Ivan Nikitovič Kožedub a Rudá armáda

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Ivan Nikitovič Kožedub a Rudá armáda

Ivan Nikitovič Kožedub vs. Rudá armáda

Ivan Nikitovič Kožedub (8. června 1920, Obražijevka – 8. srpna 1991) byl sovětský pilot a spojenecké letecké eso druhé světové války s 62 samostatnými sestřely. Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Ivan Nikitovič Kožedub · Berlín a Rudá armáda · Vidět víc »

Bitva o Berlín

Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.

Bitva o Berlín a Ivan Nikitovič Kožedub · Bitva o Berlín a Rudá armáda · Vidět víc »

Bitva o Dněpr

Boj o Dněpr byla gigantická bitva Velké vlastenecké války, která probíhala od 24. srpna do 23. prosince 1943 na obou březích řeky Dněpr na území dnešní Ukrajiny.

Bitva o Dněpr a Ivan Nikitovič Kožedub · Bitva o Dněpr a Rudá armáda · Vidět víc »

Bitva v Kurském oblouku

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.

Bitva v Kurském oblouku a Ivan Nikitovič Kožedub · Bitva v Kurském oblouku a Rudá armáda · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Ivan Nikitovič Kožedub · Druhá světová válka a Rudá armáda · Vidět víc »

Maršál

Karta Maršál z roku 1455 Maršál (v odvozené podobě i maršálek) je slovo používané v rámci oficiálních titulů v celé řadě organizací a společenských odvětví.

Ivan Nikitovič Kožedub a Maršál · Maršál a Rudá armáda · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Ivan Nikitovič Kožedub a Moskva · Moskva a Rudá armáda · Vidět víc »

Nejvyšší sovět Sovětského svazu

Státní znak SSSR Nejvyšší sovět Sovětského svazu (Верховный Совет СССР / Věrchovnyj Sovět SSSR, Верховна Рада СРСР), neboli Nejvyšší rada SSSR, byl formálně nejvyšší orgán státní moci v Sovětském svazu.

Ivan Nikitovič Kožedub a Nejvyšší sovět Sovětského svazu · Nejvyšší sovět Sovětského svazu a Rudá armáda · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Ivan Nikitovič Kožedub a Operace Barbarossa · Operace Barbarossa a Rudá armáda · Vidět víc »

Sovětské letectvo

Vojenské vzdušné síly SSSR (VVS SSSR) nebo zkráceně také Sovětské vzdušné síly (v letech 1918–1924 Dělnicko-rolnické vzdušné síly, v letech 1924–1946 Vojenské vzdušné síly Dělnicko-rolnické Rudé armády nebo zkráceně Vojenské vzdušné síly RKKA, VVS RKKA, v letech 1946–1991 Vojenské vzdušné síly SSSR, VVS SSSR) byly jednou ze složek ozbrojených sil SSSR.

Ivan Nikitovič Kožedub a Sovětské letectvo · Rudá armáda a Sovětské letectvo · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Ivan Nikitovič Kožedub a Sovětský svaz · Rudá armáda a Sovětský svaz · Vidět víc »

Střední Asie

sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.

Ivan Nikitovič Kožedub a Střední Asie · Rudá armáda a Střední Asie · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Ivan Nikitovič Kožedub a Východní fronta (druhá světová válka) · Rudá armáda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »