Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Husajn ibn Alí a Saúdská Arábie

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Husajn ibn Alí a Saúdská Arábie

Husajn ibn Alí vs. Saúdská Arábie

Husajn ibn Alí (kolem 626 – 10. října 680) často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Mohameda, zakladatele islámu. Saúdská Arábie, plným názvem Království Saúdská Arábie, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.

Podobnosti mezi Husajn ibn Alí a Saúdská Arábie

Husajn ibn Alí a Saúdská Arábie mají 8 věci společné (v Uniepedie): Ší'itský islám, Chalífát, Hášimovci, Islám, Mohamed, Sunnitský islám, Umajjovci, Volení chalífové.

Ší'itský islám

Svatyně imáma Husajna v iráckém Karbalá, které je pro šíity jedním z nejsvětějších měst na světě Ší'itský islám, též ší'a (z arabského شيعة, zkrácenina z Ší'at Alí شيعة علي neboli Strana Alího či Přívrženci Alího), je jedním ze dvou hlavních proudů islámu (druhým je sunna).

Ší'itský islám a Husajn ibn Alí · Ší'itský islám a Saúdská Arábie · Vidět víc »

Chalífát

Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.

Chalífát a Husajn ibn Alí · Chalífát a Saúdská Arábie · Vidět víc »

Hášimovci

Hášimovci (arabsky al-Hášimí) také Hášimové nebo dynastie Hášimovců je současný vládnoucí rod v Jordánsku (od 1921). Nejprve vládli v Hidžázu (1916–1925), odkud byli vytlačeni panovníky z dynastie Saúdů. Vládli také v Iráku (v letech 1921–1958) a krátce i v Sýrii (1920). Za zakladatele dynastie je pokládán Hášim ibn ''ʿ''Abd Manáf (odhadem 464–497 n. l.) praděd proroka Muhammada, již oba pocházeli z kmene Kurajšovci, kde Hášim ibn ''ʿ''Abd Manáf položil základ linie Banú Hášim, tj. pozdějších Hášimovců. Dnešní Hášimovci jsou tedy větví rodu Banú Hášim, jež byla jednou z větví kmene Kurajšovců. Za zakladatele moderní éry dynastie je považován Husajn ibn ''ʿ''Alí al-Hášimí, který byl v roce 1916 prohlášen králem Hidžázu. Synové Husajna ibn ''ʿ''Alího, obsadili také trůny Sýrie (krátce v roce 1920), Iráku (do 1958) a Jordánska, kde rod vládne dodnes. O rok později však abdikuje a na jeho místo nastupuje jeho nejstarší syn Alí, který ovšem ztrácí trůn v důsledku vojenské porážky ve prospěch ''ʿ''Abda ''ʿ''Azíze al-Saúda, čímž Hášimovci roku 1925 přicházejí o Hidžáz. Hášimovci se považují za potomky legendárního proroka Muhammada, přičemž jsou patrně nejznámějším muslimským rodem, který to o sobě prohlašuje a zřejmě oprávněně. Tuto tezi stavějí na tom že jsou potomky Hasana ibn ʿAlího syna Fátimy (Muhammadovy dcery) a jejího manžela ʿAlího. Současný jordánský král Abdalláh II. je údajně ve 43. generaci přímým potomkem proroka Muhammada.

Hášimovci a Husajn ibn Alí · Hášimovci a Saúdská Arábie · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Husajn ibn Alí a Islám · Islám a Saúdská Arábie · Vidět víc »

Mohamed

Prorok Mohammed a jeho žena Áiša Mohamed (25. dubna 571Přesné datum narození není bezpečně známo, rok 570 je uváděn jako nejpravděpodobnější. TAUER, Felix, Svět islámu, str. 17–18, Praha: Vyšehrad, 1984 Mekka – 8. června 632 Medína, oblast Hidžáz, dnešní Saúdská Arábie), česky zastarale též Mahomet či Machomet, v odborné literatuře Muhammad, plným jménem Abú-l-Kásim Muhammad ibn ʿAbdulláh ibn ʿAbdulmuttalib ibn Hášim ibn ʿAbd Manáf al-Kuraší, byl náboženský a politický vůdce a poslední prorok islámu, který je muslimy považován za poslední krok zjevování monoteistického náboženství, jehož dřívější verze byly učeny Abrahámem, Mojžíšem, Ježíšem a ostatními předcházejícími proroky.

Husajn ibn Alí a Mohamed · Mohamed a Saúdská Arábie · Vidět víc »

Sunnitský islám

Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.

Husajn ibn Alí a Sunnitský islám · Saúdská Arábie a Sunnitský islám · Vidět víc »

Umajjovci

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.

Husajn ibn Alí a Umajjovci · Saúdská Arábie a Umajjovci · Vidět víc »

Volení chalífové

Volení chalífové jsou první čtyři nástupci proroka Mohameda vládnoucí v letech 632–661.

Husajn ibn Alí a Volení chalífové · Saúdská Arábie a Volení chalífové · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Husajn ibn Alí a Saúdská Arábie

Husajn ibn Alí má 17 vztahy, zatímco Saúdská Arábie má 345. Jak oni mají společné 8, index Jaccard je 2.21% = 8 / (17 + 345).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Husajn ibn Alí a Saúdská Arábie. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »