139 vztahy: Abeceda, Ablativ, Aglutinační jazyk, Ainština, Aktuální členění, Akuzativ, Alofon, Altajské jazyky, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Angličtina, Aproximantní souhláska, Artikulace (lingvistika), Šanghaj, Čas (mluvnice), Čínština, Číslo (mluvnice), Řečtina, Baskičtina, Bilabiální nazála, Bilabiální souhláska, Dativ, Diakritické znaménko, Francouzština, Fráze (syntax), Frikativní souhláska, Gairaigo, Genitiv, Glotální souhláska, Hepburnův přepis, Hiragana, Hlavní věta, Homonymum, Indoevropské jazyky, Infinitiv, Instrumentál, Iroha, Japonci, Japonské numerativy, Japonsko, Japonsko-rjúkjúské jazyky, Jednotné číslo, Jmenný rod, Jonaguni, Kana (písmo), Kandži, Katakana, Kúkai, Kognát, Korejština, ..., Kurziva, Laterální souhláska, Latina, Latinka, Mluvnický pád, Množné číslo, Mora (lingvistika), Nagoja, Nazální souhláska, Němčina, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá alveolopalatální frikativa, Neznělá bilabiální frikativa, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá glotální frikativa, Neznělá velární ploziva, Nizozemština, Noviny, Obchodní společnost, Období Džómon, Osoba (mluvnice), Otazník, Palatální aproximanta, Palatální souhláska, Palau, Přídavné jméno, Příslovce, Příslovečné určení, Přítomný čas, Přechodník, Předložka, Předmět (mluvnice), Předpona, Předseda vlády, Přivlastňovací zájmeno, Peníze, Perština, Pero, Plozivní souhláska, Podmět, Podstatné jméno, Pojem, Portugalština, Postalveolární souhláska, Prajazyk, Prezident, Rómadži, Rýže, Reduplikace, Reformy Meidži, Rjúkjú, Rodina, Samohláska, Sanskrt, S’-čchuan, Slabičné písmo, Slabika, Slovesný rod, Slovesný způsob, Sloveso, Slovosled, Souhláska, Spojka (slovní druh), Spona (sloveso), Sufix, Sumerština, Tokio, Trpný rod, Tvarosloví, Uvulární nazála, Uvulární souhláska, Výslovnost, Věta (lingvistika), Větný člen, Vedlejší věta, Velární souhláska, Verberantní souhláska, Vokálová harmonie, Zaměstnanec, Zájmeno, Znělá alveolární frikativa, Znělá alveolární ploziva, Znělá bilabiální ploziva, Znělá labiovelární aproximanta, Znělá velární ploziva, Znělost, 16. století, 5. století. Rozbalte index (89 více) »
Abeceda
Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.
Nový!!: Japonština a Abeceda · Vidět víc »
Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.
Nový!!: Japonština a Ablativ · Vidět víc »
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Japonština a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Ainština
Ainština, neboli Ainu (アイヌ イタク, Aynu Itak; japonsky: アイヌ語, Ainu-go) je řeč, kterou mluví etnická skupina Ainu na severu japonského ostrova Hokkaidó.
Nový!!: Japonština a Ainština · Vidět víc »
Aktuální členění
#PŘESMĚRUJ Aktuální větné členění.
Nový!!: Japonština a Aktuální členění · Vidět víc »
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Akuzativ · Vidět víc »
Alofon
Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.
Nový!!: Japonština a Alofon · Vidět víc »
Altajské jazyky
Altajské jazyky jsou hypotetickou jazykovou rodinou, jež se má údajně rozléhat především na území Asie a nepatrně ve východní části Evropy.
Nový!!: Japonština a Altajské jazyky · Vidět víc »
Alveolární nazála
Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Alveolární nazála · Vidět víc »
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Nový!!: Japonština a Alveolární souhláska · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Japonština a Angličtina · Vidět víc »
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Nový!!: Japonština a Aproximantní souhláska · Vidět víc »
Artikulace (lingvistika)
Artikulace je v oboru lingvistiky chápána jako vytváření hlásek pohyby mluvidel.
Nový!!: Japonština a Artikulace (lingvistika) · Vidět víc »
Šanghaj
Šanghaj je jedno ze čtyř přímo spravovaných měst v Čínské lidové republice.
Nový!!: Japonština a Šanghaj · Vidět víc »
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Nový!!: Japonština a Čas (mluvnice) · Vidět víc »
Čínština
Čínština, neboli čínské jazyky (汉语 / 漢語; Chan-jü nebo 中文; Čung-wen), je skupina příbuzných, ale v mnoha případech pro jejich mluvčí vzájemně nesrozumitelných jazyků, které patří do sinotibetské jazykové rodiny.
Nový!!: Japonština a Čínština · Vidět víc »
Číslo (mluvnice)
Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje.
Nový!!: Japonština a Číslo (mluvnice) · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Japonština a Řečtina · Vidět víc »
Baskičtina
Baskičtina (baskicky: euskara) je izolovaný jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny (řadí se do baskické jazykové rodiny, ostatní baskické jazyky jsou mrtvé).
Nový!!: Japonština a Baskičtina · Vidět víc »
Bilabiální nazála
#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.
Nový!!: Japonština a Bilabiální nazála · Vidět víc »
Bilabiální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.
Nový!!: Japonština a Bilabiální souhláska · Vidět víc »
Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.
Nový!!: Japonština a Dativ · Vidět víc »
Diakritické znaménko
(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.
Nový!!: Japonština a Diakritické znaménko · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Japonština a Francouzština · Vidět víc »
Fráze (syntax)
Fráze nebo též bezprostřední složka ve formální lingvistice je složka hierarchické syntaktické struktury věty.
Nový!!: Japonština a Fráze (syntax) · Vidět víc »
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Nový!!: Japonština a Frikativní souhláska · Vidět víc »
Gairaigo
Gairaigo (外来語) je japonský výraz pro přejaté nebo „vypůjčené“ slovo a označuje přepis do japonštiny.
Nový!!: Japonština a Gairaigo · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Japonština a Genitiv · Vidět víc »
Glotální souhláska
Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.
Nový!!: Japonština a Glotální souhláska · Vidět víc »
Hepburnův přepis
Hepburnův přepis, případně Hepburnova transkripce (Hepburnem Hebon-shiki Rōmaji, český přepis Hebonšiki rómadži, anglicky) je systém transkripce japonštiny do latinky (romanizace).
Nový!!: Japonština a Hepburnův přepis · Vidět víc »
Hiragana
Hiragana (ひらがな – hiragana, 平仮名 – zápis v kandži) je jedno ze dvou (druhým je katakana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku a ne pouhou hlásku, i když jsou zde znaky i pro A, I, U, E a O), sestávající ze 46 symbolů (45 slabičných symbolů a písmeno n).
Nový!!: Japonština a Hiragana · Vidět víc »
Hlavní věta
Hlavní věta je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá.
Nový!!: Japonština a Hlavní věta · Vidět víc »
Homonymum
Homonymum (z řeckého ὅμος homos „tentýž, stejný“; ὄνομα onoma „jméno“) neboli slovo souzvučné je slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu.
Nový!!: Japonština a Homonymum · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Japonština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Infinitiv
'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.
Nový!!: Japonština a Infinitiv · Vidět víc »
Instrumentál
Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.
Nový!!: Japonština a Instrumentál · Vidět víc »
Iroha
Iroha (いろは), nebo také báseň iroha (いろは歌; iroha-uta) je starší systém řazení japonské slabičné abecedy godžúon (五十音, dosl. 50 zvuků), který existuje vedle standardního fonologického řazení podle souhlásek stylem a ka sa ta na ha ma ja ra wa n. Báseň je v podstatě pangramem, který v sobě obsahuje každou slabiku abecedy právě jednou.
Nový!!: Japonština a Iroha · Vidět víc »
Japonci
Japonci, vlastním jménem Nihondžin – „lid vycházejícího slunce“ (日本人), jsou etnická skupina, čítající asi 130 milionů příslušníků.
Nový!!: Japonština a Japonci · Vidět víc »
Japonské numerativy
Při počítání rozličných objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv.
Nový!!: Japonština a Japonské numerativy · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: Japonština a Japonsko · Vidět víc »
Japonsko-rjúkjúské jazyky
Japonsko-rjúkjúské jazyky jsou jednou z jazykových rodin a jsou rozšířeny hlavně na ostrovech Japonska.
Nový!!: Japonština a Japonsko-rjúkjúské jazyky · Vidět víc »
Jednotné číslo
Jednotné číslo (singulár, lat. singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus.
Nový!!: Japonština a Jednotné číslo · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Japonština a Jmenný rod · Vidět víc »
Jonaguni
Jonaguni (jonagunsky, okinawsky) je ostrov v souostroví Jaejama.
Nový!!: Japonština a Jonaguni · Vidět víc »
Kana (písmo)
Kana (japonsky 仮名 – v kandži, かな v hiraganě) je souhrnný název pro japonské „slabičné“ (přesněji: moraické) „abecedy“, používané k fonetickému přepisu/zápisu, z nichž se v současnosti používají (a jsou oficiální) dvě.
Nový!!: Japonština a Kana (písmo) · Vidět víc »
Kandži
Slovo “Kandži” v japonské abecedě Kandži. Kandži, (漢字) je znakový systém používaný pro zápis japonštiny.
Nový!!: Japonština a Kandži · Vidět víc »
Katakana
Katakana (psáno カタカナ v katakaně, かたかな v hiraganě a 片仮名 v kandži) je jedno ze dvou (druhým je hiragana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku), sestávající ze 48 symbolů (47 slabičných symbolů a písmeno n).
Nový!!: Japonština a Katakana · Vidět víc »
Kúkai
88 chrámů Kóbó Daišiho Kúkai (空海; 27. července 774, Zencúdži, Šikoku – 22. dubna 835, hora Kója, prefektura Wakajama), často nazýván podle posmrtně přiděleného jména Kóbó Daiši (弘法 大師, Velký mistr mocného zákona), byl japonský buddhistický mnich, učenec, básník a zakladatel japonské buddhistické školy Šingon.
Nový!!: Japonština a Kúkai · Vidět víc »
Kognát
Kognát (z latinského cognatus, společného původu) je právní a antropologický pojem pro příbuzenství v přímé linii, a to po otci i po matce.
Nový!!: Japonština a Kognát · Vidět víc »
Korejština
Korejština (한국말 / 조선말; Hangukmal / Čosŏnmal) je jazyk, kterým mluví kolem 78 milionů lidí v Jižní a Severní Koreji, ale i komunity korejských emigrantů po celém světě (hlavně v Číně, Rusku, Spojených státech, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Brazílii a na Filipínách).
Nový!!: Japonština a Korejština · Vidět víc »
Kurziva
Font Garamond v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení f pod řádek, redukce bříška a Kurziva (variantně i -zí- a -si-, též polokurziva, či italika) je v typografii řez písma, písmo vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma, bližší psacímu písmu.
Nový!!: Japonština a Kurziva · Vidět víc »
Laterální souhláska
Laterála (též boková souhláska) je zvuk, který při řeči vzniká tak, že proud vzduchu prochází přes boky jazyka, přičemž špička jazyka se dotýká v horní části ústní dutiny.
Nový!!: Japonština a Laterální souhláska · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Japonština a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Japonština a Latinka · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Japonština a Mluvnický pád · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Japonština a Množné číslo · Vidět víc »
Mora (lingvistika)
Mora (plurál mory, přídavné jméno: morový; symbol μ) je fonologická jednotka určující váhu slabiky.
Nový!!: Japonština a Mora (lingvistika) · Vidět víc »
Nagoja
Poloha Nagoje na mapě prefektury Aiči Nagojský hrad Nagoja je čtvrté největší město v Japonsku.
Nový!!: Japonština a Nagoja · Vidět víc »
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Nový!!: Japonština a Nazální souhláska · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Japonština a Němčina · Vidět víc »
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Neznělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Neznělá alveolopalatální frikativa
Neznělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Neznělá alveolopalatální frikativa · Vidět víc »
Neznělá bilabiální frikativa
Neznělá bilabiální frikativa je souhláska, vyskytující se v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Neznělá bilabiální frikativa · Vidět víc »
Neznělá bilabiální ploziva
Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Neznělá bilabiální ploziva · Vidět víc »
Neznělá glotální frikativa
Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Neznělá glotální frikativa · Vidět víc »
Neznělá velární ploziva
Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Neznělá velární ploziva · Vidět víc »
Nizozemština
Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.
Nový!!: Japonština a Nizozemština · Vidět víc »
Noviny
Stánek s novinami (Argentina) Noviny jsou pravidelně vycházející publikace (periodikum), které denně (deník, často kromě neděle) nebo nejméně týdně (týdeník) přinášejí nejnovější události ze všech možných oblastí a co nejrychleji o nich informují co nejširší veřejnost.
Nový!!: Japonština a Noviny · Vidět víc »
Obchodní společnost
Obchodní společnosti v legislativě České republiky upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, který nabyl účinnosti k 1.
Nový!!: Japonština a Obchodní společnost · Vidět víc »
Období Džómon
Období Džómon (縄文時代; Džómon džidai) je japonské prehistorické období trvající přibližně od roku 10 000 př. n. l. až do roku 300 př. n. l. Termín Džómon v japonštině znamená „provazový vzor“ a vztahuje se ke keramice, která byla tímto způsobem zdobená.
Nový!!: Japonština a Období Džómon · Vidět víc »
Osoba (mluvnice)
Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).
Nový!!: Japonština a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »
Otazník
Otazník (?) je interpunkční znaménko, které se používá pro ukončení věty tázací.
Nový!!: Japonština a Otazník · Vidět víc »
Palatální aproximanta
Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Palatální aproximanta · Vidět víc »
Palatální souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.
Nový!!: Japonština a Palatální souhláska · Vidět víc »
Palau
Palau, plným názvem Republika Palau, je ostrovní prezidentská republika ležící v Tichém oceánu asi 500 kilometrů východně od Filipín.
Nový!!: Japonština a Palau · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Japonština a Přídavné jméno · Vidět víc »
Příslovce
Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.
Nový!!: Japonština a Příslovce · Vidět víc »
Příslovečné určení
Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost.
Nový!!: Japonština a Příslovečné určení · Vidět víc »
Přítomný čas
Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z latinského praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy.
Nový!!: Japonština a Přítomný čas · Vidět víc »
Přechodník
Přechodník (transgresiv) je v lingvistice tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje.
Nový!!: Japonština a Přechodník · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Japonština a Předložka · Vidět víc »
Předmět (mluvnice)
Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).
Nový!!: Japonština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »
Předpona
Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.
Nový!!: Japonština a Předpona · Vidět víc »
Předseda vlády
Konference předsedů vlád Commonwealthu v roce 1944, Londýn, Spojené království. (Zleva doprava): W.L. Mackenzie King (Kanada), Generál Jan Smuts (Jihoafrická republika), Winston Churchill (Spojené království), Peter Fraser (Nový Zéland), John Curtin (Austrálie) Předseda vlády (nebo také ministerský předseda, premiér či první ministr) je v parlamentním systému hlavou nejvyššího exekutivního orgánu ve státě.
Nový!!: Japonština a Předseda vlády · Vidět víc »
Přivlastňovací zájmeno
#PŘESMĚRUJZájmeno#Typy zájmen.
Nový!!: Japonština a Přivlastňovací zájmeno · Vidět víc »
Peníze
Peníze. Peníze jsou z hlediska ekonomické teorie takový statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějaké ekonomice se realizuje jeho prostřednictvím.
Nový!!: Japonština a Peníze · Vidět víc »
Perština
Perština (místní název:, fārsī) je indoevropský jazyk.
Nový!!: Japonština a Perština · Vidět víc »
Pero
náhled Pero je rohovitý derivát pokožky ptáků, ale také některých tzv.
Nový!!: Japonština a Pero · Vidět víc »
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Nový!!: Japonština a Plozivní souhláska · Vidět víc »
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Nový!!: Japonština a Podmět · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Japonština a Podstatné jméno · Vidět víc »
Pojem
Pojem (lat. conceptus) je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model (v obr 1. horní vrchol trojúhelníku) dané entity světa reálného (objektu, procesu) i abstraktního (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka (v obr 1. dolní levý vrchol trojúhelníku).
Nový!!: Japonština a Pojem · Vidět víc »
Portugalština
Portugalština (língua portuguesa) spadá mezi západní románské jazyky do iberorománské větve, spolu se španělštinou, katalánštinou a galicijštinou.
Nový!!: Japonština a Portugalština · Vidět víc »
Postalveolární souhláska
Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.
Nový!!: Japonština a Postalveolární souhláska · Vidět víc »
Prajazyk
Termín prajazyk (řidčeji též protojazyk) označuje jazyk, jehož diferenciací vznikly další příbuzné jazyky či nářečí, a lze ho tak považovat za jejich společného předka.
Nový!!: Japonština a Prajazyk · Vidět víc »
Prezident
Prezident (– předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.
Nový!!: Japonština a Prezident · Vidět víc »
Rómadži
Rómadži označuje přepis japonštiny do latinské abecedy.
Nový!!: Japonština a Rómadži · Vidět víc »
Rýže
Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých.
Nový!!: Japonština a Rýže · Vidět víc »
Reduplikace
Reduplikace (z lat. reduplicatio) je výraz, který podle oboru a použití znamená.
Nový!!: Japonština a Reduplikace · Vidět víc »
Reformy Meidži
Reformy Meidži (明治維新, Meidži išin) byla série reforem japonského císaře Meidži (též přepisovaného anglicky jako Meiji), které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v moderní industrializovaný stát podle evropského vzoru.
Nový!!: Japonština a Reformy Meidži · Vidět víc »
Rjúkjú
Rjúkjú (japonsky 琉球諸島, Rjúkjú-šotó (ostrovy Rjúkjú) nebo 南西諸島, Nansei-šotó (ostrovy Nansei)) je souostroví nacházející se v Tichém oceánu u východní hranice Východočínského moře.
Nový!!: Japonština a Rjúkjú · Vidět víc »
Rodina
Širší rodina Rodina je v sociologii solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí.
Nový!!: Japonština a Rodina · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Japonština a Samohláska · Vidět víc »
Sanskrt
Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.
Nový!!: Japonština a Sanskrt · Vidět víc »
S’-čchuan
S’-čchuan (česky tradičně Sečuán nebo Sečuánsko,; pinyin: sìchuān;; wylie: Si khron; překlad: Čtyři řeky) je provincie v Čínské lidové republice.
Nový!!: Japonština a S’-čchuan · Vidět víc »
Slabičné písmo
Slabičné písmo (sylabičné písmo) je takový druh písma, které zapisuje jednotlivými znaky celé slabiky.
Nový!!: Japonština a Slabičné písmo · Vidět víc »
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Nový!!: Japonština a Slabika · Vidět víc »
Slovesný rod
Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.
Nový!!: Japonština a Slovesný rod · Vidět víc »
Slovesný způsob
Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.
Nový!!: Japonština a Slovesný způsob · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Japonština a Sloveso · Vidět víc »
Slovosled
Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.
Nový!!: Japonština a Slovosled · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Japonština a Souhláska · Vidět víc »
Spojka (slovní druh)
Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty.
Nový!!: Japonština a Spojka (slovní druh) · Vidět víc »
Spona (sloveso)
Sponová slovesa (také kopula) se využívají v přísudku slovesně-jmenném (přísudek jmenný se sponou), kde jsou doplněna jménem.
Nový!!: Japonština a Spona (sloveso) · Vidět víc »
Sufix
Sufix je v lingvistice označení pro morfém připojovaný za kořen slova.
Nový!!: Japonština a Sufix · Vidět víc »
Sumerština
Sumerština je starověký vymřelý jazyk používaný v jižní části Mezopotámie od 4. tisíciletí př. n. l. Kolem 1900 př. n. l.
Nový!!: Japonština a Sumerština · Vidět víc »
Tokio
Tokio, oficiálním názvem Metropolitní město Tokio, je hlavní město a nejlidnatější japonská prefektura.
Nový!!: Japonština a Tokio · Vidět víc »
Trpný rod
Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.
Nový!!: Japonština a Trpný rod · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Japonština a Tvarosloví · Vidět víc »
Uvulární nazála
Uvulární nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Uvulární nazála · Vidět víc »
Uvulární souhláska
Uvulární souhláska, též uvulára či čípková souhláska, je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) – to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.
Nový!!: Japonština a Uvulární souhláska · Vidět víc »
Výslovnost
Výslovnost slov, vět a celé řeči je způsob, kterým jedinec vytváří zvuky, z nichž se skládá mluvená řeč.
Nový!!: Japonština a Výslovnost · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Japonština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury.
Nový!!: Japonština a Větný člen · Vidět víc »
Vedlejší věta
Vedlejší věta je věta v souvětí, která je závislá na jiné řídící větě.
Nový!!: Japonština a Vedlejší věta · Vidět víc »
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Nový!!: Japonština a Velární souhláska · Vidět víc »
Verberantní souhláska
Verberanta (česky švih, anglicky flap nebo tap – mezi těmito pojmy je drobný rozdíl, který ale někteří vědci pomíjí) je typ souhlásky, která vzniká prudkým pohybem a krátkým dotekem artikulačních orgánů.
Nový!!: Japonština a Verberantní souhláska · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Japonština a Vokálová harmonie · Vidět víc »
Zaměstnanec
Zaměstnanec je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu (druhým je zaměstnavatel).
Nový!!: Japonština a Zaměstnanec · Vidět víc »
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Nový!!: Japonština a Zájmeno · Vidět víc »
Znělá alveolární frikativa
Znělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Znělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Znělá alveolární ploziva
Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Znělá bilabiální ploziva
Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Japonština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »
Znělá labiovelární aproximanta
Znělá labiovelární aproximanta je souhláska, která se vyskytuje jen v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Znělá labiovelární aproximanta · Vidět víc »
Znělá velární ploziva
Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Japonština a Znělá velární ploziva · Vidět víc »
Znělost
Znělost je fonetická a fonologická vlastnost hlásek.
Nový!!: Japonština a Znělost · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Japonština a 16. století · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Japonština a 5. století · Vidět víc »