Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka
Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka mají 63 věci společné (v Uniepedie): Austrálie, Čína, Československo, Říjnová revoluce, Bělogvardějci, Berlín, Berlínská blokáda, Bulharsko, Destalinizace, Diktatura, Druhá světová válka, Estonsko, Etiopie, Evropa, Finsko, Francie, Franklin Delano Roosevelt, Georgij Maximilianovič Malenkov, Jaltská konference, Josip Broz Tito, Jugoslávie, Kazašská sovětská socialistická republika, Kim Ir-sen, Kolektivizace, Kominforma, Komunismus, Komunistická strana Sovětského svazu, Korejská válka, Kult osobnosti, Lavrentij Pavlovič Berija, ..., Leonid Iljič Brežněv, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Mao Ce-tung, Marxismus, Michail Sergejevič Gorbačov, Moskevské procesy, Moskva, Německá demokratická republika, Nikita Sergejevič Chruščov, Organizace spojených národů, Pakt Ribbentrop–Molotov, Polsko, Postupimská konference, První světová válka, Roztržka Tito–Stalin, Rudá armáda, Rumunsko, Ruská občanská válka, Ruské impérium, Satelitní stát, Severní Korea, Seznam představitelů Sovětského svazu, Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), Svazová republika, Trumanova doktrína, Vídeň, Velká čistka, Vjačeslav Michajlovič Molotov, Vladimir Iljič Lenin, Winston Churchill. Rozbalte index (33 více) »
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Austrálie a Josif Vissarionovič Stalin · Austrálie a Studená válka ·
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Josif Vissarionovič Stalin a Čína · Studená válka a Čína ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Josif Vissarionovič Stalin a Československo · Studená válka a Československo ·
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Josif Vissarionovič Stalin a Říjnová revoluce · Studená válka a Říjnová revoluce ·
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Bělogvardějci a Josif Vissarionovič Stalin · Bělogvardějci a Studená válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Josif Vissarionovič Stalin · Berlín a Studená válka ·
Berlínská blokáda
Letecké koridory ze západních okupačních zón do Západního Berlína. letišti Tempelhof, 1948 Památník leteckého mostu během berlínské blokády před letištěm Tempelhof Berlínská blokáda je první větší krizí studené války, při které Sovětský svaz od 23. června 1948 do 12. května 1949 blokoval pozemní přístup do západní části rozděleného Berlína, který se nacházel uprostřed sovětské okupační zóny.
Berlínská blokáda a Josif Vissarionovič Stalin · Berlínská blokáda a Studená válka ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Josif Vissarionovič Stalin · Bulharsko a Studená válka ·
Destalinizace
Destalinizace je označení snah části vedení Komunistické strany Sovětského svazu omezit po smrti J. V. Stalina (1953) negativní důsledky jeho vlády; konec kultu osobnosti.
Destalinizace a Josif Vissarionovič Stalin · Destalinizace a Studená válka ·
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Diktatura a Josif Vissarionovič Stalin · Diktatura a Studená válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Josif Vissarionovič Stalin · Druhá světová válka a Studená válka ·
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Estonsko a Josif Vissarionovič Stalin · Estonsko a Studená válka ·
Etiopie
Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.
Etiopie a Josif Vissarionovič Stalin · Etiopie a Studená válka ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Josif Vissarionovič Stalin · Evropa a Studená válka ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a Josif Vissarionovič Stalin · Finsko a Studená válka ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Josif Vissarionovič Stalin · Francie a Studená válka ·
Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a státník, 32. prezident USA v letech 1933–1945.
Franklin Delano Roosevelt a Josif Vissarionovič Stalin · Franklin Delano Roosevelt a Studená válka ·
Georgij Maximilianovič Malenkov
Georgij Maximilianovič Malenkov (Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).
Georgij Maximilianovič Malenkov a Josif Vissarionovič Stalin · Georgij Maximilianovič Malenkov a Studená válka ·
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Jaltská konference a Josif Vissarionovič Stalin · Jaltská konference a Studená válka ·
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Josif Vissarionovič Stalin a Josip Broz Tito · Josip Broz Tito a Studená válka ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Josif Vissarionovič Stalin a Jugoslávie · Jugoslávie a Studená válka ·
Kazašská sovětská socialistická republika
Kazašská sovětská socialistická republika, kazašsky: Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (Qazaq Keñestik Socïalïstik Respwblïkası); rusky: Казахская Советская Социалистическая Республика (Kazakhskaya Sovetskaya Sotsialisticheskaya Respublika), zkráceně Kazašská SSR, byla jednou ze Sovětských socialistických republik Sovětského svazu (SSSR).
Josif Vissarionovič Stalin a Kazašská sovětská socialistická republika · Kazašská sovětská socialistická republika a Studená válka ·
Kim Ir-sen
Kim Ir-sen (z ruské transkripce Ким Ир Сен; Kim Il-sung, původním jménem Kim Song-džu, 15. dubna 1912 – 8. července 1994), byl korejský politik a zakladatel Severní Koreje, které vládl od založení země v roce 1948 až do své smrti v roce 1994.
Josif Vissarionovič Stalin a Kim Ir-sen · Kim Ir-sen a Studená válka ·
Kolektivizace
Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví.
Josif Vissarionovič Stalin a Kolektivizace · Kolektivizace a Studená válka ·
Kominforma
Kominforma či Informbyro (oficiálně Informační byro komunistických a dělnických stran, rusky Информационное бюро коммунистическихи рабочихпартий, Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij) byla Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran.
Josif Vissarionovič Stalin a Kominforma · Kominforma a Studená válka ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Josif Vissarionovič Stalin a Komunismus · Komunismus a Studená válka ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Josif Vissarionovič Stalin a Komunistická strana Sovětského svazu · Komunistická strana Sovětského svazu a Studená válka ·
Korejská válka
Korejská válka byl válečný konflikt, který probíhal od 25. června 1950 do 27. července 1953 mezi Jižní Koreou podporovanou OSN a Korejskou lidově demokratickou republikou neformálně podporovanou Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou.
Josif Vissarionovič Stalin a Korejská válka · Korejská válka a Studená válka ·
Kult osobnosti
Stalinův pomník v Praze na Letné Kult osobnosti je veřejné rituální uctívání významné politické osobnosti, které je založeno na adoraci, vyjadřování nejvyšší úcty autoritě a vyznávání její nadpřirozené výjimečnosti, která má podobu kultu „boha“ světského náboženství.
Josif Vissarionovič Stalin a Kult osobnosti · Kult osobnosti a Studená válka ·
Lavrentij Pavlovič Berija
Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra).
Josif Vissarionovič Stalin a Lavrentij Pavlovič Berija · Lavrentij Pavlovič Berija a Studená válka ·
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Josif Vissarionovič Stalin a Leonid Iljič Brežněv · Leonid Iljič Brežněv a Studená válka ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Josif Vissarionovič Stalin a Litva · Litva a Studená válka ·
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Josif Vissarionovič Stalin a Lotyšsko · Lotyšsko a Studená válka ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Josif Vissarionovič Stalin a Maďarsko · Maďarsko a Studená válka ·
Mao Ce-tung
Mao Ce-tung (tradiční čínština: 毛澤東, zjednodušená čínština: 毛泽东, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī 润芝; 26. prosince 1893, Šao-šan – 9. září 1976, Peking) byl čínský diktátor, politik, básník, spisovatel, filosof, učitel, knihovník, stratég, politický teoretik, revolucionář, kaligraf.
Josif Vissarionovič Stalin a Mao Ce-tung · Mao Ce-tung a Studená válka ·
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Josif Vissarionovič Stalin a Marxismus · Marxismus a Studená válka ·
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
Josif Vissarionovič Stalin a Michail Sergejevič Gorbačov · Michail Sergejevič Gorbačov a Studená válka ·
Moskevské procesy
Moskevské procesy (též Stalinské procesy) byla čtveřice vykonstruovaných politických procesů, která se v Sovětském svazu uskutečnila koncem 30. let 20. století.
Josif Vissarionovič Stalin a Moskevské procesy · Moskevské procesy a Studená válka ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Josif Vissarionovič Stalin a Moskva · Moskva a Studená válka ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Josif Vissarionovič Stalin a Německá demokratická republika · Německá demokratická republika a Studená válka ·
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Josif Vissarionovič Stalin a Nikita Sergejevič Chruščov · Nikita Sergejevič Chruščov a Studená válka ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Josif Vissarionovič Stalin a Organizace spojených národů · Organizace spojených národů a Studená válka ·
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Josif Vissarionovič Stalin a Pakt Ribbentrop–Molotov · Pakt Ribbentrop–Molotov a Studená válka ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Josif Vissarionovič Stalin a Polsko · Polsko a Studená válka ·
Postupimská konference
Josif Stalin) Postupimská konference byla konference, která se konala v blízkosti německého města Postupim (Potsdam) nedaleko Berlína na zámku Cecilienhof.
Josif Vissarionovič Stalin a Postupimská konference · Postupimská konference a Studená válka ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Josif Vissarionovič Stalin a První světová válka · První světová válka a Studená válka ·
Roztržka Tito–Stalin
Východoněmecká karikatura „řezníka Tita“, plánujícího napadení komunistických států, 1951 K roztržce mezi Titem a Stalinem došlo v letech 1948 až 1953.
Josif Vissarionovič Stalin a Roztržka Tito–Stalin · Roztržka Tito–Stalin a Studená válka ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Josif Vissarionovič Stalin a Rudá armáda · Rudá armáda a Studená válka ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Josif Vissarionovič Stalin a Rumunsko · Rumunsko a Studená válka ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Josif Vissarionovič Stalin a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Studená válka ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Josif Vissarionovič Stalin a Ruské impérium · Ruské impérium a Studená válka ·
Satelitní stát
Satelitní stát, jednoduše satelit, (z latinského: satelles.
Josif Vissarionovič Stalin a Satelitní stát · Satelitní stát a Studená válka ·
Severní Korea
Severní Korea (dle ČÚZK však nejde o oficiální zkrácený název státu), plným názvem Korejská lidově demokratická republika (zachovává se původní způsob psaní, ačkoli v souladu se současnými pravopisnými pravidly by se mělo psát Korejská lidovědemokratická republika), zkratkou KLDR, je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova.
Josif Vissarionovič Stalin a Severní Korea · Severní Korea a Studená válka ·
Seznam představitelů Sovětského svazu
Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz, který vystřídal Ruské impérium.
Josif Vissarionovič Stalin a Seznam představitelů Sovětského svazu · Seznam představitelů Sovětského svazu a Studená válka ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Josif Vissarionovič Stalin a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Studená válka ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Josif Vissarionovič Stalin a Spojenci (druhá světová válka) · Spojenci (druhá světová válka) a Studená válka ·
Svazová republika
#PŘESMĚRUJ Republiky v Sovětském svazu.
Josif Vissarionovič Stalin a Svazová republika · Studená válka a Svazová republika ·
Trumanova doktrína
Americký prezident Harry S. Truman Trumanova doktrína byla vyhlášena 12. března 1947.
Josif Vissarionovič Stalin a Trumanova doktrína · Studená válka a Trumanova doktrína ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Josif Vissarionovič Stalin a Vídeň · Studená válka a Vídeň ·
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Josif Vissarionovič Stalin a Velká čistka · Studená válka a Velká čistka ·
Vjačeslav Michajlovič Molotov
Vjačeslav Michajlovič Molotov (Вячеслав Михайлович Молотов, roz. Skrjabin (Cкрябин), – 8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina.
Josif Vissarionovič Stalin a Vjačeslav Michajlovič Molotov · Studená válka a Vjačeslav Michajlovič Molotov ·
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Josif Vissarionovič Stalin a Vladimir Iljič Lenin · Studená válka a Vladimir Iljič Lenin ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Josif Vissarionovič Stalin a Winston Churchill · Studená válka a Winston Churchill ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka
- To, co mají společné Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka
- Podobnosti mezi Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka
Srovnání mezi Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka
Josif Vissarionovič Stalin má 272 vztahy, zatímco Studená válka má 389. Jak oni mají společné 63, index Jaccard je 9.53% = 63 / (272 + 389).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
