Podobnosti mezi Judaismus a Mišne Tora
Judaismus a Mišne Tora mají 20 věci společné (v Uniepedie): Šabat, Šulchan aruch, Chanuka, Egypt, Halacha, Jeruzalémský chrám, Jom kipur, Kašrut, Kohen, Maimonides, Mišna, Mikve, Purim, Rabín, Talit, Talmud, Tóra, Tfilin, Tišri, Tosefta.
Šabat
Šabat (v latinizované podobě též sabat, přes jidiš též šábes; původně od kořene ש-ב-ת s významem ustat, odpočinout; česky sobota) je v judaismu a některých křesťanských kruzích sedmý den v týdnu, věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti.
Šabat a Judaismus · Šabat a Mišne Tora ·
Šulchan aruch
Šulchan aruch („Prostřený stůl“) je halachický kodex shrnující židovské náboženské právo.
Šulchan aruch a Judaismus · Šulchan aruch a Mišne Tora ·
Chanuka
Chanuka (hebrejsky:, doslova „zasvěcení“), známá také jako Svátek světel, je osmidenní židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu v roce 165 př. n. l. po povstání Makabejských v 2. století př. n. l. Chanuka se slaví po osm dní, počínaje podle židovského kalendáře 25. dnem měsíce kislev, což podle gregoriánského kalendáře připadá na období od konce listopadu do konce prosince.
Chanuka a Judaismus · Chanuka a Mišne Tora ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Egypt a Judaismus · Egypt a Mišne Tora ·
Halacha
Halacha (od הלך – chodit, kráčet – jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení) je celkový souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 přikázání) a pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic.
Halacha a Judaismus · Halacha a Mišne Tora ·
Jeruzalémský chrám
Jeruzalémský chrám (hebrejsky, bet ha-mikdaš, dosl. „dům svatosti, posvěcení“, svatyně) byl centrem náboženského kultu izraelského lidu mezi 10. stol. př. n. l. a 1. stoletím n. l. Chrám stál v Jeruzalémě a sloužil jako místo, kde se obětovaly oběti a kde bylo centrum aktivity kněží a levitů.
Jeruzalémský chrám a Judaismus · Jeruzalémský chrám a Mišne Tora ·
Jom kipur
Jom kipur, označovaný také jako Jom ha-kipurim (יוֹם הַכִּפּוּרִים), v českém překladu den smíření, je největší židovský svátek, jeden z vysokých svátků v judaismu.
Jom kipur a Judaismus · Jom kipur a Mišne Tora ·
Kašrut
Kašrut označuje v judaismu soubor pravidel pro rituální způsobilost.
Judaismus a Kašrut · Kašrut a Mišne Tora ·
Kohen
Kohen (množ. č. kohanim) je židovský kněz a potomek Áronův.
Judaismus a Kohen · Kohen a Mišne Tora ·
Maimonides
Moše ben Majmon (zkráceně Rambam, v Evropě známý jako Maimonides,Maimonides.
Judaismus a Maimonides · Maimonides a Mišne Tora ·
Mišna
Vilně r. 1921 Mišna (matnitin), je záznam ústní tradice judaismu.
Judaismus a Mišna · Mišna a Mišne Tora ·
Mikve
Mikve (doslova „sebrání“ nebo „shromáždění (vody)“) je židovská rituální lázeň.
Judaismus a Mikve · Mišne Tora a Mikve ·
Purim
Purim (losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrím) je nejveselejší židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester. Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.Judaismus od A do Z, str. 159 Mezi sváteční zvyky patří veřejné předčítání knihy Ester, vzájemné se obdarovávání dárky (např. jídlem, pitím), obdarování potřebných či přispění na charitu, uspořádání slavnostní hostiny, popíjení alkoholických nápojů a pořádání purimových karnevalů v maskách a kostýmech. Purim je slaven každoročně 14. dne hebrejského měsíce adaru; v přestupném roce až 14. dne druhého adaru. Ve městech, jež měla hradby v časech Jozuových včetně Jeruzaléma je Purim slaven 15. adaru, a to jako Šušan Purim. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne. Purim patří mezi historické svátky, nemá stejnou svatost jako poutní svátky nebo vysoké svátky, které jsou předepsány přímo Tórou. Během svátku Purim neplatí omezení týkající se práce, jež platí o ostatních svátcích.
Judaismus a Purim · Mišne Tora a Purim ·
Rabín
Mojžíš je v židovské tradici často nazýván jako „Moše rabenu“ – „Mojžíš, náš učitel“ Rabín (někdy také rabi, z hebr. רב rav, popř. רבי rabi) je vysokou náboženskou autoritou v judaismu.
Judaismus a Rabín · Mišne Tora a Rabín ·
Talit
kipou si uvazuje modlitební řemínky tfilin Talit je modlitební plášť, který nosí židé při modlitbě.
Judaismus a Talit · Mišne Tora a Talit ·
Talmud
Talmud, od למד – učit, tedy učení, je soupis rabínských diskusí týkajících se židovského zákona, etiky, které židovská tradice považuje za směrodatné.
Judaismus a Talmud · Mišne Tora a Talmud ·
Tóra
Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'' Tóra (znamená zákon, učení), také Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible.
Judaismus a Tóra · Mišne Tora a Tóra ·
Tfilin
Ukázka tfilin Izraelský voják modlící se s tfilin Tfilin (od tfila, doslova modlitba) jsou modlitební řemínky a jeden z nejstarších znaků judaismu.
Judaismus a Tfilin · Mišne Tora a Tfilin ·
Tišri
Tišri (někdy též, tišrej); z akkadského tašrītu „začátek“, z šurrû „začít“, respektive s aramejského šerej, též „začít“) je první měsíc v občanském a sedmý měsíc v biblickém židovském kalendáři. Název se objevuje v akkadsko-babylonské literatuře a v židovském prostředí se objevuje poprvé až v Talmudu. V Bibli je jednou nazýván „etanim“, jinak je zmiňován pouze jako „sedmý měsíc“. Je to podzimní měsíc, který má 30 dní. Podle gregoriánského kalendáře připadá 1. tišri na období od začátku září až do října, 30. tišri pak může připadnout na období od 5. října až do 3. listopadu. Znamením měsíce v zodiaku jsou váhy. V židovském pojetí pak váhy symbolizují Boží soud, ke kterému dochází během prvních deseti dnů tohoto měsíce. V důsledku fixace kalendáře ve 4. století nemůže 1. tišri nikdy připadnout na neděli, středu nebo pátek.
Judaismus a Tišri · Mišne Tora a Tišri ·
Tosefta
Tosefta, (aramejsky: תוספתא, nezaměňovat s tosafot) je vedle mišny druhá sbírka ústní tradice judaismu.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Judaismus a Mišne Tora
- To, co mají společné Judaismus a Mišne Tora
- Podobnosti mezi Judaismus a Mišne Tora
Srovnání mezi Judaismus a Mišne Tora
Judaismus má 181 vztahy, zatímco Mišne Tora má 43. Jak oni mají společné 20, index Jaccard je 8.93% = 20 / (181 + 43).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Judaismus a Mišne Tora. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: