Podobnosti mezi Hrobka českých králů a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Hrobka českých králů a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha mají 35 věci společné (v Uniepedie): Alžběta Pomořanská, Anna Falcká, Anna Jagellonská, Anna Svídnická, Antonín Brus z Mohelnice, Břetislav I., Břetislav II., Blanka z Valois, Bořivoj II., Chór (architektura), Ferdinand I. Habsburský, Jan Zhořelecký, Jiří z Poděbrad, Johana Bavorská, Kamil Hilbert, Kamil Roškot, Karel IV., Ladislav Pohrobek, Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská, Martin Medek z Mohelnice, Maxmilián II. Habsburský, Mozaika, Mramor, Nakladatelství Paseka, Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Pražský hrad, Rudolf Habsburský, Rudolf II., Rudolf II. Švábský, ..., Spytihněv II., Stará Boleslav, Svatý Václav, Václav IV., Václav Lucemburský (1350–1351). Rozbalte index (5 více) »
Alžběta Pomořanská
Alžběta Pomořanská (též Eliška Pomořanská, německy Elisabeth von Pommern, 1346 nebo 1347 – 14. února 1393, Hradec Králové) byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého.
Alžběta Pomořanská a Hrobka českých králů · Alžběta Pomořanská a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Anna Falcká
Anna Falcká (26. září 1329 – 2. února 1353, Praha) byla česká a římská královna, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II.
Anna Falcká a Hrobka českých králů · Anna Falcká a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Anna Jagellonská
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín – 27. ledna 1547, Praha), také známá jako Anna Česká a Uherská, byla uherská, česká a římská královna a rakouská arcivévodkyně, manželka Ferdinanda I. (později císař Svaté říše římské).
Anna Jagellonská a Hrobka českých králů · Anna Jagellonská a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Anna Svídnická
Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz, polsky Anna świdnicka, 1339 – 11. července 1362 Praha) byla česká královna, římská královna, římská císařovna a třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského.
Anna Svídnická a Hrobka českých králů · Anna Svídnická a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Antonín Brus z Mohelnice
Antonín Brus z Mohelnice O.Cr. německy Anton Brus von Müglitz; (13. února 1518 Mohelnice – 28. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a 8. arcibiskup pražský (1561–1580).
Antonín Brus z Mohelnice a Hrobka českých králů · Antonín Brus z Mohelnice a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Břetislav I. a Hrobka českých králů · Břetislav I. a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Břetislav II.
Břetislav II. († 22. prosince 1100, Zbečno) byl český kníže (1092–1100) z rodu Přemyslovců, nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské.
Břetislav II. a Hrobka českých králů · Břetislav II. a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Blanka z Valois
Blanka z Valois (Blanche de Valois, 1316 – 1. srpna 1348, Praha) byla moravská markraběnka a česká a římskoněmecká královna.
Blanka z Valois a Hrobka českých králů · Blanka z Valois a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Bořivoj II.
Věnceslav Černý – Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Německa. Bořivoj II. (okolo 1064, Praha – 2. února 1124) byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120.
Bořivoj II. a Hrobka českých králů · Bořivoj II. a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Chór (architektura)
katedrály Pražském hradě Chór je jiný název pro kněžiště, tedy pro tu část kostela, ve které stojí hlavní oltář a v níž se slouží bohoslužba a čte Písmo.
Chór (architektura) a Hrobka českých králů · Chór (architektura) a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Ferdinand I. Habsburský a Hrobka českých králů · Ferdinand I. Habsburský a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Jan Zhořelecký
Jan Zhořelecký (22. června 1370, Praha – 1. března 1396, klášter Neuzelle) byl braniborský markrabě (1373), vévoda zhořelecký (1376) a pán Nové marky (1378) z dynastie Lucemburků.
Hrobka českých králů a Jan Zhořelecký · Jan Zhořelecký a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Hrobka českých králů a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Johana Bavorská
Johana Bavorská (asi 1356, Haag – 31. prosince 1386, Karlštejn) byla druhorozená dcera bavorského vévody Albrechta I. a jeho první manželky Markéty, dcery slezského vévody Ludvíka I. Břežského.
Hrobka českých králů a Johana Bavorská · Johana Bavorská a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Kamil Hilbert
Kamil Hilbert (12. února 1869 Louny – 25. června 1933 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 240.) byl český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov, jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.
Hrobka českých králů a Kamil Hilbert · Kamil Hilbert a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Kamil Roškot
Ústí nad Orlicí, Roškotovo divadlo (dokončeno 1935) Pastvinská přehrada (výstavba 1933–1938) Kamil Roškot (29. dubna 1886 Vlašim farnost Vlašim – 12. července 1945 Paříž) byl český architekt období funkcionalismu.
