Jugoslávie a Černá Hora

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Jugoslávie a Černá Hora

Jugoslávie vs. Černá Hora

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad. Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.

Albánština

Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.

Albánština a Jugoslávie · Albánština a Černá Hora · Vidět víc »

Černohorština

Černohorština (černohorsky/srbochorvatsky crnogorski jezik, cyrilicí црногорски jезик) je jihoslovanský jazyk, mateřský jazyk Černohorců a úřední jazyk v Černé Hoře.

Jugoslávie a Černohorština · Černá Hora a Černohorština · Vidět víc »

Černohorci

Černohorci (černohorsky Црногорци/Crnogorci) jsou jihoslovanský národ, žijící především v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře.

Jugoslávie a Černohorci · Černá Hora a Černohorci · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Bělehrad a Jugoslávie · Bělehrad a Černá Hora · Vidět víc »

Bosňáci

Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.

Bosňáci a Jugoslávie · Bosňáci a Černá Hora · Vidět víc »

Bosenština

Bosenština je standardizovaný jazykový útvar srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňany.

Bosenština a Jugoslávie · Bosenština a Černá Hora · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Bosna a Hercegovina a Jugoslávie · Bosna a Hercegovina a Černá Hora · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Chorvatština a Jugoslávie · Chorvatština a Černá Hora · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Jugoslávie · Chorvati a Černá Hora · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Jugoslávie · Chorvatsko a Černá Hora · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Cyrilice a Jugoslávie · Cyrilice a Černá Hora · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Jugoslávie · Druhá světová válka a Černá Hora · Vidět víc »

Dubnová válka (Jugoslávie)

Dubnová válka (srbochorvatsky Апрлски рат/Travanjski rat, slovinsky Aprilska Vojna, pod německým kódovým názvem Direktiva 25 či operace Strafgericht) je název, kterým je v chorvatské, srbské a slovinské historiografii označována invaze vojsk Osy na území Jugoslávie v dubnu 1941.

Dubnová válka (Jugoslávie) a Jugoslávie · Dubnová válka (Jugoslávie) a Černá Hora · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Jugoslávie · Evropa a Černá Hora · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Jaderské moře a Jugoslávie · Jaderské moře a Černá Hora · Vidět víc »

Jekavština

Jekavština (v chorvatštině ijekavica, v srbské cyrilici ијекавица) је podoba srbského i chorvatského jazyka (přesněji štokavského nářečí).

Jekavština a Jugoslávie · Jekavština a Černá Hora · Vidět víc »

Jihovýchodní Evropa

Jihovýchodní Evropa Jihovýchodní Evropa Státy jihovýchodní Evropy v širším a užším pojetí Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, která zahrnuje zejména území Balkánského poloostrova.

Jihovýchodní Evropa a Jugoslávie · Jihovýchodní Evropa a Černá Hora · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Josip Broz Tito a Jugoslávie · Josip Broz Tito a Černá Hora · Vidět víc »

Jugoslávští partyzáni

Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.

Jugoslávští partyzáni a Jugoslávie · Jugoslávští partyzáni a Černá Hora · Vidět víc »

Jugoslávský dinár

1 dinár - vyražen roku 1965 100 dinárů - vytištěno roku 1929 1 000 dinárů - vytištěno roku 1981 Jugoslávský dinár je měnová jednotka bývalé Jugoslávie (Království Jugoslávie, Socialistické federativní republiky Jugoslávie a Svazové republiky Jugoslávie).

Jugoslávie a Jugoslávský dinár · Jugoslávský dinár a Černá Hora · Vidět víc »

Korfská deklarace

Korfská deklarace (strana 1) Korfská deklarace je dohoda, podepsaná 20. července 1917 předsedou vlády Srbského království Nikolou Pašićem a zástupcem jihoslovanského výboru Ante Trumbićem.

Jugoslávie a Korfská deklarace · Korfská deklarace a Černá Hora · Vidět víc »

Kosovo

Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.

Jugoslávie a Kosovo · Kosovo a Černá Hora · Vidět víc »

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.

