Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Justinián I. a Starověk
Justinián I. a Starověk mají 60 věci společné (v Uniepedie): Aegyptus, Afrika (provincie), Antiochie, Apeninský poloostrov, Arménie, Athény, Augustus (titul), Avaři, Şanlıurfa, Írán, Šáhanšáh, Židé, Čína, Černé moře, Řím, Římské provincie, Římský konzul, Římský senát, Řecko, Barbar, Byzantská říše, Diocletianus, Dunaj, Eufrat, Eunuch, Hispánie, Husrav I., Ilýrie, Indie, Itálie, ..., Kampánie, Kartágo, Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Korsika, Malá Asie, Mezopotámie, Milán, Palestina, Pád (řeka), Perská říše, Pohanství, Principát, Pyrenejský poloostrov, Sardinie, Sásánovci, Sýrie (provincie), Severní Afrika, Seznam římských císařů, Sicílie, Sinajský poloostrov, Starověký Řím, Středomoří, Středověk, Středozemní moře, Thrákie, Vizigóti, Západořímská říše, 7. století. Rozbalte index (30 více) »
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Aegyptus a Justinián I. · Aegyptus a Starověk ·
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Afrika (provincie) a Justinián I. · Afrika (provincie) a Starověk ·
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Antiochie a Justinián I. · Antiochie a Starověk ·
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Apeninský poloostrov a Justinián I. · Apeninský poloostrov a Starověk ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Justinián I. · Arménie a Starověk ·
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Athény a Justinián I. · Athény a Starověk ·
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Augustus (titul) a Justinián I. · Augustus (titul) a Starověk ·
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Avaři a Justinián I. · Avaři a Starověk ·
Şanlıurfa
Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).
Justinián I. a Şanlıurfa · Starověk a Şanlıurfa ·
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Írán a Justinián I. · Írán a Starověk ·
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Šáhanšáh a Justinián I. · Šáhanšáh a Starověk ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Justinián I. a Židé · Starověk a Židé ·
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Justinián I. a Čína · Starověk a Čína ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Justinián I. a Černé moře · Starověk a Černé moře ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Justinián I. a Řím · Starověk a Řím ·
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Justinián I. a Římské provincie · Starověk a Římské provincie ·
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Justinián I. a Římský konzul · Starověk a Římský konzul ·
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Justinián I. a Římský senát · Starověk a Římský senát ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Justinián I. a Řecko · Starověk a Řecko ·
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Barbar a Justinián I. · Barbar a Starověk ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Justinián I. · Byzantská říše a Starověk ·
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Diocletianus a Justinián I. · Diocletianus a Starověk ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Justinián I. · Dunaj a Starověk ·
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Eufrat a Justinián I. · Eufrat a Starověk ·
Eunuch
Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.
Eunuch a Justinián I. · Eunuch a Starověk ·
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Hispánie a Justinián I. · Hispánie a Starověk ·
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Husrav I. a Justinián I. · Husrav I. a Starověk ·
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Ilýrie a Justinián I. · Ilýrie a Starověk ·
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Indie a Justinián I. · Indie a Starověk ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Justinián I. · Itálie a Starověk ·
Kampánie
Kampánie je kraj v jižní Itálii.
Justinián I. a Kampánie · Kampánie a Starověk ·
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Justinián I. a Kartágo · Kartágo a Starověk ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Justinián I. a Křesťanství · Křesťanství a Starověk ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Justinián I. a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Starověk ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Justinián I. a Konstantinopol · Konstantinopol a Starověk ·
Korsika
Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři a spadající pod správu Francie.
Justinián I. a Korsika · Korsika a Starověk ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Justinián I. a Malá Asie · Malá Asie a Starověk ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Justinián I. a Mezopotámie · Mezopotámie a Starověk ·
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Justinián I. a Milán · Milán a Starověk ·
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Justinián I. a Palestina · Palestina a Starověk ·
Pád (řeka)
Pád je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie).
Justinián I. a Pád (řeka) · Pád (řeka) a Starověk ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Justinián I. a Perská říše · Perská říše a Starověk ·
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Justinián I. a Pohanství · Pohanství a Starověk ·
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Justinián I. a Principát · Principát a Starověk ·
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Justinián I. a Pyrenejský poloostrov · Pyrenejský poloostrov a Starověk ·
Sardinie
Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.
Justinián I. a Sardinie · Sardinie a Starověk ·
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Justinián I. a Sásánovci · Sásánovci a Starověk ·
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Justinián I. a Sýrie (provincie) · Sýrie (provincie) a Starověk ·
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Justinián I. a Severní Afrika · Severní Afrika a Starověk ·
Seznam římských císařů
#PŘESMĚRUJ Římský císař.
Justinián I. a Seznam římských císařů · Seznam římských císařů a Starověk ·
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Justinián I. a Sicílie · Sicílie a Starověk ·
Sinajský poloostrov
Sinajský poloostrov (arabsky شبه جزيرة سيناء, Šibh Džazīrat Sīnā'; hebrejsky חצי האי סיני), zkráceně Sinaj (arabsky سيناء, Sīnā'; egyptskou arabštinou سينا, Sīnā; hebrejsky סיני, Sīnaj), je poloostrov trojúhelníkovitého tvaru mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu.
Justinián I. a Sinajský poloostrov · Sinajský poloostrov a Starověk ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Justinián I. a Starověký Řím · Starověk a Starověký Řím ·
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Justinián I. a Středomoří · Starověk a Středomoří ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Justinián I. a Středověk · Starověk a Středověk ·
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Justinián I. a Středozemní moře · Starověk a Středozemní moře ·
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Justinián I. a Thrákie · Starověk a Thrákie ·
Vizigóti
nedostupné.
Justinián I. a Vizigóti · Starověk a Vizigóti ·
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Justinián I. a Západořímská říše · Starověk a Západořímská říše ·
7. století
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Justinián I. a Starověk
- To, co mají společné Justinián I. a Starověk
- Podobnosti mezi Justinián I. a Starověk
Srovnání mezi Justinián I. a Starověk
Justinián I. má 211 vztahy, zatímco Starověk má 642. Jak oni mají společné 60, index Jaccard je 7.03% = 60 / (211 + 642).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Justinián I. a Starověk. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
