Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Jáchym Fridrich Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská

Jáchym Fridrich Braniborský vs. Luisa Šarlota Braniborská

Jáchym Fridrich Braniborský (27. ledna 1546 – 18. července 1608) byl braniborský kurfiřt, krnovský kníže a regent pruského vévodství (1605–1608) z rodu Hohenzollernů. Luisa Šarlota Braniborská (13. září 1617 – 29. srpna 1676) byla sňatkem kuronskou vévodkyní.

Podobnosti mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská

Jáchym Fridrich Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská mají 8 věci společné (v Uniepedie): Albrecht Fridrich Pruský, Anna Pruská, Žofie Lehnická, Berlín, Hohenzollernové, Jan Jiří Braniborský, Jan Zikmund Braniborský, Kateřina Braniborsko-Küstrinská.

Albrecht Fridrich Pruský

Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec) – 27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.

Albrecht Fridrich Pruský a Jáchym Fridrich Braniborský · Albrecht Fridrich Pruský a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »

Anna Pruská

Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.

Anna Pruská a Jáchym Fridrich Braniborský · Anna Pruská a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »

Žofie Lehnická

Žofie Lehnická (1525 – 6. února 1546) byla dcerou knížete Fridricha II. Lehnického a jeho druhé manželky Žofie Braniborsko-Ansbašské.

Jáchym Fridrich Braniborský a Žofie Lehnická · Luisa Šarlota Braniborská a Žofie Lehnická · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Jáchym Fridrich Braniborský · Berlín a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »

Hohenzollernové

Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.

Hohenzollernové a Jáchym Fridrich Braniborský · Hohenzollernové a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »

Jan Jiří Braniborský

Jan Jiří a jeho druhá manželka Sabina Jan Jiří Braniborský (11. září 1525 – 8. ledna 1598) byl kurfiřt a markrabě Braniborska.

Jáchym Fridrich Braniborský a Jan Jiří Braniborský · Jan Jiří Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »

Jan Zikmund Braniborský

Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.

Jáchym Fridrich Braniborský a Jan Zikmund Braniborský · Jan Zikmund Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »

Kateřina Braniborsko-Küstrinská

Kateřina Braniborsko-Küstrinská (10. srpna 1549 – 30. září 1602) byla rodem braniborsko-küstrinská markraběnka a sňatkem braniborská kurfiřtka.

Jáchym Fridrich Braniborský a Kateřina Braniborsko-Küstrinská · Kateřina Braniborsko-Küstrinská a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská

Jáchym Fridrich Braniborský má 109 vztahy, zatímco Luisa Šarlota Braniborská má 51. Jak oni mají společné 8, index Jaccard je 5.00% = 8 / (109 + 51).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »