Japonština a Souhláska

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Japonština a Souhláska

Japonština vs. Souhláska

Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí. Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Alveolární souhláska

Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.

Alveolární souhláska a Japonština · Alveolární souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Aproximantní souhláska

Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.

Aproximantní souhláska a Japonština · Aproximantní souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Bilabiální souhláska

Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.

Bilabiální souhláska a Japonština · Bilabiální souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Frikativní souhláska

Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).

Frikativní souhláska a Japonština · Frikativní souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Glotální souhláska

Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.

Glotální souhláska a Japonština · Glotální souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Laterální souhláska

Laterála (též boková souhláska) je zvuk, který při řeči vzniká tak, že proud vzduchu prochází přes boky jazyka, přičemž špička jazyka se dotýká v horní části ústní dutiny.

Japonština a Laterální souhláska · Laterální souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Nazální souhláska

Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.

Japonština a Nazální souhláska · Nazální souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Neznělá alveolární frikativa

Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Japonština a Neznělá alveolární frikativa · Neznělá alveolární frikativa a Souhláska · Vidět víc »

Neznělá alveolární ploziva

Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Japonština a Neznělá alveolární ploziva · Neznělá alveolární ploziva a Souhláska · Vidět víc »

Palatální souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.

Japonština a Palatální souhláska · Palatální souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Plozivní souhláska

Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.

Japonština a Plozivní souhláska · Plozivní souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Postalveolární souhláska

Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.

Japonština a Postalveolární souhláska · Postalveolární souhláska a Souhláska · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Japonština a Samohláska · Samohláska a Souhláska · Vidět víc »

Uvulární souhláska

Uvulární souhláska, též uvulára či čípková souhláska, je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) – to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.

Japonština a Uvulární souhláska · Souhláska a Uvulární souhláska · Vidět víc »

Velární souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).

Japonština a Velární souhláska · Souhláska a Velární souhláska · Vidět víc »

Verberantní souhláska

Verberanta (česky švih, anglicky flap nebo tap – mezi těmito pojmy je drobný rozdíl, který ale někteří vědci pomíjí) je typ souhlásky, která vzniká prudkým pohybem a krátkým dotekem artikulačních orgánů.

Japonština a Verberantní souhláska · Souhláska a Verberantní souhláska · Vidět víc »

Znělost

Znělost je fonetická a fonologická vlastnost hlásek.

Japonština a Znělost · Souhláska a Znělost · Vidět víc »