Podobnosti mezi Hvězda a Slunce
Hvězda a Slunce mají 91 věci společné (v Uniepedie): Absolutní hvězdná velikost, Astrologie, Astronomická jednotka, Astronomie, Atmosféra, Atmosféra Země, Železo, Červený obr, Červený trpaslík, Barevné spektrum, Barva, Bílý trpaslík, Chemický prvek, Chromosféra, Dalekohled, Ekliptika, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Energie, Foton, Fotosféra, Galaktické jádro, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, Granulace (astronomie), Gravitace, Helium, Hlavní posloupnost, Hustota, Hvězdná velikost, ..., Hvězdný čas, Hvězdokupa, Infračervené záření, John Flamsteed, Joseph von Fraunhofer, Jupiter (planeta), Křemík, Kelvin, Keplerovy zákony, Kilogram, Kilometr, Kometa, Koróna, Kyslík, Lom vlnění, Magnetické pole, Měsíc, Metalicita, Mlhovina, Moment hybnosti, NASA, Neon, Neutrino, Neutron, Obzor, Odstředivá síla, Otáčení, Planeta, Planetární mlhovina, Plazma, Protohvězda, Proton, Proton-protonový cyklus, Protoplanetární disk, Proxima Centauri, Rektascenze, Rentgenové záření, Rok, Síra, Sluneční erupce, Sluneční skvrna, Sluneční soustava, Spektrální čára, Spektrální klasifikace, Spektroskopie, Starověké Řecko, Světelný rok, Světlo, Teplota, Termonukleární fúze, Uhlík, Ultrafialové záření, Vlnová délka, Vodík, Watt, Záření gama, Zářivý výkon, Země, Zemský rovník, 19. století, 20. století. Rozbalte index (61 více) »
Absolutní hvězdná velikost
Absolutní hvězdná velikost (absolutní jasnost, absolutní magnituda) je veličina určující hvězdnou velikost vztaženou na standardní pozorovací podmínky.
Absolutní hvězdná velikost a Hvězda · Absolutní hvězdná velikost a Slunce ·
Astrologie
flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888). Astrologie, z (astron) – hvězda a (logos) – slovo, česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor a pseudověda.
Astrologie a Hvězda · Astrologie a Slunce ·
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.
Astronomická jednotka a Hvězda · Astronomická jednotka a Slunce ·
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Astronomie a Hvězda · Astronomie a Slunce ·
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Atmosféra a Hvězda · Atmosféra a Slunce ·
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Atmosféra Země a Hvězda · Atmosféra Země a Slunce ·
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Hvězda a Železo · Slunce a Železo ·
Červený obr
Červený obr (též rudý obr) je hvězda velkých rozměrů a vysoké svítivosti, která se nachází v pozdní fázi svého hvězdného vývoje – ve svém jádru již přeměnila většinu vodíku na helium.
Hvězda a Červený obr · Slunce a Červený obr ·
Červený trpaslík
Umělecké ztvárnění hvězdy GJ1214 s nově objevenou exoplanetou Červený trpaslík je malá a relativně chladná hvězda, na Hertzsprungově-Russellově diagramu se nachází na hlavní posloupnosti pozdního spektrálního typu K případně M. Tato definice pokrývá obrovské množství hvězd o průměru a hmotnosti menší než třetina sluneční (s dolní mezí 0,08 slunečních hmotností, za kterou jsou již hnědí trpaslíci).
Hvězda a Červený trpaslík · Slunce a Červený trpaslík ·
Barevné spektrum
368x368pixelůBarevné spektrum (také viditelné spektrum nebo světelné spektrum) je ta část elektromagnetického spektra, která je viditelná lidským okem.
Barevné spektrum a Hvězda · Barevné spektrum a Slunce ·
Barva
Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.
Barva a Hvězda · Barva a Slunce ·
Bílý trpaslík
Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Bílý trpaslík a Hvězda · Bílý trpaslík a Slunce ·
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Chemický prvek a Hvězda · Chemický prvek a Slunce ·
Chromosféra
Chromosféra na francouzském snímku z roku 1999. Chromosféra je tenká vrstva sluneční atmosféry bezprostředně nad fotosférou.
Chromosféra a Hvězda · Chromosféra a Slunce ·
Dalekohled
alt.
Dalekohled a Hvězda · Dalekohled a Slunce ·
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Ekliptika a Hvězda · Ekliptika a Slunce ·
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Elektromagnetické spektrum a Hvězda · Elektromagnetické spektrum a Slunce ·
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Elektromagnetické záření a Hvězda · Elektromagnetické záření a Slunce ·
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Energie a Hvězda · Energie a Slunce ·
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Foton a Hvězda · Foton a Slunce ·
Fotosféra
Fotosféra Slunce Fotosféra je plynný obal hvězdy, který tvoří její viditelný povrch.
