1501), Markrabě, Michal I. Rumunský, Napoleonské války, Němčina, Německá říše, Německá revoluce, Německé císařství, Německý císař, Německý spolek, Německo, Norimberské purkrabství, Nová marka, Olivský mír, Osmanská říše, Otto von Bismarck, Polské království, Pretendent, Primogenitura, Protestantismus, Pruské království, Pruské vévodství, Pruský král, Prusko, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, Prusy královské, První světová válka, Purkrabí, Regent, Rumunské království, Rumunsko, Salické právo, Sekundogenitura, Seznam braniborských panovníků, Seznam představitelů Rumunska, Seznam pruských panovníků, Seznam rumunských panovníků, Sigmaringen, Slezsko, Spojené království, Stát, Svatá říše římská, Tangermünde, Války o rakouské dědictví, Východní Prusko, Velmistři řádu německých rytířů, Vilém, Vilém Hohenzollernský, Vilém I. Pruský, Vilém II. Pruský, Vilém III. Saský, Vilém Pruský (1882–1951), Vladislav Jagellonský, Wettinové, Západní Prusko, Zikmund Lucemburský, Zollern, 1061, 1110, 1119, 1125, 1142, 1171, 1185, 1192, 1200, 1204, 1218, 1251, 1255, 1262, 1289, 1297, 1298, 1300, 1309, 1331, 1332, 1333, 1340, 1357, 1377, 1398, 1401, 1412, 1415, 1417, 1420, 1426, 1427, 1439, 1440, 1446, 1455, 1457, 1464, 1470, 1476, 1486, 1488, 1495, 1499, 1512, 1515, 1525, 1527, 1535, 1543, 1553, 1568, 1571, 1575, 1576, 1598, 16. století, 1603, 1608, 1618, 1619, 1623, 1625, 1630, 1634, 1640, 1655, 1657, 1660, 1667, 1681, 1686, 1688, 1692, 1697, 1700, 1701, 1703, 1712, 1713, 1714, 1723, 1726, 1735, 1740, 1742, 1757, 1763, 1767, 1769, 1772, 1786, 1791, 1795, 1797, 18. květen, 18. leden, 18. století, 1806, 1815, 1840, 1848, 1849, 1850, 1858, 1861, 1862, 1866, 1869, 1870, 1871, 1881, 1888, 19. století, 19. září, 1914, 1918, 1924, 1927, 1930, 1940, 1941, 1947, 1951, 1994, 2007, 27. březen, 27. duben, 3. květen, 30. prosinec, 9. listopad. Rozbalte index (219 více) »
Alžběta Habsburská (1436–1505)
Alžběta Habsburská (1436, Vídeň – 30. srpna 1505, Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou.
Nový!!: Hohenzollernové a Alžběta Habsburská (1436–1505) · Vidět víc »
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem.
Nový!!: Hohenzollernové a Albrecht Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Albrecht Fridrich Pruský
Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec) – 27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.
Nový!!: Hohenzollernové a Albrecht Fridrich Pruský · Vidět víc »
Albrecht III. Achilles
Albrecht III.
Nový!!: Hohenzollernové a Albrecht III. Achilles · Vidět víc »
Allodium
Alodium, také alod nebo allod je staré označení pro úplné vlastnictví nemovitostí a statků, s nimiž mohl alodiální vlastník nakládat zcela volně, mohl je užívat i zcizovat, původně dokonce aniž by z nich platil daně.
Nový!!: Hohenzollernové a Allodium · Vidět víc »
Anna Habsburská (1432–1462)
Anna Habsburská (12. dubna 1432, Vídeň – 14. listopadu 1462, Eckartsburg) byla provdanou lucemburskou vévodkyní a durynskou lantkraběnkou.
Nový!!: Hohenzollernové a Anna Habsburská (1432–1462) · Vidět víc »
Anna Pruská
Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.
Nový!!: Hohenzollernové a Anna Pruská · Vidět víc »
Ansbach
Ansbach je historické město v Bavorsku, ve Středních Francích (Mittelfranken).
Nový!!: Hohenzollernové a Ansbach · Vidět víc »
August II. Silný
Fridrich August I., známý jako August II.
Nový!!: Hohenzollernové a August II. Silný · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Hohenzollernové a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Švábsko
Švábsko v současném Německu Švábské vévodství v 10. století (žlutá barva). Zeleně je vyznačeno Království Horní Burgundsko. Mapa dnešního Německa; modře je označena spolková země Bádensko-Württembersko, růžově vládní obvod Švábsko v Bavorsku Švábsko je historické a jazykové území v Německu, zahrnující většinu dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko (bez své severní třetiny území) a západní část dnešního Bavorska (vládní obvod Švábsko).
Nový!!: Hohenzollernové a Švábsko · Vidět víc »
Řád černé orlice
Řád černé orlice (německy Hohe Orden vom Schwarzen Adler nebo Schwarzer Adlerorden) byl nejvyšší pruský řád.
Nový!!: Hohenzollernové a Řád černé orlice · Vidět víc »
Řád červené orlice
Řád červené orlice byl pruský řád.
Nový!!: Hohenzollernové a Řád červené orlice · Vidět víc »
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Hohenzollernové a Řád německých rytířů · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hohenzollernové a Berlín · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Hohenzollernové a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Hohenzollernové a Braniborsko · Vidět víc »
Braniborsko-Prusko
Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.
Nový!!: Hohenzollernové a Braniborsko-Prusko · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Hohenzollernové a Císař · Vidět víc »
Dějiny Německa
Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna.
Nový!!: Hohenzollernové a Dějiny Německa · Vidět víc »
Dějiny Pruska
Znak Pruska Dějiny Pruska začínají již před naším letopočtem, když se ve východním Pobaltí usazují Prusové od nichž získalo území svoje jméno.
Nový!!: Hohenzollernové a Dějiny Pruska · Vidět víc »
Dějiny Rumunska
Státní znak Rumunska Dějiny Rumunska začínají za římské nadvlády v 1. století, v té době byli poraženi původní obyvatelé Dákové a od nich se území Rumunska říká Dacie.
Nový!!: Hohenzollernové a Dějiny Rumunska · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Hohenzollernové a Dělení Polska · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Hohenzollernové a Federace · Vidět víc »
Ferdinand I. Rumunský
Ferdinand I. Rumunský, rodným jménem Ferdinand Viktor Albert Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen (24. srpna 1865, Sigmaringen – 20. července 1927, Sinaia), byl druhý rumunský král z dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Ferdinand I. Rumunský · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Hohenzollernové a Francie · Vidět víc »
Franky
Mapa dnešních tří správních celků Frank v rámci Bavorska Svatá říše římská kolem roku 1000, administrativní rozdělení Mapa znázorňující územní rozdrobenost Frank, 12. století Mapa Franconie z Topographia Franconiæ od Martina Zeillera podle původní rytiny od Matthaeus Meriana, rok 1648 Franconia, rok 1799, soubor map Johna Caryho Franky (německy Franken, latinsky Franconia) jsou historické a jazykové území v Německu, nacházející se v povodí řeky Mohanu a dříve také středního Rýna.
Nový!!: Hohenzollernové a Franky · Vidět víc »
Fridrich Hohenzollernský
Fridrich Hohenzollernský (Friedrich Viktor Pius Alexander Leopold Karl Theodor Ferdinand; 30. srpna 1891, Heiligendamm – 6. února 1965, Krauchenwies) byl nejstarším synem prince Viléma Hohenzollernského a Marie Terezie Neapolsko-Sicilské.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Hohenzollernský · Vidět víc »
Fridrich I. Barbarossa
Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich I. Barbarossa · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich II. Braniborský
Fridrich II.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich II. Braniborský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich III. Norimberský
Fridrich III.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich III. Norimberský · Vidět víc »
Fridrich III. Pruský
Fridrich III.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich III. Pruský · Vidět víc »
Fridrich IV. Norimberský
Fridrich IV.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich IV. Norimberský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010)
Fridrich Vilém Hohenzollernský (Friedrich Wilhelm Ferdinand Joseph Maria Manuel Georg Meinrad Fidelis Benedikt Michael Hubert; 3. února 1924, Umkirch – 16. září 2010, Sigmaringen) byl po 45 let hlavou knížecího rodu Hohenzollern-Sigmaringen.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010) · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Fridrich Vilém Pruský
Fridrich Vilém Pruský (Fridrich Vilém Viktor Karel Arnošt Alexandr Jindřich; 12. července 1880, Kamenz – 9. března 1925, Drážďany) byl člen rodu Hohenzollernů, pravnuk pruského krále Fridricha Viléma III.
