Judaismus a Židovské svátky

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Judaismus a Židovské svátky

Judaismus vs. Židovské svátky

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa. Židovský svátek je den nebo řada dnů, dodržovaných Židy jako svaté nebo světské připomenutí důležitých událostí židovské historie.

Abrahám

Abrahám (rodným jménem Abram) – Avraham, Avram – „otec množství“, „vznešený otec“, Ibráhím.

Abrahám a Judaismus · Abrahám a Židovské svátky · Vidět víc »

Aramejština

Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.

Aramejština a Judaismus · Aramejština a Židovské svátky · Vidět víc »

Šabat

Šabat (v latinizované podobě též sabat, přes jidiš též šábes; původně od kořene ש-ב-ת s významem ustat, odpočinout; česky sobota) je v judaismu a některých křesťanských kruzích sedmý den v týdnu, věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti.

Šabat a Judaismus · Šabat a Židovské svátky · Vidět víc »

Šavu'ot

Šavu'ot (doslova „týdny“) je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června).

Šavu'ot a Judaismus · Šavu'ot a Židovské svátky · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Judaismus a Židé · Židé a Židovské svátky · Vidět víc »

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Bible a Judaismus · Bible a Židovské svátky · Vidět víc »

Chanuka

Chanuka (hebrejsky:, doslova „zasvěcení“), známá také jako Svátek světel, je osmidenní židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu v roce 165 př. n. l. po povstání Makabejských v 2. století př. n. l. Chanuka se slaví po osm dní, počínaje podle židovského kalendáře 25. dnem měsíce kislev, což podle gregoriánského kalendáře připadá na období od konce listopadu do konce prosince.

Chanuka a Judaismus · Chanuka a Židovské svátky · Vidět víc »

Chanukija

Stříbrná chanukija Chanukija je svícen zapalovaný během osmidenního židovského svátku Chanuka, někdy označovaný jako osmiramenný nebo devítiramenný.

Chanukija a Judaismus · Chanukija a Židovské svátky · Vidět víc »

Desatero

Rukopis s Desaterem z 2. století, tzv. Nashův papyrus Desatero, Desatero přikázání, Desatero Božích přikázání či dekalog (z řeckého deka deset + logos slovo, Deset slov) považují židé a křesťané za příkazy (přikázání), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života.

Desatero a Judaismus · Desatero a Židovské svátky · Vidět víc »

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Egypt a Judaismus · Egypt a Židovské svátky · Vidět víc »

Elul

Elul (hebrejsky:; z akkadského elūlu) je dvanáctý měsíc občanského a šestý měsíc biblického židovského kalendáře.

Elul a Judaismus · Elul a Židovské svátky · Vidět víc »

Exodus

Kniha Exodus (z řeckého exodos vyjití),, Šemot („jména“), označovaná někdy též jako 2. kniha Mojžíšova, je druhá kniha Tóry neboli Pentateuchu a zároveň i Starého zákona.

Exodus a Judaismus · Exodus a Židovské svátky · Vidět víc »

Halacha

Halacha (od הלך – chodit, kráčet – jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení) je celkový souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 přikázání) a pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic.

Halacha a Judaismus · Halacha a Židovské svátky · Vidět víc »

Hebrejština

Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.

Hebrejština a Judaismus · Hebrejština a Židovské svátky · Vidět víc »

Izrael

Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.

Izrael a Judaismus · Izrael a Židovské svátky · Vidět víc »

Jeruzalémský chrám

Jeruzalémský chrám (hebrejsky, bet ha-mikdaš, dosl. „dům svatosti, posvěcení“, svatyně) byl centrem náboženského kultu izraelského lidu mezi 10. stol. př. n. l. a 1. stoletím n. l. Chrám stál v Jeruzalémě a sloužil jako místo, kde se obětovaly oběti a kde bylo centrum aktivity kněží a levitů.

Jeruzalémský chrám a Judaismus · Jeruzalémský chrám a Židovské svátky · Vidět víc »

Jidiš

Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.

Jidiš a Judaismus · Jidiš a Židovské svátky · Vidět víc »

Jom kipur

Jom kipur, označovaný také jako Jom ha-kipurim (יוֹם הַכִּפּוּרִים), v českém překladu den smíření, je největší židovský svátek, jeden z vysokých svátků v judaismu.

Jom kipur a Judaismus · Jom kipur a Židovské svátky · Vidět víc »

Mojžíš

Mojžíš (Moše, vykládáno jako „z vody vytažený“) je jednou z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona.

Judaismus a Mojžíš · Mojžíš a Židovské svátky · Vidět víc »

Nisan

Nisan (z akkadského nisānu, ze sumerského nisag „první ovoce“) je první měsíc biblického a sedmý (v běžném roce) respektive osmý (v přestupném roce) měsíc občanského židovského kalendáře.

Judaismus a Nisan · Nisan a Židovské svátky · Vidět víc »

Pesach

Pesach je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji).

Judaismus a Pesach · Pesach a Židovské svátky · Vidět víc »

Purim

Purim (losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrím) je nejveselejší židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester. Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.Judaismus od A do Z, str. 159 Mezi sváteční zvyky patří veřejné předčítání knihy Ester, vzájemné se obdarovávání dárky (např. jídlem, pitím), obdarování potřebných či přispění na charitu, uspořádání slavnostní hostiny, popíjení alkoholických nápojů a pořádání purimových karnevalů v maskách a kostýmech. Purim je slaven každoročně 14. dne hebrejského měsíce adaru; v přestupném roce až 14. dne druhého adaru. Ve městech, jež měla hradby v časech Jozuových včetně Jeruzaléma je Purim slaven 15. adaru, a to jako Šušan Purim. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne. Purim patří mezi historické svátky, nemá stejnou svatost jako poutní svátky nebo vysoké svátky, které jsou předepsány přímo Tórou. Během svátku Purim neplatí omezení týkající se práce, jež platí o ostatních svátcích.

Judaismus a Purim · Purim a Židovské svátky · Vidět víc »

Roš ha-šana

Roš ha-šana (doslova „hlava roku“) je židovský Nový rok, který se slaví 1. a 2. dne měsíce tišri, tj.

Judaismus a Roš ha-šana · Roš ha-šana a Židovské svátky · Vidět víc »

Sukot

Sukot (dosl. stany) je židovský svátek, nazývaný také Svátek stánků, Svátek stanů nebo Svátek sklizně –; židovská tradice o něm referuje rovněž jako o čase naší radosti – - který patří mezi poutní svátky.

Judaismus a Sukot · Sukot a Židovské svátky · Vidět víc »

Talmud

Talmud, od למד – učit, tedy učení, je soupis rabínských diskusí týkajících se židovského zákona, etiky, které židovská tradice považuje za směrodatné.

Judaismus a Talmud · Talmud a Židovské svátky · Vidět víc »

Tanach

Tanach je akronym, kterým se v židovství označují posvátné spisy, které jsou součástí Bible (resp. Starého zákona).

Judaismus a Tanach · Tanach a Židovské svátky · Vidět víc »

Tóra

Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'' Tóra (znamená zákon, učení), také Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible.

Judaismus a Tóra · Tóra a Židovské svátky · Vidět víc »

Tišri

Tišri (někdy též, tišrej); z akkadského tašrītu „začátek“, z šurrû „začít“, respektive s aramejského šerej, též „začít“) je první měsíc v občanském a sedmý měsíc v biblickém židovském kalendáři. Název se objevuje v akkadsko-babylonské literatuře a v židovském prostředí se objevuje poprvé až v Talmudu. V Bibli je jednou nazýván „etanim“, jinak je zmiňován pouze jako „sedmý měsíc“. Je to podzimní měsíc, který má 30 dní. Podle gregoriánského kalendáře připadá 1. tišri na období od začátku září až do října, 30. tišri pak může připadnout na období od 5. října až do 3. listopadu. Znamením měsíce v zodiaku jsou váhy. V židovském pojetí pak váhy symbolizují Boží soud, ke kterému dochází během prvních deseti dnů tohoto měsíce. V důsledku fixace kalendáře ve 4. století nemůže 1. tišri nikdy připadnout na neděli, středu nebo pátek.

Judaismus a Tišri · Tišri a Židovské svátky · Vidět víc »