Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Indo-řecké království a Čandragupta Maurja

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Indo-řecké království a Čandragupta Maurja

Indo-řecké království vs. Čandragupta Maurja

Indo-řecké království, též řecko-indické království, byl řecký státní útvar rozkládající se v severní a severozápadní části Indického subkontinentu přibližně v letech 180 př. n. l.–10 n. l., kdy v něm vládlo postupně více než třicet helénských králů, kteří spolu často soupeřili. Čandragupta Maurja (v sanskrtu चन्द्रगुप्त मौर्य) (340 př. n. l. – 320/298), někdy nazývaný jen Čandragupta, byl zakladatelem a prvním panovníkem Maurjovské říše, která byla pravděpodobně nejrozlehlejší říše, jaká kdy vládla na indickém území.

Podobnosti mezi Indo-řecké království a Čandragupta Maurja

Indo-řecké království a Čandragupta Maurja mají 9 věci společné (v Uniepedie): Ašóka, Indický subkontinent, Kandahár, Maurjovská říše, Paňdžáb, Patna, Sanskrt, Satrapie, Seleukos I. Níkátór.

Ašóka

Ašóka (ze sanskrtu, v dévanágarí अशोक; okolo 304 př. n. l.–232 př. n. l.), v páli Asóka, byl třetí král Maurjovské říše a jeden z nejvýznamnějších panovníků v dějinách Indie.

Ašóka a Indo-řecké království · Ašóka a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Indický subkontinent

Indický subkontinent je obrovský subkontinent na jihu asijského kontinentu, který se rozkládá na indické zemské desce a zasahuje do Indického oceánu.

Indický subkontinent a Indo-řecké království · Indický subkontinent a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Kandahár

Kandahár je druhé největší město Afghánistánu, hlavní město provincie Kandahár, která se nachází na jihu země jihovýchodně od toku Arghandábu.

Indo-řecké království a Kandahár · Kandahár a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Maurjovská říše

Maurjovská říše, někdy též maurijská či maurjská, byla první říší v Indii, které se podařilo sjednotit pod jednotnou vládu takřka celý Indický subkontinent.

Indo-řecké království a Maurjovská říše · Maurjovská říše a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Paňdžáb

Mapa Paňdžábu z roku 1909 Paňdžáb (gurmukhí ਪੰਜਾਬ, پنجاب, Pandžāb („Pětiříčí“), पंजाब, anglický přepis Punjab) je historické území rozdělené dnes mezi Pákistán (provincie Paňdžáb) a Indii (státy Paňdžáb, Harijána a Himáčalpradéš a svazové teritorium Čandígarh).

Indo-řecké království a Paňdžáb · Paňdžáb a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Patna

Patna, dříve Patáliputra, je hlavní město indického státu Bihár.

Indo-řecké království a Patna · Patna a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Sanskrt

Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.

Indo-řecké království a Sanskrt · Sanskrt a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Satrapie

Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.

Indo-řecké království a Satrapie · Satrapie a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Seleukos I. Níkátór

Seleukos I. (pozdější generace ho obdařily přízviskem Níkátór – „Vítěz“; * kolem 358 př. n. l., † 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník Alexandra Velikého a jeden z vůdčích diadochů.

Indo-řecké království a Seleukos I. Níkátór · Seleukos I. Níkátór a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Indo-řecké království a Čandragupta Maurja

Indo-řecké království má 67 vztahy, zatímco Čandragupta Maurja má 21. Jak oni mají společné 9, index Jaccard je 10.23% = 9 / (67 + 21).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Indo-řecké království a Čandragupta Maurja. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »