Rychlejší přístup než prohlížeči!
211 vztahy: Aegyptus, Afrika (provincie), Agapetus I., Agathias, Akakiánské schizma, Aksumské království, Alamani, Aleppo, Alexandrie, Amalaswintha, Anastasios I., Anthémios z Trallu, Antiochie, Apeninský poloostrov, Apeniny, Arabové, Ariánství, Aristokracie, Arménie, Athalarich, Athény, Augustus (titul), Autokracie, Avaři, Şanlıurfa, Írán, Šáhanšáh, Židé, Čína, Černé moře, Řím, Římské impérium, Římské právo, Římské provincie, Římský konzul, Římský senát, Římsko-perské války, Řečtina, Řecko, Baalbek, Baleáry, Balkán, Barbar, Bělehrad, Bejrút, Belisar, Berbeři, Biskup, Bithýnie, Bitva u Dary, ..., Bitva u desátého milníku, Bitva u Mons Lactarius, Bitva u Tagin, Bourec morušový, Byzantská říše, Caesar, Caesaropapismus, Církev, Córdoba (Španělsko), Chalkedonský koncil, Codex Theodosianus, Cognomen, Comitatenses, Corpus iuris civilis, Dalmácie (provincie), Damaskios, Dardanely, Dýmějový mor, Diecéze (římská říše), Diocletianus, Dobrudža, Druhý konstantinopolský koncil, Dunaj, Ekumenický koncil, Eset, Etiopie, Eufrat, Eunuch, Florencie, Frankové, Gelimer, Gepidové, Hagia Sofia, Harran, Hedvábí, Hereze, Hilderich, Hippodrom, Hispania Baetica, Hispánie, Husrav I., Hymnus, Ilýrie, Ildibad, Indie, Isidor z Milétu, Itálie, Jan Filoponos, Jan Malalas, Janov (Itálie), Judaismus, Justiniánský mor, Justinus I., Justinus II., Kampánie, Kartágo, Katolictví, Kavád I., Kavkaz, Kavkazská Ibérie, Křesťanství, Klášter svaté Kateřiny, Koncil, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Konstantinopolský patriarchát, Korsika, Kristus, Kurtizána, Langobardi, Latina, Lazika, Libra (hmotnost), Limitanei, Magister militum, Magister officiorum, Malá Asie, Manicheismus, Mezopotámie, Milán, Monofyzitismus, Montanismus, Narses, Neapol, Nestoriánství, Nobatie, Novoplatonismus, Ortodoxie, Ostrogóti, Palestina, Papež, Pád (řeka), Pentarchie, Perská říše, Philae, Platónská akademie, Pohanství, Povstání Níká, Pozdní antika, Pragmatická sankce, Pretoriánský prefekt, Principát, Prokopios z Kaisareie, Protobulhaři, Pyrenejský poloostrov, Rakka, Ravenna, Rimini, Romanos Melodos, Sakarya (řeka), Samaritáni, Sardinie, Sásánovci, Sýrie (provincie), Schizma, Senát, Severní Afrika, Severus z Antiochie, Seznam římských císařů, Seznam byzantských císařů, Sicílie, Silverius, Simplikios, Sinajský poloostrov, Skopje, Slované, Solidus, Spor o Tři kapitoly, Starověký Řím, Středomoří, Středověk, Středozemní moře, Synagoga, Syrská pravoslavná církev, Teias, Teologie, Theodahad, Theodora I., Theodorich Veliký, Thrákie, Thrákové, Toskánsko, Totila, Translatio imperii, Tribonianus, Triumf, Vandalové, Verona, Vigilius, Vizigóti, Warren Treadgold, Západořímská říše, Zenon (císař), 14. listopad, 451, 476, 482, 527, 565, 624, 7. století. Rozbalte index (161 více) »
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Nový!!: Justinián I. a Aegyptus · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Justinián I. a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Agapetus I.
Svatý Agapetus I. († 22. dubna 536 v Konstantinopoli) byl papežem od 13. května 535 do 22. dubna 536.
Nový!!: Justinián I. a Agapetus I. · Vidět víc »
Agathias
#PŘESMĚRUJ Agathias z Myriny.
Nový!!: Justinián I. a Agathias · Vidět víc »
Akakiánské schizma
Akakiánské schizma (484 až 519) představovalo první závažné schizma mezi západní a východní církví.
Nový!!: Justinián I. a Akakiánské schizma · Vidět víc »
Aksumské království
Aksumské království (Ge'ez: መንግስተ አክሱም), nazývané též jako Aksumská říše, či jen zkráceně Aksum, bylo starověké a raně středověké království ležící na území dnešní Eritreje a severní Etiopie.
Nový!!: Justinián I. a Aksumské království · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Justinián I. a Alamani · Vidět víc »
Aleppo
Aleppo (ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic.
Nový!!: Justinián I. a Aleppo · Vidět víc »
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Nový!!: Justinián I. a Alexandrie · Vidět víc »
Amalaswintha
Amalaswintha, též Amalasuntha, Amalasuentha, Amalasuintha, Amalswinthe nebo Amalasontha (asi 495 – 30. dubna 534/535) byla královna Ostrogótů v letech 526–534.
Nový!!: Justinián I. a Amalaswintha · Vidět víc »
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Nový!!: Justinián I. a Anastasios I. · Vidět víc »
Anthémios z Trallu
Anthémios z Trallu (činný v 6. století) byl byzantský matematik, sochař a architekt.
Nový!!: Justinián I. a Anthémios z Trallu · Vidět víc »
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Nový!!: Justinián I. a Antiochie · Vidět víc »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Justinián I. a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Apeniny
Corno Grande Geografická mapa Apenin Apeniny (Appennini) jsou horské pásmo procházející napříč celou Itálií (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země.
Nový!!: Justinián I. a Apeniny · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Justinián I. a Arabové · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Justinián I. a Ariánství · Vidět víc »
Aristokracie
Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.
Nový!!: Justinián I. a Aristokracie · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Justinián I. a Arménie · Vidět víc »
Athalarich
Athalarich (516 – 2. října 534) byl král ostrogótské říše v Itálii v letech 526–534.
Nový!!: Justinián I. a Athalarich · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Justinián I. a Athény · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Justinián I. a Augustus (titul) · Vidět víc »
Autokracie
Autokracie (z řec. αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda) je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Nový!!: Justinián I. a Autokracie · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Justinián I. a Avaři · Vidět víc »
Şanlıurfa
Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).
Nový!!: Justinián I. a Şanlıurfa · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Justinián I. a Írán · Vidět víc »
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Nový!!: Justinián I. a Šáhanšáh · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Justinián I. a Židé · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Justinián I. a Čína · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Justinián I. a Černé moře · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Justinián I. a Řím · Vidět víc »
Římské impérium
#PŘESMĚRUJ Římská říše.
Nový!!: Justinián I. a Římské impérium · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Justinián I. a Římské právo · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Justinián I. a Římské provincie · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Justinián I. a Římský konzul · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Justinián I. a Římský senát · Vidět víc »
Římsko-perské války
Římsko-perské války je souhrnné označení pro sérii vojenských konfliktů svedených mezi Římskou resp.
Nový!!: Justinián I. a Římsko-perské války · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Justinián I. a Řečtina · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Justinián I. a Řecko · Vidět víc »
Baalbek
Baalbek, Balabakk (arabsky بعلبك, vyslovováno Baʿlabakk) je městečko nacházející se ve východním Libanonu (65 km východně od Bejrútu), v údolí Bikáa mezi pohořím Libanon a Antilibanon.
Nový!!: Justinián I. a Baalbek · Vidět víc »
Baleáry
Baleáry, též Baleárské ostrovy jsou souostroví na západě Středozemního moře.
Nový!!: Justinián I. a Baleáry · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Justinián I. a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Justinián I. a Barbar · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Justinián I. a Bělehrad · Vidět víc »
Bejrút
Bejrút (Bajrút) je hlavní a největší město Libanonské republiky.
Nový!!: Justinián I. a Bejrút · Vidět víc »
Belisar
Flavius Belisarius (řecky Βελισάριος, 505 – 13. března 565) byl byzantský vojevůdce 6. století.
Nový!!: Justinián I. a Belisar · Vidět víc »
Berbeři
Berberská etnická vlajkaPoměr stran: 2:3 berberských jazyků v severní Africe dnes Atlas v Maroku Berber z Maroka Berbeři je souhrnné označení pro africké národy v severní Africe.
Nový!!: Justinián I. a Berbeři · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Justinián I. a Biskup · Vidět víc »
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Nový!!: Justinián I. a Bithýnie · Vidět víc »
Bitva u Dary
Bitva u Dary, svedená roku 530 u pevnosti Dara na severu Mezopotámie (v dnešní provincii Mardin na jv. Turecka), byla součástí starých konfliktů mezi říší Byzantskou a tzv.
Nový!!: Justinián I. a Bitva u Dary · Vidět víc »
Bitva u desátého milníku
Bitva u desátého milníku (Ad Decimum) se odehrála 13. září roku 533 v severní Africe, na území dnešního Tuniska, mezi armádou Vandalů, jimž velel král Gelimer, a vojskem Východořímské říše vedeným generálem Belisariem.
Nový!!: Justinián I. a Bitva u desátého milníku · Vidět víc »
Bitva u Mons Lactarius
Bitva u Mons Lactarius také známá jako bitva u Vesuvu se odehrála v letech 552 nebo 553 v průběhu gótské války vedené Justiniánem I. proti Ostrogothům v Itálii. Po bitvě u Tagin, ve které byl zabit ostrogothský král Totila, obsadil byzantský generál Narses město Řím a obklíčil Cumae. Proti němu se postavil ostrogótský král Teias, který shromáždil zbytky ostrogótské armády a pochodoval k Římu, aby ulehčil obléhání. V říjnu 552 (nebo počátkem roku 553) ho Narses s vojáky přepadl u pohoří Mons Lactarius (dnešní Monti Lattari) nedaleko Vesuvu a obce Nuceria Alfaterna v Kampánii. Bitva trvala dva dny, ostrogótský král Teias v bitvě padl a ostrogótská armáda byla poražena, čímž skončila i nadvláda Ostrogótů na Apeninském poloostrově. Přeživší Ostrogóti pod vedením Indulfa odešli na sever do Ticina. Později se Ostrogóti usadili na území dnešního jižního Rakouska. Tím se prakticky skončila druhá gótská válka. Po bitvě byl Apeninský poloostrov znovu napaden, tentokrát Franky, ale i oni byli poraženi a poloostrov zůstal přibližně do roku 620 součástí říše.
Nový!!: Justinián I. a Bitva u Mons Lactarius · Vidět víc »
Bitva u Tagin
Bitva u Tagin, známá též jako bitva u Busta Gallorum, byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek, jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6. století.
Nový!!: Justinián I. a Bitva u Tagin · Vidět víc »
Bourec morušový
Bourec morušový (Bombyx mori) je noční motýl z čeledi Bombycidae.
Nový!!: Justinián I. a Bourec morušový · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Justinián I. a Byzantská říše · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Justinián I. a Caesar · Vidět víc »
Caesaropapismus
Justina II. Caesaropapismus je označení pro spojení nejvyšší světské moci (latinsky imperium, regnum, řecky basileia) a církevní (latinsky sacerdotium, řecky hierosyné) v osobě panovníka, typické především pro raně středověkou Byzanc.
Nový!!: Justinián I. a Caesaropapismus · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Justinián I. a Církev · Vidět víc »
Córdoba (Španělsko)
Córdoba je město v jižním Španělsku v autonomním společenství Andalusie na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Justinián I. a Córdoba (Španělsko) · Vidět víc »
Chalkedonský koncil
Chalkedonský koncil Chalkedonský koncil (8. října – 1. listopadu 451) byl čtvrtý ekumenický koncil, který zasedal v Chalkedonu v Bithýnii v Malé Asii.
Nový!!: Justinián I. a Chalkedonský koncil · Vidět víc »
Codex Theodosianus
Codex Theodosianus Codex Theodosianus (Theodosiův kodex) je sbírka zákonů z doby pozdní antiky.
Nový!!: Justinián I. a Codex Theodosianus · Vidět víc »
Cognomen
Cognomen (latinsky dosl. spolujméno, pl. cognomina) tvořilo třetí část římského jména (viz nomen).
Nový!!: Justinián I. a Cognomen · Vidět víc »
Comitatenses
Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.
Nový!!: Justinián I. a Comitatenses · Vidět víc »
Corpus iuris civilis
Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století.
Nový!!: Justinián I. a Corpus iuris civilis · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Justinián I. a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Damaskios
Damaskios (řecky Δαμάσκιος) (asi 480 - po 538) byl pozdně antický pohanský, resp.
Nový!!: Justinián I. a Damaskios · Vidět víc »
Dardanely
Dardanely (dříve známé jako Helléspont tedy „Hellénské moře“, v klasické literatuře různě nazýváno Hellespontium Pelagus, Rectum Hellesponticum a Fretum Hellesponticum), je úzký průliv v severozápadním Turecku spojující Egejské a Marmarské moře a oddělující evropskou (poloostrov Gallipoli) a asijskou část Turecka.
Nový!!: Justinián I. a Dardanely · Vidět víc »
Dýmějový mor
Zánět tříselných lymfatických uzlin jako projev dýmějového moru. Dýmějový mor nebo bubonický mor je jedna z forem moru, smrtelné nemoci způsobené bakterií Yersinia pestis.
Nový!!: Justinián I. a Dýmějový mor · Vidět víc »
Diecéze (římská říše)
Diecéze v roce 400 Diecéze byla oblast finanční správy římské říše.
Nový!!: Justinián I. a Diecéze (římská říše) · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Justinián I. a Diocletianus · Vidět víc »
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Nový!!: Justinián I. a Dobrudža · Vidět víc »
Druhý konstantinopolský koncil
Druhý konstantinopolský koncil byl v pořadí pátým ekumenickým koncilem, který se konal za předsednictví konstantinopolského patriarchy Eutychia a který měl vyřešit určité otázky, jež vyvstaly rozhodnutím Chalkedonského koncilu – tzv.
Nový!!: Justinián I. a Druhý konstantinopolský koncil · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Justinián I. a Dunaj · Vidět víc »
Ekumenický koncil
Tridentský koncil Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě.
Nový!!: Justinián I. a Ekumenický koncil · Vidět víc »
Eset
Setiho I., cca 14. stol. př. n. l. Eset (v překladu „Trůn“ nebo „Sídlo“, řecky Ἶσις – Ísis) je zpravidla antropomorfní staroegyptská bohyně se složitým teologickým vývojem.
Nový!!: Justinián I. a Eset · Vidět víc »
Etiopie
Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.
Nový!!: Justinián I. a Etiopie · Vidět víc »
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Nový!!: Justinián I. a Eufrat · Vidět víc »
Eunuch
Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.
Nový!!: Justinián I. a Eunuch · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Justinián I. a Florencie · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Justinián I. a Frankové · Vidět víc »
Gelimer
Gelimer (česky Želimír, 480–553) byl král Vandalů a Alanů a poslední panovník severoafrického království Vandalů.
Nový!!: Justinián I. a Gelimer · Vidět víc »
Gepidové
západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Justinián I. a Gepidové · Vidět víc »
Hagia Sofia
Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.
Nový!!: Justinián I. a Hagia Sofia · Vidět víc »
Harran
Ruiny univerzity v Harranu Harran a jeho „včelí úly“ (domy ve formě kupole vystavěné přečnělkovou klenbou) Harran je jednou z nejstarších sídlištních aglomerací na naší planetě, je starý více než 6000 let.
Nový!!: Justinián I. a Harran · Vidět víc »
Hedvábí
Termín hedvábí se v češtině v minulosti (v odborné literatuře do konce 20. století) používal a zčásti ještě používá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak umělé výrobky podobného tvaru.
Nový!!: Justinián I. a Hedvábí · Vidět víc »
Hereze
křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.
Nový!!: Justinián I. a Hereze · Vidět víc »
Hilderich
Hilderich (457–533) byl v letech 523–530 král Vandalů a Alanů v severní Africe.
Nový!!: Justinián I. a Hilderich · Vidět víc »
Hippodrom
#PŘESMĚRUJ Hipodrom.
Nový!!: Justinián I. a Hippodrom · Vidět víc »
Hispania Baetica
Hispania Baetica byla římská provincie na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Justinián I. a Hispania Baetica · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Justinián I. a Hispánie · Vidět víc »
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Nový!!: Justinián I. a Husrav I. · Vidět víc »
Hymnus
#PŘESMĚRUJ Chvalozpěv.
Nový!!: Justinián I. a Hymnus · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Justinián I. a Ilýrie · Vidět víc »
Ildibad
Ildibad († 541) byl v letech 540–541 králem Ostrogótů sídlících v první polovině 6. století na Apeninském poloostrově.
Nový!!: Justinián I. a Ildibad · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Justinián I. a Indie · Vidět víc »
Isidor z Milétu
Isidor z Milétu (řecky: Ισίδωρος ο Μιλήσιος) byl řecký architekt, který spolu s Anthémiem z Trallu navrhl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli v letech 532–537.
Nový!!: Justinián I. a Isidor z Milétu · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Justinián I. a Itálie · Vidět víc »
Jan Filoponos
Jan Filoponos, také Johannes Philoponus nebo Grammaticus (asi 490 – asi 570, Alexandrie) byl řecký křesťanský filosof, vědec a teolog, komentátor, ale také kritik Aristotela, zejména jeho představ o věčnosti vesmíru.
Nový!!: Justinián I. a Jan Filoponos · Vidět víc »
Jan Malalas
Jan Malalas nebo také Ioannes Malalas, (asi 491, Antiochie – 578), byl byzantský kronikář narozený v Antiochii.
Nový!!: Justinián I. a Jan Malalas · Vidět víc »
Janov (Itálie)
Janov (ligursky Zena) je italské město, hlavní město oblasti Ligurie a provincie Genova.
Nový!!: Justinián I. a Janov (Itálie) · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Justinián I. a Judaismus · Vidět víc »
Justiniánský mor
Justiniánský mor byla pandemie probíhající za vlády východořímského císaře Justiniána I., jejíž příčinou byl pravý mor.
Nový!!: Justinián I. a Justiniánský mor · Vidět víc »
Justinus I.
Justinus I. (450 poblíž Naissu – 1. srpna 527 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 518–527 a současně zakladatelem justiniánské dynastie (518–578 resp. 602).
Nový!!: Justinián I. a Justinus I. · Vidět víc »
Justinus II.
Justinus II. (520 – 5. října 578) byl byzantským císařem od 14. listopadu 565 až do 5.
Nový!!: Justinián I. a Justinus II. · Vidět víc »
Kampánie
Kampánie je kraj v jižní Itálii.
Nový!!: Justinián I. a Kampánie · Vidět víc »
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Nový!!: Justinián I. a Kartágo · Vidět víc »
Katolictví
#PŘESMĚRUJ Katolicismus.
Nový!!: Justinián I. a Katolictví · Vidět víc »
Kavád I.
Kavád I. (v pahlavském písmu 30px) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 488–496 a 499–531.
Nový!!: Justinián I. a Kavád I. · Vidět víc »
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Nový!!: Justinián I. a Kavkaz · Vidět víc »
Kavkazská Ibérie
#PŘESMĚRUJ Ibérské království.
Nový!!: Justinián I. a Kavkazská Ibérie · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Justinián I. a Křesťanství · Vidět víc »
Klášter svaté Kateřiny
Klášter svaté Kateřiny (arabsky دير سانت كاترين, Dayr Sānt Kātrīn, řecky Ιερά Μονή Αγίας Αικατερίνης στο Όρος Σινά, Iera Monî Agias Aikaterinîs sto Oros Sina) je klášter v poušti na Sinajském poloostrově v Egyptě nedaleko města Svatá Kateřina (arabsky سانت كاترين) v guvernorátu Jižní Sinaj.
Nový!!: Justinián I. a Klášter svaté Kateřiny · Vidět víc »
Koncil
Čtvrtý ekumenický koncil (Chalkedonský) v roce 451 (freska z roku 1876: Vasilij Ivanovič Surikov). Koncil (z lat. concilium rada, porada) nebo též synod a synoda (z řec. σύνοδος setkání) je církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe.
Nový!!: Justinián I. a Koncil · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Justinián I. a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Justinián I. a Konstantinopol · Vidět víc »
Konstantinopolský patriarchát
Ekumenický konstantinopolský patriarchát či zkráceně Konstantinopolský patriarchát (řecky Οικουμενικό Πατριαρχείο Κωνσταντινουπόλεως; turecky Rum Ortodoks Patrikhanesi, İstanbul Ekümenik Patrikhanesi)Saja English to Turkish dictionary v.2 je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví.
Nový!!: Justinián I. a Konstantinopolský patriarchát · Vidět víc »
Korsika
Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři a spadající pod správu Francie.
Nový!!: Justinián I. a Korsika · Vidět víc »
Kristus
Ježíš Kristus Kristus (latinsky christus, odvozeno z řeckého christos, kalk hebrejského mašiach) znamená „pomazaný“, Mesiáš, Bohem vyvolený král.
Nový!!: Justinián I. a Kristus · Vidět víc »
Kurtizána
Kurtizána – Madame de Pompadour Kurtizána (slovní základ fr. cour dvůr, dvořanstvo, palác) je milenka, konkubína anebo profesionální společnice vysoce postavených mužů.
Nový!!: Justinián I. a Kurtizána · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Justinián I. a Langobardi · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Justinián I. a Latina · Vidět víc »
Lazika
Království Lazika (ლაზიკის სამეფო, lazikis samepo; Λαζική, Laziké; lazsky: ლაზიკა, Laziǩa, لازستان, Lazistán; Եգեր, Jeger), známé také jako království Egrisi (ეგრისის სამეფო, egrisis samepo) bylo starověkým gruzínským státním útvarem, jenž se rozkládal v západní části dnešní Gruzie.
Nový!!: Justinián I. a Lazika · Vidět víc »
Libra (hmotnost)
#PŘESMĚRUJ Libra (jednotka hmotnosti).
Nový!!: Justinián I. a Libra (hmotnost) · Vidět víc »
Limitanei
Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.
Nový!!: Justinián I. a Limitanei · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Justinián I. a Magister militum · Vidět víc »
Magister officiorum
Magister officiorum byl úřad, který zavedl Konstantin I. Veliký ve snaze o omezení pravomocí praefectů praetorio.
Nový!!: Justinián I. a Magister officiorum · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Justinián I. a Malá Asie · Vidět víc »
Manicheismus
Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10. století, kdy ustoupil islámu), střední Asii (14. století) až po Čínu (kde se udržel až do 17. století a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek).
Nový!!: Justinián I. a Manicheismus · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Justinián I. a Mezopotámie · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Justinián I. a Milán · Vidět víc »
Monofyzitismus
Monofyzitismus (z řeckého μόνος monos jeden + φύσις fysis přirozenost) je v křesťanství christologické učení, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, božskou přirozenost.
Nový!!: Justinián I. a Monofyzitismus · Vidět víc »
Montanismus
Montanismus, označovaný též jako Nové proroctví, byl raně křesťanské hnutí 2. století, pojmenované po svém zakladateli Montanovi.
Nový!!: Justinián I. a Montanismus · Vidět víc »
Narses
Narses (478 - 573 n. l.) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I..
Nový!!: Justinián I. a Narses · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: Justinián I. a Neapol · Vidět víc »
Nestoriánství
Květné neděle na nástěnné malbě ze 7. nebo 8. století v západní Číně Nestoriánství či nestorianismus je christologická nauka pojmenovaná po Nestoriovi, který byl odsouzen roku 431 na Efezském koncilu.
Nový!!: Justinián I. a Nestoriánství · Vidět víc »
Nobatie
Nobatie bylo raně středověké království ležící v Dolní Núbii a později součást sousedního království Makúrie.
Nový!!: Justinián I. a Nobatie · Vidět víc »
Novoplatonismus
Novoplatonismus (někdy také neoplatonismus) je poslední ucelený systém antické filosofie, který vznikl koncem 2. století a trval do 6. století.
Nový!!: Justinián I. a Novoplatonismus · Vidět víc »
Ortodoxie
Slovem ortodoxie (z řeckého ὀρθός orthos správný, přímý + δόξα doxa učení, názor, sláva) se označuje.
Nový!!: Justinián I. a Ortodoxie · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Justinián I. a Ostrogóti · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Justinián I. a Palestina · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Justinián I. a Papež · Vidět víc »
Pád (řeka)
Pád je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie).
Nový!!: Justinián I. a Pád (řeka) · Vidět víc »
Pentarchie
Pentarchie v roce 565 Pentarchie (z řeckého Πενταρχία, Pentarchía, z πέντε pénte, „pět“, a ἄρχειν archein, „vládnout“) je model církevní organizace formulovaný v zákonech císaře Justiniána I. V tomto modelu je křesťanská církev řízena hlavami (patriarchy) pěti hlavních biskupských stolců Římské říše: Říma, Konstantinopole, Alexandrie, Antiochie a Jeruzaléma.
Nový!!: Justinián I. a Pentarchie · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Justinián I. a Perská říše · Vidět víc »
Philae
Philae (někdy foneticky Fílé; v egyptštině Pilak, řecky Φιλαί) byl ostrov na Nilu v dnešním jižním Egyptě jižně od 1. kataraktu u Asuánu na historické hranici mezi Egyptem a Núbií, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě.
Nový!!: Justinián I. a Philae · Vidět víc »
Platónská akademie
Starověké Athény. Akademie je při horním okraji mapy Vykopávky v ''Akadimia Platonos'' v Athénách Platónova Akademie na mozaice z Pompejí Platónská akademie (řec. Άκαδήμεια, lat. Academia Platonica) byla slavná starověká filosofická škola, založená Platónem asi roku 387 př. n. l. v Athénách a definitivně zrušená roku 529 císařem Justiniánem I. Název později převzala skupina humanistů ve Florencii, založená kolem roku 1450 Marsiliem Ficinem.
Nový!!: Justinián I. a Platónská akademie · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Justinián I. a Pohanství · Vidět víc »
Povstání Níká
Povstání Níká (řecky Στάση τουΝίκα) bylo povstání v hlavním městě Byzantské říše, Konstantinopoli, v roce 532, za vlády císaře Justiniána I. Během týdenního řádění bylo město značně poškozeno a desetitisíce jeho obyvatel byly zabity.
Nový!!: Justinián I. a Povstání Níká · Vidět víc »
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Nový!!: Justinián I. a Pozdní antika · Vidět víc »
Pragmatická sankce
Karlem VI. v roce 1713. Pragmatická sankce byl dokument vydaný 19. dubna 1713 ve Vídni císařem Karlem VI., celým jménem Pragmatická sankce o posloupnosti nejjasnějšího arcidomu rakouského, v němž byla ustanovena nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví linie ženské.
Nový!!: Justinián I. a Pragmatická sankce · Vidět víc »
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Nový!!: Justinián I. a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Nový!!: Justinián I. a Principát · Vidět víc »
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Nový!!: Justinián I. a Prokopios z Kaisareie · Vidět víc »
Protobulhaři
domov Protobulharů v pohoří Hindúkuš a Pamír, shodný s mapou Střední Asie z arménského atlasu ‚Ashharatsuyts‘ (5.–7. století), který zrekonstruoval akademik S.T. Eremian. Protobulhaři, Prabulhaři, Starobulhaři, Bulgaři nebo Bolgaři, někdy také Bulakové či Hunobulhaři,, je souhrnný název pro polokočovné válečnické turkické kmeny, které během 7. století vytvořily v pontsko-kaspické stepi státní útvar Staré Velké Bulharsko.
Nový!!: Justinián I. a Protobulhaři · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Justinián I. a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Rakka
Rakka (– ar-Raqqa, dříve – Kallinikos) je město v střední části severní Sýrie na břehu řeky Eufrat, zhruba 160 kilometrů na východ od Aleppa.
Nový!!: Justinián I. a Rakka · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Justinián I. a Ravenna · Vidět víc »
Rimini
Rimini je italské město na pobřeží Jaderského moře v regionu Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Justinián I. a Rimini · Vidět víc »
Romanos Melodos
#PŘESMĚRUJ Roman Sladkopěvec.
Nový!!: Justinián I. a Romanos Melodos · Vidět víc »
Sakarya (řeka)
Sakarya je řeka na severozápadě Turecka v provincii Sakarya.
Nový!!: Justinián I. a Sakarya (řeka) · Vidět víc »
Samaritáni
Samaritáni (hebrejsky: שומרונים, Šomronim; sg. שומרון, Šomron) jsou nábožensko-etnickou skupinou v Izraeli a na autonomních palestinských územích.
Nový!!: Justinián I. a Samaritáni · Vidět víc »
Sardinie
Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.
Nový!!: Justinián I. a Sardinie · Vidět víc »
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Nový!!: Justinián I. a Sásánovci · Vidět víc »
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Nový!!: Justinián I. a Sýrie (provincie) · Vidět víc »
Schizma
Schizma (nebo také schisma) pochází z řeckého σχίσμα rozdělení (.
Nový!!: Justinián I. a Schizma · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Justinián I. a Senát · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Justinián I. a Severní Afrika · Vidět víc »
Severus z Antiochie
#PŘESMĚRUJ Severos z Antiochie.
Nový!!: Justinián I. a Severus z Antiochie · Vidět víc »
Seznam římských císařů
#PŘESMĚRUJ Římský císař.
Nový!!: Justinián I. a Seznam římských císařů · Vidět víc »
Seznam byzantských císařů
dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.
Nový!!: Justinián I. a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Justinián I. a Sicílie · Vidět víc »
Silverius
Svatý Silverius byl papež (536–537).
Nový!!: Justinián I. a Silverius · Vidět víc »
Simplikios
Simplikios nebo v latinské formě Simplicius (asi 490 – asi 560) byl jeden z posledních novoplatónských filosofů.
Nový!!: Justinián I. a Simplikios · Vidět víc »
Sinajský poloostrov
Sinajský poloostrov (arabsky شبه جزيرة سيناء, Šibh Džazīrat Sīnā'; hebrejsky חצי האי סיני), zkráceně Sinaj (arabsky سيناء, Sīnā'; egyptskou arabštinou سينا, Sīnā; hebrejsky סיני, Sīnaj), je poloostrov trojúhelníkovitého tvaru mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu.
Nový!!: Justinián I. a Sinajský poloostrov · Vidět víc »
Skopje
Skopje je hlavní a největší město Severní Makedonie.
Nový!!: Justinián I. a Skopje · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Justinián I. a Slované · Vidět víc »
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Nový!!: Justinián I. a Solidus · Vidět víc »
Spor o Tři kapitoly
Spor o Tři kapitoly se nazývá jedna z vnitrocírkevních kontroverzí 6. století, která se zabývala vztahem božské a lidské přirozenosti v Kristu.
Nový!!: Justinián I. a Spor o Tři kapitoly · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Justinián I. a Starověký Řím · Vidět víc »
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Nový!!: Justinián I. a Středomoří · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Justinián I. a Středověk · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Justinián I. a Středozemní moře · Vidět víc »
Synagoga
Plzni je jednou z největších na světě Evropě Brně Synagoga (z řeckého, synagógé, „shromáždění“;, bejt kneset, „dům shromáždění“ nebo בית תפילה, bejt tfila, „dům modlitby“), je židovská modlitebna, sloužící kromě místa pro bohoslužebná setkání i jako místo společenských setkání nebo náboženského studia.
Nový!!: Justinián I. a Synagoga · Vidět víc »
Syrská pravoslavná církev
Liturgie syrské pravoslavné církve Syrská pravoslavná církev (oficiální název: Syrská církev Antiochie), je jedna ze starobylých východních církví, označovaná též jako jakobité.
Nový!!: Justinián I. a Syrská pravoslavná církev · Vidět víc »
Teias
Teias (†552) byl posledním králem Ostrogótů sídlících v první polovině 6. století na Apeninském poloostrově.
Nový!!: Justinián I. a Teias · Vidět víc »
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Nový!!: Justinián I. a Teologie · Vidět víc »
Theodahad
Theodahad (480, Tauresium, Panonie – prosinec 536, Via Flaminia nedaleko Říma, Ostrogótská říše) byl v letech 534–536 ostrogótský král z amalské dynastie a syn Theodorichovy sestry Amalafridy.
Nový!!: Justinián I. a Theodahad · Vidět víc »
Theodora I.
Theodora Byzantská (Θεοδώρα) (497 Konstantinopol – 28. června 548) byla manželka byzantského císaře Justiniána I. Narodila se kolem roku 497 v tehdejší Konstantinopoli jako dcera krotitele medvědů v cirku.
Nový!!: Justinián I. a Theodora I. · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Justinián I. a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Justinián I. a Thrákie · Vidět víc »
Thrákové
Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Justinián I. a Thrákové · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Justinián I. a Toskánsko · Vidět víc »
Totila
Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.
Nový!!: Justinián I. a Totila · Vidět víc »
Translatio imperii
Translatio imperii (latinsky přenesení vlády) je koncept vyvinutý ve středověku a popisující historii jako lineární vývoj.
Nový!!: Justinián I. a Translatio imperii · Vidět víc »
Tribonianus
Flavius Tribonianus († 542) byl úspěšný právník a vysoce postavený úředník ve východořímské říši.
Nový!!: Justinián I. a Tribonianus · Vidět víc »
Triumf
Titův oblouk: Titův triumfální reliéf V této části Titova triumfálního průvodu (od Titova oblouku v Římě) jsou římskému lidu vystaveny poklady židovského chrámu v Jeruzalémě – také i Menora. Triumf (latinsky triumphus) byla veřejná oslava konaná ve starověkém Římě na počest vítězného vojevůdce.
Nový!!: Justinián I. a Triumf · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Justinián I. a Vandalové · Vidět víc »
Verona
Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.
Nový!!: Justinián I. a Verona · Vidět víc »
Vigilius
Vigilius byl od roku 537 do 7. června 555 papežem.
Nový!!: Justinián I. a Vigilius · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Justinián I. a Vizigóti · Vidět víc »
Warren Treadgold
Warren T. Treadgold je americký historik a byzantolog.
Nový!!: Justinián I. a Warren Treadgold · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Justinián I. a Západořímská říše · Vidět víc »
Zenon (císař)
Zenon (lat. Zeno) byl východořímský císař od 9. února 474 do 9. dubna 491 (s dvacetiměsíčním přerušením v letech 475–476).
Nový!!: Justinián I. a Zenon (císař) · Vidět víc »
14. listopad
14.
Nový!!: Justinián I. a 14. listopad · Vidět víc »
451
Bez popisu.
Nový!!: Justinián I. a 451 · Vidět víc »
476
Bez popisu.
Nový!!: Justinián I. a 476 · Vidět víc »
482
Bez popisu.
Nový!!: Justinián I. a 482 · Vidět víc »
527
Bez popisu.
Nový!!: Justinián I. a 527 · Vidět víc »
565
Bez popisu.
Nový!!: Justinián I. a 565 · Vidět víc »
624
Bez popisu.
Nový!!: Justinián I. a 624 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Justinián I. a 7. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus, Justinianos I., Justinianus I..