Jugoslávie a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Černá Hora · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Jugoslávie a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Černá Hora · Vidět víc »

Nezávislý stát Černá Hora

Nezávislý stát Černá Hora oficiálně Království Černá Hora (srbsky: Краљевина Црна Гора,Kraljevina Crna Gora) byl protektorát a loutkový stát existující v době druhé světové války resp.

Jugoslávie a Nezávislý stát Černá Hora · Nezávislý stát Černá Hora a Černá Hora · Vidět víc »

Nezávislý stát Chorvatsko

Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.

Jugoslávie a Nezávislý stát Chorvatsko · Nezávislý stát Chorvatsko a Černá Hora · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Jugoslávie a Osmanská říše · Osmanská říše a Černá Hora · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Jugoslávie a Paříž · Paříž a Černá Hora · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Jugoslávie a První světová válka · První světová válka a Černá Hora · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Jugoslávie a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Černá Hora · Vidět víc »

Rozpad Jugoslávie

SFR Jugoslávie v letech 1989 až 2008. Barvy představují různé oblasti pod kontrolou. url-status.

Jugoslávie a Rozpad Jugoslávie · Rozpad Jugoslávie a Černá Hora · Vidět víc »

Slobodan Milošević

Slobodan Milošević (srbskou cyrilicí Слободан Милошевић, 20. srpna 1941 Požarevac – 11. března 2006 Haag) byl srbský politik, prezident Srbska v letech 1991–1997 a hlava Svazové republiky Jugoslávie v letech 1997–2000.

Jugoslávie a Slobodan Milošević · Slobodan Milošević a Černá Hora · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Jugoslávie a Slovinsko · Slovinsko a Černá Hora · Vidět víc »

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Jugoslávie a Socialismus · Socialismus a Černá Hora · Vidět víc »

Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Jugoslávie a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Černá Hora · Vidět víc »

Socialistická republika Černá Hora

Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Jugoslávie a Socialistická republika Černá Hora · Socialistická republika Černá Hora a Černá Hora · Vidět víc »

Srbština

Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.

Jugoslávie a Srbština · Srbština a Černá Hora · Vidět víc »

Srbochorvatština

Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.

Jugoslávie a Srbochorvatština · Srbochorvatština a Černá Hora · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Jugoslávie a Srbové · Srbové a Černá Hora · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Jugoslávie a Srbsko · Srbsko a Černá Hora · Vidět víc »

Srbsko a Černá Hora

administrativní dělení Srbsko a Černá Hora, oficiálně Státní společenství Srbsko a Černá Hora (srbsky Државна заједница Србија и Црна Гора, Državna zajednica Srbija i Crna Gora), bylo soustátí, lépe řečeno dvoustátí, které vzniklo po zániku Svazové republiky Jugoslávie 4. února 2003.

Jugoslávie a Srbsko a Černá Hora · Srbsko a Černá Hora a Černá Hora · Vidět víc »

Svazová republika Jugoslávie

Svazová republika Jugoslávie (srbsky Savezna Republika Jugoslavija, Савезна Република Југославија), zkracováno na Jugoslávie, byla federace Černé Hory a Srbska v letech 1992–2003.

Jugoslávie a Svazová republika Jugoslávie · Svazová republika Jugoslávie a Černá Hora · Vidět víc »

Válka v Jugoslávii

Válka v Jugoslávii, jinak též rozpad Jugoslávie, byla série válečných konfliktů, které začaly jako střety mezi jednotlivými republikami Jugoslávie (SR Slovinsko a Jugoslávská lidová armáda) později probíhaly jako střety jednotlivých etnických skupin v Jugoslávii a nakonec skončily rozpadem země na šest (sedm) nezávislých států.

Jugoslávie a Válka v Jugoslávii · Válka v Jugoslávii a Černá Hora · Vidět víc »

Velká Albánie

albánská Albánské království, v hranicích od roku 1941 Velká Albánie či též Etnická Albánie, (Shqipëria e Madhe a Shqipëria Etnike) je označení pro území, která albánští nacionalisté považují za náležící Albánii.

Jugoslávie a Velká Albánie · Velká Albánie a Černá Hora · Vidět víc »