Nový!!: Hohenzollernové a Fridrich Vilém Pruský · Vidět víc »
Hechingen
Hechingen je město v německém zemském okrese Zollernalb v Bádensku-Württembersku.
Nový!!: Hohenzollernové a Hechingen · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Hohenzollernové a Hohenzollernové · Vidět víc »
Hohenzollernsko
Poloha jednotného Hohenzollernska v roce 1925 Hohenzollernsko (německy Hohenzollern) ze začátku také Zollernsko (Zollern) bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech 1052–1952, přičemž v letech 1052–1576 bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp.
Nový!!: Hohenzollernové a Hohenzollernsko · Vidět víc »
Jan Cicero Braniborský
Markéta Saská Náhrobek s ležící postavou Jana Cicera v berlínském dómě Jan Cicero Braniborský (2. srpna 1455, Ansbach – 9. ledna 1499, Arneburg/Stará marka) byl čtvrtý kurfiřt Braniborského markrabství z dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Jan Cicero Braniborský · Vidět víc »
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský (18. října 1654 – 22. března 1686) byl od roku 1667 braniborsko-ansbašský markrabě a otec budoucí anglické královny Karoliny z Ansbachu.
Nový!!: Hohenzollernové a Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Jan I. Norimberský
Jan I. Norimberský (mezi 1278 a 1280 – 1300) byl norimberský purkrabí z rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Jan I. Norimberský · Vidět víc »
Jan Jiří Braniborský
Jan Jiří a jeho druhá manželka Sabina Jan Jiří Braniborský (11. září 1525 – 8. ledna 1598) byl kurfiřt a markrabě Braniborska.
Nový!!: Hohenzollernové a Jan Jiří Braniborský · Vidět víc »
Jan Jiří Krnovský
Jan Jiří Krnovský (německy Johann Georg von Jägerndorf; 16. prosince 1577 Wolmirstedt – 2. března 1624 Levoča) byl krnovský vévoda a český vojevůdce, vrchní velitel armády slezských stavů během českého stavovského povstání.
Nový!!: Hohenzollernové a Jan Jiří Krnovský · Vidět víc »
Jan Zikmund Braniborský
Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.
Nový!!: Hohenzollernové a Jan Zikmund Braniborský · Vidět víc »
Jáchym Fridrich Braniborský
Jáchym Fridrich Braniborský (27. ledna 1546 – 18. července 1608) byl braniborský kurfiřt, krnovský kníže a regent pruského vévodství (1605–1608) z rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Jáchym Fridrich Braniborský · Vidět víc »
Jiří Braniborsko-Ansbašský
Jiří Braniborsko-Ansbašský též Zbožný (4. března 1484, Ansbach – 27. prosince 1543, tamtéž) byl braniborsko-ansbašský markrabě a krnovský, ratibořský a opolský kníže z franské větve rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Jiří Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský
Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský (5. dubna 1539 – 25. dubna 1603) byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže krnovský a opolsko-ratibořský, regent pruský z franské větve dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Jiří Fridrich Pruský
Jiří Fridrich princ Pruský (Georg Friedrich Prinz von Preußen, * 10. června 1976 v Brémách) je současný představitel dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Jiří Fridrich Pruský · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Hohenzollernové a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří Vilém Braniborský
Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.