Hrobka českých králů a Kamil Roškot · Kamil Roškot a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Hrobka českých králů a Karel IV. · Karel IV. a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha ·
Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 český král.
Hrobka českých králů a Ladislav Pohrobek · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Ladislav Pohrobek ·
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
Marie Amálie (26. února 1746, Vídeň – 18. června 1804, Praha) byla dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, vdala se za Ferdinanda Parmského.
Hrobka českých králů a Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská ·
Martin Medek z Mohelnice
Martin Medek z Mohelnice O.Cr. (1538 – 2. února 1590) byl katolický duchovní, 24.
Hrobka českých králů a Martin Medek z Mohelnice · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Martin Medek z Mohelnice ·
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián II. (31. července 1527 Vídeň – 12. října 1576 Řezno) byl císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563), markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Hrobka českých králů a Maxmilián II. Habsburský · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Maxmilián II. Habsburský ·
Mozaika
Skleněná mozaika ''Poslední soud'' na Zlaté bráně katedrály sv. Víta (1372) Giovanni Castrucci: Ideální město ''Nebeský Jeruzalém'', Praha kolem 1610 Jaguár z Huičolu, střední Mexiko, 18.-19. století Anton Hanak, Vila Primavesi, 1918, Olomouc Viktor Foerster: Panna Marie Sněžná, na západním průčelí kostela P.M. Sněžné v Praze Mozaika ("věnované múzám") je plošná výzdoba, ornamentální nebo figurální, sestavená z drobných různobarevných kostiček, kolíčků nebo destiček z kamene, keramiky, nebo skla.
Hrobka českých králů a Mozaika · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Mozaika ·
Mramor
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity).
Hrobka českých králů a Mramor · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Mramor ·
Nakladatelství Paseka
Nakladatelství Paseka s. r. o. je české nakladatelství, které založil Ladislav Horáček 9. prosince 1989 a nazval je podle jedné z postav Krvavého románu Josefa Váchala.
Hrobka českých králů a Nakladatelství Paseka · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Nakladatelství Paseka ·
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. (německy Ottokar I. Přemysl; 1155/1167 – 15. prosince 1230) byl český kníže (1192–1193 a 1197–1198) a třetí český král (1198–1230) z rodu Přemyslovců, první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.
Hrobka českých králů a Přemysl Otakar I. · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Přemysl Otakar I. ·
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Hrobka českých králů a Přemysl Otakar II. · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Přemysl Otakar II. ·
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Hrobka českých králů a Pražský hrad · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Pražský hrad ·
Rudolf Habsburský
Rudolf Habsburský (kolem 1281 – 3. července 1307 Horažďovice) byl rakouský a štýrský vévoda, moravský markrabě, devátý český král a titulární polský král z rodu Habsburků.
Hrobka českých králů a Rudolf Habsburský · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Rudolf Habsburský ·
Rudolf II.
Rudolf II.
Hrobka českých králů a Rudolf II. · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Rudolf II. ·
Rudolf II. Švábský
Rudolf II.
Hrobka českých králů a Rudolf II. Švábský · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Rudolf II. Švábský ·
Spytihněv II.
Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...
Hrobka českých králů a Spytihněv II. · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Spytihněv II. ·
Stará Boleslav
Stará Boleslav je bývalé město a historicky významné místo.
Hrobka českých králů a Stará Boleslav · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Stará Boleslav ·
Svatý Václav
Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.
Hrobka českých králů a Svatý Václav · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Svatý Václav ·
Václav IV.
Václav IV. (26. února 1361 Norimberk – 16. srpna 1419 Nový hrad u Kunratic) z rodu Lucemburků byl český král (1378–1419) a římský král (1376–1400).
Hrobka českých králů a Václav IV. · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Václav IV. ·
Václav Lucemburský (1350–1351)
Václav Lucemburský (17. ledna 1350 Praha – 28. prosince 1351) byl třetím dítětem a prvním synem českého a německého krále Karla IV. a současně jediným dítětem jeho druhé manželky Anny Falcké.
Hrobka českých králů a Václav Lucemburský (1350–1351) · Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a Václav Lucemburský (1350–1351) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Hrobka českých králů a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
- To, co mají společné Hrobka českých králů a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
- Podobnosti mezi Hrobka českých králů a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Srovnání mezi Hrobka českých králů a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Hrobka českých králů má 80 vztahy, zatímco Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha má 351. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 8.12% = 35 / (80 + 351).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Hrobka českých králů a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: