Jazyk (lingvistika) a Věda

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Jazyk (lingvistika) a Věda

Jazyk (lingvistika) vs. Věda

Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat. Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).

Abstrakce

mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.

Abstrakce a Jazyk (lingvistika) · Abstrakce a Věda · Vidět víc »

Exaktní

Exaktní (lat. exactus od exigó, vyžaduji, zkoumám, měřím) znamená přesný.

Exaktní a Jazyk (lingvistika) · Exaktní a Věda · Vidět víc »

Exaktní věda

Exaktní věda (exaktní – z lat. vědecky přesný, přísně vědecký) je věda založená na metodě umožňující znalosti o reálném světě získávat a zapisovat (reprezentovat) tak, že jsou součástí světa exaktního, tak vědu matematizovat.

Exaktní věda a Jazyk (lingvistika) · Exaktní věda a Věda · Vidět víc »

Formální jazyk

Formální jazyk je v matematice, logice a informatice libovolná množina konečných řetězců (tj. řetězců konečné délky) nad určitou abecedou.

Formální jazyk a Jazyk (lingvistika) · Formální jazyk a Věda · Vidět víc »

Fuzzy logika

Aplikace fuzzy logiky na měření teploty umožňuje používat pojmy jako „studená voda“, „teplá voda“, „horká voda“, které nemají striktní hranice Fuzzy logika (česky též mlhavá logika) je podobor matematické logiky odvozený od teorie fuzzy množin, v němž se logické výroky ohodnocují mírou pravdivosti.

Fuzzy logika a Jazyk (lingvistika) · Fuzzy logika a Věda · Vidět víc »

Immanuel Kant

Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.

Immanuel Kant a Jazyk (lingvistika) · Immanuel Kant a Věda · Vidět víc »

Indie

Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.

Indie a Jazyk (lingvistika) · Indie a Věda · Vidět víc »

Informace

Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.

Informace a Jazyk (lingvistika) · Informace a Věda · Vidět víc »

Jsoucno

Jsoucno je obecné filosofické označení pro cokoliv, co jest, nejčastěji pro jednotlivé věci, které se kolem nás vyskytují.

Jazyk (lingvistika) a Jsoucno · Jsoucno a Věda · Vidět víc »

Kognitivní věda

Miller, George A (2003). "The cognitive revolution: a historical perspective". ''TRENDS in Cognitive Sciences'' '''7'''. Kognitivní věda (z latinského cognoscere.

Jazyk (lingvistika) a Kognitivní věda · Kognitivní věda a Věda · Vidět víc »

Konotace

Konotace znamená transformaci člověkem přijaté jazykové formy (slova, věty, tahy malířova štětce, architektonická skica, dendrologická struktura...) v informaci vytvořenou z ní v jeho psýše.

Jazyk (lingvistika) a Konotace · Konotace a Věda · Vidět víc »

Lingvistika

Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.

Jazyk (lingvistika) a Lingvistika · Lingvistika a Věda · Vidět víc »

Logika

Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.

Jazyk (lingvistika) a Logika · Logika a Věda · Vidět víc »

Matematika

Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).

Jazyk (lingvistika) a Matematika · Matematika a Věda · Vidět víc »

Metajazyk

Metajazyk je jazyk používaný pro popis jiných jazyků.

Jazyk (lingvistika) a Metajazyk · Metajazyk a Věda · Vidět víc »

Osvícenství

d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.

Jazyk (lingvistika) a Osvícenství · Osvícenství a Věda · Vidět víc »

Platón

Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.

Jazyk (lingvistika) a Platón · Platón a Věda · Vidět víc »

Pojem

Pojem (lat. conceptus) je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model (v obr 1. horní vrchol trojúhelníku) dané entity světa reálného (objektu, procesu) i abstraktního (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka (v obr 1. dolní levý vrchol trojúhelníku).

Jazyk (lingvistika) a Pojem · Pojem a Věda · Vidět víc »

Poznání

Poznání (kognice) znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání), tj.

Jazyk (lingvistika) a Poznání · Poznání a Věda · Vidět víc »

René Descartes

René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.

Jazyk (lingvistika) a René Descartes · René Descartes a Věda · Vidět víc »

Reprezentace znalostí

Vnímání objektů ovlivňuje jejich klasifikace, jazykové i kulturní spojitosti Reprezentace znalostí je schopnost jazyka (vyjadřovací síla) popisovat – reprezentovat jistou třídu znalostí.

Jazyk (lingvistika) a Reprezentace znalostí · Reprezentace znalostí a Věda · Vidět víc »

Sémantický diferenciál

Sémantický diferenciál Sémantický diferenciál je měřitelná psychologicky sociologická veličina.

Jazyk (lingvistika) a Sémantický diferenciál · Sémantický diferenciál a Věda · Vidět víc »

Stochastika

Stochastika je matematický obor, který se zabývá zkoumáním a modelováním náhodných jevů.

Jazyk (lingvistika) a Stochastika · Stochastika a Věda · Vidět víc »

Teorie

Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.

Jazyk (lingvistika) a Teorie · Teorie a Věda · Vidět víc »

Umělá inteligence

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou systémů řešících komplexní úlohy jako je rozpoznávání či klasifikace, např.

Jazyk (lingvistika) a Umělá inteligence · Umělá inteligence a Věda · Vidět víc »

Vágnost

Vágnost (rozmazanost, mlhavost, neurčitost) je primárně filtrem přirozeného lidského poznání, další úlohy vágnosti jsou z něj odvozeny, jsou sekundární.

Jazyk (lingvistika) a Vágnost · Vágnost a Věda · Vidět víc »

Veličina

Veličina je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí.

Jazyk (lingvistika) a Veličina · Veličina a Věda · Vidět víc »