Nový!!: Hohenzollernové a Jiří Vilém Braniborský · Vidět víc »
Jindřich VI. Štaufský
Jindřich VI.
Nový!!: Hohenzollernové a Jindřich VI. Štaufský · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Hohenzollernové a Kaliningrad · Vidět víc »
Karel Antonín Hohenzollernský
Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví.
Nový!!: Hohenzollernové a Karel Antonín Hohenzollernský · Vidět víc »
Karel Fridrich Hohenzollernský
Karel Fridrich Hohenzollernský (* 20. dubna 1952 v Sigmaringenu) je německý podnikatel a od roku 2010 hlava rodu Hohenzollern-Sigmaringen, švábské linie Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Karel Fridrich Hohenzollernský · Vidět víc »
Karel I. Rumunský
Karel I. Rumunský, (rumunsky Carol I, rodným jménem Karl Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig von Hohenzollern-Sigmaringen, 20. dubna 1839 – 10. října 1914) byl původem německý princ z dynastie Hohenzollernů, který byl roku 1866 zvolen rumunským domnitorem (vládcem/knížetem) následujícím po svržení Alexandra Jana Cuzy, a roku 1881 se stal prvním rumunským králem, jímž pak byl až do své smrti.
Nový!!: Hohenzollernové a Karel I. Rumunský · Vidět víc »
Karel II. Rumunský
Karel II.
Nový!!: Hohenzollernové a Karel II. Rumunský · Vidět víc »
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Nový!!: Hohenzollernové a Karel IV. · Vidět víc »
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853)
#PŘESMĚRUJ Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785–1853).
Nový!!: Hohenzollernové a Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853) · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Hohenzollernové a Katolicismus · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Hohenzollernové a Kníže · Vidět víc »
Královský hohenzollernský domácí řád
Královský hohenzollernský domácí řád byl pruský řád.
Nový!!: Hohenzollernové a Královský hohenzollernský domácí řád · Vidět víc »
Kulmbach
Kulmbach je velké okresní město v německé spolkové zemi Bavorsko, ve vládním obvodu Horní Franky.
Nový!!: Hohenzollernové a Kulmbach · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Hohenzollernové a Kurfiřt · Vidět víc »
Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 český král.
Nový!!: Hohenzollernové a Ladislav Pohrobek · Vidět víc »
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Nový!!: Hohenzollernové a Léno · Vidět víc »
Leopold Hohenzollernský
Leopold Hohenzollernský (celým jménem Leopold Stephan Karl Anton Gustav Eduard Tassilo Fürst von Hohenzollern; 22. září 1835 – 8. června 1905), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1885 až 1905.
Nový!!: Hohenzollernové a Leopold Hohenzollernský · Vidět víc »
Ludvík Ferdinand Pruský (1907–1994)
Ludvík Ferdinand Pruský (9. listopadu 1907, Postupim – 25. září 1994, Brémy) byl v letech 1951–1994 hlavou hohenzollernské dynastie, a tedy pretendentem zrušeného německého císařského trůnu.
Nový!!: Hohenzollernové a Ludvík Ferdinand Pruský (1907–1994) · Vidět víc »
Ludvík Ferdinand Pruský (1944–1977)
Ludvík Ferdinand Pruský (25. srpna 1944, Postupim – 11. července 1977, Brémy; celým jménem německy: Louis Ferdinand Oskar Christian Prinz von Preußen), známý také jako Ludvík Ferdinand mladší, byl pruským princem a pátým potomkem pruského prince Ludvíka Ferdinanda staršího a jeho ženy, ruské velkokněžny Kiry Kirillovny.
Nový!!: Hohenzollernové a Ludvík Ferdinand Pruský (1944–1977) · Vidět víc »
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Nový!!: Hohenzollernové a Ludvík Jagellonský · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Hohenzollernové a Luteránství · Vidět víc »
Markéta Lucemburská (1373–1410)
Markéta Lucemburská (29. května 1373 – 4. června 1410) byla manželkou norimberského purkrabího Jana III. z Hohenzollernu a dcerou císaře Karla IV. a Alžběty Pomořanské.
Nový!!: Hohenzollernové a Markéta Lucemburská (1373–1410) · Vidět víc »
Markéta Rumunská
Její Veličenstvo Markéta Rumunská, někdy též Margareta, (rumunsky Majestatea Sa Margaret, * 26. března 1949, Lausanne) je správkyní rumunské koruny.
Nový!!: Hohenzollernové a Markéta Rumunská · Vidět víc »
Markéta Saská (1449–1501)
Markéta Saská (1449, Výmar – 13. července 1501, Špandava) byla saská princezna a sňatkem braniborská kurfiřtka a markraběnka.
Nový!!: Hohenzollernové a Markéta Saská (1449–1501) · Vidět víc »
Markrabě
Markrabě, alternativně markrabí, (z něm. Markgraf; lat. marchio) je buď titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul.
Nový!!: Hohenzollernové a Markrabě · Vidět víc »
Michal I. Rumunský
Michal I. Rumunský (rumunsky: Mihai I, 25. října 1921, Sinaia – 5. prosince 2017, Aubonne) byl mezi lety 1927–1930 a poté opět během let 1940–1947 čtvrtý a poslední rumunský král z dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Hohenzollernové a Michal I. Rumunský · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Hohenzollernové a Napoleonské války · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Hohenzollernové a Němčina · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Hohenzollernové a Německá říše · Vidět víc »
Německá revoluce
#PŘESMĚRUJ Listopadová revoluce (Německo).
Nový!!: Hohenzollernové a Německá revoluce · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Hohenzollernové a Německé císařství · Vidět víc »
Německý císař
Znak německých císařů. Německý císař (něm. Deutscher Kaiser) byl titul pruských králů ve funkci dědičných vládců Německé říše v letech 1871 – 1918.
Nový!!: Hohenzollernové a Německý císař · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Hohenzollernové a Německý spolek · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Hohenzollernové a Německo · Vidět víc »
Norimberské purkrabství
Norimberské purkrabství (německy Burggrafschaft Nürnberg) byl stát Svaté říše římské od počátku 12. do konce 15. století.
Nový!!: Hohenzollernové a Norimberské purkrabství · Vidět víc »
Nová marka
Nová marka (Neumark, Nowa Marchia), známá též jako Východní Braniborsko, byla část Braniborského markrabství a jeho nástupnických států, která se nacházela na východ od řeky Odry a na sever od řek Warty a Noteće na území, jež po roce 1945 připadlo Polsku.
Nový!!: Hohenzollernové a Nová marka · Vidět víc »
Olivský mír
Místnost v klášteře v Olivě, kde byla podepsána smlouva Olivský mír (nebo Mírová smlouva z OlivyOliwa, také Oliva, je městská čtvrť polského Gdaňsku. Je známá pro svůj středověký klášter, bitvou o Olivu z roku 1627 a uzavřením míru v roce 1660. Není přesně známo, kdy bylo město založeno. Archeologické vykopávky naznačují, že první osídlení v této oblasti bylo založeno na počátku doby železné.) byla uzavřena mezi 23.
Nový!!: Hohenzollernové a Olivský mír · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Hohenzollernové a Osmanská říše · Vidět víc »
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Nový!!: Hohenzollernové a Otto von Bismarck · Vidět víc »
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Nový!!: Hohenzollernové a Polské království · Vidět víc »
Pretendent
Pretendentka rumunského trůnu Markéta Rumunská na balkóně se svým manželem a svou sestrou Marií. Pretendent (z lat. praetendere, napřahovat ruku, ucházet se) je uchazeč, člověk, který si dělá na něco nárok nebo něco předstírá, zejména pak v souvislosti s následnictvím královského trůnu.
Nový!!: Hohenzollernové a Pretendent · Vidět víc »
Primogenitura
Primogenitura (lat. primus – první, gignere – rodit >> prvorozenství, také kognatická primogenitura, přesněji mužská primogenitura) je dědický řád zajišťující přednostní právo prvorozeného při dědické posloupnosti.
Nový!!: Hohenzollernové a Primogenitura · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Hohenzollernové a Protestantismus · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Hohenzollernové a Pruské království · Vidět víc »
Pruské vévodství
Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.
Nový!!: Hohenzollernové a Pruské vévodství · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Hohenzollernové a Pruský král · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Hohenzollernové a Prusko · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Hohenzollernové a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Hohenzollernové a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
Prusy královské
#PŘESMĚRUJ Královské Prusko.
Nový!!: Hohenzollernové a Prusy královské · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Hohenzollernové a První světová válka · Vidět víc »
Purkrabí
Purkrabí (z něm. Burggraf) či kastelán (z lat. castellum → castellanus) byl původně vysoký úředník zeměpanské správy v čele purkrabství (v období hradské soustavy), později – po zkonstituování vrcholně středověké pozemkové šlechty – správce a strážce hradu.
Nový!!: Hohenzollernové a Purkrabí · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Hohenzollernové a Regent · Vidět víc »
Rumunské království
Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947.
Nový!!: Hohenzollernové a Rumunské království · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Hohenzollernové a Rumunsko · Vidět víc »
Salické právo
Chlodvík I. diktuje Lex Salicu Salické právo také Salický zákon(ík) či Sálský zákon, Lex Salica nebo Pactus legis Salicae je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na příkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků.
Nový!!: Hohenzollernové a Salické právo · Vidět víc »
Sekundogenitura
Sekundogenitura (z latinského secundus – následující, druhý a genitus – narozený) je takové uspořádání dědického řádu královských, knížecích nebo šlechtických rodů, podle něhož sice prvorozený syn (primogenitus) a jeho potomstvo získává větší díl z rodinného majetku nebo nabývá vlády nad větším územím, ale zároveň získává významná majetková práva nebo nabývá vlády nad určitým územím také druhorozený syn (secundogenitus) a následně i jeho potomstvo.
Nový!!: Hohenzollernové a Sekundogenitura · Vidět víc »
Seznam braniborských panovníků
Na této stránce naleznete chronologicky řazená braniborská markrabata a kurfiřty.
Nový!!: Hohenzollernové a Seznam braniborských panovníků · Vidět víc »
Seznam představitelů Rumunska
Rumunského království (1921-1947) Seznam představitelů Rumunska obsahuje přehled vrcholných představitelů rumunského státu, tzn.
Nový!!: Hohenzollernové a Seznam představitelů Rumunska · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Hohenzollernové a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Seznam rumunských panovníků
Rumunského království Michal I., poslední panující král Rumunska Toto je seznam rumunských panovníků, tzn.
Nový!!: Hohenzollernové a Seznam rumunských panovníků · Vidět víc »
Sigmaringen
Sigmaringen je německé město ležící na horním toku Dunaje v Bádensku-Württembersku a je hlavním městem stejnojmenného okresu.
Nový!!: Hohenzollernové a Sigmaringen · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Hohenzollernové a Slezsko · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Hohenzollernové a Spojené království · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Hohenzollernové a Stát · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Hohenzollernové a Svatá říše římská · Vidět víc »
Tangermünde
Tangermünde je německé město ležící na Labi na jihovýchodě okresu Stendal v severním Sasku-Anhaltsku.
Nový!!: Hohenzollernové a Tangermünde · Vidět víc »
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Nový!!: Hohenzollernové a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Hohenzollernové a Východní Prusko · Vidět víc »
Velmistři řádu německých rytířů
#PŘESMĚRUJ Velmistři Řádu německých rytířů.
Nový!!: Hohenzollernové a Velmistři řádu německých rytířů · Vidět víc »
Vilém
Vilém je mužské křestní jméno germánského původu.
Nový!!: Hohenzollernové a Vilém · Vidět víc »
Vilém Hohenzollernský
Vilém Hohenzollernský (celým jménem Wilhelm August Karl Joseph Peter Ferdinand Benedikt Fürst von Hohenzollern; 7. březen 1864 – 22. říjen 1927), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1905 až 1927.
Nový!!: Hohenzollernové a Vilém Hohenzollernský · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Hohenzollernové a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Hohenzollernové a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Vilém III. Saský
Vilém III.
Nový!!: Hohenzollernové a Vilém III. Saský · Vidět víc »
Vilém Pruský (1882–1951)
Friedrich Wilhelm Victor August Ernst, korunní princ Německé říše a Pruska, od roku 1919 Wilhelm princ Pruský (6. května 1882, Postupim – 20. července 1951, Hechingen) byl za vlády svého otce Viléma II. pruský a německý korunní princ.
Nový!!: Hohenzollernové a Vilém Pruský (1882–1951) · Vidět víc »
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Nový!!: Hohenzollernové a Vladislav Jagellonský · Vidět víc »
Wettinové
Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10.
Nový!!: Hohenzollernové a Wettinové · Vidět víc »
Západní Prusko
Západní Prusko (německy Westpreußen; polsky Prusy Zachodnie), v letech 1466-1793 Prusy královské (polsky: Prusy Królewskie) nebo Prusy polské (polsky: Prusy Polskie), jako součást Polského království.
Nový!!: Hohenzollernové a Západní Prusko · Vidět víc »
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Nový!!: Hohenzollernové a Zikmund Lucemburský · Vidět víc »
Zollern
#PŘESMĚRUJ Hohenzollernsko.
Nový!!: Hohenzollernové a Zollern · Vidět víc »
1061
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1061 · Vidět víc »
1110
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1110 · Vidět víc »
1119
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1119 · Vidět víc »
1125
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1125 · Vidět víc »
1142
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1142 · Vidět víc »
1171
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1171 · Vidět víc »
1185
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1185 · Vidět víc »
1192
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1192 · Vidět víc »
1200
1200 (MCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1200 · Vidět víc »
1204
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1204 · Vidět víc »
1218
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1218 · Vidět víc »
1251
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1251 · Vidět víc »
1255
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1255 · Vidět víc »
1262
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1262 · Vidět víc »
1289
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1289 · Vidět víc »
1297
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1297 · Vidět víc »
1298
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1298 · Vidět víc »
1300
1300 (MCCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1300 · Vidět víc »
1309
Jindřicha VII. Lucemburského.
Nový!!: Hohenzollernové a 1309 · Vidět víc »
1331
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1331 · Vidět víc »
1332
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1332 · Vidět víc »
1333
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1333 · Vidět víc »
1340
Rok 1340 (MCCCXL) byl přestupný rok začínající nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1340 · Vidět víc »
1357
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1357 · Vidět víc »
1377
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1377 · Vidět víc »
1398
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1398 · Vidět víc »
1401
Rok 1401 (MCDI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1401 · Vidět víc »
1412
České země.
Nový!!: Hohenzollernové a 1412 · Vidět víc »
1415
Rok 1415 (MCDXV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Hohenzollernové a 1415 · Vidět víc »
1417
Rok 1417 (MCDXVII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Hohenzollernové a 1417 · Vidět víc »
1420
Rok 1420 (MCDXX) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Hohenzollernové a 1420 · Vidět víc »
1426
Rok 1426 (MCDXXVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Hohenzollernové a 1426 · Vidět víc »
1427
Rok 1427 (MCDXXVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Hohenzollernové a 1427 · Vidět víc »
1439
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1439 · Vidět víc »
1440
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1440 · Vidět víc »
1446
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1446 · Vidět víc »
1455
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1455 · Vidět víc »
1457
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1457 · Vidět víc »
1464
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1464 · Vidět víc »
1470
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1470 · Vidět víc »
1476
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1476 · Vidět víc »
1486
Rok 1486 (MCDLXXXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1486 · Vidět víc »
1488
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1488 · Vidět víc »
1495
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1495 · Vidět víc »
1499
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1499 · Vidět víc »
1512
Rok 1512 (MDXII) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1512 · Vidět víc »
1515
Rok 1515 (MDXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1515 · Vidět víc »
1525
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1525 · Vidět víc »
1527
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1527 · Vidět víc »
1535
České země.
Nový!!: Hohenzollernové a 1535 · Vidět víc »
1543
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1543 · Vidět víc »
1553
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1553 · Vidět víc »
1568
Bez popisu.
Nový!!: Hohenzollernové a 1568 · Vidět víc »
1571
1571 (MDLXXI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1571 · Vidět víc »
1575
1575 (MDLXXV) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1575 · Vidět víc »
1576
1576 (MDLXXVI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1576 · Vidět víc »
1598
1598 (MDXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1598 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Hohenzollernové a 16. století · Vidět víc »
1603
1603 (MDCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1603 · Vidět víc »
1608
1608 (MDCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým a byl přestupný.
Nový!!: Hohenzollernové a 1608 · Vidět víc »
1618
1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1618 · Vidět víc »
1619
1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1619 · Vidět víc »
1623
1623 (MDCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1623 · Vidět víc »
1625
1625 (MDCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1625 · Vidět víc »
1630
1630 (MDCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1630 · Vidět víc »
1634
1634 (MDCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1634 · Vidět víc »
1640
1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1640 · Vidět víc »
1655
1655 (MDCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1655 · Vidět víc »
1657
1657 (MDCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1657 · Vidět víc »
1660
1660 (MDCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1660 · Vidět víc »
1667
1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1667 · Vidět víc »
1681
1681 (MDCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1681 · Vidět víc »
1686
1686 (MDCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1686 · Vidět víc »
1688
1688 (MDCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1688 · Vidět víc »
1692
1692 (MDCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1692 · Vidět víc »
1697
1697 (MDCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1697 · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1700 · Vidět víc »
1701
1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1701 · Vidět víc »
1703
1703 (MDCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1703 · Vidět víc »
1712
1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1712 · Vidět víc »
1713
1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1713 · Vidět víc »
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1714 · Vidět víc »
1723
1723 (MDCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1723 · Vidět víc »
1726
1726 (MDCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1726 · Vidět víc »
1735
1735 (MDCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1735 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1740 · Vidět víc »
1742
1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1742 · Vidět víc »
1757
1757 (MDCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1757 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1763 · Vidět víc »
1767
1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1767 · Vidět víc »
1769
1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1769 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1772 · Vidět víc »
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1786 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1791 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1795 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1797 · Vidět víc »
18. květen
18.
Nový!!: Hohenzollernové a 18. květen · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Hohenzollernové a 18. leden · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Hohenzollernové a 18. století · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1806 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1815 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1840 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1849 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1850 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1858 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1861 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1862 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1866 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1869 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1871 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1881 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hohenzollernové a 1888 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Hohenzollernové a 19. století · Vidět víc »
19. září
19.
Nový!!: Hohenzollernové a 19. září · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hohenzollernové a 1914 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1918 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hohenzollernové a 1924 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1927 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1930 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1940 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1941 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1947 · Vidět víc »
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hohenzollernové a 1951 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hohenzollernové a 1994 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Hohenzollernové a 2007 · Vidět víc »
27. březen
27.
Nový!!: Hohenzollernové a 27. březen · Vidět víc »
27. duben
27.
Nový!!: Hohenzollernové a 27. duben · Vidět víc »
3. květen
3.
Nový!!: Hohenzollernové a 3. květen · Vidět víc »
30. prosinec
30.
Nový!!: Hohenzollernové a 30. prosinec · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Hohenzollernové a 9. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Dynastie Hohenzollernů, Hohenzolernové, Hohenzollern, Hohenzollern-Sigmaringen, Hohenzollerni, Hohenzollernská dynastie, Hohenzollernský nárok na český trůn, Nárok Hohenzollernů na český trůn, Nárok dynastie Hohenzollernů na český trůn, Zollernové.