Fotosféra a Hvězda · Fotosféra a Slunce ·
Galaktické jádro
Poloha jádra naší galaxie v souhvězdí Střelce horizontu černé díry, ke kterým došlo v průběhu posledních 10 000 let. Na snímku bylo nalezeno více než 2000 dalších rentgenových zdrojů. Galaktické jádro je označení centra rotace naší Galaxie, které leží ve směru souhvězdí Střelce, kde Mléčná dráha ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd.
Galaktické jádro a Hvězda · Galaktické jádro a Slunce ·
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Galaxie a Hvězda · Galaxie a Slunce ·
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Galaxie Mléčná dráha a Hvězda · Galaxie Mléčná dráha a Slunce ·
Granulace (astronomie)
Granulace na povrchu Slunce. Granulace je označení jevů, k nimž dochází ve fotosféře Slunce (a obecně hvězd).
Granulace (astronomie) a Hvězda · Granulace (astronomie) a Slunce ·
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Gravitace a Hvězda · Gravitace a Slunce ·
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Helium a Hvězda · Helium a Slunce ·
Hlavní posloupnost
Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.
Hlavní posloupnost a Hvězda · Hlavní posloupnost a Slunce ·
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Hustota a Hvězda · Hustota a Slunce ·
Hvězdná velikost
Hvězdy s různou hvězdnou velikostí Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.
Hvězda a Hvězdná velikost · Hvězdná velikost a Slunce ·
Hvězdný čas
Hvězdný čas určuje polohu souhvězdí na obloze Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem své osy.
Hvězda a Hvězdný čas · Hvězdný čas a Slunce ·
Hvězdokupa
Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace.
Hvězda a Hvězdokupa · Hvězdokupa a Slunce ·
Infračervené záření
teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.
Hvězda a Infračervené záření · Infračervené záření a Slunce ·
John Flamsteed
John Flamsteed (19. srpna 1646 v Derbyshire - 31. prosince 1719 v Greenwich, Londýn) byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwich.
Hvězda a John Flamsteed · John Flamsteed a Slunce ·
Joseph von Fraunhofer
Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.
Hvězda a Joseph von Fraunhofer · Joseph von Fraunhofer a Slunce ·
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Hvězda a Jupiter (planeta) · Jupiter (planeta) a Slunce ·
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Hvězda a Křemík · Křemík a Slunce ·
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Hvězda a Kelvin · Kelvin a Slunce ·
Keplerovy zákony
Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.
Hvězda a Keplerovy zákony · Keplerovy zákony a Slunce ·
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Hvězda a Kilogram · Kilogram a Slunce ·
Kilometr
Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíc metrů.
Hvězda a Kilometr · Kilometr a Slunce ·
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Hvězda a Kometa · Kometa a Slunce ·
Koróna
Slunce s pozorovatelnou koronou při zatmění 11. 8. 1999 Sluneční koróna je jasně zářící okolí Slunce tvořené žhavými plyny unikajícími z fotosféry Slunce.
Hvězda a Koróna · Koróna a Slunce ·
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Hvězda a Kyslík · Kyslík a Slunce ·
Lom vlnění
Lom světla znázorněný vlnami v nádrži vlnostroje Lom světla ve vodě. Tmavý obdélník ukazuje skutečnou polohu tyče. Světlý obdélník ukazuje její zdánlivou polohu ve vodě. Bod X vypadá, jako by byl blíže ke hladině v místě Y. Pokud se vlnění dostane k rozhraní dvou prostředí, ve kterých má vlnění různou fázovou rychlost, může dojít při průchodu vlnění tímto rozhraním ke změně směru šíření vlnění.
Hvězda a Lom vlnění · Lom vlnění a Slunce ·
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Hvězda a Magnetické pole · Magnetické pole a Slunce ·
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Hvězda a Měsíc · Měsíc a Slunce ·
Metalicita
Metalicita v astronomii vyjadřuje, jaký je v dané hvězdě nebo jiném systému obsah těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia.
Hvězda a Metalicita · Metalicita a Slunce ·
Mlhovina
galaxie M33, 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd. Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů.
Hvězda a Mlhovina · Mlhovina a Slunce ·
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Hvězda a Moment hybnosti · Moment hybnosti a Slunce ·
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Hvězda a NASA · NASA a Slunce ·
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Hvězda a Neon · Neon a Slunce ·
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Hvězda a Neutrino · Neutrino a Slunce ·
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Hvězda a Neutron · Neutron a Slunce ·
Obzor
Viditelný obzor při východu Slunce v Zwickau (Sasko) Obzor (též horizont, z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) je optická hraniční čára mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou.
Hvězda a Obzor · Obzor a Slunce ·
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Hvězda a Odstředivá síla · Odstředivá síla a Slunce ·
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Hvězda a Otáčení · Otáčení a Slunce ·
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Hvězda a Planeta · Planeta a Slunce ·
Planetární mlhovina
Kočičí oko Planetární mlhovina je astronomický objekt skládající se z přibližně kulové zářící obálky plynů tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života.
Hvězda a Planetární mlhovina · Planetární mlhovina a Slunce ·
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Hvězda a Plazma · Plazma a Slunce ·
Protohvězda
temnou mlhovinu, která zárodek hvězdy zpravidla obklopuje a zakrývá Protohvězda, prahvězda nebo globule je velmi mladý objekt, který stále nabírá hmotu ze svého mateřského molekulárního mračna.
Hvězda a Protohvězda · Protohvězda a Slunce ·
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Hvězda a Proton · Proton a Slunce ·
Proton-protonový cyklus
Proton-protonový cyklus (proton-protonová reakce, p-p cyklus, p-p reakce, pp reakce, p-p řetězec apod.) je cyklus jaderných reakcí, při kterých se v konečném důsledku přemění jádra vodíku 1H na jádra hélia 4He.
Hvězda a Proton-protonový cyklus · Proton-protonový cyklus a Slunce ·
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Hvězda a Protoplanetární disk · Protoplanetární disk a Slunce ·
Proxima Centauri
Proxima Centauri (též alfa Centauri C a V 645 Centauri) je hvězda nacházející se ve vzdálenosti 4,22 světelných let (tj. přibližně 1,3 parseku nebo 3,99×1013 kilometrů) od Země.
Hvězda a Proxima Centauri · Proxima Centauri a Slunce ·
Rektascenze
Rektascenze je souřadnice, která udává úhel mezi rovinou deklinační kružnice hvězdy a rovinou deklinační kružnice procházející jarním bodem.
Hvězda a Rektascenze · Rektascenze a Slunce ·
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Hvězda a Rentgenové záření · Rentgenové záření a Slunce ·
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Hvězda a Síra · Síra a Slunce ·
Sluneční erupce
výronem hmoty, která se odehrála 31. srpna 2012. Sluneční erupce je prudký výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelnou s miliardou megatun TNT, běžně se pohybující okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0,1% rychlosti světla) a třeba i vyšší.
Hvězda a Sluneční erupce · Slunce a Sluneční erupce ·
Sluneční skvrna
Sluneční skvrny Sluneční skvrna je oblast na povrchu Slunce (ve fotosféře), které magnetické pole zabraňuje v proudění, a tak se vytvářejí oblasti s menší povrchovou teplotou než má okolí.
Hvězda a Sluneční skvrna · Slunce a Sluneční skvrna ·
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Hvězda a Sluneční soustava · Slunce a Sluneční soustava ·
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Hvězda a Spektrální čára · Slunce a Spektrální čára ·
Spektrální klasifikace
Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.
Hvězda a Spektrální klasifikace · Slunce a Spektrální klasifikace ·
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Hvězda a Spektroskopie · Slunce a Spektroskopie ·
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Hvězda a Starověké Řecko · Slunce a Starověké Řecko ·
Světelný rok
Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.
Hvězda a Světelný rok · Slunce a Světelný rok ·
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Hvězda a Světlo · Slunce a Světlo ·
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Hvězda a Teplota · Slunce a Teplota ·
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Hvězda a Termonukleární fúze · Slunce a Termonukleární fúze ·
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Hvězda a Uhlík · Slunce a Uhlík ·
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Hvězda a Ultrafialové záření · Slunce a Ultrafialové záření ·
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Hvězda a Vlnová délka · Slunce a Vlnová délka ·
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Hvězda a Vodík · Slunce a Vodík ·
Watt
Watt, W je hlavní jednotka výkonu v SI.
Hvězda a Watt · Slunce a Watt ·
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Hvězda a Záření gama · Slunce a Záření gama ·
Zářivý výkon
Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.
Hvězda a Zářivý výkon · Slunce a Zářivý výkon ·
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Hvězda a Země · Slunce a Země ·
Zemský rovník
#PŘESMĚRUJ Rovník.
Hvězda a Zemský rovník · Slunce a Zemský rovník ·
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
19. století a Hvězda · 19. století a Slunce ·
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Hvězda a Slunce
- To, co mají společné Hvězda a Slunce
- Podobnosti mezi Hvězda a Slunce
Srovnání mezi Hvězda a Slunce
Hvězda má 346 vztahy, zatímco Slunce má 256. Jak oni mají společné 91, index Jaccard je 15.12% = 91 / (346 + 256).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Hvězda a Slunce. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: