Podobnosti mezi Jednoděložné a Rdestovité
Jednoděložné a Rdestovité mají 17 věci společné (v Uniepedie): Čepel listová, Bobule, Bylina, Cévnaté rostliny, Gyneceum (botanika), Krytosemenné, Květní obal, List, Nažka, Peckovice, Rdest, Rdestovité, Rostliny, Semeník, Seznam systémů taxonomie rostlin, Systém APG II, Táhlice.
Čepel listová
Čepel (lamina) je plochá lupenitá část listu, která slouží hlavně k výměně plynů s okolím („dýchání“), k fotosyntéze a k odpařování vody.
Jednoděložné a Čepel listová · Rdestovité a Čepel listová ·
Bobule
Bobule rulíku zlomocného podepřená vytrvalým kalichem Bobule brusnice brusinky vzniklé ze spodního semeníku Jihoamerická dřevina ''Plinia cauliflora'' s plody vyrůstajícími přímo z kmene Bobule (bacca) je z botanického hlediska dužnatý nepukavý plod, který neobsahuje tvrdou pecku.
Bobule a Jednoděložné · Bobule a Rdestovité ·
Bylina
Pampeliška ''Taraxacum denudatum'' Bylina je rostlina, která má nedřevnatějící nadzemní stonek.
Bylina a Jednoděložné · Bylina a Rdestovité ·
Cévnaté rostliny
Cévnaté rostliny (Tracheophyta) jsou velice početnou a úspěšnou skupinou vyšších rostlin (embryofyt), které na souši prošly obrovským rozmachem a dnes jsou ve většině suchozemských ekosystémů dominantní skupinou určující jejich ráz.
Cévnaté rostliny a Jednoděložné · Cévnaté rostliny a Rdestovité ·
Gyneceum (botanika)
Schematická kresba květu se zvýrazněným gyneceem Gyneceum (gynaeceum, z řeckého gyne.
Gyneceum (botanika) a Jednoděložné · Gyneceum (botanika) a Rdestovité ·
Krytosemenné
Krytosemenné (Magnoliophyta, někdy též Angiospermae) je botanické oddělení z říše rostlin, jehož zástupci vytvářejí plody, v nichž jsou skryta semena – proto krytosemenné.
Jednoděložné a Krytosemenné · Krytosemenné a Rdestovité ·
Květní obal
Schéma květu s květními obaly rozlišenými na kalich a korunu. Květní obaly (periant) chrání rozmnožovací součásti květu, tj.
Jednoděložné a Květní obal · Květní obal a Rdestovité ·
List
žilnatinou podzimu List (folium, fylom) je postranní vegetativní zelený orgán rostlin.
Jednoděložné a List · List a Rdestovité ·
Nažka
Nažky pampelišky mohou být díky chmýru unášeny větrem na dlouhé vzdálenosti Nažka (latinsky achenium) patří mezi suché nepukavé plody.
Jednoděložné a Nažka · Nažka a Rdestovité ·
Peckovice
Řez broskví s českými a latinskými popisky Peckovice je druh dužnatého (podobně jako malvice a bobule) resp.
Jednoděložné a Peckovice · Peckovice a Rdestovité ·
Rdest
Rdest (Potamogeton) je rod jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).
Jednoděložné a Rdest · Rdest a Rdestovité ·
Rdestovité
Rdestovité (Potamogetonaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu žabníkotvaré (Alismatales).
Jednoděložné a Rdestovité · Rdestovité a Rdestovité ·
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Jednoděložné a Rostliny · Rdestovité a Rostliny ·
Semeník
Květ vanilkyč.8-blizna, č.9-čnělka, č.10-spodní semeník dlouhý několik cm Semeník (ovarium) je část samičího květu rostlin.
Jednoděložné a Semeník · Rdestovité a Semeník ·
Seznam systémů taxonomie rostlin
Taxonomický systém je souvislý celek, který slouží k vymezení a uspořádání jednotlivých taxonů.
Jednoděložné a Seznam systémů taxonomie rostlin · Rdestovité a Seznam systémů taxonomie rostlin ·
Systém APG II
Taxonomický systém APG II byl publikován v roce 2003 skupinou vědců zvanou Angiosperm Phylogeny Group.
Jednoděložné a Systém APG II · Rdestovité a Systém APG II ·
Táhlice
Táhlice přímořská na ilustraci z roku 1885 Táhlice (Ruppia) je rod jednoděložných rostlin z čeledi táhlicovité (Ruppiaceae) a jediný rod této čeledi.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Jednoděložné a Rdestovité
- To, co mají společné Jednoděložné a Rdestovité
- Podobnosti mezi Jednoděložné a Rdestovité
Srovnání mezi Jednoděložné a Rdestovité
Jednoděložné má 220 vztahy, zatímco Rdestovité má 31. Jak oni mají společné 17, index Jaccard je 6.77% = 17 / (220 + 31).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Jednoděložné a Rdestovité. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: